Ludvík Motyčka

Ing. Ludvík Motyčka
ministr výstavby a stavebnictví ČR
(v rámci federace)
Ve funkci:
5. prosince 1989 – 31. prosince 1990
Předseda vládyPetr Pithart
PředchůdceJaroslav Vávra
Nástupceministerstvo zrušeno
2. předseda
Poslaneckého klubu KDU-ČSL
Ve funkci:
25. února 1993 – 28. února 1995
PředchůdceJan Kasal
NástupceMiloslav Výborný
poslanec Poslanecké sněmovny PČR
Ve funkci:
1. ledna 1993 – 6. června 1996
poslanec České národní rady
Ve funkci:
6. června 1992 – 31. prosince 1992 [1]
poslanec Federálního shromáždění (SN)
Ve funkci:
7. června 1990 – 4. června 1992
Stranická příslušnost
ČlenstvíKDU-ČSL

Narození7. července 1932 (91 let)
Nedakonice
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materVUT v Brně
Profesepolitik
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Ludvík Motyčka (* 7. července 1932 Nedakonice[2]) byl český a československý politik, po sametové revoluci český ministr stavebnictví a poslanec Sněmovny národů Federálního shromáždění za KDU-ČSL, v 90. letech poslanec České národní rady a Poslanecké sněmovny.

Biografie

Působil jako stavební technik. Z politických důvodů byl v roce 1951 před maturitou vyloučen ze studií na gymnáziu a povolán do vojenských oddílů PTP. V roce 1959 absolvoval Fakultu stavebního inženýrství Vysokého učení technického v Brně. V období let 1960–1989 pracoval na technických postech u podniku Pozemní stavby a Silnice Brno. Od roku 1968 byl členem Československé strany lidové. V 80. letech byl součástí reformního, obrodného křídla v rámci lidové strany. V období let 1982–1989 zastával post předsedy Městského výboru ČSL v Brně. V říjnu 1989 řídil schůzi reformního křídla lidovců v restauraci Savarin v Praze. V květnu 1989 vyslovil na schůzi ČSL veřejně nedůvěru tehdejšímu vedení strany.[3]

Zapojil se pak do průběhu sametové revoluce v Brně, byl členem vedení Občanského fóra.[3] Zastával i vládní posty. V prosinci 1989 se stal českým ministrem výstavby a stavebnictví ve vládě (vláda Františka Pitry a Petra Pitharta). Na tomto postu setrval do zrušení ministerstva v prosinci 1990.[3]

Ve volbách roku 1990 zasedl do české části Sněmovny národů Federálního shromáždění (volební obvod Jihomoravský kraj) za KDU-ČSL. Ve Federálním shromáždění setrval do voleb roku 1992.[4] Ve volbách roku 1992 byl z KDU-ČSL zvolen do České národní rady, která se pak po vzniku samostatné České republiky transformovala do Poslanecké sněmovny, kde setrval až do roku 1996.

V letech 1989–1996 zasedal v předsednictvu KDU-ČSL. V letech 1993–1995 byl předsedou poslaneckého klubu KDU-ČSL.[3]

V senátních volbách roku 1996 kandidoval neúspěšně do horní komory českého parlamentu za senátní obvod č. 58 - Brno-město, coby kandidát KDU-ČSL, ale získal jen necelých 11 % hlasů a nepostoupil do druhého kola.[5]

Odkazy

Reference

  1. Do zániku Československa v prosinci 1992, pak ČNR transformována na Poslaneckou sněmovnu samostatné České republiky.
  2. Ludvík Motyčka [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-08-09]. Dostupné online. 
  3. a b c d Sborník k 90. výročí vzniku ČSL [online]. zabreh.kdu.cz [cit. 2012-08-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. 
  4. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-08-07]. Dostupné online. 
  5. Volby do Senátu Parlamentu ČR konané dne 15.11. - 16.11.1996 [online]. volby.cz [cit. 2012-08-07]. Dostupné online. 

Externí odkazy

  • (česky) Ludvík Motyčka v parlamentu
Druhá vláda Petra Pitharta
Předseda vlády
Petr Pithart (jmenován 29. června 1990, OF, později OH)
Členové v den jmenování vlády
29. června 1990
Milan Lukeš (místopředseda vlády, OF, později OH) • František Vlasák (místopředseda vlády - demise 31. května 1991, OF, později OH) • Antonín Baudyš (místopředseda vlády, KDU-ČSL) • Karel Špaček (financí, OF, později OH) • Leon Richter (spravedlnost – demise 2. ledna 1992, nestraník, později OH) • Bedřich Moldan (životního prostředí – demise 24. ledna 1991, OF) • Jan Vrba (průmyslu, nestraník, později OH) • Vlasta Štěpová (obchodu a cestovního ruchu, OF, později OH) • Bohumil Kubát (zemědělství a výživa, OF, později ODA) • Petr Vopěnka (školství, mládeže a tělovýchovy, KDS) • Tomáš Hradílek (vnitro – demise 14. listopadu 1990, OF) • Milan Horálek (práce a sociálních věcí, OF) • Martin Bojar (zdravotnictví, nestraník) • Milan Uhde (kultury, OF, později ODS) • Ludvík Motyčka (výstavba a stavebnictví – zrušeno 31. prosince 1990, KDU-ČSL) • Bohumil Tichý (státní kontroly – demise 20. června 1991, HSDMS) • Tomáš Ježek (bez portfeje; správy národního majetku a privatizace, OF, později ODA) • Karel Dyba (bez portfeje; hospodářskou politiku a rozvoj, OF, později ODS) • Miroslav Grégr (bez portfeje; strojírenství a elektrotechniky – zrušeno 31. prosince 1990, nestraník) • Jaroslav Šabata (bez portfeje, OF, později OH)
Členové jmenovaní později
14. listopadu 1990
Tomáš Sokol (vnitro, OF, později OH)
24. ledna 1991
Ivan Dejmal (životní prostředí, KDS)
1. června 1991
Jan Stráský (místopředseda vlády, ODS)
20. června 1991
Igor Němec (státní kontroly, ODS)
24. ledna 1992
Jiří Novák (spravedlnost, ODS)