Bohuslav Vrbenský
MUDr. Bohuslav Vrbenský | |
---|---|
Ministr zdravotnictví ČSR | |
Ve funkci: 26. září 1921 – 7. října 1922 | |
Předseda vlády | Edvard Beneš |
Předchůdce | Ladislav Prokop Procházka |
Nástupce | Jan Šrámek |
Ministr veřejných prací ČSR | |
Ve funkci: 25. května 1920 – 15. září 1920 | |
Předseda vlády | Vlastimil Tusar |
Předchůdce | Antonín Hampl |
Nástupce | František Kovářík |
Ministr výživy lidu ČSR | |
Ve funkci: 14. listopadu 1918 – 8. července 1919 | |
Předseda vlády | Karel Kramář |
Předchůdce | funkce vznikla |
Nástupce | Fedor Houdek |
Poslanec Národního shromáždění ČSR | |
Ve funkci: 1920 – 1923 | |
Poslanec Revolučního nár. shromáždění | |
Ve funkci: 1918 – 1920 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | nár. soc. Neodv. soc. str. dělnická KSČ |
Narození | 29. března 1882 Opočnice Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 25. listopadu 1944 (ve věku 62 let) Moskva Sovětský svaz Sovětský svaz |
Místo pohřbení | Olšanské hřbitovy |
Alma mater | Univerzita Karlova |
Profese | politik, lékař, spisovatel, novinář a stomatolog |
Commons | Bohuslav Vrbenský |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Bohuslav Vrbenský (29. března 1882 Opočnice[1] – 25. listopadu 1944 Moskva) byl český stomatolog, novinář a politik, meziválečný ministr a poslanec Národního shromáždění; člen Československé socialistické strany, později zakladatel Neodvislé socialistické strany dělnické a nakonec politik Komunistické strany Československa.
Biografie
Narodil se v obci Opočnice nedaleko Poděbrad. Studoval na české lékařské fakultě v Praze, promoval v roce 1909.[2] V letech 1904–1906 působil ve funkci předsedy Svazu českého studentstva. Před první světovou válkou patřil k představitelům českého anarchisticko-komunistického hnutí a byl jedním ze zakladatelům Federace českých anarchistů. V letech 1914–1917 byl internován rakouskými úřady.[3]
V dubnu 1918 se mu podařilo převést větší část českých anarchistů do národně socialistické strany. V letech 1918–1920 zasedal v Revolučním národním shromáždění. V parlamentních volbách v roce 1920 získal poslanecké křeslo v Národním shromáždění za socialisty (národní socialisty).[4] Působil ve funkci předsedy jejich poslaneckého klubu.
V té době došlo též k vypracování nového programu strany, který byl podstatným způsobem ovlivněn právě i anarchisty. V tomto novém programu Vrbenský mimo jiné požadoval, aby byla sféra státní moci odloučena od sféry hospodářské. Státní socialismus odmítal a předpokládal, že národ svěří znárodněné výrobní prostředky v držbu a správu bezprostředním výrobcům či jejich odborům, po případě spotřebitelům. Kromě těchto požadavků zde byly i požadavky kulturní, obsahující odluku církve od státu a odcírkevnění škol. S pozdějším odchodem anarchistů ze strany byl tento program v tichosti opuštěn.[3]
Zastával i četné vládní posty. V letech 1918–1919 působil jako ministr výživy lidu ve vládě Karla Kramáře, v roce 1920 byl ministrem veřejných prací v druhé vládě Vlastimila Tusara a v letech 1921–1922 zastával post ministra veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy ve vládě Edvarda Beneše.[5] Podílel se mimo jiné na prosazení výstavby a koncepce Státního zdravotního ústavu Republiky československé.
