Západoslovenský kraj

Západoslovenský kraj
Území
Sídlo kraje	Bratislava
Země	Slovensko
Stát	Československo Československo
Zeměpisné souřadnice	48°10′ s. š., 17°16′ v. d.
Vznik	11. dubna 1960[1] obnoven 1. ledna 1971[2]
Zánik	1. července 1969[3] 19. prosince 1990[4]
Základní informace
Rozloha	14 488,26 km²[5]
Počet obyvatel	1 683 891 (1980)[5]
Hustota zalidnění	116,2 obyv./km²
Počet okresů	11 (1982)
Zdroje k infoboxu a čs. správním jednotkám. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Západoslovenský kraj (slovensky Západoslovenský kraj) byl vyšší administrativní jednotka Československa, existující v letech 1960–1969 a 1971–1990. Rozkládal se na západě a jihozápadě Slovenska, přibližně na území dosavadních krajů Bratislavského a Nitranského. Centrum kraje byla Bratislava, která se po federalizaci republiky 1. ledna 1969 stala hlavním městem Slovenské socialistické republiky a zároveň územní jednotkou s postavením samostatného kraje. K 1. červenci 1969 byly kraje na Slovensku zrušeny, obnoveny byly od 1. ledna 1971.

Krajské orgány měly nadále sídlo v Bratislavě, ačkoliv se nacházela zcela excentricky, a mnohem blíže geografickému středu kraje by byla Nitra nebo Trnava. Do Bratislavy nicméně směřovaly hlavní dopravní tahy, což nevýhodnost její polohy kompenzovalo.

Kraje byly na Slovensku zrušeny k 19. prosinci 1990, nové kraje vznikly v roce 1996. Na území někdejšího Západoslovenského kraje byly vytvořeny kraje Bratislavský, Nitranský, Trnavský a většina Trenčínského.

Geografie

Území Západoslovenského kraje bylo zhruba ohraničeno řekami Moravou na západě, Dunajem na jihu a Iplem na jihovýchodě, dále pohořím Bílé Karpaty na severu a úbočími Strážovských vrchů, Vtáčniku a Štiavnických vrchů na severovýchodě. Kraj hraničil s Rakouskem a Maďarskem a v rámci Československa s Jihomoravským a Stredoslovenským krajem. Jeho dominující krajinnou formou byla rozsáhlá Podunajská nížina, z níž vystupovaly masivy Malých Karpat, Tribeče a Považského Inovce (nejvyšší bod kraje Inovec 1042 m n. m.). Na západním okraji se rozkládala ještě Záhorská nížina. Nejvýznamnějšími toky na území kraje mimo zmíněných hraničních byl Váh, Nitra, Žitava, Hron, Malý Dunaj, Dudváh a na severozápadě Myjava.

V roce 1978 měl kraj rozlohu 14 491 km² a 1 660 030 obyvatel. Průměrná hustota zalidnění kraje byla 115 obyvatel/1 km². Největším městem kraje (bez Bratislavy) byla Nitra, následovaná Trnavou a Trenčínem. Dalšími většími městy byly Komárno, Nové Zámky, Levice, Piešťany, Šaľa, Topoľčany, Partizánske. V kraji žila významná maďarská menšina, soustředěná na jihu a jihovýchodě.

Poštovní směrovací čísla začínala číslicí 8 (Bratislava a okolí) respektive 9 (zbytek kraje), čísla dopravních závodů ČSAD v Západoslovenském kraji začínala číslicí 8.

Členění

Po roce 1990

Kraje byly na Slovensku zrušeny s platností od 19. prosince 1990. Po vzniku samostatné Slovenské republiky v roce 1993 se začalo pracovat na novém administrativním uspořádání státu. Od 1. července 1996 vzniklo na Slovensku 8 nových krajů. Na území bývalého Západoslovenského kraje vznikl Bratislavský kraj, Trnavský kraj, Trenčínský kraj (většina) a Nitranský kraj. Došlo také k výrazným územním změnám ve struktuře okresů. Mnoho měst se nově stalo sídly okresů.

Staré okresy byly rozděleny zhruba následovně:

• Okres Bratislava-vidiek: Okres Malacky, Okres Pezinok, Okres Senec
• Okres Dunajská Streda: beze změny
• Okres Galanta: Okres Galanta, Okres Šaľa
• Okres Komárno: beze změny
• Okres Levice: beze změny
• Okres Nitra: Okres Nitra, Okres Zlaté Moravce
• Okres Nové Zámky: beze změny
• Okres Senica: Okres Myjava, Okres Senica, Okres Skalica
• Okres Topoľčany: Okres Bánovce nad Bebravou, Okres Partizánske, Okres Topoľčany
• Okres Trenčín: Okres Nové Mesto nad Váhom, Okres Trenčín
• Okres Trnava: Okres Hlohovec, Okres Piešťany, Okres Trnava

Odkazy

Reference

Literatura

• Ctibor Rybár: Československo - sprievodca, Šport Bratislava, 1981

Související články

• SK-NUTS
• Československá socialistická republika

Externí odkazy

• Slovníkové heslo Západoslovenský kraj ve Wikislovníku

Československo – administrativní dělení (1918–1992)
přechodné období 1918–1928	Česko země 1918–1928 Česká • Moravská • Slezská Slovensko župy 1918–1922 Bratislavská • Komárenská • Nitranská • Trenčínská • Tekovská • Turčanská • Oravská • Liptovská • Zvolenská • Hontská • Novohradská • Gemersko-malohontská • Spišská • Abauj-turňanská župa • Šarišská • Zemplínská municipální města na úrovni žup: Banská Štiavnica a Banská Belá • Bratislava • Komárno • Košice župy 1923–1928 Bratislavská • Nitranská • Povážská • Zvolenská • Podtatranská • Košická Podkarpatská Rus župy 1919–1928 Berežská (1919–1926) • Marmarošská (1920–1926) • Mukačevská (1919–1921) • Podkarpatoruská (1926–1928) • Užhorodská (1919–1926)
země 1928–1948	samosprávné Česká • Moravskoslezská • Slovenská (1928–1939) • Podkarpatoruská (1928–1939) autonomní území Slovenská země (1938–1939) • Karpatská Ukrajina (1938–1939)
kraje 1948–1960	české Pražský • Českobudějovický • Plzeňský • Karlovarský • Ústecký • Liberecký • Hradecký • Pardubický • Jihlavský • Brněnský • Olomoucký • Gottwaldovský • Ostravský slovenské Bratislavský • Nitranský • Banskobystrický • Žilinský • Košický • Prešovský
kraje 1960–1992	české Středočeský • Jihočeský • Západočeský • Severočeský • Východočeský • Jihomoravský • Severomoravský samostatná města na úrovni krajů: hlavní město Praha • Brno (1969–1971) • Ostrava (1969–1971) • Plzeň (1969–1971) slovenské Západoslovenský • Středoslovenský • Východoslovenský (slovenské kraje zrušeny 1969–1970 a 1990–1992) samostatné město na úrovni kraje: Bratislava (1968–1990; od 1969 hlavné mesto SSR Bratislava, 1990 hlavné mesto SR Bratislava)
republiky 1969–1992	Česká socialistická republika (ČSR, 1969–1990) • Česká republika (ČR, 1990–1992) Slovenská socialistická republika (SSR, 1969–1990) • Slovenská republika (SR, 1990–1992)
Země v Československu • Župy v Československu • Historie krajů v Česku • Republiky v Československu