Otto Šimánek

Otto Šimánek
Narození28. dubna 1925
Třešť
Úmrtí8. května 1992 (ve věku 67 let)
Praha
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Otto Šimánek (28. dubna 1925 Třešť – 8. května 1992 Praha) byl český mim, filmový a divadelní herec. Zahrál si v řadě komedií a několika pohádkách. Jeho pravděpodobně nejznámější rolí byla titulní role v seriálu Pan Tau.

Životopis

Narodil se v rodině jako mladší syn, jeho otec byl synem kováře, matka dcerou hajného, měl bratra Jaroslava. Rodina bydlela ve Stajištích. Později se přestěhovala do pražského Karlína, kde otec pracoval jako vrátný v továrně a matka jako pomocnice v domácnosti. [1]

Otto Šimánek se zajímal o divadlo již ve škole. V pražské Tesle se pak vyučil elektromechanikem a divadlo hrál zatím jen ochotnicky. Celou válku hrál v Dělnické besedě, po válce založil s Václavem Vaňátkem "Divadlo mladých pionýrů" a odtud se dostal do Divadla 5. května, kde se seznámil s Jindřichem Plachtou a také pár měsíců s ním kočoval v Divadle pod Plachtou. Herecké zkušenosti sbíral v různých divadlech. Působil v divadlech ve Zlíně (1947–1954)), jednu sezónu v Ostravě a konečně roku 1958 dostal angažmá v Městských divadlech pražských, kde vydržel do roku 1990 [2].

Na divadelních prknech ztvárnil celou řadu velkých rolí. Pro diváky nezapomenutelnou zůstává postava klauna Jeana Debureaua v dramatizaci Kožíkova románu Největší z pierotů, kde mohl plně uplatnit svou lásku k pantomimě. Hraní v pražském divadle také znamenalo příležitost k získání filmových a televizních rolí. Hrál především menší role asi ve čtyřech desítkách filmů. Nejznámější je asi role z filmu Zítra vstanu a opařím se čajem.

Do evropského a částečně i do světového filmového povědomí vstoupila jeho postava pana Tau ve stejnojmenném koprodukčním seriálu režiséra Jindřicha Poláka a scenáristy Oty Hofmana. Pantomimu také vyučoval na Pražské konzervatořiDAMU. Mezi jeho žáky patřil, mimo jiné, i herec Petr Čepek.

Byl dvakrát ženatý, s první manželkou Hermínou (zemřela později na rakovinu) měl dceru Alexandru. Druhou manželkou byla Ludmila Muchová, kostýmní návrhářka a scénografka. [3]

Uctění památky

Dřevěná socha pana Tau v Třešti

Na místě, kde stávala lékárna, kde se Otto Šimánek narodil, byla v roce 2011 instalována jasanová socha zobrazující herce v roli pana Tau s typickým pohybem ruky u klobouku. Autorem je Daniel Stejskal.[4]

Divadelní role, výběr

  • 1945 A. P. Čechov: Bankovní jubileum/Medvěd, role: Pavel Fedorovič Barsob, Sluha, Divadlo 5. května
  • 1945 Václav Vaňátko: Malý partyzán, 2. gestapák, obchodník Čipera, Divadlo mladých pionýrů
  • 1947 Vasilij Karatygin: Bože, to je člověk!, sluha, Divadlo 5. května
  • 1947 Molière: Lakomec, Kleantes, Divadlo pracujících Zlín
  • 1948 Václav Renč, Aristofanés: Mír, Willi Pittel, Divadlo pracujících Zlín
  • 1949 Valentin Kiršoň: Veliká láska, Jan Dvali, Divadlo pracujících Zlín
  • 1951 J. K. Tyl: Strakonický dudák, Vocílka, Divadlo pracujících Gottwaldov
  • 1952 William Shakespeare: Večer tříkrálový, Třasořitka, Divadlo pracujících Gottwaldov
  • 1953 Ilja Prachař: Zlatá srdce, Grabec, Divadlo pracujících Gottwaldov
  • 1955 Victor Hugo: Marie Tudorovna, Clinton, Státní divadlo Ostrava
  • 1956 Maxim Gorkij: Měšťáci, Bezsemenov, Státní divadlo Ostrava
  • 1957 František Kožík: Největší z Pierotů, Deburau, Státní divadlo Ostrava
  • 1957 William Shakespeare: Othello, Roderigo, Státní divadlo Ostrava
  • 1959 William Shakespeare: Komedie plná omylů, Špetička, Městská divadla pražská
  • 1961 Ota Ornest, Václav Šašek: Zázraky se stávají, hostinský, Městská divadla pražská
  • 1965 G. B. Shaw: Dům zlomených srdcí, Mazzini Dunn, Městská divadla pražská
  • 1966 William Shakespeare: Zkrocení zlé panny, Baptista, Městská divadla pražská
  • 1967 Nikolaj V. Gogol: Revizor, okresní soudce, Činoherní klub
  • 1967 František Langer: Velbloud uchem jehly, Pešta, Městská divadla pražská
  • 1968 Jan Drda: Hrátky s čertem, otec Školastikus, Městská divadla pražská
  • 1969 Georges Feydeau: Postarej se o Amálku, princ, Městská divadla pražská
  • 1971 Jiří Mahen: Ulička odvahy, Koníček, Městská divadla pražská
  • 1972 Maxim Gorkij: Poslední, Jakov, Městská divadla pražská
  • 1974 Gerhart Hauptmann: Před západem slunce, Dr. Wuttke, Městská divadla pražská
  • 1975 František Langer: Obrácení Ferdyše Pištory, profesor Kostelka, Městská divadla pražská
  • 1977 Miroslav Horníček: Tři Alberti a slečna Matylda, baron, Městská divadla pražská
  • 1979 Titus M. Plautus: Tlučhuba, Binvivátés, Městská divadla pražská
  • 1980 Enn Vetemaa: Svatá Zuzana aneb Škola mistrů, Anton, Albert, Městská divadla pražská
  • 1981 J. K. Tyl: Lesní panna, Šimon Moreles, Městská divadla pražská
  • 1982 Oldřich Daněk: Příští léto v Locarnu, vrchní, Městská divadla pražská
  • 1983 Ignatij Dvoreckij: Soudkyně, Igor Petrovič, Městská divadla pražská
  • 1984 Robert Thomas: Mandarinkový pokoj, Pastik, Městská divadla pražská
  • 1985 Jean Giraudoux: Bláznivá ze Chaillot, číšník, Městská divadla pražská
  • 1986 Ken Kesey: Přelet nad kukaččím hnízdem, Dr. Spivey, Městská divadla pražská
  • 1988 Ödön von Horváth: Soudný den, Alfons, Městská divadla pražská
  • 1989 William Shakespeare: Zkrocení zlé ženy, baptista Minola, Městská divadla pražská
  • 1989 František Nepil: Noc a skála aneb O slabé chvíli, poustevník Ivan, Městská divadla pražská
  • 1991 Georges Feydeau: Ten, kdo utře nos, Géromé, Městská divadla pražská
  • 1991 Roger Planchon: Tři mušketýři, kancléř Séguir, Městská divadla pražská