Roku 1923 společně s dalšími bývalými anarchisty hlasoval v Národním shromáždění s komunistickými poslanci proti zákonu na ochranu republiky. Za toto rozhodnutí byl společně s ostatními 3. března téhož roku ze strany vyloučen.[3] Ztratil i poslanecký mandát. Jeho křeslo ve sněmovně jako náhradnice obsadila roku 1923 Otilie Podzimková.[6] V letech 1923–1925 se stal předsedou nově vzniklé Neodvislé socialistické strany dělnické, která byla založena bývalými anarchisty. V roce 1925 vstoupili její členové do KSČ.[3]
V letech 1934–1939 zastával funkci předsedy Svazu přátel SSSR, v letech 1938–1939 byl náměstkem pražského primátora Petra Zenkla. Počátkem nacistické okupace byl krátkou dobu vězněn a po svém propuštění emigroval do SSSR, kde začala jeho úzká spolupráce s Gottwaldovou skupinou. Od ledna 1942 působil jako člen exilové Státní rady československé v Londýně a delegát Československého červeného kříže v SSSR. Podílel se na budování československých jednotek v SSSR.[3]
Odkazy
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ Náš přítel MUDr. Bohuslav Vrbenský. Volná myšlenka : časopis volných myslitelů českých. 1. 1. 1910, roč. 5. Věstník Volné Myšlenky : příloha k číslu 9, strana 3. Dostupné online.
- ↑ a b c d e kol. aut.: Kdo byl kdo v našich dějinách 20. století. Praha: Libri, 1994. ISBN 80-901579-5-5. S. 588–589.
- ↑ Bohuslav Vrbenský [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-15]. Dostupné online.
- ↑ kol. aut.: Kdo byl kdo v našich dějinách 20. století. Praha: Libri, 1994. ISBN 80-901579-5-5. S. 660–662.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-15]. Dostupné online.
Literatura
- Antologie z dějin českého a slovenského filozofického myšlení: od roku 1848 do roku 1948. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1989. 808 s. ISBN 80-205-0029-4. [Obsahuje i ukázku z díla B. Vrbenského.]
- TOMEK, Václav, ed. Český anarchismus 1890-1925. Vyd. 1. Praha: Filosofia, 1996. 743 s. Studie a prameny k dějinám myšlení v českých zemích; sv. 1. ISBN 80-7007-080-3. [V této antologii jsou i ukázky z díla B. Vrbenského.]
- TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : III. díl : Q–Ž. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 587 s. ISBN 80-7185-247-3. S. 499.
- TŮMA, Jiří. Bohuslav Vrbenský: o životě a díle revolucionáře. Vyd. 1. Ústí nad Labem: Severočeské nakladatelství, 1980. 211 s. cnb000161883.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Bohuslav Vrbenský na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Bohuslav Vrbenský
- Bohuslav Vrbenský Slovník českých filosofů na stránkách Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně
- Biografie na stránkách ČSNS
- Biografie na leccos.com[nedostupný zdroj]
- Biografie na Archivováno 31. 5. 2020 na Wayback Machine. Kdo byl kdo v našich dějinách ve 20. století
Vláda Karla Kramáře | |
---|---|
Ministerský předseda | Karel Kramář (jmenován 14. listopadu 1918, ČsND) |
Členové v den jmenování vlády 14. listopadu 1918 | Alois Rašín (finance, ČsND) • Adolf Stránský (obchod, ČsND) • Antonín Švehla (vnitro, RSZML) • Isidor Zahradník (železnice, RSZML) • František Staněk (veřejné práce, RSZML) • Karel Prášek (zemědělství, RSZML) • Gustav Habrman (školství a národní osvěta, ČSDSD) • František Soukup (spravedlnost, ČSDSD) • Lev Winter (sociální péče, ČSDSD) • Václav Klofáč (národní obrana, ČSNS) • Jiří Stříbrný (pošty a telegrafy, ČSNS) • Bohuslav Vrbenský (výživa lidu, ČSNS) • Mořic Hruban (bez portfeje, KNS) • Edvard Beneš (zahraniční věci, nestraník) • Milan Rastislav Štefánik (vojenství, nestraník) • Vavro Šrobár (zdravotnictví, pro správu Slovenska, nestraník) |
