Nýdek

Možná hledáte: Nejdek.
Nýdek
Pohled na Nýdek z Čantoryje
Pohled na Nýdek z Čantoryje
Znak obce NýdekVlajka obce Nýdek
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecTřinec
Obec s rozšířenou působnostíTřinec
(správní obvod)
OkresFrýdek-Místek
KrajMoravskoslezský
Historická zeměSlezsko
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°39′22″ s. š., 18°45′25″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel2 120 (2023)[1]
Rozloha28,23 km²[2]
Katastrální územíNýdek
Nadmořská výška410 m n. m.
PSČ739 96
Počet domů646 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ7
Kontakt
Adresa obecního úřaduNýdek 251
739 96 Nýdek
[email protected]
StarostaMarek Hota
Oficiální web: www.nydek.cz
Nýdek
Nýdek
Další údaje
Kód obce507091
Kód části obce108189
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Nýdek (v místním nářečí a polsky Nydek, německy Niedek) se nachází v okrese Frýdek-MístekMoravskoslezském kraji. Žije zde přibližně 2 100[1] obyvatel. Značnou část obyvatel tvoří polská menšina. Obec je členem mikroregionu Bystřice-Nýdek a dále je členem Sdružení obcí Jablunkovska, ve kterém je sdruženo 15 obcí.

Ve vzdálenosti 8 km západně leží město Třinec, 15 km severozápadně město Český Těšín, 27 km severozápadně statutární město Karviná a 28 km severozápadně statutární město Havířov.

Sousedními obcemi na české straně jsou Vendryně, Bystřice, Hrádek a Návsí, na polské straně pak Visla a Ustroň. Rozlohou 2820 ha se řadí mezi největší obce okresu Frýdek-Místek. Nejvyšším bodem je hora Velká Čantoryje (Slezské Beskydy) – 995 m n. m. Voda je z obce odváděna tokem Hluchová. Na území obce se nachází zvláště chráněné území – národní přírodní rezervace Čantoria.

Název

Na vesnici bylo přeneseno jméno (nějakého) hradu pojmenovaného ve středověké němčině Nīdeck (zhruba "Hrot bojové zuřivosti" - šlo o běžné německé jméno ochranných hradů).[4]

Historie

Kostel sv. Mikuláše

Pro rozvoj obce měly význam pasekářské a valašské kolonizační vlny. Počátkem osídlení byl většinou knížecí statek (Těšínské knížectví). První zmínka o statku v Nýdku pochází z roku 1430, kdy kníže Boleslav I. potvrzuje, že Tičko z Logova prodal Petru Nidkovi ves Nýdek se vším příslušenstvím. Další leník Pelka z Děhylova prodal statek v roce 1458 Jiřímu z Lešné za 60 hřiven a v roce 1502 koupil Nýdek za 80 zlatých Jan Čelo z Čechovic. V roce 1576 byl v Nýdku postaven dřevěný evangelický kostel sv. Mikuláše, který byl v období protireformace roku 1654 zabrán katolíky.

V roce 1591 se Nýdek stal majetkem rodu Goczalkovských, a to až do roku 1792, kdy ho prodali Habsburkům, jmenovitě knížeti Albrechtovi. Tak se stal Nýdek součástí Těšínské komory, kterou po Albrechtovi spravoval v letech 1825-1847 arcikníže Karel, pak obec zdědil arcikníže Albrecht (1847-1896) a poslední z Habsburků arcikníže Bedřich. Po roce 1918 se ujímá majetku československý stát.

