Linie následnictví černohorského trůnu

Tento článek vyžaduje kontrolu či doplnění věrohodných zdrojů a může obsahovat vlastní výzkum nebo neověřená tvrzení.

Můžete pomoci Wikipedii, pokud článek či uvedené reference ověříte a doplníte věrohodné zdroje. Podívejte se na diskusní stránku, kde mohou být uvedeny další podrobnosti.

---

Pro vkladatele šablony: Na diskusní stránce zdůvodněte vložení šablony.

Černohorská královská rodina
Petrovićové-Njegošové
JKV Korunní princ Nikola JKV Dědičný princ Boris JKV Dědičná princezna Véronique JV Princezna Miléna JV Princezna Antonia JKV Princezna Altinaï JV Princ Anton JV Princ Nikolas
z • d • e

Následnictví černohorského trůnu se do zrušení monarchie v roce 1918 (1921) řídilo princem agnatické primogenitury, stejný systém následnictví byl za dob monarchie používán v sousedním Srbsku. Od zrušení monarchie se tohoto systému využívá k určení hlavy rodu Petrović-Njegošů a pretendenta trůnu. Následníkem trůnu a králem se mohl stát pouze mužský příslušník domácího rodu Petrović-Njegošů resp. mužský potomek krále Nikoli a stejně tak potomků jeho bratranců dle řádu primogenitury. Takto bylo následnictví trůnu zakotveno i v ústavě Černé Hory z roku 1905.

V roce 2011 byl v Černé Hoře přijat zákon, který rehabilituje černohorskou královskou rodinu Petrović-Njegošů a uznává její roli ve společnosti a oficiální postavení hlavy rodu jako reprezentanta země, kterým je v současnosti princ Nikola Petrović-Njegoš, který je primogeniturním pravnukem krále krále Nikoli I.^[1][2]

Současná linie následnictví

Linie následnictví černohorského trůnu:

Odkazy

• Seznam černohorských panovníků
• Dějiny Černé Hory

Reference

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.