Jihlavský kraj

Tento článek je o kraji vzniklém v roce 1948. O kraji vzniklém v roce 2000 a přejmenovaném v roce 2001 pojednává článek Kraj Vysočina.
Jihlavský kraj
Území
Sídlo krajeJihlava
Historická zeměMorava
Čechy
StátČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Zeměpisné souřadnice49°22′ s. š., 15°33′ v. d.
Vznik24. prosince 1948[1]
Zánik1. července 1960[2]
Základní informace
Rozloha6 621,26 km²[3]
Počet obyvatel431 161 (1955)[3]
Hustota zalidnění65,1 obyv./km²
Počet okresů13
Jihlavský kraj na mapě
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým správním jednotkám.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jihlavský kraj byl správní celek v Československu, který existoval v letech 1948–1960. V hrubých rysech se kryl s územím moderního Kraje Vysočina. Jeho centrem bylo město Jihlava. Kraj měl rozlohu 6 621 km².

Historický vývoj

Vznikl z částí jihozápadní Moravy a východních oblastí Čech dne 24. prosince 1948 na základě zákona o krajském zřízení, podle kterého bylo k 31. prosinci 1948 zrušeno zemské zřízení. Krajský národní výbor byl zřízen k 1. lednu 1949.

Dne 1. července 1960 bylo na základě zákona o územním členění státu území Jihlavského kraje přerozděleno mezi kraj Jihomoravský (většina území), Jihočeský (Dačicko a Pelhřimovsko), Východočeský (jižní polovina moderního okresu Havlíčkův Brod), a Středočeský (okrajové oblasti moderních okresů Kutná Hora a Benešov).

Od 1. ledna 2000 patří většina území někdejšího Jihlavského kraje ke Kraji Vysočina, jenž se do 30. května 2001 také nazýval Jihlavský kraj. Území v moderním okrese Jindřichův Hradec náleží i nadále k Jihočeskému kraji, okrajová oblast na severozápadě náleží nadále ke kraji Středočeskému, území v moderním okrese Znojmo náležejí i nadále k Jihomoravskému kraji.

Geografie

Náležel k němu celý moderní okres Jihlava, téměř celý moderní okres Pelhřimov, většina území moderních okresů Třebíč a Žďár nad Sázavou, jižní polovina moderního okresu Havlíčkův Brod, východ a sever moderního okresu Jindřichův Hradec (především Dačicko), a okrajové části moderních okresů Kutná Hora, Benešov a Znojmo. Na východě sousedil s Brněnským krajem, na severu s Pardubickým krajem, na západě s krajem Pražským a Českobudějovickým, na jihu pak s rakouskou spolkovou zemí Dolní Rakousko.

Administrativní členění

Kraj se členil na 13 okresů:[4] Dačice, Havlíčkův Brod, Humpolec, Jihlava, Kamenice nad Lipou, Ledeč nad Sázavou, Moravské Budějovice, Pacov, Pelhřimov, Třebíč, Třešť, Velké Meziříčí a Žďár.

Reference

  1. Zákon č. 280/1948 Sb., o krajském zřízení, § 2. [cit. 2020-04-16]. Dostupné online.
  2. Zákon č. 36/1960 Sb., o územním členění státu, § 19. [cit. 2020-04-16]. Dostupné online.
  3. a b Statistický lexikon obcí Republiky Československé 1955. Praha: Státní úřad statistický, Ministerstvo vnitra (Československo). 1955.
  4. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb., o územní organisaci okresů v českých zemích. [cit. 2020-04-18]. Dostupné online.
Československo – administrativní dělení (1918–1992) Československo
přechodné období
1918–1928
Česko
země 1918–1928
Slovensko
župy 1918–1922
Bratislavská • Komárenská • Nitranská • Trenčínská • Tekovská • Turčanská • Oravská • Liptovská • Zvolenská • Hontská • Novohradská • Gemersko-malohontská • Spišská • Abauj-turňanská župa • Šarišská • Zemplínská
municipální města na úrovni žup: Banská Štiavnica a Banská BeláBratislavaKomárnoKošice
župy 1923–1928
Bratislavská • Nitranská • Povážská • Zvolenská • PodtatranskáKošická
Podkarpatská Rus
župy 1919–1928
Berežská (1919–1926) • Marmarošská (1920–1926) • Mukačevská (1919–1921) • Podkarpatoruská (1926–1928) • Užhorodská (1919–1926)
země 1928–1948
samosprávné
ČeskáMoravskoslezskáSlovenská (1928–1939) • Podkarpatoruská (1928–1939)
autonomní území
Slovenská země (1938–1939) • Karpatská Ukrajina (1938–1939)
kraje 1948–1960
české
Pražský • Českobudějovický • Plzeňský • Karlovarský • Ústecký • Liberecký • Hradecký • Pardubický • Jihlavský • Brněnský • Olomoucký • Gottwaldovský • Ostravský
slovenské
Bratislavský • Nitranský • Banskobystrický • Žilinský • Košický • Prešovský
kraje 1960–1992
české
Středočeský • Jihočeský • Západočeský • Severočeský • Východočeský • Jihomoravský • Severomoravský
samostatná města na úrovni krajů: hlavní město PrahaBrno (1969–1971) • Ostrava (1969–1971) • Plzeň (1969–1971)
slovenské
Západoslovenský • Středoslovenský • Východoslovenský (slovenské kraje zrušeny 1969–1970 a 1990–1992)
samostatné město na úrovni kraje: Bratislava (1968–1990; od 1969 hlavné mesto SSR Bratislava, 1990 hlavné mesto SR Bratislava)
republiky 1969–1992
Česká socialistická republika (ČSR, 1969–1990) • Česká republika (ČR, 1990–1992)
Slovenská socialistická republika (SSR, 1969–1990) • Slovenská republika (SR, 1990–1992)
Země v ČeskoslovenskuŽupy v ČeskoslovenskuHistorie krajů v ČeskuRepubliky v Československu
Autoritní data Editovat na Wikidatech