Osetština
| Osetština (Ирон æвзаг) | |
|---|---|
 Mapa rozšíření jazyka | |
| Rozšíření | Severní Osetie-Alanie (Rusko), Jižní Osetie, Gruzie, Turecko |
| Počet mluvčích | 641 450 [1] |
| Klasifikace |
|
| Písmo | cyrilice |
| Postavení | |
| Regulátor | není stanoven |
| Úřední jazyk | Severní a Jižní Osetie |
| Kódy | |
| ISO 639-1 | os |
| ISO 639-2 | oss (B) oss (T) |
| ISO 639-3 | oss |
| Ethnologue | oss |
| Wikipedie | |
| os.wikipedia.org | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Osetština (Ирон æвзаг – iron əvʒag, nebo Иронау – ironau) je východoíránský jazyk z indoevropské jazykové rodiny, jímž mluví zhruba 640 000 lidí[1] v Jižní Osetii v Gruzii, dále pak v Severní Osetii, Kabardsko-balkarské republice a Stavropolském kraji v Rusku. Jazyk má dva hlavní dialekty, ironský a digorský.
Abeceda
Zpočátku se během 18. století používalo k zápisu osetštiny arabské[2] a gruzínské písmo[3]. Ty vystřídala po roce 1844 cyrilice navržená Andreasem Sjögrenem. V letech 1932–1937 se používala latinka. Po ní nastal v Severní Osetii návrat k cyrilici, zatímco v Jižní se začalo psát písmem založeném na gruzínském. Písmo bylo sjednoceno až roku 1954, odkdy se používá dnešní verze cyrilice.[4]
Charakteristickým písmenem pro osetštinu je písmeno ӕ, které se nevyskytuje v žádném jiném jazyce používajícím cyrilici.
| Písmeno | А | Ӕ | Б | В | Г | (Гу) | Гъ | (Гъу) | Д | Дж | Дз | Е | З | И | Й | К | (Ку) | Къ | (Къу) | Л |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| a | ӕ | б | в | г | (гу) | гъ | (гъу) | д | дж | дз | е | з | и | й | к | (ку) | къ | (къу) | л | |
| IPA | /a/ | /ə/ | /b/ | /v/ | /ɡ/ | /ɡʷ/ | /ʁ/ | /ʁʷ/ | /d/ | /d͡ʒ/ | /d͡z/ | /e/ | /z~ʒ/ | /i/ | /j/ | /k/ | /kʷ/ | /kʼ/ | /kʷʼ/ | /l/ |
| Písmeno | М | Н | О | П | Пъ | Р | С | Т | Тъ | У | Ф | Х | (Ху) | Хъ | (Хъу) | Ц | Цъ | Ч | Чъ | Ы |
| м | н | о | п | пъ | р | с | т | тъ | у | ф | х | (ху) | хъ | (хъу) | ц | цъ | ч | чъ | ы | |
| IPA | /m/ | /n/ | /o/ | /p/ | /pʼ/ | /r/ | /s~ʃ/ | /t/ | /tʼ/ | /u, w/ | /f/ | /χ/ | /χʷ/ | /q/ | /qʷ/ | /t͡s/ | /t͡sʼ/ | /t͡ʃ/ | /t͡ʃʼ/ | /ɨ/ |
| Písmeno | A | Æ | B | C | Ch | Č | Čh | D | Dz | Dž | E | F | G | Gu | H | Hu | I | J | K | Ku |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| a | æ | b | c | ch | č | čh | d | dz | dž | e | f | g | gu | h | hu | i | j | k | ku | |
| IPA | /a/ | /ə/ | /b/ | /ts/ | /tsʼ/ | /t͡ʃ/ | /t͡ʃʼ/ | /d/ | /d͡z/ | /d͡ʒ/ | /e/ | /f/ | /ɡ/ | /ɡʷ/ | /ʁ/ | /ʁʷ/ | /i/ | /j/ | /k/ | /kʷ/ |
| Písmeno | Kh | Khu | L | M | N | O | P | Ph | Q | Qu | R | S | T | Th | U | V | X | Xu | Y | Z |
| kh | khu | l | m | n | o | p | ph | q | qu | r | s | t | th | u | v | x | xu | y | z | |
| IPA | /kʼ/ | /kʷʼ/ | /l/ | /m/ | /n/ | /o/ | /p/ | /pʼ/ | /q/ | /qʷ/ | /r/ | /s~ʃ/ | /t/ | /tʼ/ | /u, w/ | /v/ | /χ/ | /χʷ/ | /ɨ/ | /z~ʒ/ |
Příklady
Číslovky
| Osetsky | Česky |
| иу | jeden |
| дыууӕ | dva |
| ӕртӕ | tři |
| цыппар | čtyři |
| фондз | pět |
| ӕхсӕз | šest |
| авд | sedm |
| аст | osm |
| фараст | devět |
| дӕс | deset |
Vzorový text
Otče náš (modlitba Páně):
- Næ Uælarvon fyd, syhdæg uæd dæ nom.
- Ærtsæuæd dæ padsakhad, uælarvy kuyd v,
- aftæ zækhnkhyl dær uæd dæ fændon.
- Abon dær nyn ratt tsærynvag khæbær.
- Nybbar nyn næ khæstæ,
- makh næ khæszhytæn kuyd baræm, aftæ.
- Ma næ baftau fælvaræny,
- fybylyzæy næ bakhiz. Amien.
Všeobecná deklarace lidských práv
osetsky | Адӕймӕгтӕ се 'ппӕт дӕр райгуырынц сӕрибарӕй ӕмӕ ӕмхуызонӕй сӕ барты. Уыдон ӕххӕст сты зонд ӕмӕ намысӕй, ӕмӕ кӕрӕдзийӕн хъуамӕ уой ӕфсымӕрты хуызӕн. |
česky | Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství. |
Odkazy
Reference
Externí odkazy
|
Obrázky, zvuky či videa k tématu osetština na Wikimedia Commons - Omniglot – osetština
 | Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
| κ Indoíránské jazyky z Indoevropské rodiny jazyků | ||||||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| κ Indoárijské |
| |||||||||||||||||||||
| κ Íránské |
| |||||||||||||||||||||
| κ Dardské | dameli • domaaki • gawar-bati • kalasha • kašmírština • khowar • kohistánština • ningalámština • pashayština • phalura • shina • šumaštština | |||||||||||||||||||||
| κ Núristánské | ashkun • kamkata-viri (kamviri · kata-vari · mumviri) • prasuni • tregami • waigali | |||||||||||||||||||||
| Jazyky Ruské federace | |
|---|---|
| Úřední jazyk federace | |
| Úřední jazyky federálních subjektů | abazinština • adygejština • agulština • altajština • avarština • ázerbájdžánština • baškirština • burjatština • cachurština • čečenština • čuvaština • darginština • chakaština • inguština • jakutština • kabardo-čerkeština • kalmyčtina • karačajsko-balkarština • komi • krymská tatarština • kumykština • lakština • lezginština • marijština (lužní marijština, horská marijština) • mordvinské jazyky (mokša, erzja) • nogajština • osetština • rutulština • tabasaranština • tatarština • tuvinština • ukrajinština • udmurtština |
| Neúřední jazyky menšin s oficiálním statutem | čukotština • dolganština • evenština • evenkijština • finština • chantyjština • jukagirština (Severní jukagirština, Jižní jukagirština) • karelština • kazaština • komi-permjačtina • mansijština • něnečtina • selkupština • vepština |
