Louis Braille

Louis Braille
Narození4. ledna 1809
Coupvray, Francie
Úmrtí6. ledna 1852 (ve věku 43 let)
Paříž
Příčina úmrtítuberkulóza
Místo pohřbeníCoupvray (od 1852)
Pantheon (od 1952)
Povolánívarhaník, vynálezce a educator of the blind
Nábož. vyznáníkatolicismus
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Louis Braille ([lui braj], 4. ledna 1809 – 6. ledna 1852) byl vynálezce takzvaného Braillova písma, systému psaní pro nevidomé.

Biografie

Braille se narodil v městečku Coupvray blízko Paříže ve Francii. Jeho otec Simon-René Braille byl sedlář. Ve věku tří let si Louis poranil levé oko šídlem z otcovy dílny. Dostal infekci, která se přenesla i na pravé oko, a postupně oslepl.

V deseti letech dostal stipendium na studium v Institutu des Jeunes Aveugles (Královský institut pro slepou mládež) v Paříži. Hrál na varhany a později se stal profesorem na tomtéž ústavu. Děti se zde učily číst pouze rozeznáváním vystouplých písmen hmatem. Nemohly však psát, protože tisk byl realizován vlisováním drátěných písmen do papíru.

Když mu bylo patnáct, vynalezl systém vyražených (vystouplých) bodů. Inspirací mu byl starý systém kapitána Charlese Barbiera de la Serre. Ten navštívil školu a přinesl s sebou již nepoužívaný vojenský systém nočního psaní. Vojenský systém byl vytvořen pro vojáky, aby mohli přijímat rozkazy i za tmy. Byl založen na dvanácti bodech. Braille jej zdokonalil a nakonec použil bodů pouze šest.

Louis Braille, který ve slepeckém ústavu pracoval jako učitel, vydal v roce 1829 svou první příručku pro nevidomé a v roce 1837 Braille zdokonalil psaní přidáním znamének pro zápis matematických symbolů (Nemeth Braille) a hudby (Braille music code). Trvalo však několik let, než se jeho systém prosadil. V roce 1852 se v Braillově písmu začaly tisknout knihy, jednou z prvních byl slabikář.

Braille měl od dětství chatrné zdraví a po roce 1835 onemocněl tuberkulózou. Omezoval hodiny výuky a v roce 1844 se učení definitivně vzdal. Věnoval se zdokonalování svého písma a v roce 1847 sestavil první psací stroj pro Braillovo písmo. V prosinci 1851 musel všechnu činnost ukončit, protože jeho zdravotní stav se rapidně zhoršil a začal vykašlávat krev. Braille zemřel 6. ledna 1852 ve věku 43 let, pohřben byl v rodném městě. O sto let později byly jeho ostatky slavnostně převezeny do pařížského Pantheonu. Jeho ruce byly ponechány v rodinném hrobě v Coupvray.

Ve Francii bylo Braillovo písmo oficiálně uznáno pro čtení a psaní mezi nevidomými dva roky po jeho smrti a v roce 1878 se stalo mezinárodní metodou pro výuku ve slepeckých školách.[1]

Zajímavosti

Muzeum Louise Brailla v Couprvray

Braillova podoba je známá pouze z posmrtné masky. V této podobě byl zobrazován později na portrétech, pomnících, poštovních známkách a mincích vydaných na jeho památku. V jeho rodném domě v Coupvray bylo zřízeno muzeum, v němž jsou umístěny nejrůznější předměty spjaté s Braillovým životem včetně pomůcek pro nevidomé.[1]

Rok 2009 byl prohlášen Evropskou unií nevidomých Rokem Louise Brailla na připomínku dvoustého výročí jeho narození. Při příležitosti 200 let od narození Louise Brailleho vydala srbská pošta známku v hodnotě 46 dinárů.[2]

Odkazy

Reference

  1. a b Louis Braille naučil slepé vidět prsty. Dodnes motivuje nevidomé na celém světě. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2019-05-26]. Dostupné online. 
  2. Commemorative postage stamps [online]. Beograd: PE Post of Serbia [cit. 2017-05-03]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

  • STREIT, Jakob. Příběh Louise Braille: nevidomý chlapec, který vynalezl slepecké písmo. Překlad Johanna Dostalová; ilustrace Christiane Leschová. 1. vyd. Hranice: Fabula, 2012. 96 s. ISBN 978-80-86600-96-3. 

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Louis Braille na Wikimedia Commons
  • Na vlastních křídlech – rozhlasová hra Beaty Panákové natočená Českým rozhlasem v roce 2015
Osobnosti pohřbené v Pantheonu v Paříži
18. století
19. století
1806: François Denis Tronchet • Claude-Louis Petiet • 1807: Jean-Baptiste-Pierre Bevière • Louis-Joseph-Charles-Amable d'Albert de Luynes • Jean-Étienne-Marie Portalis • Louis-Pierre-Pantaléon Resnier • 1808: Antoine-César de Choiseul-Praslin • Jean-Frédéric Perregaux • Jean-Pierre Firmin Malher • Pierre Jean Georges Cabanis • François Barthélemy Beguinot • 1809: Girolamo-Luigi Durazzo • Jean-Baptiste Papin • Joseph-Marie Vien • Pierre Garnier de Laboissière • Justin Bonaventure Morard de Galles • Jean-Pierre Sers • Emmanuel Crétet • 1810: Louis Charles Vincent Le Blond de Saint-Hilaire • Jean Lannes • Giovanni Battista Caprara • Charles Pierre Claret de Fleurieu• Jean-Baptiste Treilhard • 1811: Nicolas Marie Songis des Courbons • Charles Erskine de Kellie • Alexandre-Antoine Hureau de Sénarmont • Michel Ordener • Louis Antoine de Bougainville • Ippolito-Antonio Vincenti-Mareri • 1812: Jean-Guillaume de Winter • Jean-Marie Dorsenne • Auguste Jean-Gabriel de Caulaincourt • 1813: Joseph-Louis Lagrange • Jean-Ignace Jacqueminot • Hyacinthe-Hughes Timoléon de Cossé-Brissac • Justin de Viry • Jean-Jacques Rousseau • Frédéric Henri Walther • 1814: Jean-Nicolas Démeunier • Jean-Louis-Ebenezer Reynier • Claude Ambroise Régnier • 1815: Claude Juste Alexandre Legrand • Antoine-Jean-Marie Thévenard • 1829: Jacques-Germain Soufflot1885: Victor Hugo1889: Théophile Malo Corret de La Tour d'Auvergne • Lazare Carnot • Jean-Baptiste Baudin • François Séverin Marceau • 1894: Marie François Sadi Carnot
20. století
1907: Marcellin Berthelot1908: Émile Zola1920: Léon Gambetta1924: Jean Jaurès1933: Paul Painlevé1948: Paul LangevinJean Baptiste Perrin1949: Félix Éboué • Victor Schoelcher • 1952: Louis Braille • 1964: Jean Moulin1987: René Cassin1988: Jean Monnet1989: Henri GrégoireGaspard MongeNicolas de Condorcet1995: Marie Curie-SkłodowskáPierre Curie1996: André Malraux
21. století
2002: Alexandre Dumas2015: Pierre Brossolette • Geneviève de Gaulle-Anthonioz • Germaine Tillion • Jean Zay • 2018: Antoine Veil • Simone Veilová2020: Maurice Genevoix2021: Josephine Bakerová
Osobnosti jsou uváděny podle roků uložení jejich ostatků do Pantheonu.
Autoritní data Editovat na Wikidatech