Octavio Paz

Octavio Paz
Narození31. března 1914
Ciudad de México
Úmrtí19. dubna 1998 (ve věku 84 let)
Ciudad de México
Povoláníbásník, textař, diplomat, filozof, překladatel, esejista, spisovatel a politik
StátMexikoMexiko Mexiko
Alma materMexická národní autonomní univerzita
Kalifornská univerzita v Berkeley
Colegio Williams
Žánrpoezie
Tématapoezie, esej, mexická literatura a mexická poezie
OceněníGuggenheimovo stipendium (1943)
Premio Nacional de Ciencias y Artes (1945)
Premio Xavier Villaurrutia (1964)
Cena Jeruzaléma (1977)
Cervantesova cena (1981)
… více na Wikidatech
Manžel(ka)Elena Garro (1937–1959)
Marie José Tramini (1964–1998)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Octavio Paz (31. března 1914, Mixcoac, Mexiko – 20. dubna 1998, Ciudad de México, Mexiko) byl mexický básník a esejista, nositel Nobelovy ceny za literaturu z roku 1990.

Život

Octavio Paz pocházel z rodiny mexického revolucionáře Emiliana Zapaty, po jehož zavraždění roku 1919 odešel na nějaký čas s celou rodinou do exilu do Spojených států. Po návratu do Mexika studoval Octavio Paz práva a literaturu na Mexické národní autonomní univerzitě. Básně začal psát pod vlivem chilského básníka Pabla Nerudy a přiklonil se k marxismu, který však později (během studené války) opustil. Na návštěvě v Evropě se seznámil s významnými literárními osobami (André Malraux, André Gide, Ilja Erenburg) a za pobytu v Madridu roku 1937 se angažoval na straně republikánů ve občanské válce. Po návratu do vlasti pracoval jako novinář, psal literární kritiky a v letech 1938–1941 řídil avantgardní časopis Taller (Dílna).

Octavio Paz v roce 1988

Po skončení druhé světové války působil v diplomatických službách ve Francii, Indii, Japonsku, Švýcarsku a v USA. V roce 1968 však na svou funkci na protest proti masakru studentů na Plaza Tlateloco v Ciudad de México během letní olympiády rezignoval. Poté přednášel hispanoamerickou literaturu na několika univerzitách ve Spojených státech a na Harvardově univerzitě získal roku 1980 čestný doktorát. V roce 1981 mu byla udělena významná Cervantesova cena a o rok později literární cena Neustadt.

Jeho umělecká tvorba, k jejímž stěžejním motivům patří násilí, lež, korupce a revoluce provázející dějiny Latinské Ameriky, byla ovlivněna marxismem, kubismem, surrealismem, existencialismem, buddhismem a hinduismem. Ve svých esejích, kterými silně ovlivňoval veřejné mínění, se zaobíral aztéckým uměním, tantrickým buddhismem, novoplatónskou filozofií, ale také antropologií, utopickým socialismem, politikou i sexualitou. Roku 1990 mu byla udělena Nobelova cena za literaturu "... za vášnivou tvorbu širých horizontů s rysy senzuální inteligence a humanistické integrity" (citace z odůvodnění Švédské akademie).

Octavio Paz a Herminio Martínez (1949–2014)

Dílo

Básně

  • 1933 – Luna silvestre
  • 1936 – No pasarán!
  • 1937 – Raíz del hombre
  • 1937 – Bajo tu clara sombra y otros poemas sobre España
  • 1942 – A la orilla del mundo
  • 1951 – Aguila o sol?
  • 1957 – Piedra de sol
  • 1958 – Libertad bajo palabra
  • 1962 – Salamandra
  • 1969 – Ladera Este
  • 1976 – Vuelta
  • 1987 – Árbol Adentro

