Stará puška

Stará puška
Zámek Châteaux de Bruniquel, místo natáčení filmu
Základní informace
Původní název	Le Vieux Fusil
Země původu	Francie Francie Německo Německo
Jazyk	francouzština / němčina
Délka	103 minut
Žánr	drama
Scénář	Pascal Jardin Robert Enrico Claude Veillot
Režie	Robert Enrico
Obsazení a filmový štáb
Hlavní role	Philippe Noiret Romy Schneider
Hudba	François de Roubaix
Kamera	Étienne Becker
Střih	Eva Zora
Výroba a distribuce
Premiéra	22. srpna 1975
Stará puška na ČSFD, Kinoboxu, IMDb Některá data mohou pocházet z datové položky.

Stará puška (originální francouzský název Le Vieux Fusil) je koprodukční francouzsko-německé filmové válečné drama z roku 1975, které režíroval Robert Enrico. Film získal ve třech kategoriích cenu César a v dalších šesti kategoriích byl na ní nominován.

Většina filmu se odehrává ve francouzské vesnici Montauban. Hlavní role ve filmu ztvárnili Philippe Noiret společně s Romy Schneider.

Informace o filmu

Film je inspirován skutečnými historickými událostmi z konce 2. světové války, tzv. masakrem u Oradour-sur-Glane, při němž byla nacisty vypálena francouzská vesnice Oradour-sur-Glane a zabito 642 civilistů.^[1][2]

Hlavní roli ve filmu měl původně hrát Lino Ventura, který však tuto roli odmítl, protože se mu ve scénáři nelíbilo násilí.

Při natáčení filmu byly použity dva francouzské zámky – Château de Bonaguil v kantonu Lot-et-Garonne (většina filmu) a Châteaux de Bruniquel v kantonu Tarn-et-Garonne. Množství tajemně vyhlížejících interiérů, které je možné vidět ve filmu, však byly přesto pouze pro film vystavěné kulisy.

Film byl ve Francii vřele divácky přijat – v celé zemi jej vidělo přes 3 miliony diváků a v Paříži téměř milion diváků.

Hudbu k filmu složil François de Roubaix, přičemž šlo o poslední film, pro který složil filmovou hudbu. Skladatel pouze tři měsíce po uvedení filmu zemřel a proto mu César pro nejlepší filmovou hudbu byl udělen posmrtně. Film se účastnil vůbec prvního ročníku udělování Césarů v roce 1976.

Děj

Film se odehrává na konci druhé světové války, v atmosféře německého ústupu a prohry. Doktor Julien Dandieu pracuje jako chirurg v nemocnici a současně vypomáhá francouzskému odbojovému hnutí. Po ostrém německém varování vypravuje svou ženu a malou dcerku mimo město, do pokojné vesnice, ve které sám vlastní zanedbaný hrad. Po nějakém čase se vypravuje na návštěvu, po příjezdu však nalézá pouze zničenou vesnici a vyvražděné obyvatelstvo. Když dorazí ke svému hradu, nalézá navíc mrtvé tělo svého dítěte a představuje si, co pravděpodobně musela vytrpět jeho žena. Jeho šok a bolest jsou nezměrné, navzdory tomu však zachová jistou rozvahu, nalézá svou dávno schovanou starou pušku a začíná krutou mstu. Protože doktor Dandieu dokonale zná složitý systém podlaží, chodeb a schodišť na starém hradě, získává před těžce ozbrojenými německými vojáky velkou výhodu. Několikrát se ocitne v nebezpečí, přesto však postupně a trpělivě zvládne zabít všechny, kteří jsou zodpovědni za smrt jeho rodiny. Doktor nakonec přežívá, když je však nadlidský úkol konečně za ním, opět propadá obrovské bolesti nad ztrátou nejbližších.

Obsazení

Ocenění

César 1976

Ocenění

• César pro nejlepší film
• César pro nejlepšího herce – Philippe Noiret
• César pro nejlepší hudbu – François de Roubaix

Nominace

• César pro nejlepšího režiséra – Robert Enrico
• César pro nejlepšího herce ve vedlejší roli – Jean Bouise
• César pro nejlepší scénář – Robert Enrico a Pascal Jardin
• César pro nejlepší zvuk – Bernard Aubouy
• César pro nejlepší kameru – Étienne Becker
• César pro nejlepší střih – Eva Zora

Jiná ocenění

• Donatellův David pro nejlepšího herce (Philippe Noiret) – 1976

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Porovnání zobrazení masakru ve filmu a v realitě Archivováno 11. 11. 2013 na Wayback Machine.
• Stará puška v Česko-Slovenské filmové databázi
• Stará puška na Kinoboxu
• Stará puška v Internet Movie Database (anglicky)
• Stará puška v databázi AlloCiné (francouzsky)