Kišiněv
| Kišiněv Chișinău | |
|---|---|
 Pohled na Kišiněv | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 47°0′50″ s. š., 28°51′ v. d. |
| Nadmořská výška | 85 m n. m. |
| Stát | Moldavsko Moldavsko |
| obec (municipiu) | Kišiněv |
  Kišiněv | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 123 km² |
| Počet obyvatel | 639 000 (2019)[1] |
| Hustota zalidnění | 5 195,1 obyv./km² |
| Etnické složení | Moldavané/Rumuni (67,6 + 4,5 %), Rusové (13,9 %), Ukrajinci (8,3 %) (2004)[2] |
| Náboženské složení | pravoslavné křesťanství |
| Správa | |
| Starosta | Dorin Chirtoacă |
| Vznik | 1436 |
| Oficiální web | www |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kišiněv (rumunsky Chișinău [kišineu], rusky Кишинёв / Kišiňov) je největší a hlavní město Moldavska. Zároveň je také průmyslovým a obchodním centrem státu. Toto město je považováno za jedno z nejzelenějších v Evropě. Nachází se ve středu země na řece Bîc. Ekonomicky je město zdaleka nejlépe prosperujícím v zemi a jako nejdůležitější město Moldavska nabízí širokou škálu vzdělávacích institucí. Žije zde přibližně 639 tisíc[1] obyvatel.
Etymologie
O původu jména existují dvě hlavní teorie. První z nich říká, že Chișinău pochází ze spojení starorumunského slova chișla (pramen) a nouă (nový), protože město bylo postaveno v okolí pramene. Nyní je tento symbolický pramen u křižovatky ulic Puškinovy a Albișoara.
Naproti tomu podle historika Ștefana Ciobanu má název Chișinău stejný původ jako název města Chișineu-Criș v aradské župě v západním Rumunsku, poblíž hranice s Maďarskem. Jeho jméno je původně maďarské a zní Kisjenő, což je spojením slova kis „malý“ a Jenő, tedy jednoho ze sedmi maďarských kmenů, které přišly koncem 9. století do Panonské pánve a daly názvy několika desítkám osad.
Historie
Dnes již moderní velkoměsto Kišiněv se poprvé připomíná v roce 1436 jako klášterní obec Moldavska, v němž zůstala do roku 1812. Tvořila centrální část Moldavského knížectví až do vpádu osmanských Turků v 16. století. Do počátku 19. století mělo toto sídlo pouhých 7000 obyvatel. V roce 1812 se stal Kišiněv i s Moldavskem částí ruského impéria. V roce 1818 získal městská práva, byla vytyčena jeho urbanistická koncepce a během několika let byly postaveny první monumentální klasicistní stavby: katedrála Narození Páně a vítězný oblouk. Jeho populace byla z velké části židovská. Během 19. století se rozrostla na 92 000, do roku 1900 zde již žilo 125 787 obyvatel. První pogrom proti besarabským Židům vypukl v roce 1903, další organizovalo německé Einsatzkommando v letech 1941-1944, dvě třetiny z nich byly vyvražděny v ghettech a jejich synagogy zbořeny.
Doprava
Ve městě žije okolo 800 tisíc obyvatel, z toho převážnou většinu tvoří Moldavané. V celé aglomeraci žije asi třetina celé moldavské populace. Městská doprava je poměrně dobrá: jezdí zde autobusy, trolejbusy a linková/sběrná taxi, tzv. maršrutky, což je mikrobus formálně pro 10 lidí (reálně se do něj vejde mnohem více). Kišiněvská doprava je poměrně rychlá a levná a řadí se k nejlepším v zemi. Taxi bývají hlavně v centru, kde je soustředěn veškerý ruch z celého města, ovšem pro místní obyvatele je tato služba již dražší. Vnitrostátní i mezinárodní spoje zajišťuje také kišiněvské letiště, které je největší a nejmodernější v Moldavsku.
