Marie Annunziata Neapolsko-Sicilská

Marie Annunziata Neapolsko-Sicilská
rakouská arcivévodkyně, uherská, česká a toskánská princezna
Portrét
Marie Annunziata
Úplné jménoMaria Annunziata Isabella Filomena Sabasia
Narození24. březen 1843
Caserta, Království obojí SicílieKrálovství obojí Sicílie Království obojí Sicílie
Úmrtí22. května 1871
Vídeň, Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
PohřbenaCísařská hrobka ve Vídni
ManželKarel Ludvík Rakousko-Uherský
PotomciFrantišek Ferdinand d'Este
Ota František Josef
Ferdinand Karel Habsbursko-Lotrinský
Markéta Sofie Rakouská
DynastieBourboni
OtecFerdinand II. Neapolsko-Sicilský
MatkaMarie Terezie Izabela Rakouská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Marie Anunciáta Bourbonsko-Sicilská (24. března 1843 na zámku Caserta, Itálie4. května 1871 ve Vídni, Rakousko-Uhersko) jako Maria Annunziata Borbone-Due Sicile, princezna Království obojí Sicílie, později arcivévodkyně rakouská, čtvrtý potomek Ferdinanda II. Neapolsko-Sicilského (z rodu Bourbon-Obojí Sicílie) a Marie Terezie Izabely Rakouské (z habsbursko-lotrinské dynastie).

Osobnost

Její otec ji žertem nazýval zdrobněle "Ciolla". Na rozdíl od svých bratrů a otce, kteří byli veselí a živí, Maria Annunziata byla klidná, stydlivá a rezervovaná. Vzorem jí byla její matka Marie Terezie, která neměla ráda oslavy, mondénní a dvorský život, dávajíc přednost domácímu prostředí, uzavřená ve své komnatě, věnujíc se péči o děti a vyšívání.

Sňatek a potomstvo

Stejně jako její sestra Maria Immaculata se i Marie Anunciáta přivdala rakouské císařské rodiny Habsburků. Roku 1860, když byl její bratr František II. Neapolsko-Sicilský svržen z trůnu a rodina musela prchnout z Neapole, následovala svou matku do Říma. Královská rodina se usadila poblíž Kvirinálského paláce, který rodině poskytl papež. Zde však Marie Anunciáta nepobyla dlouho, neboť o rok později, 21. října 1862 se v Itálii provdala za ovdovělého arcivévodu Karla Ludvíka, bratra císaře Františka Josefa. Sňatek v zastoupení (in procura) se konal 16. října 1862 v Římě, vlastní svatební obřad pak proběhl o pět dní později v Benátkách, kam ženich přijel nevěstě naproti v uniformě polního plukovníka.

Její tchyně Žofie brzy rozpoznala, že její snacha je vážně nemocná (měla tuberkulózu) a doporučila mladému páru dlouhý pobyt v mírném podnebí; k tomu účelu vybrala Kronland Görz. Karel Ludvík matce jako obvykle neodporoval a jeho křehká žena tudíž také souhlasila. Život na vzdáleném venkově však dlouho nesnesla a chtěla změnit prostředí, čemuž její povolný manžel vyhověl. Nové místo pobytu ovšem vybírala opět Žofie a ta se rozhodla pro klidný Štýrský Hradec, město úředníků a vojáků ve výslužbě. Mladá jižanka se v takovém městě nemohla cítit dobře, stranila se styku s lidmi, byla neklidná a neorientovala se. Lépe se začala cítit teprve tehdy, když poprvé otěhotněla. Přesně půl roku po narození Františka Ferdinanda otěhotněla znovu, nad čímž její osobní lékař vzhledem ke křehké tělesné konstituci mladé paní potřásl hlavou. Lékař Karlu Ludvíkovi naznačil, že jeho žena potřebuje pobýt na jihu. O tom však Marie Anunciáta nechtěla ani slyšet.