Základem obživy obyvatelstva bylo dlouhou dobu zemědělství a pastevectví. Největší rozvoj obce nastal v první polovině 19. století, kdy také významně vzrostl počet obyvatel. Příčinou byla zvýšená těžba železné rudy, jejíž ložiska zde byla objevena počátkem roku 1770. To byla jedna z příčin vzniku železáren v Ustroni v roku 1772. Rozvoj obce však nejvíce souvisí s železárnami v Třinci (Třinecké železárny). Dolování rudy (podle údajů z roku 1843 se v Nýdku vytěžilo 2170 centýřů železné rudy), kácení lesa, výroba dřevěného uhlí, doprava uhlí a rudy do Třince znamenaly velký růst obce. Po změně technologie výroby železa v roce 1865 začala většina obyvatel obce pracovat přímo v železárnách.Podle rakouského sčítání lidu v roce 1910 měl Nydek 1747 obyvatel, z toho 1 730 (99%) polsky a 17 (1%) německy mluvicích[5]. Kontakt nýdeckých obyvatel s technologiemi a vzdělanými pracovníky oceláren vyústil v rychlejší civilizační pokrok než v jiných beskydských vesnicích, zejména v oblasti mechanizace zemědělství. Hospodářská krize v meziválečném období vyvolala v Nýdku nezaměstnanost. Nezaměstnaní začali pašovat z Polska celá stáda skotu, koní a prasat a v opačném směru nesli tuny průmyslového zboží, zejména obuvi.

Obyvatelstvo

  • Věková struktura obyvatel obce Nýdek roku 2011
    Věková struktura obyvatel obce Nýdek roku 2011

Turistika

Velká Čantoryje

Vzhledem ke své poloze je Nýdek vyhledávanou obcí turistů nejen českých, ale i zahraničních, především polských. K rozvoji turismu rovněž přispělo otevření nové rozhledny na vrcholu bájné hory Velká Čantoryje (Slezské Beskydy), ke které se váže pověst o čantoryjských rytířích a která za příznivého počasí zajišťuje výhled od Tater, hluboko do vnitrozemí Polska i České republiky.

Rytířská stezka je 10,5 km dlouhá naučná stezka po Velké Čantoryji, která začíná i končí v Nýdku, a prochází velmi zajímavými a hodnotnými lokalitami tohoto horského komplexu. Obsahuje 7 zastavení, které jsou doplněny o informační tabule, na kterých jsou návštěvníci seznámeni s kolonizací Beskyd, místní faunou, flórou a rovněž bájnou legendou o spících rytířích v nitru hory.

Ochrana přírody

V obci se nachází národní přírodní rezervace Čantoria, která je chráněná od 20.1.1988. Její výměra je cca 40 ha, leží v nadmořské výšce od 720 do 957 m. Z geologického hlediska má lokalita význam jako dokumentace godulského souvrství. Na lokalitě je chráněn pralesovitý porost smrku ztepilého, buku lesního a jedle bělokoré na kamenných sutích s nevyvinutou půdou.  Nalezneme zde také poslední exemplář původního tisu červeného a v jižní části rezervace je několik exemplářů javoru klenu. Tyto porosty leží v jedlobukovém a z části smrkobukovém lesním vegetačním stupni, v nichž jsou zastoupena všechna vývojová stádia.[6]

Pamětihodnosti

  • Kostel svatého Mikuláše
  • venkovská usedlost čp. 20
  • venkovská usedlost čp. 111
  • Lesní kostel na Zakámeni, místo tajných evangelických bohoslužeb v době protireformace, s památníkem Jiřího Třanovského
  • Evangelická kaple z počátku 20. století
  • 1 Památník obětem 2 světové války na stránkách ministerstva obrany Archivováno 9. 7. 2018 na Wayback Machine.
  • 2 Památník obětem 2 světové války na stránkách ministerstva obrany Archivováno 9. 7. 2018 na Wayback Machine.
  • Klauz Hluchová - vodní nádrž na potoku Hluchová, v minulosti byla používaná jako údolní splavovací nádrž.