Televize

  • 1959 Dařbuján a Pandrhola (inscenace pohádky) – role: Dařbuján
  • 1960 Stačí mlčet – role: policista
  • 1965 Kupon (inscenace povídky) – role: detektiv Souček
  • 1968 Vo modrým ptáčku (pohádka) – role: otec
  • 1968 Hříšní lidé města pražského – role: Kostroun
  • 1970–1979 Pan Tau – hlavní role: pan Tau, ve druhé řadě též strýc Alfonz
  • 1976 Muž na radnici, Přibyl
  • 1979 Inženýrská odysea, ředitel závodu
  • 1980 Arabela, Dlouhý
  • 1983 Návštěvníci, učitel
  • 1983 Tři mušketýři, zlatník
  • 1984 Lucie, postrach ulice, detektiv
  • 1985 Vlak dětství a naděje, číšník
  • 1986 Malý pitaval z velkého města, vězeňský lékař
  • 1987 Kde bydlí štěstí, zlatník Vendelín
  • 1989 Trezor, Adámek

Další filmografie, výběr

  • 1949 I andělé ztrácejí trpělivost, soustružník
  • 1954 Botostroj, dělník
  • 1960 Dům na Ořechovce, dr. Beránek
  • 1961 Baron Prášil, Michal Ardan
  • 1962 Objev na Střapaté hůrce, Ivanův otec
  • 1964 Tři chlapi v chalupě, Kacíř
  • 1964 Smrt si říká Engelchen, učitel
  • 1966 Fantom Morrisvillu, Miki zvaný Kuřátko
  • 1966 Kdo chce zabít Jessii?, právní zástupce
  • 1967 Konec agenta W4C prostřednictvím psa pana Foustky, vynálezce
  • 1967 Ta naše písnička česká, flašinetář
  • 1969 Světáci, muž
  • 1970 Pane, vy jste vdova, průmyslník Alfred Kelleti
  • 1970 Svatby pana Voka, kardinál
  • 1977 Zítra vstanu a opařím se čajem, White
  • 1979 Poplach v oblacích, pan Tau
  • 1979 Od zítřka nečaruji, pan Tau
  • 1981 Zralé víno, Kyselý
  • 1984 Lucie, postrach ulice, detektiv
  • 1986 Mladé víno, Kyselý
  • 1988 Pan Tau, Karásek/Novák/pan Tau

Odkazy

Reference

  1. Jan Brdička: Otto Šimánek. Pan Tau ... a nejen on, ČAS, Řitka, 2017, 101 s., ISBN 978-80-7475-204-9, S.11, 12
  2. Marie Valtrová: ORNESTINUM, Slavná éra Městských divadel pražských, Brána, Praha, 2001, str. 192, ISBN 80-7243-121-8
  3. Jan Brdička: Otto Šimánek. Pan Tau ... a nejen on, ČAS, Řitka, 2017, 101 s., ISBN 978-80-7475-204-9, S.71–72
  4. PROVAZNÍKOVÁ, Vlaďka. Tajemný pán s buřinkou. Turista. 2012, roč. LI 124, čís. 3, s. 7. ISSN 0139-5467. 

Literatura

  • Jan Brdička: Otto Šimánek. Pan Tau ... a nejen on, ČAS, Řitka, 2017, 101 s., ISBN 978-80-7475-204-9
  • Jindřich Černý: Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost 19451955, Academia, Praha, 2007, str. 30, 143, 344, ISBN 978-80-200-1502-0
  • Marie Valtrová: ORNESTINUM, Slavná éra Městských divadel pražských, Brána, Praha, 2001, str. 23, 55, 128, 130, 142, 160, 161, 192, ISBN 80-7243-121-8
  • Marie ValtrováOta Ornest: Hraje váš tatínek ještě na housle?, Primus, Praha, 1993, str. 260, 267, 274, 283, 307, 312, 333, ISBN 80-85625-19-9

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Autoritní data Editovat na Wikidatech