Náboženství v Jižní Koreji






Náboženství v Jižní Koreji (sčítání 2015)[1]

     Bez vyznání (56,1 %)
     Protestantismus (19,7 %)
     Buddhismus (15,5 %)
     Katolická církev (7,9 %)
     Ostatní (0,8 %)

Náboženská situace v Jižní Koreji je složitá a rychle se vyvíjí, což znesnadňuje její popis. Tradiční asijská náboženství si dosud uchovala určitý vliv, který ale zřetelně upadá ve prospěch křesťanství a agnosticismu. Podle statistik z roku 2005 sestavených vládou se téměř polovina obyvatel nehlásí k žádnému náboženství. Početně nejvíce zastoupeným náboženstvím je křesťanství, k němuž se hlásí necelých 30 % obyvatel (z toho asi 2/3 protestantů a 1/3 katolíků) a až po něm následuje tradičnější buddhismus (necelých 23 %). Podíly příslušníků jiných náboženství aktuálně nepřesahují 0,5 %.

Křesťanství

Podrobnější informace naleznete v článku Římskokatolická církev v Koreji.

Ke křesťanství se hlásí zhruba 30 % obyvatel Jižní Koreje, což je činí nejrozšířenějším náboženstvím v zemi. Jeho podíl navíc dále roste. Zhruba 2/3 z tohoto počtu tvoří protestanti, kteří jsou ovšem roztříštěni do většího počtu denominací, takže největší církví je římskokatolická církev, která shromažďuje zbylou třetinu křesťanů (asi 10 % obyvatelstva) a poměrně rychle roste jak v počtu řadových věřících, tak i kněží a řeholnic.[2]

Křesťanství hrálo velkou roli při formování vzdělávacího systému v Koreji. I dnes v Jižní Koreji tvoří 24% soukromých středních škol, školy křesťanské. V době dynastie Joseon (1392–1910) misionáři napomohli k rozšíření vzdělávání i mezi děti z nižší vrstvy obyvatelstva místo pouze dětí členů vládnoucí vrstvy. Dále také dalo možnost vzdělávání ženám, které do té doby, byly vzdělávány jen členy své rodiny. V roce 1886 založila Mary F. Scranton, členka americké metodistické církve, Ehwa School – první dívčí školu v Koreji. V pozdním 19. a 20. století se ve spojení společenským a politickým vlivem, který křesťanští misionáři měli, křesťanství stalo symbolem moderní civilizace. Korea procházela modernizací především v době koloniální nadvlády Japonska, při které se snažila přiblížit vzoru západních zemí světa. Po demokratizaci Jižní Koreje v roce 1987 pak začínaly vystávat problémy a protestantské církve jsou někdy viděny jako předmět rozporu ve společnosti.[3]

Ve 20. století se rozvinula zejména protestantská misie. Korejské křesťanství se vyznačuje velkým misijním zápalem a dokonce korejští misionáři cestující po Evropě zavítají i do České republiky (viz Kostel u Jákobova žebříku, ale i další misie v Praze a Plzni, ale také například v Ostravě).[4][5]
Od této zejména protestantské tradice (Presbyterní církev v Koreji, ale i jiné, evangelikální církve[6]) je třeba oddělit některé případy sekt a nových náboženských hnutí - Man Hee Lee a další.[7][8]

Církve v Jižní Koreji se často zapojují i do mírových aktivit.[9].[10]

Náboženský infoservis informoval i o aktivitách církví v průběhu Zimních olympijských her v roce 2018.[11]
A téhož roku přinesl zmíněný portál informace shrnující korejskou misii v České republice,[12] článek víceméně odpovídá realitě aktuální náboženské scény (s přihlédnutím k probíhajícímu dění kolem církve Shincheonji).

Buddhismus

Buddhismus (korejsky 불교 Bulgyo) se do Koreje rozšířil z Číny v období tří království (4. století). Nicméně v době dynastie Joseon (1392–1910) byl Buddhismus utlačen do pozadí ustanovením Konfucianismu jako národní ideologie a náboženství. Toto trvalo dalších 500 let, kdy Buddhističtí mniši byli vykázáni z měst. Proto se většina Buddhistických chrámů nachází v horách. Dnes je Buddhismus v Jižní Koreji praktikován především na východě země. Jmenovitě v provinciích Yeongnam a Gangwon, ale také na ostrově Jeju.

Odkazy

Reference

  1. QUINN, Joseph Peter. Religion and Contemporary Politics: A Global Encyclopedia. Redakce Demy Timothy J.. [s.l.]: ABC-CLIO, 2019. ISBN 978-1-4408-3933-7. Kapitola South Korea, s. 365. Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  2. http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=11461
  3. [1][nedostupný zdroj]
  4. Jižní Korea – misionářská velmoc : Náboženský infoservis 25. 9. 2023
  5. Další korejská církev v Praze : Náboženský infoservis 24. 4. 2018
  6. Zemřel David Yonggi Cho – tvář úspěchu evangelikálního křesťanství v Jižní Koreji : Náboženský infoservis 20. 9. 2021
  7. „A tak se z obětí stávají pachatelé“ – čtyři korejské příběhy zrazené víry : Náboženský infoservis 25. 9. 2023
  8. Církev Sinčchondži uspořádala v Praze veřejnou akci : Náboženský infoservis 6. 2. 2018
  9. Modlitby za mier na Kórejskom polostrove : Náboženský infoservis 12. 6. 2018 (slovensky)
  10. Národná rada cirkví v Kórei uvítala výsledky summitu v Pchanmundžome : Náboženský infoservis 12. 6. 2018 (slovensky)
  11. Olympijská disciplína, v níž jde o „víc než zlato“ : Náboženský infoservis 23. 2. 2018
  12. Korejské církve v Česku : Náboženský infoservis 22. 2. 2018

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Náboženství v Jižní Koreji na Wikimedia Commons
  • Vladimír Glomb, Miriam Löwensteinová: Korejská náboženství,
  • Togga, 2015, 256 p.
Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Náboženství v asijských zemích
  • Afghánistán
  • Arménie
  • Ázerbájdžán
  • Bahrajn
  • Bangladéš
  • Bhútán
  • Brunej
  • Čína
  • Filipíny
  • Gruzie
  • Indie
  • Indonésie
  • Irák
  • Írán
  • Izrael
  • Japonsko
  • Jemen
  • Jižní Korea
  • Jordánsko
  • Kambodža
  • Katar
  • Kazachstán
  • Kuvajt
  • Kypr
  • Kyrgyzstán
  • Laos
  • Libanon
  • Malajsie
  • Maledivy
  • Mongolsko
  • Myanmar
  • Nepál
  • Omán
  • Pákistán
  • Palestina
  • Rusko
  • Saúdská Arábie
  • Severní Korea
  • Singapur
  • Spojené arabské emiráty
  • Srí Lanka
  • Sýrie
  • Tádžikistán
  • Tchaj-wan
  • Thajsko
  • Turecko
  • Turkmenistán
  • Uzbekistán
  • Vietnam
  • Východní Timor
Mapa Asie