Oldřich Beran

Oldřich Beran
poslanec Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1954 – 1960
poslanec Národního shromáždění ČSSR
Ve funkci:
1960 – 1964
náměstek předsedy vlády
Ve funkci:
1953 – 1953
ministr státní kontroly
Ve funkci:
1953 – 1955
PředchůdceJan Harus
NástupceMichal Bakuľa
ministr - předs. Stát. výb. pro výstavbu
Ve funkci:
1955 – 1956
NástupceEmanuel Šlechta
ministr stavebnictví
Ve funkci:
1956 – 1962
PředchůdceEmanuel Šlechta
NástupceJosef Korčák
Stranická příslušnost
ČlenstvíKSČ

Narození22. února 1905
Hovorčovice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí8. prosince 1971
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Profesepolitik
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Oldřich Beran (22. února 1905 Hovorčovice8. prosince 1971 Praha[1][2]) byl český a československý politik Komunistické strany Československa, poúnorový poslanec Národního shromáždění ČSR a Národního shromáždění ČSSR a ministr vlád Československa v 50. a 60. letech.


Biografie

Původně politicky a veřejně působil v Dobříši. 10. sjezd KSČ ho zvolil kandidátem Ústředního výboru Komunistické strany Československa. Ve funkci ho potvrdil 11. sjezd KSČ a 12. sjezd KSČ.[3]

Byl rovněž členem československých vlád. V letech 19531954 to byl post ministra státní kontroly ve vládě Antonína Zápotockého a Viliama Širokého, přičemž od března do září 1953 byl náměstkem předsedy vlády (v dnešní terminologii vicepremiérem). Post ministra státní kontroly si podržel i ve druhé vládě Viliama Širokého až do října 1955. Od října 1955 do června 1956 byl v této vládě v pozici ministr - předseda Státního výboru pro výstavbu a v letech 19561960 pak jako ministr stavebnictví. Tento post zastával i v následující třetí vládě Viliama Širokého do února 1962.

Ve volbách roku 1954 byl zvolen do Národního shromáždění za KSČ ve volebním obvodu Praha-venkov. Mandát obhájil ve volbách roku 1960 (nyní již jako poslanec Národního shromáždění ČSSR za Středočeský kraj). Po odchodu z vládních pozic v roce 1962 se stal místopředsedou Národního shromáždění. V parlamentu setrval do června 1964, kdy ze zdravotních důvodů rezignoval.[4][5]

Odkazy

Reference

  1. Oldřich Beran [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-22]. Dostupné online. 
  2. Beran Oldřich [online]. www.podbrdsko-encyklopedie.cz [cit. 2012-01-22]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  3. Přehled funkcionářů ústředních orgánů KSČ 1945 - 1989 [online]. www.cibulka.net [cit. 2012-01-22]. Dostupné online. 
  4. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-22]. Dostupné online. 
  5. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-22]. Dostupné online. 

Literatura

  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 4. sešit : Bene-Bez. Praha: Libri, 2006. 376-477 s. ISBN 80-7277-299-6. S. 414. 

