Stefano Tacconi |
---|
|
Osobní informace |
---|
Datum narození | 13. května 1957 (66 let) |
---|
Místo narození | Perugia, Itálie |
---|
Výška | 188 cm |
---|
Hmotnost | 80 kg |
---|
Klubové informace |
---|
Konec hráčské kariéry |
Pozice | Fotbalový brankář |
---|
Mládežnické kluby |
---|
|
Profesionální kluby |
---|
Roky | Klub | Záp. (góly) | 1976–1977 1977–1978 1978–1979 1979–1980 1980–1983 1983–1992 1992–1994 | → Spoleto → Pro Patria → Livorno Sambenedettese Avellino Juventus Janov | 0300(-18) 00700(-3) 0330(-20) 0380(-31) 0900(-93) 2540(-231) 0430(-68) | |
Reprezentace |
---|
|
Úspěchy |
---|
|
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu. |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Stefano Tacconi (13. květen 1957 Perugia, Itálie) je bývalý italský fotbalový brankář. Je vyučeným kuchařem a po ukončení fotbalové kariéry podnikal v pohostinství.[1] Neúspěšně kandidoval do evropského parlamentu za stranu Alleanza Nazionale. Objevil se také ve filmu Amore, bugie & calcetto.
Deset let byl jedničkou v Juventusu, se kterým vyhrál všechny evropské poháry,[2] titul a poháry v lize. Byl na dvou turnajích (ME 1988 a MS 1990), odkud má bronzové medaile. Také byl na OH 1984. IFFHS jej zařadila na 140 místo v tabulce o nejlepšího brankáře za období 1987–2011.[3]
Klubová kariéra
Od roku 1975 byl v mládežnickém klubu Interu. Nerazzurri jej do roku 1979 vždy posílali na hostování (Spoleto, Pro Patria a Livorno). Po návratu se rozhodl klub jej prodat do druholigového klubu Sambenedettese. Za rok přestoupil do Avellina, kde zůstal tři roky v nejvyšší lize.
V roce 1983 jej koupil Juventus, kde nahradil Zoffa, který ukončil kariéru. Hned v první sezoně získal pohár PVP a také vyhrál titul v lize. V následující sezoně jej trenér Trapattoni tolik často nenasazoval,ale i tak byl u vítězství o evropský superpohár. Když se blížil konec sezony byl povolán mezi tyče. I díky němu se mohli radovat ziskem poháru PMEZ. Od téhle vítězné chvíle byl jedničkou týmu na devět let, během nichž byl i kapitánem. Uprostřed sezony ve které získal svůj druhý titul 1985/86 vyhrál Interkontinentální pohár.
Vítězství v poháru UEFA 1989/90, se mu podařilo zkompletovat sbírku všech pět evropských pohárů.[4] Což byl u brankáře rekord, který pak vyrovnal Vítor Baía.[2] Také byl u vítězství italského poháru 1989/90. Když v roce 1991 odešel do důchodu kapitán Sergio Brio, dělal Stefano kapitána. Jenže jen na jednu sezonu. Po celkem 377 utkání u Bianconeri odešel v létě 1992 do Janova. Tady chytal ještě tři sezony a prosince 1994 s ním klub rozvázal smlouvu a on ukončil kariéru.[5] Celkem odchytal v nejvyšší lize 387 utkání a inkasoval 391 branek, u Bianconeri to bylo 255 utkání a 231 inkasovaných branek.
Hráčská statistika
Sezóna | Klub | Liga | Ligové poháry | Kontinentální poháry | Celkem |
Soutěž | Zápasy | Obdr. Góly | Soutěž | Zápasy | Góly | Soutěž | Zápasy | Góly | Zápasy | Góly |
1976/77 | Spoleto | Serie D | 30 | -18 | - | 0 | -0 | - | 0 | -0 | 30 | -18 |
1977/78 | Pro Patria | Serie C | 7 | -3 | - | 0 | -0 | - | 0 | -0 | 7 | -3 |
1978/79 | Livorno | Serie C1 | 33 | -20 | - | 0 | -0 | - | 0 | -0 | 33 | -20 |
1979/80 | Sambenedettese | Serie B | 38 | -31 | IP | 4 | -6 | - | 0 | -0 | 42 | -37 |
1980/81 | Avellino | Serie A | 30 | -33 | IP | 5 | -6 | - | 0 | -0 | 35 | -39 |
1981/82 | Serie A | 30 | -26 | IP | 4 | -1 | - | 0 | -0 | 34 | -27 |
1982/83 | Serie A | 30 | -34 | IP | 6 | -10 | - | 0 | -0 | 36 | -44 |
1983/84 | Juventus | Serie A | 23 | -22 | IP | 7 | -9 | PVP | 9 | -7 | 39 | -38 |
1984/85 | Serie A | 12 | -16 | IP | 7 | -3 | PMEZ+ES | 5+0 | -3 | 24 | -22 |
1985/86 | Serie A | 30 | -17 | IP | 7 | -7 | PMEZ+IP | 6+1 | -3+ -2 | 45 | -29 |
1986/87 | Serie A | 30 | -27 | IP | 9 | -6 | PMEZ | 4 | -1 | 43 | -34 |
1987/88 | Serie A | 30+1[6] | -28 | IP | 11 | -9 | UEFA | 4 | -3 | 46 | -40 |
