RENFE řada 730

Hybridní jednotka řady 730
Tovární označeníTalgo 250 H
Řada RENFE730
Vznik rekonstrukcí z řady130
PřezdívkaTalgo 250 Hybrido
Základní údaje
VýrobceTalgo, Bombardier
Výroba v letech2012
Počet vyrobených kusů15
ProvozovatelRenfe Operadora
Míst k sezení262
Celkový počet vozů jednotky13
Hmotnost a rozměry
Délka přes nárazníky186 000[1] mm
Rozchod1435/1668 mm
Parametry pohonu
Uspořádání pojezduBo'Bo' +
2'1'1'1'1'1'1'1'1'1'1'2'
+ Bo'Bo'
Trvalý výkon3 kV=: 2 × 2 000 kW
25 kV 50 Hz~: 2 × 2 400 kW
Diesel: 2 × 1 200 kW
Maximální povolená rychlost25 kV 50 Hz~: 250 km/h
3 kV=: 220 km/h
Diesel: 180 km/h
Typ spalovacího motoruMTU 12V4000R43L
Přenos výkonuelektrický
Napájecí soustava25 kV 50 Hz, 3 kV=
Odkazy
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Vysvětlivky pojmů v infoboxu.
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Tento box:
  • zobrazit
  • diskuse

Řada 730 Renfe je španělská bimodální vysokorychlostní jednotka s měnitelným rozchodem, která může být provozována na elektrizovaných tratích s napětím 25 kV 50 Hz i 3 kV ss, a jako dieselelektrická i na neelektrizovaných tratích. Tyto jednotky, které vznikly přestavbou dvousystémových elektrických jednotek řady 130 provedenou konsorciem firem Talgo a Bombardier nesou obchodní označení Talgo 250 Hybrido nebo Talgo 250 H.[2]

Konstrukce

Každá jednotka se skládá ze dvou čelních hnacích vozů, dvou technických koncových vozů a devíti nízkopodlažních vložených vozů typu Talgo 7. Oba koncové vozy jsou vybaveny 12válcovým dieselovým motorem MTU s generátorem, který napájí prostřednictvím kabelů sousední hnací vůz. Dva napájecí kabely v celé délce jednotky jsou původní, jako na řadě 130, kde slouží k napájení předního vozu stejnosměrným proudem, protože se v pravidelném provozu používá k napájení jednotky pouze sběrač zadního čelního vozu (z hlediska směru jízdy vlaku). V dieselovém provozu je jeden ze dvou kabelů mezi čelním a koncovým vozem využit jako zpětné vedení, takže trakční proud neprochází kolejnicemi.

Ačkoliv se jednotky označují slovem Hybrid, ve skutečnosti se nejedná o hybridní pohon, jelikož zde není žádný zásobník energie. Správné označení by bylo dvouzdrojová jednotka.

Jednotky dosahují na vysokorychlostních tratích na střídavém napájecím systému 25 kV nejvyšší rychlosti 250 km/h, na klasických tratích napájených 3 kV ss 220 km/h a v dieselovém provozu 180 km/h. Jednotky mohou projíždět měničem rozchodu maximální rychlostí 15 km/h.[3]

Jednotky mají 216 míst k sezení ve třídě Turista (2. třída) a 48 v Preferente (1. třída). Vozy 2 a 3 jsou Preferente, vůz 4 je bistrovůz, zbylé vozy jsou Turista. Dvě místa v Preferente jsou přístupná pro invalidní vozíky.[3]

Přestavba

Jednotky vznikly přestavbou jednotek řady 130 - 130 0xx a nyní jsou označeny jako 730.011 až 730.025).[3]

Při přestavbě byly dosavadní koncové vozy nahrazeny nově postavenými technickými koncovými vozy. Dále musely být upraveny hnací vozy pro napájení z dieselagregátů a pro změnu trakce. Kouřová požární čidla na čelních vozech byla vyměněna za teplotní, aby nedocházelo k falešným poplachům při nasátí výfukových plynů. [3]

