Náboženství v Japonsku

Pagoda chrámu Tódži buddhistické školy Šingon

Ústřední náboženství Japonska je buddhismus a šintoismus. Mnoho Japonců se však nehlásí jen k jednomu z nich, ale praktikují obě náboženství zároveň. Tento synkretický postoj je hluboce zakořeněn v každodenním životě Japonců a je pro ně typický. Někteří Japonci mají např. svatbu v křesťanském kostele a pohřeb podle buddhistické tradice.

Buddhismus

Související informace naleznete také v článku Buddhismus v Japonsku.

Tradiční datování příchodu buddhismu do Japonska je kladeno od roku 522 (období Nara). Buddhismus sem byl přenesen z Koreje. Japonci se k buddhismu stavěli nejprve rozpačitě, avšak o dvě století později, za vlády císaře Šómu (724-749) byl buddhismus v rozkvětu. Od 9. století se rozvíjí dvě velké buddhistické školy Tendai a Šingon, které dodnes patří v Japonsku k nejoblíbenějším. Velké oblibě se dnes těší též Zen, škola Čisté země a učení mnicha Ničirena, souhrnně označováno pod názvem Ničirenova škola (či Ničirenův buddhismus).

Šintoismus

Šintoismus je typické japonské náboženství. Vyvinul se z pravěkého respektu k přírodním silám a úkazům, kdy lidé začali uctívat místa spojená s přírodou (např. stromy, tůně a kameny). Postupem vznikla personifikovaná božstva, což dělá z šintoismu polyteistické náboženství. Tato božstva jsou známa pod názvem kami. Šintoismus tak nemá svého zakladatele, posvátnou knihu či podobně.

Své výsadní postavení šintoismus ztratil v 6. století s příchodem buddhismu do Japonska, avšak brzy začaly být obě nauky praktikovány zároveň.

Křesťanství

Katolický kostel Óura v Nagasaki

Křesťanství začalo do Japonska pronikat v 16. a 17. století, zejména pak jeho katolická větev. Jedním z jeho prvních šiřitelů byl jezuitský misionář sv. František Xaverský. Nejprve se křesťanství poměrně rychle šířilo, posléze se však proti němu vládnoucí vrstvy rozhodly zakročit a zároveň začaly prosazovat striktní izolaci od západního světa.

Křesťanství bylo v Japonsku potlačeno a znovu se pomalu začalo prosazovat až v 19. století. Plné svobody se dočkalo až po porážce Japonska po druhé světové válce, ovšem jeho vliv ani poté nebyl příliš velký.

Odhady podílu křesťanů v japonské populaci se dost liší, obvyklé jsou údaje v rozpětí 1-3 miliónů věřících, přičemž minimálně vyšší číslo by obsahovalo značný podíl synkretiků vyznávajících částečně i minimálně jedno z tradičních japonských náboženství. Většina křesťanů v Japonsku jsou protestanti, počty katolíků se udávají obvykle v rozmezí 150 000 - 500 000 obyvatel. Ke křesťanství se (červenec 2021) hlásí necelé 1% etnických Japonců a dále asi 0,5 mil. cizinců zde žijících, hlavně Filipínců, Korejců a Brazilců.

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Náboženství v asijských zemích
  • Afghánistán
  • Arménie
  • Ázerbájdžán
  • Bahrajn
  • Bangladéš
  • Bhútán
  • Brunej
  • Čína
  • Filipíny
  • Gruzie
  • Indie
  • Indonésie
  • Irák
  • Írán
  • Izrael
  • Japonsko
  • Jemen
  • Jižní Korea
  • Jordánsko
  • Kambodža
  • Katar
  • Kazachstán
  • Kuvajt
  • Kypr
  • Kyrgyzstán
  • Laos
  • Libanon
  • Malajsie
  • Maledivy
  • Mongolsko
  • Myanmar
  • Nepál
  • Omán
  • Pákistán
  • Palestina
  • Rusko
  • Saúdská Arábie
  • Severní Korea
  • Singapur
  • Spojené arabské emiráty
  • Srí Lanka
  • Sýrie
  • Tádžikistán
  • Tchaj-wan
  • Thajsko
  • Turecko
  • Turkmenistán
  • Uzbekistán
  • Vietnam
  • Východní Timor
Mapa Asie
Autoritní data Editovat na Wikidatech
  • NKC: ph728617
  • LCCN: sh85069560
  • LNB: 000064405
  • NDL: 00568344
  • NLI: 987007531191405171