Stefano Tacconi

Stefano Tacconi
Osobní informace
Datum narození13. května 1957 (66 let)
Místo narozeníPerugia, Itálie Itálie
Výška188 cm
Hmotnost80 kg
Klubové informace
Konec hráčské kariéry
PoziceFotbalový brankář
Mládežnické kluby
1975–1976 Inter
Profesionální kluby
Roky Klub Záp. (góly)
1976–1977
1977–1978
1978–1979
1979–1980
1980–1983
1983–1992
1992–1994
Spoleto
Pro Patria
Livorno
Sambenedettese
Avellino
Juventus
Janov
0300(-18)
00700(-3)
0330(-20)
0380(-31)
0900(-93)
2540(-231)
0430(-68)
Reprezentace
Roky Reprezentace Záp. (góly)
1988
1987–1991
Itálie (olympijská)
Itálie
060(-13)
0700(-2)
Úspěchy
Mistrovství světa
Bronzová medaile 1990 Itálie
Mistrovství Evropy
Bronzová medaile 1988 Itálie
1. italská fotbalová liga
Zlatá medaile 1983/84 Juventus
Zlatá medaile 1985/86 Juventus
Pohár PMEZ
Zlatá medaile 1984/85 Juventus
Pohár UEFA
Zlatá medaile 1989/90 Juventus
Pohár PVP
Zlatá medaile 1983/84 Juventus
Superpohár UEFA
Zlatá medaile 1984 Juventus
Interkontinentální pohár
Zlatá medaile 1985 Juventus
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Stefano Tacconi (13. květen 1957 Perugia, Itálie) je bývalý italský fotbalový brankář. Je vyučeným kuchařem a po ukončení fotbalové kariéry podnikal v pohostinství.[1] Neúspěšně kandidoval do evropského parlamentu za stranu Alleanza Nazionale. Objevil se také ve filmu Amore, bugie & calcetto.

Deset let byl jedničkou v Juventusu, se kterým vyhrál všechny evropské poháry,[2] titul a poháry v lize. Byl na dvou turnajích (ME 1988 a MS 1990), odkud má bronzové medaile. Také byl na OH 1984. IFFHS jej zařadila na 140 místo v tabulce o nejlepšího brankáře za období 1987–2011.[3]

Klubová kariéra

Od roku 1975 byl v mládežnickém klubu Interu. Nerazzurri jej do roku 1979 vždy posílali na hostování (Spoleto, Pro Patria a Livorno). Po návratu se rozhodl klub jej prodat do druholigového klubu Sambenedettese. Za rok přestoupil do Avellina, kde zůstal tři roky v nejvyšší lize.

V roce 1983 jej koupil Juventus, kde nahradil Zoffa, který ukončil kariéru. Hned v první sezoně získal pohár PVP a také vyhrál titul v lize. V následující sezoně jej trenér Trapattoni tolik často nenasazoval,ale i tak byl u vítězství o evropský superpohár. Když se blížil konec sezony byl povolán mezi tyče. I díky němu se mohli radovat ziskem poháru PMEZ. Od téhle vítězné chvíle byl jedničkou týmu na devět let, během nichž byl i kapitánem. Uprostřed sezony ve které získal svůj druhý titul 1985/86 vyhrál Interkontinentální pohár.

Vítězství v poháru UEFA 1989/90, se mu podařilo zkompletovat sbírku všech pět evropských pohárů.[4] Což byl u brankáře rekord, který pak vyrovnal Vítor Baía.[2] Také byl u vítězství italského poháru 1989/90. Když v roce 1991 odešel do důchodu kapitán Sergio Brio, dělal Stefano kapitána. Jenže jen na jednu sezonu. Po celkem 377 utkání u Bianconeri odešel v létě 1992 do Janova. Tady chytal ještě tři sezony a prosince 1994 s ním klub rozvázal smlouvu a on ukončil kariéru.[5] Celkem odchytal v nejvyšší lize 387 utkání a inkasoval 391 branek, u Bianconeri to bylo 255 utkání a 231 inkasovaných branek.

Hráčská statistika

Sezóna Klub Liga Ligové poháry Kontinentální poháry Celkem
Soutěž Zápasy Obdr. Góly Soutěž Zápasy Góly Soutěž Zápasy Góly Zápasy Góly
1976/77 Spoleto Serie D 30 -18 - 0 -0 - 0 -0 30 -18
1977/78 Pro Patria Serie C 7 -3 - 0 -0 - 0 -0 7 -3
1978/79 Livorno Serie C1 33 -20 - 0 -0 - 0 -0 33 -20
1979/80 Sambenedettese Serie B 38 -31 IP 4 -6 - 0 -0 42 -37
1980/81 Avellino Serie A 30 -33 IP 5 -6 - 0 -0 35 -39
1981/82 Serie A 30 -26 IP 4 -1 - 0 -0 34 -27
1982/83 Serie A 30 -34 IP 6 -10 - 0 -0 36 -44
1983/84 Juventus Serie A 23 -22 IP 7 -9 PVP 9 -7 39 -38
1984/85 Serie A 12 -16 IP 7 -3 PMEZ+ES 5+0 -3 24 -22
1985/86 Serie A 30 -17 IP 7 -7 PMEZ+IP 6+1 -3+ -2 45 -29
1986/87 Serie A 30 -27 IP 9 -6 PMEZ 4 -1 43 -34
1987/88 Serie A 30+1[6] -28 IP 11 -9 UEFA 4 -3 46 -40
1988/89 Serie A 34 -36 IP 5 -5 UEFA 8 -8 47 -49
1989/90 Serie A 33 -36 IP 8 -5 UEFA 12 -9 53 -50
1990/91 Serie A 34 -32 IP+IS 6+1 -8+ -5 PVP 8 -5 49 -50
1991/92 Serie A 28 -17 IP 4 -1 - 0 -0 32 -18
1992/93 Janov Serie A 11 -24 IP 5 -8 - 0 -0 16 -32
1993/94 Serie A 20 -21 IP 0 -0 - 0 -0 20 -21
1994 Serie A 12 -22 IP 2 -0 - 0 -0 14 -22
Celkem 496 -463 - 91 -89 - 57 -41 644 -593