1988/89 | Serie A | 34 | -36 | IP | 5 | -5 | UEFA | 8 | -8 | 47 | -49 |
1989/90 | Serie A | 33 | -36 | IP | 8 | -5 | UEFA | 12 | -9 | 53 | -50 |
1990/91 | Serie A | 34 | -32 | IP+IS | 6+1 | -8+ -5 | PVP | 8 | -5 | 49 | -50 |
1991/92 | Serie A | 28 | -17 | IP | 4 | -1 | - | 0 | -0 | 32 | -18 |
1992/93 | Janov | Serie A | 11 | -24 | IP | 5 | -8 | - | 0 | -0 | 16 | -32 |
1993/94 | Serie A | 20 | -21 | IP | 0 | -0 | - | 0 | -0 | 20 | -21 |
1994 | Serie A | 12 | -22 | IP | 2 | -0 | - | 0 | -0 | 14 | -22 |
Celkem | 496 | -463 | - | 91 | -89 | - | 57 | -41 | 644 | -593 |
Reprezentační kariéra
Za reprezentaci odehrál 7 utkání a inkasoval jen dvě branky. Všechna utkání odchytal při přátelských zápasech. První utkání odehrál až v 30 letech 10. června 1987 proti Argentina (3:1).[7] Poté jej trenér povolal na ME 1988, kde neodehrál žádné utkání. Za dva měsíce se zúčastnil OH 1988, kde odehrál všechna utkání. Byl i na domácím šampionátu MS 1990, odtud bral bronzovou medaili.[8] Poslední utkání odehrál 13. února 1991 proti Belgii (0:0).[9]
Statistika na velkých turnajích
Hráčské úspěchy
Klubové
Reprezentační
Vyznamenání
Bronzová medaile za atletickou statečnost (1984)[16]
Stříbrná medaile za atletickou statečnost (1990)[16]
Řád zásluh o Italskou republiku (1991)[17]
Odkazy
Reference
- ↑ Ristoranti Web Dostupné online
- ↑ a b Archivovaná kopie. www.juventus.com [online]. [cit. 2013-11-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-11-04.
- ↑ https://archive.today/20120904124129/http://www.iffhs.de/?388d85ff8b00388f05f4cbc0385fdcdc3bfcdc0aec70aeedb88419
- ↑ Gentleman Ultra Dostupné online
- ↑ https://ricerca.repubblica.it/repubblica/archivio/repubblica/1994/12/08/tacconi-fa-il-ribelle-col-genoa-ha.html
- ↑ play off
- ↑ https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/2371605
- ↑ Football Whispers Dostupné online
- ↑ https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/2371581
- ↑ https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/2689581
- ↑ https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/2689583
- ↑ https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/2689586
- ↑ https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/2689601
- ↑ https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/2689603
- ↑ https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/2689605
- ↑ a b https://www.coni.it/it/attivita-istituzionali/onorificenze/home/scheda-persona/schedaatleta.html?id=
- ↑ https://www.quirinale.it/onorificenze/insigniti/211982
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Stefano Tacconi na italské Wikipedii.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Stefano Tacconi na Wikimedia Commons
- Profil hráče na Transfermarktu
- Profil hráče na National-football-teams.com (anglicky)
Související články
Reprezentační kariéra |
Mistrovství Evropy 1988 – Itálie | | Hráči | 1 Walter Zenga, 2 Franco Baresi, 3 Giuseppe Bergomi, 4 Roberto Cravero, 5 Ciro Ferrara, 6 Riccardo Ferri, 7 Giovanni Francini, 8 Paolo Maldini, 9 Carlo Ancelotti, 10 Luigi De Agostini, 11 Fernando De Napoli, 12 Stefano Tacconi, 13 Luca Fusi, 14 Giuseppe Giannini, 15 Francesco Romano, 16 Alessandro Altobelli, 17 Roberto Donadoni, 18 Roberto Mancini, 19 Ruggiero Rizzitelli, 20 Gianluca Vialli | | Trenér | | Mistrovství světa 1990 – Itálie | | Hráči | 1 Walter Zenga, 2 Franco Baresi, 3 Giuseppe Bergomi, 4 Luigi De Agostini, 5 Ciro Ferrara, 6 Riccardo Ferri, 7 Paolo Maldini, 8 Pietro Vierchowod, 9 Carlo Ancelotti, 10 Nicola Berti, 11 Fernando De Napoli, 12 Stefano Tacconi, 13 Giuseppe Giannini, 14 Giancarlo Marocchi, 15 Roberto Baggio, 16 Andrea Carnevale, 17 Roberto Donadoni, 18 Roberto Mancini, 19 Salvatore Schillaci, 20 Aldo Serena, 21 Gianluca Vialli, 22 Gianluca Pagliuca | | Trenér | | |
Portály: Fotbal | Itálie | Lidé