Lajos Kossuth

Lajos Kossuth
2. premiér revolučního Uherska
Ve funkci:
28. září 1848 – 14. dubna 1849
PředchůdceLajos Batthyány
NástupceBertalan Szemere
Prezident nezávislého Uherska
Ve funkci:
14. dubna 1849 – 13. srpna 1849
Stranická příslušnost
ČlenstvíOpoziční strana
Narození19. září 1802
Rakouské císařství Monok, Rakouské císařství
Úmrtí20. března 1894
Turín, Itálie
Příčina úmrtíchřipka
Místo pohřbeníHřbitov Kerepesi
Národnostmaďarská
(podle některých slovenská)[1]
DětiFerenc Kossuth
Lajos Tódor Károly Kossuth
PříbuzníZsuzsanna Kossuth (sourozenec)
Alma materEvangelické kolegium (do 1819)
Sárospatak Reformed College (do 1820)
Profeseekonom, novinář, politik a advokát
Náboženstvíluteránství
Oceněníčestný občan Miskolce (1886)
Čestné občanství města Mukačevo (1886)
honorary citizen of Szentes (1887)
čestný občan Győru (1888)
honorary citizen of Csongrád
PodpisLajos Kossuth, podpis
CommonsLajos Kossuth
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lajos Kossuth [lajoš košut] (19. září 1802 Monok – 20. března 1894 Turín) byl maďarský politik, spisovatel a revolucionář, nejvýznamnější představitel maďarské revoluce z let 1848–1849 a národní hrdina boje za svobodu a nezávislost.

Život

Lajos Kossuth se narodil dne 19. září 1802 v obci Monok, dnes v župě Borsod-Abaúj-Zemplén na severovýchodě Maďarska. Pocházel z chudší šlechty, studoval na evangelickém lyceu v Prešově, poté studoval práva v Sárospataku a Pešti a jako jeho otec se stal advokátem. Byl slovenského původu. V letech 1824–1832 působil v Sátoraljaújhely, kde začala jeho politická kariéra. V letech 1825–1827 zastupoval národně liberálního hraběte Hunyadyho v bratislavském sněmu a v letech 1832–1836 tři poslance uherské panské komory. Jako zástupce neměl hlasovací právo, musel však svým klientům referovat, co se ve sněmu děje. Tyto zápisky začal přes zákaz šířit a roku 1837 byl odsouzen za velezradu. Roku 1840 byl propuštěn, ale o rok později začal vydávat národně liberální noviny Pesti Hírlap.

Politický život

Obec Monok rodné místo Lajose Kossutha

Roku 1847 byl zvolen do Říšského sněmu a stal se vůdcem opozice. V březnu 1848 pronesl významný projev, v němž žádal ústavní reformy monarchie a ústavy pro jednotlivé země. Během revoluce se jeho názory radikalizovaly, takže žádal nezávislost Maďarska, za niž nakonec i bojoval. V první samostatné uherské vládě liberálního premiéra Lajose Batthyányho byl ministrem financí a předsedou obranného výboru. Prosadil osvobození rolníků a vytvořil dobrovolnické vojsko honvédů, hlavně proti národnostním menšinám, které se bránily proti programu maďarizace. Šlo zejména o Chorvaty, vedené bánem Josipem Jelačičem, kteří se postavili na císařskou stranu, podobně jako později i Slováci.

Když císař roku 1849 vyhlásil Březnovou ústavu, vypuklo v Uhrách povstání a 14. dubna 1849 vyhlásil Kossuth samostatnou Maďarskou republiku se sídlem v Debrecínu. V tamním reformovaném kostele zasedal zemský sněm pod jeho předsednictvím a Kossutha zvolil prozatímním správcem země s diktátorskými pravomocemi. Maďarská revoluční armáda, posílená o dobrovolníky z Polska, Rakouska a Itálie, zprvu odrazila rakouskou armádu, ale když do země vstoupilo ruské vojsko, musela kapitulovat. 6. října 1849 bylo v Aradu (dnes Rumunsko) popraveno 13 maďarských generálů a důstojníků, a v tentýž den v Pešti i sám Batthyány.

Kossuth uprchl do Turecka, kde byl internován v Šumenu (dnes Bulharsko). Na nátlak západních zemí byl propuštěn a odešel do USA, kde byl nadšeně uvítán. Roku 1852 přišel do Londýna, kde se v zednářské lóži seznámil s Giuseppe Mazzinim, vůdcem italských revolucionářů. V Itálii s ním vytvořil legii maďarských uprchlíků, kteří bojovali proti Rakousku. Roku 1862 vypracoval plán podunajské konfederace národů jihovýchodní Evropy. Od roku 1871 se stavěl za české státoprávní požadavky, které pokládal za shodné s maďarskými. Po celý zbytek života hledal cesty k obnovení maďarské samostatnosti. Roku 1867 byl v rámci rakousko-uherského vyrovnání amnestován, přesto dožil v Itálii.

Pohřben byl v majestátním mauzoleu na hřbitově Kerepesi v Budapešti.

