Zazaki
| Zazaki | |
|---|---|
| Rozšíření | Turecko Turecko |
| Počet mluvčích | 1,5 – 2,5 milionu |
| Klasifikace | Indoevropské jazyky
|
| Písmo | Latinka |
| Postavení | |
| Regulátor | není stanoven |
| Úřední jazyk | není úředním |
| Kódy | |
| ISO 639-1 | není |
| ISO 639-2 | není |
| ISO 639-3 | zza |
| Ethnologue | zza |
| Wikipedie | |
| diq.wikipedia.org | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zazaki (také zvaný zaza, kirmanjki, kirdki a dimli) je indoevropský jazyk, který patří k severozápadní větvi íránských jazyků. Mluví jím etnická skupina Zaza, která obývá oblasti východního Turecka. Je příbuzná a jazykem gorani, talyštinou a jinými kaspickými jazyky. Zazové se etnicky identifikují jako Kurdové, ačkoli zazaki je od kurdštiny značně odlišné. Menšina jazykovědců ho však přesto považuje za dialekt kurdštiny, podobně jako kurmándží a sorání. Počet mluvčích se pohybuje mezi 1,5 a 2,5 milionu. Zazaki se dělí na severní (kirmanjki), centrální a jižní dialekt (dimli).
Rozdělení
Makrojazyk (zza) se dělí na tři jazyky:
- Severní zaza (kirmanjki, kiu)
- Jižní zaza (dimli, diq)
Příklady
Číslovky
| Zazaki | Česky |
| yew | jeden |
| dı | dva |
| hirê | tři |
| çexar | čtyři |
| panc | pět |
| şeş | šest |
| hewt | sedm |
| heşt | osm |
| new | devět |
| des | deset |
Vzorový text
Všeobecná deklarace lidských práv
zazaki | Pêr însanî azad û rûmet û mafan de seyyewbîno yenî dunya. Ê wayerê aqil û wijdan î û ganî pê yewbîno verê be zihniyetêda birayîyê biluwenî. |
česky | Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství. |
Externí odkazy
|
Obrázky, zvuky či videa k tématu Zazaki na Wikimedia Commons - Wikipedie v inkubátoru v severní zazštině
 | Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
| κ Indoíránské jazyky z Indoevropské rodiny jazyků | ||||||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| κ Indoárijské |
| |||||||||||||||||||||
| κ Íránské |
| |||||||||||||||||||||
| κ Dardské | dameli • domaaki • gawar-bati • kalasha • kašmírština • khowar • kohistánština • ningalámština • pashayština • phalura • shina • šumaštština | |||||||||||||||||||||
| κ Núristánské | ashkun • kamkata-viri (kamviri · kata-vari · mumviri) • prasuni • tregami • waigali | |||||||||||||||||||||
