Juventus FC

Juventus FC
Název Juventus Football Club
Přezdívka„La vecchia Signora (Stará dáma)“
„La fidanzata d'Italia“
„I Bianconeri“
„Madama“
„Le Zebre“
ZeměItálieItálie Itálie
MěstoTurín
Založen1. listopadu 1897
AsociaceItálie FIGC
Barvy černá a bílá
Domácí dres
Venkovní dres
Alternativní
SoutěžItálie 1. italská fotbalová liga
2022/237. místo
StadionAllianz Stadium
Turín
Souřadnice44°58′40,08″ s. š., 7°36′58″ v. d.
Kapacita41 507 diváků
Vedení
VlastníkItálie Rodina Agnelli
PředsedaItálie Gianluca Ferrero
TrenérItálie Massimiliano Allegri
Oficiální webová stránka
Největší úspěchy
Ligové tituly36× Serie A
1× Serie B
Domácí trofeje14× Italský pohár
9× Italský superpohár
Mezinárodní trofeje2× Liga mistrů UEFA
3×    Evropská liga UEFA
1× Pohár PVP
2× Interkontinentální pohár
1× Superpohár UEFA
1× Pohár Intertoto
Serie A 2023/2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Juventus FC, zkráceně jen Juventus je italský fotbalový klub hrající v sezóně 2023/24 v 1. italské fotbalové lize. Sídlí ve městě Turín v regionu Piemont.

Klub je znát pod nejčastějšími přezdívkami la Vecchia Signora (česky Stará dáma), I bianconeri (bílo-černí) nebo zkráceně Juve. Klub byl založen v roce 1897 a je jedním z nejstarších a nejtradičnějších v Itálii. Název Juventus pochází z latinského slova iuventus (v překladu: mládež, mladí, mládí).[1] Od roku 1900 se pravidelně účastní nejvyšší domácí soutěže, nazývané Serie A. Sestoupil z ní pouze jedinkrát, a to po italském korupčním skandálu z roku 2006, kdy bylo několika italským klubům včetně Juventusu prokázáno ovlivňování zápasů. Původně prvnímu klubu sezony 2005/06 bylo disciplinární komisí odebráno všech 91 bodů, čímž klesl na poslední místo a sestoupil do Serie B (v následující sezoně postoupil zpět z prvního místa). Součástí trestu bylo i odebrání mistrovského titulu ze sezony 2004/05. Celkem tedy přišel Juventus o tituly dva.

I přes ztrátu dvou titulů jsou Bianconeri nejúspěšnějším klubem Serie A. Zvítězili v ní celkem 31krát. I v dalších domácích soutěžích patří Juventus k nejlepším. V poháru Coppa Italia zvítězil 10× a v superpoháru Supercoppa italiana zvítězil 6×. Na mezinárodní scéně patří k nejlepším klubům všech dob, když doposud jako jediný zvítězil ve všech šesti pohárových soutěží, kterých se může evropský klub účastnit. V roce 1985 se stal historicky prvním klubem, který získal všechny tři hlavní evropské trofeje (Pohár mistrů evropských zemí, Pohár vítězů pohárů a Pohár UEFA; stejného úspěchu dosáhl v roce 1992 AFC Ajax a v roce 1996 FC Bayern Mnichov). V Lize mistrů UEFA zvítězil 2× (sedmkrát ve finále), Poháru vítězů pohárů vyhrál jednou, Pohár UEFA celkem 3× a dvakrát ovládl Superpohár UEFA i Interkontinentální pohár (předchůdce Mistrovství světa ve fotbale klubů).

V sezoně 1994/95 předvedl dokonalou sezonu a získal titul v Serii A, Coppa Italia i v Supercoppa italiana). Podobný úspěch v mezinárodním pojetí zaznamenal v následné sezoně, kdy zvítězil v Lize mistrů, Superpoháru UEFA i v Interkontinentálním poháru. To byly zároveň doposud poslední mezinárodní trofeje získané tímto klubem. Po sestupu do Serie B čekal Juventus 8 let i na domácí trofej, ale čekání ukončil v sezoně 2011/12, kdy vyhrál Serii A na úkor milánského AC a připsal si 28. titul. O rok později ho navíc obhájil. Dlouhou dobu hrál Juventus na Stadio Olimpico v Turíně, ale 8. září 2011 otevřel klub nový Juventus Stadium (s kapacitou 41 000 diváků).

