Severomoravský kraj

Severomoravský kraj
Vítkovice
Území
Sídlo kraje	Ostrava
Historická země	Morava Slezsko
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°48′ s. š., 17°39′ v. d.
Vznik	11. dubna 1960[1]
Zánik	1. ledna 2021[2]
Základní informace
Rozloha	11 068 km²
Počet obyvatel	1 870 536 (2019)[3]
Hustota zalidnění	169 obyv./km²
Počet okresů	11
Zdroje k infoboxu a českým správním jednotkám. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Severomoravský kraj byl vytvořen 11. dubna 1960 zákonem o územním členění státu. Kromě severní a severovýchodní části historické Moravy do území kraje patřilo i celé České Slezsko, přesto se vlivem úředního názvu celému území kraje zjednodušeně a chybně říkalo Severní Morava. Sídlem kraje byla Ostrava, patřily do něj i někdejší zemské metropole Olomouc a Opava. Severomoravský kraj zanikl 1. ledna 2021 nabytím účinnosti nového zákona o územně správním členění státu.^[2]

Vymezení a charakter

Kraj byl vymezen územím okresů Bruntál, Frýdek-Místek, Jeseník, Karviná, Nový Jičín, Olomouc, Opava, Ostrava-město, Přerov, Šumperk, Vsetín. Okresy Bruntál, Frýdek-Místek, Karviná, Nový Jičín, Opava a Ostrava-město tvoří území samosprávného Moravskoslezského kraje, okresy Jeseník, Olomouc, Přerov a Šumperk (společně s okresem Prostějov, který územně patřil do Jihomoravského kraje) tvoří území samosprávného Olomouckého kraje. Okres Vsetín patří do samosprávného Zlínského kraje.

Kraj hraničil s Polskem a Slovenskem a s územními kraji Východočeským a Jihomoravským (za ČSSR ještě s krajem Stredoslovenským). Zahrnoval nejvýše položené partie Moravy (Hrubý Jeseník, Moravskoslezské Beskydy) i úrodné roviny (Hornomoravský úval, Opavská pahorkatina). Vodopisně byl rozdělen mezi povodí Moravy a Odry. Díky Ostravské pánvi bohaté na černé uhlí patřil kraj mezi průmyslové základny Československa („ocelové srdce republiky“). Po převratu a transformaci se stal naopak jedním ze strukturálně nejvíce postižených regionů, což se týkalo nejen Ostravska, ale i Olomoucka a dalších částí kraje.

Vývoj

Původně byl Severomoravský kraj i správní jednotkou, která měla také vlastní volený orgán – krajský národní výbor. V roce 1990 byly krajské národní výbory zrušeny a jejich kompetence přešly na stát a okresní úřady. Ústavním zákonem č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územně samosprávných celků, a zákonem č. 129/2000 Sb., o krajích, vznikly samosprávné kraje, na které přešly kompetence z rušených okresních úřadů a ze státní úrovně. Na území Severomoravského kraje vznikl Moravskoslezský kraj, většina Olomouckého kraje a část Zlínského kraje. Severomoravský kraj zůstal až do svého zrušení (2021) jen jednotkou územního členění, samosprávu za něj (v odlišných územních celcích) vykonávaly nové samosprávné kraje (od roku 2000).

Poštovní směrovací čísla (PSČ) míst na území Severomoravského kraje začínají číslicí 7; číslem 7 ale začínají i PSČ okresů Zlín (dříve Gottwaldov), Kroměříž a Prostějov, které byly územně součástí Jihomoravského kraje (Zlín – 760 01, Kroměříž – 767 01, Prostějov – 796 01). Čísla dopravních závodů ČSAD v Severomoravském kraji začínala rovněž číslicí 7.

Odkazy

Reference

Literatura

• BRUMEK, Ladislav; ROSTAVŠČIKOV, Viktor; a kol. Cesta družby = Doroga družby. Ostrava : Profil; Volgograd : Nižněvolžské nakladatelství, 1983.
• GAWRECKI, Dan, a kol. Dějiny Českého Slezska 1740-2000 I.-II. Opava: Slezská univerzita, Filozoficko-přírodovědecká fakulta, Ústav historie a muzeologie, 2003. 656 s. ISBN 80-7248-226-2. 

Externí odkazy

• Slovníkové heslo Severomoravský kraj ve Wikislovníku
• Částka 15/1960 Sbírky zákonů s původním zněním zákona č. 36/1960 Sb., o územním členění státu
• Zákon č. 36/1960 Sb., o územním členění státu v aktuálně účinném znění

Československo – administrativní dělení (1918–1992)
přechodné období 1918–1928	Česko země 1918–1928 Česká • Moravská • Slezská Slovensko župy 1918–1922 Bratislavská • Komárenská • Nitranská • Trenčínská • Tekovská • Turčanská • Oravská • Liptovská • Zvolenská • Hontská • Novohradská • Gemersko-malohontská • Spišská • Abauj-turňanská župa • Šarišská • Zemplínská municipální města na úrovni žup: Banská Štiavnica a Banská Belá • Bratislava • Komárno • Košice župy 1923–1928 Bratislavská • Nitranská • Povážská • Zvolenská • Podtatranská • Košická Podkarpatská Rus župy 1919–1928 Berežská (1919–1926) • Marmarošská (1920–1926) • Mukačevská (1919–1921) • Podkarpatoruská (1926–1928) • Užhorodská (1919–1926)
země 1928–1948	samosprávné Česká • Moravskoslezská • Slovenská (1928–1939) • Podkarpatoruská (1928–1939) autonomní území Slovenská země (1938–1939) • Karpatská Ukrajina (1938–1939)
kraje 1948–1960	české Pražský • Českobudějovický • Plzeňský • Karlovarský • Ústecký • Liberecký • Hradecký • Pardubický • Jihlavský • Brněnský • Olomoucký • Gottwaldovský • Ostravský slovenské Bratislavský • Nitranský • Banskobystrický • Žilinský • Košický • Prešovský
kraje 1960–1992	české Středočeský • Jihočeský • Západočeský • Severočeský • Východočeský • Jihomoravský • Severomoravský samostatná města na úrovni krajů: hlavní město Praha • Brno (1969–1971) • Ostrava (1969–1971) • Plzeň (1969–1971) slovenské Západoslovenský • Středoslovenský • Východoslovenský (slovenské kraje zrušeny 1969–1970 a 1990–1992) samostatné město na úrovni kraje: Bratislava (1968–1990; od 1969 hlavné mesto SSR Bratislava, 1990 hlavné mesto SR Bratislava)
republiky 1969–1992	Česká socialistická republika (ČSR, 1969–1990) • Česká republika (ČR, 1990–1992) Slovenská socialistická republika (SSR, 1969–1990) • Slovenská republika (SR, 1990–1992)
Země v Československu • Župy v Československu • Historie krajů v Česku • Republiky v Československu