Miloš Doležal

Další významy jsou uvedeny na stránce Miloš Doležal (rozcestník).
Mgr. Miloš Doležal
Miloš Doležal (2015)
Miloš Doležal (2015)
Narození1. července 1970 (53 let)
Háj u Ledče nad Sázavou, Československo
Povoláníbásník, spisovatel, publicista
Národnostčeská
StátČeskoČesko Česko
Alma materFakulta sociálních věd Univerzity Karlovy (1988–1992)
Žánrdokumentaristika
Tématatotalitní režimy 20. století
OceněníSkleněná medaile Kraje Vysočina (2014)
Stříbrná medaile předsedy Senátu (2023)
Manžel(ka)Jana Doležalová-Franková (do 2021)
PříbuzníHana Franková (manželčina sestra)[1]
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přednáška Miloše Doležala o Josefu Toufarovi v Muzeu Vysočiny Havlíčkův Brod - https://www.muzeumhb.cz/

Miloš Doležal (* 1. července 1970, Háj u Ledče nad Sázavou[2]) je český básník, spisovatel a publicista.

Životopis

Vystudoval obor nakladatelství na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy (19881992).[3] Je bývalým redaktorem Perspektiv (1991–1993), s nimiž často spolupracuje, a redaktorem Českého rozhlasu Praha. Je autorem a spoluautorem řady rozhlasových pořadů a dokumentů zabývajících se druhou světovou válkou a komunistickým terorem v Československu.[2]

Připravil k vydání memoáry Antonína Bradny Zaradoval jsem se. Jeho biografie Jako bychom dnes zemřít měli, pojednávající o životě a smrti faráře Josefa Toufara, získala v anketě Lidových novin v roce 2012 ocenění Kniha roku.

Úmrtí manželky Jany v roce 2021 reflektoval v básnické sbírce Jana bude brzy sbírat lipový květ.[4]. Sbírka získala v Magnesia Litera nejvyšší ocenění - kniha roku 2022.

Dílo

  • Chtěl jsem být blanickým rytířem: rozhovory s účastníky protinacistického a protikomunistického odboje. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2010. 262 s. ISBN 978-80-7325-237-3.
  • Jako bychom dnes zemřít měli. Drama života, kněžství a mučednické smrti číhošťského faráře P. Josefa Toufara. Pelhřimov: Nová tiskárna, ©2012. 446 s. ISBN 978-80-7415-066-1. Kniha roku Lidových novin 2012.
  • Krok do tmavé noci: příběhy faráře Josefa Toufara, jeho vrahů a číhošťského zázraku. Praha: Nezávislý podmelechovský spolek, 2015. 669 s. ISBN 978-80-260-9125-7. (Autor v roce 2016 za knihu získal Cenu čtenářů Krajské knihovny Vysočiny a posluchačů Českého rozhlasu Region.[5])
  • Vrátíme se do otcovské náruče. Praha: Nezávislý podmelechovský spolek, 2015. 77 s. ISBN 978-80-260-8304-7. (Tři kázání českého kněze P. Josefa Toufara z let 1949–1950, životopis, příběh exhumace ostatků, údaje o číhošťském hrobě, modlitba k jeho beatifikaci, texty historika a kněze Tomáše Petráčka a architekta Norberta Schmidta, neznámé archivní fotografie. Vydáno u příležitosti slavnostního uložení ostatků P. Josefa Toufara v Číhošti 12. července 2015.)
  • Jedna věta. Praha: Revolver Revue, 2017. 44 s. Revolver Revue, sv. 102. ISBN 978-80-87037-85-0.
  • Za. Praha: Torst, 2017. 438 s. ISBN 978-80-7215-533-0.
  • Čurda z Hlíny: tři dokumentární povídky z protektorátu. Brno: Host, 2019. 222 s. ISBN 978-80-7577-803-1.
  • 1945: Léto běsů. Brno: Host, 2022. 304 s. ISBN 978-80-275-1083-2.

Knihy rozhovorů

  • Cesty božím (ne)časem. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakl., 2003. 181 s. Rozhovory. ISBN 80-7192-820-8.
  • Prosil jsem a přiletěla moucha. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakl., 2004. 159 s. Rozhovory. ISBN 80-7192-906-9. (Autor hovoří s vlastenci plk. Petrem Urubou, Ferdinandem Höferem, genmjr. Rudolfem Krzákem, Mons. Josefem Veselým, P. Martinem Víchem, Vincencem Koutníkem, Alfonsem Bradatschem, Aloisem Denemarekem, Mons. Karlem Fořtem, Ludvíkem Stehlíkem a prof. Jaroslavem Kadlecem, kteří se přes životní zkoušky a totalitní nástrahy 20. století nepřestávají ptát po smyslu života a stvoření.)
  • Proti zlému krompáč a lopata. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakl., 2006. 195 s. Rozhovory. ISBN 80-7195-005-X. (Třetí pokračování rozhovorů s osobnostmi české společnosti, které přes totalitní nástrahy 20. století a životní zkoušky nepřestaly hledat smysl stvoření.)

Básnické sbírky

  • Miloš Doležal v kostele v Číhošti při výkladu o Josefu Toufarovi
    Podivice (1995)
  • Obec (1996)
  • Les (1998)
  • Sansepolcro (2004) s výtvarným doprovodem Jiřího Štourače
  • Bodla stínu do hrudního koše: črty z krabatiny (2009), cyklus veršů a básní v próze
  • Čas dýmu (2013)
  • Ezechiel v kopřivách (2014)
  • Maso se stává slovem: (jedenáct básní pro JT) (2021)
  • Jana bude brzy sbírat lipový květ (2022)
  • Trnem rejnoka: Výbor z poesie 1995 – 2022 (2023)

Fejetony

  • České feferony aneb Dojmy, chutě, potulky a uslyšení (2000)

Odkazy

Reference

  1. Miloš DOLEŽAL. Ústav pro českou literaturu AV ČR. Dostupné online. [cit. 2024-01-03].
  2. a b Nejvyšší ocenění Kraje Vysočina [online]. Jihlava: Kraj Vysočina, 2017 [cit. 2019-12-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-04-01. 
  3. HRUŠKA, Petr a kol. V souřadnicích volnosti. Česká literatura devadesátých let dvacátého století v interpretacích. Praha: Academia, 2008, s. 687.
  4. https://echo24.cz/a/HyycF/zpravy-domaci-panorma-magnesia-litera
  5. BROTHÁNKOVÁ, Monika. Nejkrásnější knihou Vysočiny jsou Příběhy brodských domů [online]. Jihlava: Kraj Vysočina, 2016-10-14 [cit. 2016-10-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-10-23. 

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Miloš Doležal na Wikimedia Commons
  • Osoba Miloš Doležal ve Wikicitátech
Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Autoritní data Editovat na Wikidatech