Linie následnictví řeckého trůnu

Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.

Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.

Následnictví řeckého trůnu probíhá podle mužské (kognatické) primogenitury, tj. trůn dědí nejstarší syn krále, popř. vnuk, poté mladší synové či vnuci a poté nejstarší dcera a poté mladší dcery.

Španělská královna Sofie (sestra Konstantina II.), britský princ manžel Princ Philip, vévoda z Edinburghu (vnuk Jiřího I.) a princ Michael (vnuk Jiřího I.) se všichni vzdali práva na řecký trůn pro sebe a své potomky předtím než se přiženili do cizích královských rodin či v případě prince Michaela, který se oženil morganaticky.

Všichni potomci krále Konstantina II. a královny Anne-Marie jsou přes její rodiče v linii následnictví britského trůnu (Anne-Marie přibližně 260 místo). Zároveň Konstantin II. a jeho sestry jsou díky své matce Frederice Hannoverské také v této linii následnictví, ale přibližně o 200 pozic dále. Reálná šance kteréhokoliv člena původem z řecké královské rodiny obsadit britský trůn je tak minimální.

Současná linie následnictví

Linie následnictví řeckého trůnu je následující:

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.