Změny názvu klubu

    • 1897/98 – SC Juventus (Sport-Club Juventus)
    • 1899 – 1935/36 – FBC Juventus (Foot-Ball Club Juventus)
    • 1936/37 – 1941/42 – Juventus (Juventus)
    • 1942/43 – 1944/45 – Juventus Cisitalia (Juventus Cisitalia)
    • 1945/46 – Juventus FC (Juventus Football Club)

Získané trofeje

Vyhrané domácí soutěže

1905, 1925/26, 1930/31, 1931/32, 1932/33, 1933/34, 1934/35, 1949/50, 1951/52, 1957/58
1959/60, 1960/61, 1966/67, 1971/72, 1972/73, 1974/75, 1976/77, 1977/78, 1980/81, 1981/82
1983/84, 1985/86, 1994/95, 1996/97, 1997/98, 2001/02, 2002/03, 2011/12, 2012/13, 2013/14
2014/15, 2015/16, 2016/17, 2017/18, 2018/19, 2019/20
2006/07
1937/38, 1941/42, 1958/59, 1959/60, 1964/65, 1978/79, 1982/83, 1989/90, 1994/95, 2014/15, 2015/16, 2016/17, 2017/18, 2020/21
1995, 1997, 2002, 2003, 2012, 2013, 2015, 2018, 2020

Vyhrané mezinárodní soutěže

1984/85, 1995/96
1976/77, 1989/90, 1992/93
1983/84
1985, 1996
1984, 1996
1999

Medailové umístění

Medaile umístění Sezona
Serie A Zlatá medaile 1905, 1925/26, 1930/31, 1931/32, 1932/33, 1933/34, 1934/35, 1949/50, 1951/52, 1957/58, 1959/60, 1960/61, 1966/67, 1971/72, 1972/73, 1974/75, 1976/77, 1977/78, 1980/81, 1981/82, 1983/84, 1985/86, 1994/95, 1996/97, 1997/98, 2001/02, 2002/03, 2011/12, 2012/13, 2013/14, 2014/15, 2015/16, 2016/17, 2017/18, 2018/19, 2019/20
Serie A Stříbrná medaile 1903, 1904, 1906, 1937/38, 1945/46, 1946/47, 1947/48, 1952/53, 1953/54, 1962/63, 1973/74, 1975/76, 1979/80, 1982/83, 1986/87, 1991/92, 1993/94, 1995/96, 1999/00, 2000/01, 2008/09
Serie A Bronzová medaile 1909/10, 1926/27, 1927/28, 1929/30, 1939/40, 1942/43, 1950/51, 1967/68, 1969/70, 1978/79, 2003/04, 2007/08
Italský pohár Zlatá medaile 1937/38, 1941/42, 1958/59, 1959/60, 1964/65, 1978/79, 1982/83, 1989/90, 1994/95, 2014/15, 2015/16, 2016/17, 2017/18, 2020/21,
Italský pohár Stříbrná medaile 1972/73, 1991/92, 2001/02, 2003/04, 2011/12, 2019/20, 2021/22
Italský superpohár Zlatá medaile 1995, 1997, 2002, 2003, 2012, 2013, 2015, 2018, 2019
Italský superpohár Stříbrná medaile 1990, 1998, 2005, 2014, 2016, 2017, 2020, 2021
Liga mistrů UEFA Zlatá medaile 1985/85, 1995/96
Liga mistrů UEFA Stříbrná medaile 1972/73, 1982/83, 1996/97, 1997/98, 2002/03, 2014/15, 2016/17
Evropská liga Zlatá medaile 1976/77, 1989/90, 1992/93
Evropská liga Stříbrná medaile 1994/95
Evropský superpohár Zlatá medaile 1984, 1996
Interkontinentální pohár Zlatá medaile 1985, 1996
Interkontinentální pohár Stříbrná medaile 1973
Veletržní pohár Stříbrná medaile 1964/65, 1970/71