Centrum a pamětihodnosti
Třída Štěpána Velikého (bulevardul Ștefan Cel Mare și Sfânt), pojmenovaná po moldavském knížeti, dominuje centrální části města a je jedním z nejnavštěvovanějších a nejrušnějších míst ve městě. V centru města se nachází většina veřejných staveb:
- Parlament Moldavské republiky
- prezidentský palác
- sídlo vlády
- státní soud
- Národní knihovna Moldavska
- radnice
- římskokatolická katedrála Prozřetelnosti Boží
- katedrála Narození Páně moldavské pravoslavné církve
- chrám svaté Teodory ze Sihly rumunské pravoslavné církve
- Varhanní sál
- divadlo
- Moldavské historické muzeum
- cirkus, kino, hlavní banky a jiné. Do roku 1960 zde stál evangelický kostel
- mimo centrum: židovský hřbitov a jedna synagoga (v místní části Szklary)
Sport
- FC Zimbru Chișinău - fotbalový klub
- FC Dacia Chișinău - fotbalový klub
Geografie
Kišiněv leží na řece Bîc, přítoku Dněstru. Rozloha města je 123 km2.
Město leží ve střední části Moldavska a je obklopeno poměrně rovinatou krajinou s velmi úrodnou půdou.
Podnebí
Kišiněv má vlhké kontinentální podnebí (Köppenova klasifikace podnebí Dfa), které se vyznačuje teplými léty a chladnými, větrnými zimami. Zimní minimální teploty jsou často nižší než 0 °C, i když zřídkakdy klesají pod -10 °C. V létě je průměrná maximální teplota přibližně 25 °C, avšak v polovině léta v centru města teploty občas dosahují 35 až 40 °C. Přestože průměrné srážky a vlhkost vzduchu v létě jsou poměrně nízké, bouřky se zde vyskytují zřídka, i když bývají silné.
Jarní a podzimní teploty se pohybují mezi 16 a 24 °C a srážky v tomto období bývají nižší než v létě, ale s častějšími, ale mírnějšími obdobími deště.
| Kišiněv – podnebí | |||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Období | leden | únor | březen | duben | květen | červen | červenec | srpen | září | říjen | listopad | prosinec | rok |
| Nejvyšší teplota [°C] | 15,5 | 20,7 | 25,7 | 31,6 | 35,9 | 37,5 | 39,4 | 39,2 | 37,3 | 32,6 | 23,6 | 18,3 | 39,4 |
| Průměrné denní maximum [°C] | 1,1 | 3,4 | 9,2 | 16,4 | 22,3 | 26,1 | 28,4 | 28,3 | 22,3 | 15,5 | 8,1 | 2,7 | 15,3 |
| Průměrná teplota [°C] | −1,8 | −0,2 | 4,5 | 11,0 | 16,8 | 20,7 | 22,9 | 22,6 | 17,0 | 10,8 | −4,8 | −0,2 | 10,7 |
| Průměrné denní minimum [°C] | −4,2 | −3,0 | 0,7 | 6,3 | 11,8 | 15,9 | 17,9 | 17,5 | 12,5 | 7,1 | −2,1 | −2,5 | 6,8 |
| Nejnižší teplota [°C] | −28,4 | −28,9 | −21,1 | −6,6 | −1,1 | 3,6 | 7,8 | 5,5 | −2,4 | −10,8 | −21,6 | −22,4 | −28,9 |
| Průměrné srážky [mm] | 35,9 | 31,0 | 35,0 | 39,1 | 53,9 | 64,9 | 67,0 | 49,0 | 47,5 | 47,2 | 43,0 | 40,5 | 554,0 |
| Dní se srážkami | 8 | 7 | 11 | 13 | 14 | 14 | 12 | 10 | 10 | 11 | 12 | 10 | 132 |
| Dní se sněžením | 13 | 13 | 8 | 1 | 0,03 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0,4 | 5 | 11 | 51 |
| Slunečných hodin | 70 | 96 | 155 | 210 | 283 | 301 | 326 | 308 | 220 | 162 | 81 | 65 | 2 277 |
| Zdroj: [3][4] | |||||||||||||
Slavní rodáci
- Vladimir Mitrofanovič Puriškevič (1870–1920), ruský antisemitský politik
- Alexej Viktorovič Ščusev (1873–1949), sovětský architekt
- Alexandr Borisovič Goldenvejzer (1875–1969), sovětský klavírista a skladatel
- William Friedman (1891–1969), rusko-americký kryptolog
- Lewis Milestone (1895–1970), americký filmový režisér
- Maria Cebotari (1910–1949), rakouská zpěvačka
- Svetlana Toma (* 1947), moldavská herečka
- Avigdor Lieberman (* 1958), izraelský nacionalistický politik
- Viktor Bologan (* 1971), moldavský šachista
- Teťana Hucu (* 1976), ukrajinská gymnastka
- Dorin Chirtoacă (* 1978), moldavský politik
- Almira Scripcenco (* 1979), francouzská šachistka
- Dan Bălan (* 1979), moldavský popový hudebník
- Radu Albot (* 1989), moldavský tenista
Ve městě během svého vyhnanství pobýval ruský básník Alexandr Sergejevič Puškin (1799–1837).
