Paskov

Paskov
Kostel svatého Vavřince
znakvlajka
Lokalita
Status	město
Pověřená obec	Frýdek-Místek
Obec s rozšířenou působností	Frýdek-Místek (správní obvod)
Okres	Frýdek-Místek
Kraj	Moravskoslezský
Historická země	Morava + Slezsko
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°43′54″ s. š., 18°17′25″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	3 898 (2023)[1]
Rozloha	11,80 km²[2]
Nadmořská výška	256 m n. m.
PSČ	739 21
Počet domů	998 (2021)[3]
Počet částí obce	2
Počet k. ú.	2
Počet ZSJ	2
Kontakt
Adresa městského úřadu	Nádražní 700 739 21 Paskov [email protected]
Starosta	Petr Baďura
Oficiální web: www.mesto-paskov.cz
Paskov
Další údaje
Kód obce	598569
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Město Paskov (německy Paskau) se nachází v okrese Frýdek-Místek v Moravskoslezském kraji. Žije zde přibližně 3 900^[1] obyvatel. Téměř celé katastrální území Paskova se rozkládá na Moravě, ale malé okrajové části území Paskova zasahují do Slezska.^[4]

Části obce

• Paskov
• Oprechtice

Od 1. ledna 1980 do 23. listopadu 1990 k městu patřil i Žabeň.^[5]

Název

Název osady byl odvozen od osobního jména Pasek (v jehož základu je obecné pás) a znamenalo "Paskův majetek".^[6]

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1267. Původně existovaly dva Paskovy: Ves Paskov (na severozápadě) a Městys Paskov (na jihovýchodě), přičemž zástavba obou spolu těsně sousedila a v obou případech se jednalo o samostatné obce, sloučené roku 1870. Od roku 1871 leží na železniční trati Ostrava – Valašské Meziříčí. V roce 2011 byl Paskov povýšen na město.^[7]

Obyvatelstvo

• 
  Věková struktura obyvatel obce Paskov roku 2011

Průmysl

Většina obyvatel Paskova a přilehlého okolí byla závislá na společnosti OKD, která v Paskově provozovala uhelný důl. Historie těžby v Paskově začala v roce 1960 výstavbou těžební infrastruktury. Produkce v roce 2012 dosáhla 0,95 mil. tun uhlí a rozloha důlního pole činila 40 km². V roce 2014 bylo oznámeno, že důl ukončí činnost do roku 2017.^[8][9]

Těžba černého uhlí v Dole Paskov byla ukončena 31. března 2017 v ranních hodinách po vyfárání poslední noční směny. K tomuto datu v Dole Paskov bylo zaměstnáno více než 1300 pracovníků, z nichž asi jen 200 mělo přejít do karvinské části OKD, konkrétně do Dolů ČSA a ČSM.^[10]

V letech 1979–1983 byla v Paskově postavena na „zelené louce“ celulózka pro výrobu sulfitové buničiny, dnes nesoucí název Lenzing Biocel Paskov. Zaměstnává téměř 400 lidí.

Pamětihodnosti

• Paskovský zámek
• Zámecký park
• Kostel svatého Vavřince z roku 1740 nechala postavit hraběnka Marie Paula von Fürstenbusch. V letech 1829–1830 byl přistavěn presbytář.^[11]
• fara (čp.193)
• socha sv. Floriána stojí na návsi
• sýpka u čp. 54

Sport

• Florbalový oddíl Paskov Saurians
• Taneční skupina Step4U Paskov
• Házená Paskov

Galerie

• 
  Náměstí se sochou sv. Floriána
• 
  Zámek
• 
  Fara
• 
  Městský úřad
• 
  Celulózka Biocel

Osobnosti

• Bohumír Dvorský (1902–1976), akademický malíř
• Zdeněk Koubek (1913–1986), atlet, ragbista
• Milan Tichák (1933–2020), historik
• Petr Kolář (1941–2023), katolický kněz, jezuita

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Paskov na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Paskov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Slovníkové heslo Paskov ve Wikislovníku
• Paskov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Oficiální stránky

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.