Externí odkazy

  • (česky) Oldřich Beran v parlamentu
Vláda Antonína Zápotockého a Viliama Širokého
Předseda vlády
Antonín Zápotocký (jmenován 15. června 1948, KSČ) • Viliam Široký (jmenován 21. března 1953, KSČ)
Členové v den jmenování vlády
15. června 1948
Viliam Široký (náměstek předsedy vlády do 21. března 1953, KSČ) • Zdeněk Fierlinger (náměstek předsedy vlády do 14. září 1953, KSČ) • Ján Ševčík (náměstek předsedy vlády do 29. května 1952, SSO) • Vladimír Clementis¹ (zahraničí do 18. března 1950, KSČ) • Ludvík Svoboda (obrana do 25. dubna 1950, KSČ) • Antonín Gregor (zahraniční obchod do 2. prosince 1952, KSČ) • Václav Nosek (vnitro do 14. září 1953, KSČ) • Jaromír Dolanský (finance do 5. dubna 1949, KSČ) • Zdeněk Nejedlý (školství a osvěta do 31. ledna 1953, KSČ) • Alexej Čepička (spravedlnost do 25. dubna 1950, KSČ) • Václav Kopecký (informace do 31. ledna 1953, KSČ) • Augustin Kliment (průmysl, těžký průmysl do 1. srpna 1952, KSČ) • Július Ďuriš (zemědělství do 10. září 1951, KSČ) • František Krajčír (vnitřní obchod, KSČ) • Alois Petr (doprava do 14. prosince 1951, ČSL) • Evžen Erban (sociální péče do 8. září 1951, KSČ) • Ludmila Jankovcová (výživa, KSČ) • Josef Plojhar (zdravotnictví, ČSL) • Emanuel Šlechta (technika do 20. prosince 1950, ČSS) • Alois Neuman (pošty, od 30. dubna 1952 spojů, ČSS) • Vavro Šrobár (sjednocení zákonů do 6. prosince 1950, Strana slobody)
Členové jmenovaní později
5. dubna 1949
Jaromír Dolanský (předseda Státního úřadu plánovacího do 21. prosince 1951, KSČ) • Jaroslav Kabeš (financí do 14. září 1953, KSČ)
18. března 1950
Viliam Široký (zahraničních věcí do 31. ledna 1953, KSČ)
25. dubna 1950
Ludvík Svoboda (náměstek předsedy vlády do 8. září 1950, KSČ) • Alexej Čepička (obrana, KSČ) • Štefan Rais (spravedlnost do 14. září 1953, KSČ)
23. května 1950
Ladislav Kopřiva (národní bezpečnost do 23. ledna 1952, KSČ)
20. prosince 1950
Emanuel Šlechta (stavebnictví, ČSS) • Josef Jonáš (lehký průmysl, KSČ)
8. září 1951
Rudolf Slánský¹ (náměstek předsedy vlády do 24. listopadu 1951, KSČ) • Alois Málek (lehký průmysl, KSČ) • Jaroslav Havelka (sociální péče do 14. září 1953, KSČ) • Václav Pokorný (paliva a energetika do 14. září 1953, KSČ) • Karol Bacílek (státní kontrola do 23. ledna 1952, KSČ) • Jan Bílek (hutní průmysl a rudné doly do 24. března 1953, KSČ) • Marek Smida (lesy a dřevařský průmysl do 31. ledna 1953, KSČ) • Jozef Púčik (chemický průmysl do 21. prosince 1951, KSČ)
10. září 1951
Josef Nepomucký (zemědělství do 14. září 1953, KSČ)
21. prosince 1951
Jaromír Dolanský (náměstek předsedy vlády do 14. září 1953, KSČ) • Jozef Púčik (Státní úřad plánovací do 22. června 1954, KSČ) • Antonín Pospíšil (doprava, ČSL)
23. ledna 1952
Karol Bacílek (národní bezpečnost do 14. září 1953, KSČ) • Jan Harus (státní kontrola do 14. září 1953, KSČ)
28. května 1952
4. června 1952
Jozef Kyselý (náměstek předsedy vlády do 31. ledna 1953, SSO)
1. srpna 1952
Josef Pospíšil (železnice do 14. září 1953, KSČ) • Július Maurer (těžký průmysl do 31. ledna 1953, KSČ)
2. prosince 1952
Richard Dvořák (zahraniční obchod, KSČ)
31. ledna 1953
Antonín Novotný (náměstek předsedy vlády do 14. září 1953, KSČ) • Zdeněk Nejedlý (náměstek předsedy vlády do 14. září 1953, KSČ) • Karol Bacílek (náměstek předsedy vlády do 14. září 1953, KSČ) • Alexej Čepička (náměstek předsedy vlády do 14. září 1953, KSČ) • Jindřich Uher (náměstek předsedy vlády, KSČ) • Václav Kopecký (náměstek předsedy vlády, KSČ) • Oldřich Beran (náměstek předsedy vlády do 14. září 1953, KSČ) • Rudolf Barák (náměstek předsedy vlády do 14. září 1953, KSČ) • Václav David (zahraničních věcí, KSČ) • Ladislav Štoll (vysoké školy do 14. září 1953, KSČ) • Karel Poláček (těžký průmysl, KSČ) • Július Ďuriš (lesy a dřevařský průmysl do 14. září 1953, KSČ) • Jozef Kyselý (stavební hmoty do 14. září 1953, SSO) • Marek Smida (státních statků do 14. září 1953, KSČ) • Bohumil Šrámek (energetika do 14. září 1953, KSČ) • Július Maurer (bez portfeje, KSČ)
24. března 1953
Oldřich Beran (náměstek předsedy vlády do 14. září 1953, KSČ) • Jozef Púčik (náměstek předsedy vlády do 14. září 1953, KSČ) • Josef Reitmajer (hutní průmysl a rudné doly, KSČ)
14. září 1953
Jaromír Dolanský (první náměstek, KSČ) • Alexej Čepička (první náměstek, KSČ) • Rudolf Barák (vnitro, KSČ) • Július Ďuriš (finance, KSČ) • Ladislav Štoll (školství a osvěta, KSČ) • Václav Škoda (spravedlnost, KSČ) • Václav Kopecký (kultura, KSČ) • Jindřich Uher (zemědělství, KSČ) • Václav Nosek (sociální péče, KSČ) • Oldřich Beran (státní kontrola, KSČ) • Josef Jonáš (paliva a energetika, KSČ) • Marek Smida (lesy a dřevařský průmysl, KSČ) • Jozef Kyselý (místní hospodářství, SSO) • Zdeněk Nejedlý (bez portfeje, KSČ)
22. června 1954
Otakar Šimůnek (Státní úřad plánovací, KSČ) • Jozef Púčik (chemický průmysl, KSČ)
¹podrobně proces s vedením protistátního spikleneckého centra v čele s Rudolfem Slánským
Ministři stavebnictví Československa
Ministři stavebnictví poválečného Československa (1950–1968)
Autoritní data Editovat na Wikidatech