Partnerská města
Alba Iulia, Rumunsko
Ankara, Turecko
Borlänge, Švédsko- Bukurešť, Rumunsko
Černovice, Ukrajina
Grenoble, Francie- Jasy, Rumunsko
Jerevan, Arménie- Kyjev, Ukrajina
Mannheim, Německo
Minsk, Bělorusko- Oděsa, Ukrajina
Reggio Emilia, Itálie
Sacramento, USA
Tbilisi, Gruzie
Tel Aviv, Izrael
Odkazy
Reference
- ↑ a b Dostupné online.
- ↑ Biroul Național de Statistică al Republicii Moldova. www.statistica.md [online]. [cit. 2008-11-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2005-12-10.
- ↑ Pogoda i klimat [online]. [cit. 2023-10-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-12-13. (rusky)
- ↑ www.nodc.noaa.gov [online]. [cit. 2023-10-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kišiněv na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo Kišiněv ve Wikislovníku- Oficiální stránky
- Staré obrazy Kišiněv
 | Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
| Moldavsko – Moldova – (MD) | |
|---|---|
| Okresy (raioane) a jejich hlavní města | Okres Anenii Noi (Anenii Noi) • Okres Basarabeasca (Basarabeasca) • Okres Briceni (Briceni) • Okres Cahul (Cahul) • Okres Cantemir (Cantemir) • Okres Călărași (Călărași) • Okres Căușeni (Căușeni) • Okres Cimișlia (Cimișlia) • Okres Criuleni (Criuleni) • Okres Dondușeni (Dondușeni) • Okres Drochia (Drochia) • Okres Dubăsari (Dubăsari) • Okres Edineț (Edineț) • Okres Fălești (Fălești) • Okres Florești (Florești) • Okres Glodeni (Glodeni) • Okres Hîncești (Hîncești) • Okres Ialoveni (Ialoveni) • Okres Leova (Leova) • Okres Nisporeni (Nisporeni) • Okres Ocnița (Ocnița) • Okres Orhei (Orhei) • Okres Rezina (Rezina) • Okres Rîșcani (Rîșcani) • Okres Sîngerei (Sîngerei) • Okres Soroca (Soroca) • Okres Strășeni (Strășeni) • Okres Șoldănești (Șoldănești) • Okres Ștefan Vodă (Ștefan Vodă) • Okres Taraclia (Taraclia) • Okres Telenești (Telenești) • Okres Ungheni (Ungheni) |
| Autonomní celky | |
| Částečně autonomní regiony | |
| Města v Moldavsku | ||
|---|---|---|
| Municipality |  | |
| Hlavní města autonomních jednotek | ||
| Okresní sídla4 | ||
| Ostatní města | | |
| 1 Nachází se v Podněstří. 2 Pod kontrolou podněsterských úřadů. 3 Také municipalita. 4 Sídlem okresu Dubăsari je obec Cocieri (není městem). | ||