Soupiska

Aktuální k 1. 2. 2024

Číslo Pozice Hráč
1 Polsko B Wojciech Szczęsny
2 Itálie O Mattia De Sciglio
3 Brazílie O Gleison Bremer
4 Itálie O Federico Gatti
5 Itálie O Manuel Locatelli
6 Brazílie O Danilo (kapitán)
7 Itálie Ú Federico Chiesa
9 Srbsko Ú Dušan Vlahović
10 Francie Z Paul Pogba
11 Srbsko Z Filip Kostić
12 Brazílie O Alex Sandro
14 Polsko Ú Arkadiusz Milik
15 Turecko Ú Kenan Yıldız
16 USA Z Weston McKennie
Číslo Pozice Hráč
17 Anglie Ú Samuel Iling-Junior
18 Itálie Ú Moise Kean
20 Itálie Z Fabio Miretti
21 Itálie Z Nicolò Fagioli
22 USA Z Timothy Weah
23 Itálie B Carlo Pinsoglio
24 Itálie O Daniele Rugani
25 Francie Z Adrien Rabiot
26 Argentina O Carlos Alcaraz
27 Itálie O Andrea Cambiaso
33 Portugalsko O Tiago Djaló
36 Itálie B Mattia Perin
41 Itálie Z Hans Nicolussi Caviglia

Historie

Historicky první tým Juventusu, sestavený v roce 1898

Juventus byl založen roku 1897 jako Sport Club Juventus žáky věhlasného Turínského lycea Massimo d'Azeglio,[2] ale o dva roky později byl přejmenován na Foot-Ball Club Juventus. První významnou soutěží, které se klub zúčastnil bylo Italské fotbalové mistrovství 1900, kde nepostoupil do závěrečných kol. V této době nosili hráči Juve růžovo-černé dresy (k této tradici se klub vrací v dnešní době, kdy používá tyto barvy pro venkovní dresy).[2] Svůj historicky první titul získal v roce 1905, kdy už v bílo-černých dresech, inspirovaných anglickým klubem Notts County FC, ovládl Prima Categoria. V roce 1906 došlo k odloučení části klubu a o snahu přesunou klub z Turína. Jako protest proti tomuto byl částí hráčského kádru založen klub Torino FC, který patří mezi největší rivaly Juve a celkem 7× zvítězil v Serii A. Souboj těchto klubů se nazývá Derby della Mole.[3] Tato nepříliš známá část historie klubu byla úspěšně zapomenuta po první světové válce, kdy byl klub úspěšně přebudován.

Ligová dominance

Počátek nové éry klubu se datuje k roku 1923, kdy kontrolu nad vlastnictví Juventusu přebral průmyslník Edoardo Agnelli, vlastník továrny FIAT, který zahájil stavbu nového stadionu.[2] Tím velmi pomohl klubu k zisku 2. titulu v sezoně 1925/26, kdy v "Národním finále" porazil 12–1 tým SS Alba Roma. Ve 30. letech se Juventus propracoval na přední pozici mezi italskými kluby, když jako první přešel do profesionální sféry a měl organizovanou fanouškovskou podporu. Tyto kroky vyvrcholily v 5 titulů v řadě (1930–1935), což se nikomu před tím nepovedlo. Hráči Juve se stali základním stavebním kamenem pro tým manažera Vittoria Pozza, který s Italskou reprezentací vyhrál Mistrovství světa ve fotbale 1934 a 1938. Do jeho výběrů se vešli například Raimundo Orsi, Luigi Bertolini, Giovanni Ferrari, Luis Monti a mnozí další hráči Juventusu.[4] V polovině 30. let se Juventus stěhoval na Stadio Olimpico di Torino a jeho ligová dominance se náhle vytratila a dalšího titulu se dočkal až v roce 1950.