Osobnosti

Fotogalerie

  • Počátek Rytířské stezky
    Počátek Rytířské stezky
  • Lesní kostel na Zakámeni
    Lesní kostel na Zakámeni
  • Nýdecké náměstí
    Nýdecké náměstí
  • Dvojjazyčná cedule
    Dvojjazyčná cedule
  • Dům PZKO v Nýdku
    Dům PZKO v Nýdku
  • Hasičská zbrojnice
    Hasičská zbrojnice

Reference

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha: Český statistický úřad. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 151.
  5. PATRYN, Ludwig. Der Ergebnisse der Volkszählung vom 31. Dezember 1910 in Schlesien. [s.l.]: Im Verlage des schlesischen Landesausschusses Dostupné online. 
  6. Mgr. Bobková, M., & Ing. Wojtas, A. Strategický plán rozvoje obce Nýdek.

Externí odkazy

Města a obce okresu Frýdek-Místek
Baška • Bílá • Bocanovice • Brušperk • Bruzovice • Bukovec • Bystřice • Čeladná • Dobrá • Dobratice • Dolní Domaslavice • Dolní Lomná • Dolní Tošanovice • Fryčovice • Frýdek-Místek • Frýdlant nad Ostravicí • Hnojník • Horní Domaslavice • Horní Lomná • Horní Tošanovice • Hrádek • Hrčava • Hukvaldy • Jablunkov • Janovice • Kaňovice • Komorní Lhotka • Košařiska • Kozlovice • Krásná • Krmelín • Kunčice pod Ondřejníkem • Lhotka • Lučina • Malenovice • Metylovice • Milíkov • Morávka • Mosty u Jablunkova • Návsí • Nižní Lhoty • Nošovice • Nýdek • Ostravice • Palkovice • Paskov • Pazderna • Písečná • Písek • Pražmo • Pržno • Pstruží • Raškovice • Ropice • Řeka • Řepiště • Sedliště • Smilovice • Soběšovice • Staré Hamry • Staré Město • Staříč • Střítež • Sviadnov • Třanovice • Třinec • Vělopolí • Vendryně • Vojkovice • Vyšní Lhoty • Žabeň • Žermanice
legenda: město, městys.
Města a obce Těšínska
Česko

Albrechtice (Olbrachcice) • Bocanovice (Boconowice) • Bohumín (Bogumin) • Bruzovice (Bruzowice) • Bukovec (Bukowiec) • Bystřice (Bystrzyca) • Český Těšín (Czeski Cieszyn) • Dětmarovice (Dziećmorowice) • Dobrá (Dobra) • Dobratice (Dobracice) • Dolní Domaslavice (Domasłowice Dolne) • Dolní Lomná (Łomna Dolna) • Dolní Lutyně (Lutynia Dolna) • Dolní Tošanovice (Toszonowice Dolne) • Doubrava (Dąbrowa) • Havířov (Hawierzów) • Hnojník (Gnojnik) • Horní Bludovice (Błędowice Górne) • Horní Domaslavice (Domasłowice Górne) • Horní Lomná (Łomna Górna) • Horní Suchá (Sucha Górna) • Horní Tošanovice (Toszonowice Górne) • Hrádek (Gródek) • Hrčava (Herczawa) • Chotěbuz (Kocobędz) • Jablunkov (Jabłonków) • Janovice (Janowice) • Kaňovice (Kaniowice) • Karviná (Karwina) • Komorní Lhotka (Ligotka Kameralna) • Košařiska (Koszarzyska) • Krásná (Krasna) • Lučina (Łucyna) • Malenovice (Malenowice) • Milíkov (Milików) • Morávka (Morawka) • Mosty u Jablunkova (Mosty koło Jabłunkowa) • Návsí (Nawsie) • Nižní Lhoty (Ligota Dolna) • Nošovice (Noszowice) • Nýdek (Nydek) • Orlová (Orłowa) • Pazderna (Październa) • Petrovice u Karviné (Piotrowice koło Karwiny) • Petřvald (Pietwałd) • Písečná (Pioseczna) • Písek (Piosek) • Pražmo (Prażmo) • Pržno (Prżno) • Raškovice (Raszkowice) • Ropice (Ropica) • Rychvald (Rychwałd) • Řeka (Rzeka) • Sedliště (Siedliszcze) • Smilovice (Śmiłowice) • Soběšovice (Szobiszowice) • Staré Město (Stare Miasto) • Stonava (Stonawa) • Střítež (Trzycież) • Šenov (Szonów) • Těrlicko (Cierlicko) • Třanovice (Trzanowice) • Třinec (Trzyniec) • Václavovice (Więcłowice) • Vělopolí (Wielopole) • Vendryně (Wędrynia) • Vojkovice (Wojkowice) • Vyšní Lhoty (Ligota Górna) • Žermanice (Żermanice)