Reprezentační kariéra

Za reprezentaci odehrál 7 utkání a inkasoval jen dvě branky. Všechna utkání odchytal při přátelských zápasech. První utkání odehrál až v 30 letech 10. června 1987 proti Argentina (3:1).[7] Poté jej trenér povolal na ME 1988, kde neodehrál žádné utkání. Za dva měsíce se zúčastnil OH 1988, kde odehrál všechna utkání. Byl i na domácím šampionátu MS 1990, odtud bral bronzovou medaili.[8] Poslední utkání odehrál 13. února 1991 proti Belgii (0:0).[9]

Statistika na velkých turnajích

Reprezentace Rok Zápasy
Fáze turnaje Datum Soupeř Odehraných minut Vstřelené branky Výsledek
Itálie Itálie ME 1988 Bronzová medaile Neodehrál žádné ze 4 utkání
OH 1988 1 zápas ve skupině B 17. 9. Guatemala Guatemala 90 0 5:2[10]
2 zápas ve skupině B 17. 9. Zambie Zambie 90 0 0:4[11]
3 zápas ve skupině B 21. 9. Irák Irák 90 0 2:0[12]
Čtvrtfinále 25. 9. Švédsko Švédsko 120 0 2:1 v prodl.[13]
Semifinále 27. 9. Sovětský svaz SSSR 120 0 2:3 v prodl.[14]
O 3. místo 27. 9. Německo NSR 90 0 0:3[15]
MS 1990 Bronzová medaile Neodehrál žádné ze 7 utkání

Hráčské úspěchy

Klubové

Reprezentační

Vyznamenání

Bronzová medaile za atletickou statečnost (1984)[16]

Stříbrná medaile za atletickou statečnost (1990)[16]

Řád zásluh o Italskou republiku (1991)[17]

Odkazy

Reference

  1. Ristoranti Web Dostupné online
  2. a b Archivovaná kopie. www.juventus.com [online]. [cit. 2013-11-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-11-04. 
  3. https://archive.today/20120904124129/http://www.iffhs.de/?388d85ff8b00388f05f4cbc0385fdcdc3bfcdc0aec70aeedb88419
  4. Gentleman Ultra Dostupné online
  5. https://ricerca.repubblica.it/repubblica/archivio/repubblica/1994/12/08/tacconi-fa-il-ribelle-col-genoa-ha.html
  6. play off
  7. https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/2371605
  8. Football Whispers Dostupné online
  9. https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/2371581
  10. https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/2689581
  11. https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/2689583
  12. https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/2689586
  13. https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/2689601
  14. https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/2689603
  15. https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/2689605
  16. a b https://www.coni.it/it/attivita-istituzionali/onorificenze/home/scheda-persona/schedaatleta.html?id=
  17. https://www.quirinale.it/onorificenze/insigniti/211982

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Stefano Tacconi na italské Wikipedii.

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Stefano Tacconi na Wikimedia Commons
  • Profil hráče na Transfermarktu
  • Profil hráče na National-football-teams.com (anglicky)

Související články

Hráčská kariéra
Zlatá medaile Serie A 1983/1984Juventus FC
Brankář
Luciano Bodini • Stefano Tacconi
Hráči
Sergio Brio • Antonio Cabrini • Nicola Caricola • Claudio GentileGaetano ScireaZbigniew BoniekMassimo BoniniGiuseppe Furino • Giovanni Koetting • Michel PlatiniCesare PrandelliMarco Tardelli • Roberto Tavola • Beniamino Vignola • Domenico Penzo • Paolo Rossi
Hlavní trenér
Zlatá medaile Serie A 1985/1986Juventus FC
Brankář
Stefano Tacconi
Hráči
Antonio Cabrini • Luciano Favero • Sergio Brio • Gaetano ScireaStefano Pioli • Nicola Caricola • Michel Platini • Massimo Mauro • Michael LaudrupMassimo BoniniLionello Manfredonia • Gabriele Pin • Ivano Bonetti • Aldo Serena • Marco Pacione • Massimo Briaschi
Hlavní trenér
Zlatá medaile Pohár UEFA 1989/1990Juventus FC Zlatá medaile
Brankář
Stefano Tacconi
Hráči
Nicolo Napoli • Luigi De Agostini • Dario Bonetti • Pasquale Bruno • Roberto Galia • Sergej AlejnikovGiancarlo Marocchi • Rui Barros • Salvatore SchillaciPierluigi Casiraghi • Adriano Bonaiuti • Massimiliano Rosa • Angelo Alessio • Salvatore Avallone • Oleksandr ZavarovRoberto Tricella
Hlavní trenér
Reprezentační kariéra