Na jaře 1865 přivedla na svět druhého syna, slabého a neduživého Otu Františka Josefa. Mladá matka stále častěji propadala nepochopitelným náladám a vrtochům, období sklíčenosti střídala období hektické radosti ze života. Nakonec se nabažila Hradce a její choť souhlasil s jejím přáním okamžitého přestěhování. Byl připraven přijmout protesty své přísné matky Žofie. Ta však viděla, že její nemocná – a opět těhotná – snacha je na tom zdravotně špatně.

Arcivévoda tedy koupil palác ve Favoritenstraße, nechal jej přestavět a domácky zařídit. Na Vánoce 1868 se narodil třetí syn. Zdravotní stav Marie Annunziaty byl takový, že bylo nepravděpodobné, že by se mohla ještě někdy zcela uzdravit. Přesto však díky své vůli žít překonávala svou nemoc, navštěvovala vídeňské bály, Burgtheater a operu. Ve snaze uchránit své syny před nákazou souchotinami, jimiž trpěla, se od nich preventivně držela stranou, ovšem zcela zbytečně, neboť jim svoji nemoc předala dědičně.

Roku 1868 na zámku Artstetten u Pöchlarnu (Dolní Rakousko) darovala život ještě jednomu dítěti, dceři Markétě Žofii. Ještě jeden další rok bojovala se svou nemocí, tento boj však 4. května 1871 ve věku 28 let prohrála.[1]

Marie Annunziata měla čtyři děti:

Karel Ludvík se za dva roky po Mariině smrti oženil znovu. Jeho třetí manželkou se stala portugalská princezna Marie Tereza, jež se stala vlídnou a chápající matkou osiřelým dětem, jež k níž úzce přilnuly. O jejich hlubokém vztahu svědčí například to, že když si František Ferdinand bral přes odpor císaře Františka Josefa I. Žofii Chotkovou, jako jediné příslušnice císařského domu se na svatbě účastnily právě Marie Tereza se svými dvěma dcerami.

Vývod z předků

 
 
 
 
 
Karel III. Španělský
 
 
Ferdinand I. Neapolsko-Sicilský
 
 
 
 
 
 
Marie Amálie Saská
 
 
František I. Neapolsko-Sicilský
 
 
 
 
 
 
František I. Štěpán Lotrinský
 
 
Marie Karolína Habsbursko-Lotrinská
 
 
 
 
 
 
Marie Terezie
 
 
Ferdinand II. Neapolsko-Sicilský
 
 
 
 
 
 
Karel III. Španělský
 
 
Karel IV. Španělský
 
 
 
 
 
 
Marie Amálie Saská
 
 
Marie Isabela Španělská
 
 
 
 
 
 
Filip Parmský
 
 
Marie Luisa Parmská
 
 
 
 
 
 
Luisa Alžběta Francouzská
 
Marie Annunziata Neapolsko-Sicilská
 
 
 
 
 
František I. Štěpán Lotrinský
 
 
Leopold II.
 
 
 
 
 
 
Marie Terezie
 
 
Karel Ludvík Rakousko-Těšínský
 
 
 
 
 
 
Karel III. Španělský
 
 
Marie Ludovika Španělská
 
 
 
 
 
 
Marie Amálie Saská
 
 
Marie Terezie Izabela Rakouská
 
 
 
 
 
 
Karel Kristián Nasavsko-Weilburský
 
 
Fridrich Vilém Nasavsko-Weilburský
 
 
 
 
 
 
Karolína Oranžsko-Nasavská
 
 
Jindřiška Nasavsko-Weilburská
 
 
 
 
 
 
Jiří z Kirchbergu
 
 
Luisa Isabela z Kirchbergu
 
 
 
 
 