Druhá vláda Vlastimila Tusara | |||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|
Ministerský předseda | Vlastimil Tusar (jmenován 25. května 1920, ČSDSD) | ||||||
Členové v den jmenování vlády 25. května 1920 | Vlastimil Tusar (národní obrana, správce, ČSDSD) • Gustav Habrman (školství a národní osvěta, ČSDSD) • Lev Winter (sociální péče, ČSDSD) • Alfréd Meissner (spravedlnost, ČSDSD) • Václav Johanis (pro zásobování lidu, ČSDSD) • Ivan Dérer (pro správu Slovenska, ČSDSD) • Jiří Stříbrný (železnice, ČSNS) • Bohuslav Vrbenský (veřejné práce, ČSNS) • Kuneš Sonntag (průmysl, obchod a živnosti, RSZML) • František Staněk (pošty a telegrafy, RSZML) • Karel Prášek (zemědělství, RSZML) • Edvard Beneš (zahraniční věci, nestraník) • Karel Engliš (finance, nestraník) • Vavro Šrobár (unifikace, veřejné zdraví a tělesná výchova, nestraník) • Rudolf Hotowetz (zahraniční obchod, nestraník) | ||||||
Členové jmenovaní později |
|
Vláda Edvarda Beneše | |
---|---|
Ministerský předseda | Edvard Beneš (jmenován 26. září 1921, nestraník) |
Členové v den jmenování vlády 26. září 1921 | Edvard Beneš (zahraniční věcí, nestraník) • Jan Černý (vnitro, nestraník) • Augustin Novák (finance, nestraník) • Martin Mičura (pro správu Slovenska, nestraník) • Gustav Habrman (sociální péče, ČSDSD) • Antonín Srba (pošty a telegrafy a pro zásobování lidu, ČSDSD) • Ivan Dérer (unifikace, ČSDSD) • Josef Dolanský (spravedlnost, ČSL) • Jan Šrámek (železnice, ČSL) • Vavro Šrobár (školství a národní osvěta, RSZML) • František Udržal (národní obrana, RSZML) • František Staněk (zemědělství, RSZML) • Alois Tučný (veřejné práce, ČSNS) • Bohuslav Vrbenský (veřejné zdravotnictví a tělesná výchova, ČSNS) • Ladislav Novák (průmysl, obchod a živnosti, a pro zahraniční obchod¹, ČsND) |
¹ Ministerstvo pro zahraniční obchod zaniklo 19. ledna 1922. |
Ministři veřejných prací Československa | |
---|---|
Ministři veřejných prací první Československé republiky (1918–1938) | František Staněk • Antonín Hampl • Bohuslav Vrbenský • František Kovářík • Alois Tučný • Antonín Srba • Rudolf Mlčoch • Václav Roubík • Franz Spina • Jan Dostálek • Ludwig Czech • Jan Dostálek • František Nosál |
Ministři veřejných prací druhé Československé republiky (1938–1939) | |
Ministři veřejných prací exilové vlády Československé republiky (1942–1945) |
Ministři zásobování lidu Československa | |
---|---|
Ministři pro zásobování lidu (výživy) první Československé republiky (1918–1933) | Bohuslav Vrbenský • Fedor Houdek • Kuneš Sonntag • Václav Johanis • Leopold Průša • Vladislav Brdlík • Ladislav Prokop Procházka • Antonín Srba • Emil Franke • Josef Dolanský • Jiří Haussmann • Jan Černý • Rudolf Bechyně • Jan Malypetr |
Ministři výživy poválečné Československé republiky (1945–1967) |
Ministři zdravotnictví Československa | |
---|---|
Ministři zdravotnictví první československé republiky (1918–1933) | Vavro Šrobár • Ladislav Prokop Procházka • Bohuslav Vrbenský • Jan Šrámek • Alois Tučný • Josef Schieszl • Jan Šrámek • Jozef Tiso • Jan Šrámek • Franz Spina • Ludwig Czech • Ivan Dérer • František Ježek • Stanislav Mentl |
Ministři zdravotnictví druhé československé republiky (1938–1939) | |
Ministři zdravotnictví exilových vlád Československa (1942–1945) | |
Ministři zdravotnictví poválečného Československa (1945–1968) | |
V rámci československé federace (1969–1992) |