Galerie

  • Antoine Samuel Adam-Salomon: Lajos Kossuth, asi 1859
    Antoine Samuel Adam-Salomon: Lajos Kossuth, asi 1859
  • Lajos Kossuth
    Lajos Kossuth
  • Socha L. Kossutha v Miskolci
    Socha L. Kossutha v Miskolci
  • Památník revoluce 1848
    Památník revoluce 1848
  • Památník v Budapešti před parlamentem
    Památník v Budapešti před parlamentem
  • Budapešť Památník Tisíciletí
    Budapešť Památník Tisíciletí

Odkazy

Reference

  1. ↑ PALATA, Luboš. Hrdina, nebo zrádce? Kossuth, či Košút? přou se Maďaři se Slováky. LIDOVKY.cz [online]. 2013-10-08 [cit. 2021-02-14]. Dostupné online. 

Literatura

  • KONTLER, László. Dějiny Maďarska. 2. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2008. 613 s. ISBN 978-80-7106-616-3. 
  • PRAŽÁK, Richard. Lajos Kossuth. Brno: Masarykova universita, 1994. 79 s. Dostupné online. ISBN 8021009276. 
  • PRAŽÁK, Richard. Stručná historie států MAĎARSKO. Praha: Nakladatelství Libri, 2005. 145 s. ISBN 80-7277-269-4. 
  • Ottův slovník naučný, heslo Kossuth. Sv. 14, str. 932.

Související články

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Lajos Kossuth na Wikimedia Commons
  • Osoba Lajos Kossuth ve Wikicitátech
  • Kossuth-portál (maďarsky)
Hlavy maďarského státu
Nezávislé Maďarské království
Lajos Kossuth (1849)
První Maďarská republika
Maďarská republika rad
Maďarské království
Josef August Rakouský jako Zemský správce (1919) • Miklós Horthy jako Regent MK (1920–1944) • Ferenc Szálasi jako Vůdce národa (1944–1945)
Druhá Maďarská republika
Zoltán Tildy (1946–1948) • Árpád Szakasits (1948–1949)
Maďarská lidová republika
(Předsedové Prezidiální rady)
Árpád Szakasits (1949–1950) • Sándor Rónai (1950–1952) • István Dobi (1952–1967) • Pál Losonczi (1967–1987) • Károly Németh (1987–1988) • Brunó Ferenc Straub (1988–1989)
Třetí Maďarská republika
Mátyás Szűrös (1989–1990) • Árpád Göncz (1990–2000) • Ferenc Mádl (2000–2005) • László Sólyom (2005–2010) • Pál Schmitt (2010–2012) • László Kövér (2012) • János Áder (2012–2022) • Katalin Nováková (2022–2024) • László Kövér (2024) • Tamás Sulyok (od 2024)
Premiéři Maďarska
Uhersko během Revoluce 1848–1849
Lajos Batthyány (1848) • Ádám Récsey (1848) • Lajos Kossuth (1848–1849) • Bertalan Szemere (1849)
Uhersko v rámci Rakouska-Uherska
Gyula Andrássy (1867–1871) • Menyhért Lónyay (1871–1872) • József Szlávy (1872–1874) • István Bittó (1874–1875) • Béla Wenkheim (1875) • Kálmán Tisza (1875–1890) • Gyula Szapáry (1890–1892) • Sándor Wekerle (1892–1895) • Dezső Bánffy (1895–1899) • Kálmán Széll (1899–1903) • Károly Khuen-Héderváry (1903) • István Tisza (1903–1905) • Géza Fejérváry (1905–1906) • Sándor Wekerle (1906–1910) • Károly Khuen-Héderváry (1910–1912) • László Lukács (1912–1913) • István Tisza (1913–1917) • Móric Esterházy (1917) • Sándor Wekerle (1917–1918) • János Hadik (1918)
První Maďarská republika
Mihály Károlyi (1918–1919) • Dénes Berinkey (1919)
Maďarská republika rad
Sándor Garbai (1919) • Gyula Peidl (1919) • (Protirevoluční vláda: Gyula Károlyi (1919) • Dezső Pattantyús-Ábrahám (1919)
Maďarské království
István Friedrich (1919) • Károly Huszár (1919–1920) • Sándor Simonyi-Semadam (1920) • Pál Teleki (1920–1921) • István Bethlen (1921–1931) • Gyula Károlyi (1931–1932) • Gyula Gömbös (1932–1936) • Kálmán Darányi (1936–1938) • Béla Imrédy (1938–1939) • Pál Teleki (1939–1941) • László Bárdossy (1941–1942) • Miklós Kállay (1942–1944) • Döme Sztójay (1944) • Géza Lakatos (1944) • Ferenc Szálasi (1944–1945) • Béla Miklós (1945)
Druhá Maďarská republika
Zoltán Tildy (1945–1946) • Ferenc Nagy (1946–1947) • Lajos Dinnyés (1947–1948)
Maďarská lidová republika
István Dobi (1948–1952) • Mátyás Rákosi (1952–1953) • Imre Nagy (1953–1955) • András Hegedűs (1955–1956) • Imre Nagy (1956) • János Kádár (1956–1958) • Ferenc Münnich (1958–1961) • János Kádár (1961–1965) • Gyula Kállai (1965–1967) • Jenő Fock (1967–1975) • György Lázár (1975–1987) • Károly Grósz (1987–1988) • Miklós Németh (1988–1989)
Třetí Maďarská republika
József Antall (1990–1993) • Péter Boross (1993–1994) • Gyula Horn (1994–1998) • Viktor Orbán (1998–2002) • Péter Medgyessy (2002–2004) • Ferenc Gyurcsány (2004–2009) • Gordon Bajnai (2009–2010) • Viktor Orbán (od 2010)
Autoritní data Editovat na Wikidatech