Na Těšínsku částečně: Baška (Baszka) • Frýdek-Místek (Frydek-Mistek) • Frýdlant nad Ostravicí (Frydlant nad Ostrawicą) • Ostrava (Ostrawa) • Ostravice (Ostrawica) • Řepiště (Rzepiszcze) • Staré Hamry (Stare Hamry) • Sviadnov (Świadnów) • Vratimov (Racimów)
Polsko

Bažanovice (Bażanowice) • Bělovicko (Bielowicko) • Běry (Biery) • Blatnice (Bładnice) • Bonkov (Bąków) • Brenná (Brenna) • Brúnov (Bronów) • Březůvka (Brzezówka) • Čechovice-Dědice (Czechowice-Dziedzice) • Děhylov (Dzięgielów) • Dolní Meziříčí (Międzyrzecze Dolne) • Dubovec (Dębowiec) • Drahomyšl (Drogomyśl) • Frelichov (Frelichów) • Harbutovice (Harbutowice) • Hažlach (Hażlach) • Hodišov (Godziszów) • Holešov (Goleszów) • Horní Líštná (Leszna Górna) • Horní Marklovice (Marklowice Górne) • Horní Meziříčí (Międzyrzecze Górne) • Hradec (Grodziec) • Humna (Gumna) • Chyby (Chybie) • Jistebná (Istebna) • Jasenice (Jasienica) • Javoří (Jaworze) • Javořinka (Jaworzynka) • Jilovnice (Iłownica) • Jiskřičín (Iskrzyczyn) • Kačice (Kaczyce) • Koňákov (Koniaków) • Kostkovice (Kostkowice) • Kovále (Kowale) • Kozákovice (Kozakowice) • Kyčice (Kiczyce) • Kyselov (Kisielów) • Landek (Landek) • Lazy (Łazy) • Lhota (Ligota) • Loučka (Łączka) • Malé Hůrky (Górki Małe) • Malé Kunčice (Kończyce Małe) • Mazančovice (Mazańcowice) • Mezisvětí (Międzyświeć) • Mnich (Mnich) • Ohrazená (Ogrodzona) • Ochaby (Ochaby) • Pohoří (Pogórze) • Pohvizdov (Pogwizdów) • Prstec (Pierściec) • Pruchná (Pruchna) • Puncov (Puńców) • Roztropice (Roztropice) • Rudice (Rudzica) • Rudník (Rudnik) • Semorad (Simoradz) • Skočov (Skoczów) • Strumeň (Strumień) • Svěntošůvka (Świętoszówka) • Těšín (Cieszyn) • Tisovnice (Cisownica) • Ustroň (Ustroń) • Velké Hůrky (Górki Wielkie) • Velké Kunčice (Kończyce Wielkie) • Věščút (Wieszczęta) • Vilémovice (Wilamowice) • Visla (Wisła) • Vislice (Wiślica) • Záblatí (Zabłocie) • Záboří (Zaborze) • Zábřeh (Zabrzeg) • Zámrsk (Zamarski) • Záříčí (Zarzecze) • Zbytky (Zbytków) • Žibřidovice (Zebrzydowice)

Na Těšínsku částečně: Bílsko-Bělá (Bielsko-Biała) • Bystrá (Bystra)
Autoritní data Editovat na Wikidatech