Východočeský kraj

Východočeský kraj
Kunětická hora
Kunětická hora
Území
Sídlo krajeHradec Králové
Historická zeměČechy
Morava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°3′ s. š., 15°47′ v. d.
Vznik11. dubna 1960[1]
Zánik1. ledna 2021[2]
Základní informace
Rozloha11 243 km²
Počet obyvatel1 239 951 (2019)[3]
Hustota zalidnění110,3 obyv./km²
Počet okresů11
Východočeský kraj na mapě
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým správním jednotkám.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Východočeský kraj byl vytvořen 11. dubna 1960 zákonem o územním členění státu jako jeden z 10 nových „velkých“ krajů Československa. Sídlem kraje byl Hradec Králové. Vedle východu a severovýchodu Čech k němu náležel také severozápadní okraj Moravy, přesto se často celému území kraje zjednodušeně a nepřesně říkalo východní Čechy. Kraj zanikl 1. ledna 2021 nabytím účinnosti nového zákona o územně správním členění státu.[2] Východočeský kraj sousedil se Severočeským krajem na severozápadě, Středočeským krajem na západě, Jihočeským krajem na jihozápadě, Jihomoravským krajem na jihu a Severomoravským krajem na východě. Na severu a severovýchodě sousedil s Polskem, konkrétně s Dolnoslezským vojvodstvím, resp. v letech 1975–98 s vojvodstvími Jelenohorským a Valbřišským.

Vymezení

Kraj byl vymezen územím jedenácti nově zavedených „velkých“ okresů: Havlíčkův Brod, Hradec Králové, Chrudim, Jičín, Náchod, Pardubice, Rychnov nad Kněžnou, Semily, Svitavy, Trutnov a Ústí nad Orlicí. Okresy Hradec Králové, Jičín, Náchod, Rychnov nad Kněžnou a Trutnov od roku 2000 tvoří území samosprávného Královéhradeckého kraje, okresy Chrudim, Pardubice, Svitavy a Ústí nad Orlicí tvoří území samosprávného Pardubického kraje. Semily spolu s třemi okresy někdejšího Severočeského kraje tvoří území samosprávného Libereckého kraje a Havlíčkův Brod spolu se třemi okresy bývalého Jihomoravského kraje a jedním okresem bývalého Jihočeského kraje tvoří území samosprávného kraje Vysočina.

Zpočátku ke kraji náležely i obce Ježov, Snět a Šetějovice a katastrální území Žibřidovice, Martinice u Dolních Kralovic a Blažejovice.[zdroj?]

Vývoj

Původně byl Východočeský kraj i správní jednotkou, která měla také vlastní volený orgán – krajský národní výbor. V roce 1990 byly krajské národní výbory zrušeny a jejich kompetence byly rozděleny mezi stát a okresní úřady. Ústavním zákonem č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územně samosprávných celků, a zákonem č. 129/2000 Sb., o krajích, vznikly samosprávné kraje, na které přešly kompetence z rušených okresních úřadů a ze státní úrovně. Na území Východočeského kraje vznikl Královéhradecký kraj, Pardubický kraj, část Libereckého kraje a část kraje Vysočina. Východočeský kraj zůstal pouze jednotkou územního členění, než byl s koncem roku 2020 zrušen zcela.

Poštovní směrovací čísla míst v někdejším Východočeském kraji (s přesahem do okresů Žďár nad Sázavou a Jihlava) začínají číslicí 5. Také čísla dopravních závodů ČSAD ve Východočeském kraji začínala číslicí 5.

Odkazy

Reference

  1. Zákon č. 36/1960 Sb., o územním členění státu, § 3. [cit. 2020-04-15]. Dostupné online.
  2. a b Zákon č. 51/2020 Sb., o územně správním členění státu a o změně souvisejících zákonů (zákon o územně správním členění státu), § 11. [cit. 2020-04-15]. Dostupné online.
  3. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2019. Praha. 30. dubna 2019. ISBN 978-80-250-2914-5. Dostupné online.

Externí odkazy

  • Částka 15/1960 Sbírky zákonů s původním zněním zákona č. 36/1960 Sb., o územním členění státu
  • Zákon č. 36/1960 Sb., o územním členění státu v aktuálně účinném znění
Československo – administrativní dělení (1918–1992) Československo
přechodné období
1918–1928
Česko
země 1918–1928
Slovensko
župy 1918–1922
Bratislavská • Komárenská • Nitranská • Trenčínská • Tekovská • Turčanská • Oravská • Liptovská • Zvolenská • Hontská • Novohradská • Gemersko-malohontská • Spišská • Abauj-turňanská župa • Šarišská • Zemplínská
municipální města na úrovni žup: Banská Štiavnica a Banská BeláBratislavaKomárnoKošice
župy 1923–1928
Bratislavská • Nitranská • Povážská • Zvolenská • PodtatranskáKošická
Podkarpatská Rus
župy 1919–1928
Berežská (1919–1926) • Marmarošská (1920–1926) • Mukačevská (1919–1921) • Podkarpatoruská (1926–1928) • Užhorodská (1919–1926)
země 1928–1948
samosprávné
ČeskáMoravskoslezskáSlovenská (1928–1939) • Podkarpatoruská (1928–1939)
autonomní území
Slovenská země (1938–1939) • Karpatská Ukrajina (1938–1939)
kraje 1948–1960
české
Pražský • Českobudějovický • Plzeňský • Karlovarský • Ústecký • Liberecký • Hradecký • Pardubický • Jihlavský • Brněnský • Olomoucký • Gottwaldovský • Ostravský
slovenské
Bratislavský • Nitranský • Banskobystrický • Žilinský • Košický • Prešovský
kraje 1960–1992
české
Středočeský • Jihočeský • Západočeský • Severočeský • Východočeský • Jihomoravský • Severomoravský
samostatná města na úrovni krajů: hlavní město PrahaBrno (1969–1971) • Ostrava (1969–1971) • Plzeň (1969–1971)
slovenské
Západoslovenský • Středoslovenský • Východoslovenský (slovenské kraje zrušeny 1969–1970 a 1990–1992)
samostatné město na úrovni kraje: Bratislava (1968–1990; od 1969 hlavné mesto SSR Bratislava, 1990 hlavné mesto SR Bratislava)
republiky 1969–1992
Česká socialistická republika (ČSR, 1969–1990) • Česká republika (ČR, 1990–1992)
Slovenská socialistická republika (SSR, 1969–1990) • Slovenská republika (SR, 1990–1992)
Země v ČeskoslovenskuŽupy v ČeskoslovenskuHistorie krajů v ČeskuRepubliky v Československu
Administrativní dělení Česka
Samosprávné kraje (od 2000)
Regiony soudržnosti
Územní kraje (1960–2020)
Praha (samostatná územní jednotka na úrovni kraje) • Středočeský kraj (Praha) • Jihočeský kraj (České Budějovice) • Západočeský kraj (Plzeň) • Severočeský kraj (Ústí nad Labem) • Východočeský kraj (Hradec Králové) • Jihomoravský kraj (Brno) • Severomoravský kraj (Ostrava)
Autoritní data Editovat na Wikidatech
  • Biblio: 3120c22b-9ff0-42c9-adf4-46ca4dc84f27, 72c3ea4c-b697-44ef-908c-0f9d52cbbd62, 3a8b81c2-67a8-42d0-b00f-578d268dfef2
  • NKC: ge135817, ko20211131997, ge131655