Ostravský kraj

Tento článek je o kraji vzniklém v roce 1948. O kraji vzniklém v roce 2000 a přejmenovaném v roce 2001 pojednává článek Moravskoslezský kraj.
Ostravský kraj
Území
Sídlo krajeOstrava
Historická zeměMorava
Slezsko
StátČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Zeměpisné souřadnice49°52′ s. š., 18°10′ v. d.
Vznik24. prosince 1948[1]
Zánik1. července 1960[2]
Základní informace
Rozloha4 519,87 km²[3]
Počet obyvatel918 531 (1955)[3]
Hustota zalidnění203,2 obyv./km²
Počet okresů11 + města
Opava a Ostrava
Ostravský kraj na mapě
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým správním jednotkám.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ostravský kraj byl správní celek v Československu, který existoval v letech 1948–1960. Jeho centrem bylo město Ostrava. Kraj měl rozlohu 4 520 km².

Geografie a historický vývoj

Ostravský kraj vznikl dne 24. prosince 1948 na základě zákona o krajském zřízení, podle kterého bylo k 31. prosinci 1948 zrušeno zemské zřízení. Krajský národní výbor byl zřízen k 1. lednu 1949.

Kraj byl vytvořen převážně na většině území bývalé Slezské expozitury země Moravskoslezské, ale patřila k němu i některá okrajová moravská území, která k ní nikdy nepatřila. Z moravské části expozitury k němu patřila území celých bývalých politických okresů Místek (již za druhé světové války zrušeného politického okresu Moravská Ostrava, poté až do 31. prosince 1948 rozdělený mezi politický okres Nový Jičín a statutární město Ostravu) a Nový Jičín; ze slezské části pak Bílovec, Český Těšín, Frýdek (již za druhé světové války začleněn do politického okresu Místek), Fryštát, Hlučín, Krnov, Opava-venkov, Ostrava, a Statutární město Opava. Dále pak k němu patřila obec Heřmanovice (původně součást slezského politického okresu Jeseník) a severovýchodní část bývalého slezského politického okresu Bruntál. Z území mimo expozituru k němu patřila východní část bývalého moravského politického okresu Moravský Beroun (město Budišov nad Budišovkou s okolím) a severní část bývalého moravského politického okresu Hranice (obce Spálov a Luboměř).

Na západě a jihozápadě sousedil s krajem Olomouckým, na jihu s krajem Gottwaldovským, na jihovýchodě se slovenským Žilinským krajem, na severovýchodě a severu s Polskem.

Dne 1. července 1960 byl na základě zákona o územním členění státu Ostravský kraj zrušen a celé jeho území bylo začleněno do kraje Severomoravského, v jehož rámci bylo rozděleno mezi moderní okresy Bruntál, Frýdek-Místek, Karviná, Nový Jičín, Opava a Ostrava-město. V současné době je celé území někdejšího Ostravského kraje součástí kraje Moravskoslezského (jenž se do 30. května 2001 také nazýval Ostravský kraj), který je výrazně větší než někdejší Ostravský kraj (zasahuje i do území někdejšího Olomouckého kraje z období 1948–1960).

Administrativní členění

Kraj se členil na města Opava a Ostrava a 11 okresů:[4] Bílovec, Český Těšín, Frenštát pod Radhoštěm, Fryštát (Karviná), Hlučín, Krnov, Místek, Nový Jičín, Opava, Ostrava a Vítkov.

Odkazy

Reference

  1. Zákon č. 280/1948 Sb., o krajském zřízení, § 2. [cit. 2020-04-16]. Dostupné online.
  2. Zákon č. 36/1960 Sb., o územním členění státu, § 19. [cit. 2020-04-16]. Dostupné online.
  3. a b Statistický lexikon obcí Republiky Československé 1955. Praha: Státní úřad statistický, Ministerstvo vnitra (Československo). 1955.
  4. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb., o územní organisaci okresů v českých zemích. [cit. 2020-04-18]. Dostupné online.

Literatura

  • GAWRECKI, Dan, a kol. Dějiny Českého Slezska 1740-2000 I.-II. Opava: Slezská univerzita, Filozoficko-přírodovědecká fakulta, Ústav historie a muzeologie, 2003. 656 s. ISBN 80-7248-226-2. 
Československo – administrativní dělení (1918–1992) Československo
přechodné období
1918–1928
Česko
země 1918–1928
Slovensko
župy 1918–1922
Bratislavská • Komárenská • Nitranská • Trenčínská • Tekovská • Turčanská • Oravská • Liptovská • Zvolenská • Hontská • Novohradská • Gemersko-malohontská • Spišská • Abauj-turňanská župa • Šarišská • Zemplínská
municipální města na úrovni žup: Banská Štiavnica a Banská BeláBratislavaKomárnoKošice
župy 1923–1928
Bratislavská • Nitranská • Povážská • Zvolenská • PodtatranskáKošická
Podkarpatská Rus
župy 1919–1928
Berežská (1919–1926) • Marmarošská (1920–1926) • Mukačevská (1919–1921) • Podkarpatoruská (1926–1928) • Užhorodská (1919–1926)
země 1928–1948
samosprávné
ČeskáMoravskoslezskáSlovenská (1928–1939) • Podkarpatoruská (1928–1939)
autonomní území
Slovenská země (1938–1939) • Karpatská Ukrajina (1938–1939)
kraje 1948–1960
české
Pražský • Českobudějovický • Plzeňský • Karlovarský • Ústecký • Liberecký • Hradecký • Pardubický • Jihlavský • Brněnský • Olomoucký • Gottwaldovský • Ostravský
slovenské
Bratislavský • Nitranský • Banskobystrický • Žilinský • Košický • Prešovský
kraje 1960–1992
české
Středočeský • Jihočeský • Západočeský • Severočeský • Východočeský • Jihomoravský • Severomoravský
samostatná města na úrovni krajů: hlavní město PrahaBrno (1969–1971) • Ostrava (1969–1971) • Plzeň (1969–1971)
slovenské
Západoslovenský • Středoslovenský • Východoslovenský (slovenské kraje zrušeny 1969–1970 a 1990–1992)
samostatné město na úrovni kraje: Bratislava (1968–1990; od 1969 hlavné mesto SSR Bratislava, 1990 hlavné mesto SR Bratislava)
republiky 1969–1992
Česká socialistická republika (ČSR, 1969–1990) • Česká republika (ČR, 1990–1992)
Slovenská socialistická republika (SSR, 1969–1990) • Slovenská republika (SR, 1990–1992)
Země v ČeskoslovenskuŽupy v ČeskoslovenskuHistorie krajů v ČeskuRepubliky v Československu
Autoritní data Editovat na Wikidatech