Německá otázka

Střední Evropa kolem roku 1820: Pruské království (modře), Rakouské císařství (žlutě) a nezávislé německé státy (šedě). Červená linie označuje hranici Německého spolku. Prusko i Rakousko ovládaly ještě další území vně Spolku.

Německá otázka (německy Deutsche Frage, někdy též Deutschlandfrage - otázka Německa) byla politická debata v 19. století zejména během revoluce v roce 1848 o nejlepším možném způsobu dosažení sjednocení Německa.[1] Velkoněmecké řešení mělo sdružovat všechny německojazyčné národy v jediném státě. Tuto variantu podporovalo Rakouské císařství. Maloněmecká koncepce (Kleindeutsche Lösung) počítala pouze se sjednocením severoněmeckých států a nezahrnovala Rakousko. Tento návrh upřednostňovalo Pruské království.

Postupem času se vytvořil názor na koncepci třetího Německa, tj. Německa bez Pruska i Rakouska, tato myšlenka se však téměř neujala.[2][3]

Oba proudy byly někdy též označovány výslednou formou státu, kterou prosazovaly, tedy Kleindeutschland („Maloněmecko“) a Großdeutschland („Velkoněmecko“). Obě hnutí ovšem byla součástí sílícího německého nacionalismu a oba proudy měly společný základ v tehdejších snahách o vytvoření jednotného národního státu s obyvatelstvem stejného jazyka a etnicity, podobně jako v případě sjednocení Itálie pod žezlem savojské dynastie či srbského povstání proti Turkům.

Historie

V letech 1815 až 1866 existovalo v rámci Německého spolku 37 nezávislých německojazyčných států.

V době studené války pojem „německá otázka“ zahrnoval také otázku rozdělení a znovusjednocení Německa.[4]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku German Question na anglické Wikipedii.

  1. Robert D. Billinger (1991). Metternich and the German Question: States' Rights and Federal Duties, 1820–1834. University of Delaware Press.
  2. Dějepis na dlani - Helena Kohoutková, Martina Komsová, Nakladatelství Rubico, ISBN 80-07-01211-7
  3. Dějepis pro střední odborné školy - P. Čornej, I. Čornejová, F. Parkan, M. Kudrys, Nakladatelství SPN, 2002, ISBN 80-7235-194-X
  4. BLUMENAU, Bernhard. German Foreign Policy and the ‘German Problem’ During and After the Cold War: Changes and Continuities.. B. Blumenau, J. Hanhimäki, B. Zanchetta: New Perspectives on the End of the Cold War: Unexpected Transformations?. 2018, s. 93, 95-102. Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.

Externí odkazy

  • Mapy revolucí v Německu a evropských zemích v roce 1848-49 a německé sjednocení (omniatlas.com)
Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Autoritní data Editovat na Wikidatech
  • NKC: ph832263
  • GND: 4070342-3
  • LCCN: sh85054424
  • NLI: 987007565431505171