 
Alžběta Augusta Reuss Greiz
 

Reference

  1. Friedrich Weissensteiner: Franz Ferdinand - Der verhinderte Herrscher. Öst.Bundesverlag, 1983

Bibliografie

  • Arrigo Petacco. La regina del sud. Milán, Mondadori, 1992. ISBN 88-04-43391-4

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Marie Annunziata Neapolsko-Sicilská na Wikimedia Commons
Princezny obojí Sicílie
1. generace
Znak Království obojí Sicílie
Znak Království obojí Sicílie
2. generace
3. generace
Marie Annunziata Neapolsko-Sicilská • Marie Imakuláta Neapolsko-SicilskáMarie Pia Neapolsko-Sicilská • Marie Luisa Neapolsko-Sicilská • Marie Isabela Neapolsko-Sicilská • Marie Antonie Neapolsko-Sicilská • Marie Tereza Neapolsko-Sicilská • Marie Karolína Neapolsko-Sicilská • Marie Annuziata Neapolsko-Sicilská
4. generace
Kristýna Neapolsko-Sicilská • Marie Terezie Trani • Marie Imakuláta Neapolsko-Sicilská • Marie Kristýna Bourbonsko-SicilskáMarie di Grazie Neapolsko-Sicilská • Marie Giuseppina Neapolsko-Sicilská
5. generace
Marie Antonie • Marie Kristýna • Barbara • Lucie • UrracaIsabela Alfonsa Bourbonsko-SicilskáMaria Dolores Bourbonsko-SicilskáMarie Mercedes Bourbonsko-SicilskáMaria Esperanza Bourbonsko-Sicilská • Marie del Carmen • Marie Markéta • Maria Imakuláta
6. generace
Tereza • InésBeatrix • Anna Marie • Marie Karolína • Marie Annunziata • Anna Cecilie • Elena
7. generace
Kristýna • María Bourbonsko-Sicilská • Inés • Viktorie • Marie Karolina • Marie Chiara • Dorothea • Anna Žofie
Rakouské arcivévodkyně sňatkem
1. generace
Eleonora Portugalská • Matylda FalckáEleonora Skotská • Kateřina Saská
Znak rakouské císařské rodiny
Znak rakouské císařské rodiny
2. generace
3. generace
4. generace
5. generace
Marie Portugalská* • Marie I. Tudorovna* • Marie ŠpanělskáAnna Kateřina Gonzagová • Marie Anna Bavorská
6. generace
Anna TyrolskáIsabela Klára Evženie • Marie Anna Bavorská • Eleonora Gonzagová • Klaudie Medicejská
7. generace
8. generace
9. generace
10. generace
nikdo
11. generace
Isabela Parmská** • Marie Josefa Bavorská** • Marie Ludovika Španělská** • Marie Beatrice d'Este**
12. generace
13. generace
14. generace
15. generace
16. generace
Zita Bourbonsko-ParmskáFrantiška z Hohenlohe-Waldenburg-SchillingsfürstuDorotea Bavorská** • Marie Valerie z Waldburg-Zeil-Hohenems** • Rosemary Salm-Salm** • Marie Tereza z Waldburg-Zeil** • Marie Löwenstein-Wertheim-Rosenberg • Kristýna z Löwenstein-Wertheim-Rosenberg
17. generace
Regina Sasko-MeiningenskáMarkéta Savojská-Aosta*** • Anna Eugénie Arenbergová • Yolanda z Ligne • Xenia Czernicheva-Besobrasova • Anna Gabriela z Wrede • Helena z Toerring-Jettenbach • Ludmila z Gallen • Laetitia z Arenbergu** • Margaret Kálnoky von Köröspatak** • Maria Espinosa de los Monteros** • Valerie z Podstatzky-Lichtenstein** • Freiin Eva Antonia von Hofmann** • Anna Amelie ze Schönburg-Waldenburg** • Hedvika z Lichem-Löwenburg** • Freiin Edith von Sternbach** • Margarite z Hohenbergu • Marie Christine von Hatzfeldt-Dönhoff • Eugenia de Calonge • Freiin Maria Theresia von Gudenus
* také španělská infanta sňatkem, ** také toskánská princezna sňatkem, *** také modenská princezna sňatkem
Autoritní data Editovat na Wikidatech