Eseje

  • 1950 – El laberinto de la soledad
  • 1956 – El Arco y la Lira
  • 1957 – Las peras del olmo
  • 1965 – Cuadrivio
  • 1966 – Puertas al Campo
  • 1967 – Corriente Alterna
  • 1967 – Claude Levi–Strauss o el nuevo festín de Esopo
  • 1968 – Marcel Duchamp o el castillo de la Pureza
  • 1969 – Conjunciones y Disyunciones
  • 1969 – Postdata
  • 1973 – El signo y el Garabato
  • 1974 – Los Hijos del Limo
  • 1979 – El Ogro Filantrópico
  • 1979 – In–mediaciones
  • 1982 – Sor Juana Ines de la Cruz o las trampas de la fe
  • 1983 – Tiempo Nublado
  • 1983 – Sombras de Obras
  • 1984 – Hombres en su Siglo
  • 1990 – Pequeña Crónica de Grandes Días
  • 1990 – La Otra Voz
  • 1991 – Convergencias
  • 1992 – Al Paso
  • 1993 – La Llama Doble
  • 1994 – Itinerario
  • 1995 – Vislumbres de la India

Česká vydání

Odkazy

Literatura

  • RIEBOVÁ, Markéta. Mezi metaforou a ironií: Obraz mexické společnosti v dílech Octavie Paze a Carlose Monsiváise. Host, 2014. 190 S.

Související články

Externí odkazy

  • Osoba Octavio Paz ve Wikicitátech
  • (španělsky) Biografía de Octavio Paz na Biografiasyvidas.com
  • (anglicky) http://nobelprize.org/nobel_prizes/literature/laureates/1990/paz.html
  • (anglicky) https://web.archive.org/web/20051025044128/http://www.kirjasto.sci.fi/opaz.htm
  • Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Octavio Paz
Nositelé Nobelovy ceny za literaturu

Saul Bellow (1976) • Vicente Aleixandre (1977) • Isaac Bashevis Singer (1978) • Odysseas Elytis (1979) • Czesław Miłosz (1980) • Elias Canetti (1981) • Gabriel García Márquez (1982) • William Golding (1983) • Jaroslav Seifert (1984) • Claude Simon (1985) • Wole Soyinka (1986) • Josif Brodskij (1987) • Nagíb Mahfúz (1988) • Camilo José Cela (1989) • Octavio Paz (1990) • Nadine Gordimerová (1991) • Derek Walcott (1992) • Toni Morrisonová (1993) • Kenzaburó Óe (1994) • Seamus Heaney (1995) • Wisława Szymborská (1996) • Dario Fo (1997) • José Saramago (1998) • Günter Grass (1999) • Kao Sing-ťien (2000)

1901–1925 • 1926–1950 • 1951–1975 • 1976–2000 • 2001–současnost
Laureáti Cervantesovy ceny
1976–2000
Jorge Guillén (1976) • Alejo Carpentier (1977) • Dámaso Alonso (1978) • Jorge Luis Borges (1979) • Juan Carlos Onetti (1980) • Octavio Paz (1981) • Luis Rosales (1982) • Rafael Alberti (1983) • Ernesto Sábato (1984) • Gonzalo Torrente Ballester (1985) • Antonio Buero Vallejo (1986) • Carlos Fuentes (1987) • María Zambrano (1988) • Augusto Roa Bastos (1989) • Adolfo Bioy Casares (1990) • Francisco Ayala (1991) • Dulce María Loynaz (1992) • Miguel Delibes (1993) • Mario Vargas Llosa (1994) • Camilo José Cela (1995) • José García Nieto (1996) • Guillermo Cabrera Infante (1997) • José Hierro (1998) • Jorge Edwards (1999) • Francisco Umbral (2000)
2001–2020
Álvaro Mutis (2001) • José Jiménez Lozano (2002) • Gonzalo Rojas (2003) • Rafael Sánchez Ferlosio (2004) • Sergio Pitol (2005) • Antonio Gamoneda (2006) • Juan Gelman (2007) • Juan Marsé (2008) • José Emilio Pacheco (2009) • Ana María Matute (2010) • Nicanor Parra (2011) • José Manuel Caballero Bonald (2012) • Elena Poniatowska (2013) • Juan Goytisolo (2014) • Fernando del Paso (2015) • Eduardo Mendoza (2016) • Sergio Ramírez Mercado (2017) • Ida Vitaleová (2018) • Joan Margarit (2019) • Francisco Brines (2020)
2021–
Cristina Peri Rossi (2021) • Rafael Cadenas (2022) • Luis Mateo Díez (2023)
Autoritní data Editovat na Wikidatech