Vznik a vývoj

Objednání

V červnu 2009 poprvé uveřejnil španělský ministr dopravy José Blanco López záměr pořídit dvouzdrojové vysokorychlostní jednotky pro nasazení mezi galicijskými městy Santiago de Compostela a Vigo.[4] Dne 29. prosince bylo zveřejněno podepsání smlouvy mezi RENFE a konsorciem Talgo a Bombardier na přestavbu 15 jednotek řady 130 RENFE v celkové ceně přes 73 milionů Euro.[5]

Provoz

Jednotky zahájily zkušební provoz v létě roku 2011.[6]Od 17. června 2012 zahájily pravidelný provoz na relacích Madrid – Galicie a Alicante - Galicie

Nehoda 24. června 2013

Podrobnější informace naleznete v článku Železniční nehoda u Santiaga de Compostela.

Dne 24. července 2013 vykolejil spoj Alvia 4155 Madrid - Ferrol vedený jednotkou 730 012. K neštěstí došlo ve 20:42 v oblouku cca 3 km před stanicí Santiago de Compostela. Jednotka byla zcela zničena a nejméně 79 cestujících zahynulo. Bezprostřední příčinou vykolejení byla vysoká rychlost v oblouku, který navazuje na vysokorychlostní úsek.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku RENFE-Baureihe 730 na německé Wikipedii.

  1. ↑ Emilia Garcia:Taglo Inovation Archivováno 4. 9. 2011 na Wayback Machine. (PDF; 1,8 MB) Seite 19 S/730 características técnicas
  2. ↑ Talgo:Talgo 250 Archivováno 15. 9. 2011 na Wayback Machine. (PDF; 1,1 MB), technisches Faltblatt, abgerufen am 28. August 2011.
  3. ↑ a b c d via libre, 10. Juni 2011:Serie 730 de Renfe, el tren dual de Talgo todo terreno
  4. ↑ La Opinion A Coruna, 26. Juni 2009:Un ´supertren´ conectará las ciudades gallegas en la mitad de tiempo en 2012
  5. ↑ europaress, 29. Dezember 2009:Renfe invertirá 78 millones de euros en adaptar quince trenes AVE a vías sin electrificar
  6. ↑ YouTube:Serie 730 híbrido de Renfe en el Corredor del Mediterráneo

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu RENFE řada 730 na Wikimedia Commons
  • Talgo 250 (PDF; 1,1 MB), leták Patentes Talgo
  • Renfe Serie 730[nedostupný zdroj] na ferropedia.org (španělsky)
Vysokorychlostní vlaky – 250 km/h a více
AGV (F / I) • AVE (E) • ETR 401 (I) • ETR 450 (I) • CRH (CN) • ETR 460 (F / I) • ETR 480 (I) • ETR 500 (I) • ETR 600 (I, CN) • ETR 610 (CH / I) • Eurostar (UK / F / B) • ICE (D / F / B / NL / A / CH / E / RU / CN) • KTX (KR) • RENFE S-120 (E / TR) • Šinkansen (J / TW, CN) • Talgo (E) • TGV (F / D / CH / I / E / B / LX) • Thalys (F / B / NL / D) • V 250 (B / NL) • Zefiro (CN / I)
Transrapid* (D / CN) • JR-Maglev* (J) • Swissmetro** (CH)
*technologie Maglev **Maglev ve vakuovém tunelu (Vactrain)
Naklápěcí vlaky ≥ 200 km/h
310 SŽ (SL) • 390 Virgin (UK) • 490 RENFE (E) • 680 ČD (CZ / SK / A) • 4000 CP (PT) • Acela (US) • ETR 401 (I) • ETR 450 (I) • ETR 460 (F / I) • ETR 470 (I /  CH) • ETR 480 (I) • ETR 600 (I) • ETR 610 (CH / I) • ICE-T (D / CH / A) • ICE-TD (D / DK / CH / A) • Krengetog (NO) • RABDe 500 (CH) • S-120 (E) • Sm3-S220 (FI) • Talgo (E / PT / F / CH / I / D / US / CA / KZ) • X2000 (SV / DK / NO)