Sívori, Charles a Boniperti

Po druhé světové válce se stal prezidentem klubu Gianni Agnelli a klub pod jeho vedením zvolna začal získávat zpět svůj ztracený lesk.[2] Jeho důležitým činem bylo angažování anglického trenéra Jesse Carvera, který během krátkého angažmá přinesl do klubové pokladny další dva tituly.

Ke konci 50. let se do kádru více prosazovali cizinci. Za všechny jmenujme waleského střelce Johna Charlese či hráče argentinského původu Omara Sívoriho. První jmenovaný vstřelil za Juve 93 branek, ten druhý pak úctyhodných 134. Když do kádru přidáme ještě Giampiera Bonipertiho se 178 góly, dostaneme mozaiku, která přinesla v sezoně 1957/58 jubilejní 10. titul a tím i první zlatou hvězdu umístěnou nad logem teamu. Během následujících 3 sezon zvítězil Juventus v lize ještě 2×, a to nezůstalo bez odezvy ani v rámci individuálních ocenění. Omar Sívori byl pro rok 1961 zvolen fotbalistou roku podle magazínu France Football a jako první z bíločerného dresu získal Zlatý míč.[5]

V sezoně 1959/60 se díky vítězství ve finále Coppa Italia proti ACF Fiorentina poprvé získat domácí double, čili vítězství ve zmiňovaném poháru i v Serii A. V roce 1961 také ukončil kariéru Giampiera Bonipertiho, a to jako nejlepší střelec historie klubu se 182 góly. Tento primát dokázal udržet dlouhých 45 let. Jeho fotbalový konec znamenal opět ústup klubu z výsluní a během následujících 10 let si připsal jen jeden ligový titul (v sezoně 1966/67).

Nicméně vše se změnilo s příchodem 70. let. Do kádru přišli skvělí hráči jako Čech Čestmír Vycpálek, Roberto Bettega, Franco Causio či José Altafini. S nimi ovládl Juventus nejen italský, ale i celoevropský fotbal. V letech 1972 a 1973 získal domácí titul (celkově už 15.) a v sezoně 1972/73 se poprvé probojoval do finále Poháru mistrů evropských zemí, kde těsně podlehl AFC Ajax. Do týmu přišel obránce Gaetano Scirea, ale v roce 1976 především skvělý trenér Giovanni Trapattoni, díky kterému se bianconerri posunuli mezi absolutní evropskou elitu. Pod jeho vedením přibyli v letech 1977 a 1978 další dva tituly, v sezoně 1976/77 získal tým i první evropskou trofej, a to Pohár UEFA, když ve finále porazil 1—0 Athletic Bilbao. Ale ty největší úspěchy na klub teprve čekaly.

Korupční aféra v roce 2006

14. července 2006 vynesl italský fotbalový disciplinární tribunál ortel odsuzující Juventus za účast v korupční aféře k sestupu do Serie B, klub navíc přišel o tituly z předchozích dvou let (2004/05 a 2005/06) a nesměl startovat v ročníku Ligy mistrů 2006/07. Odvolací tribunál později snížil bodový odečet v sezóně 2006/07 z původních 30 na 17 a později na pouhých 9 bodů, Juventus se stal vítězem Serie B a tři kola před koncem soutěže si zajistil návrat do Serie A.

Kronika

Kronika klubu
  • 1897 • 1. listopad: založení klubu Sport-Club Juventus.
  • 1899 • Klub změnil název na Foot-Ball Club Juventus.[2]
  • 1910/11 • 9. místo v Severozápadní skupině v 1. lize.
  • 1911/12 • 8. místo v Severozápadní skupině v 1. lize.
  • 1912/13 • 6. místo ve skupině Piemont v 1. lize. Díky administrativě nesestoupil.
  • 1913/14 • 4. místo ve finálové skupině v 1. lize.
  • 1914/15 • 3. místo v semifinálové skupině A 1. lize.
  • 1915/16 • 2. místo ve Federálním poháru.

1916–1919 • Národní soutěže jsou přerušeny kvůli první světově válce.

  • 1919/20 • 2. místo ve finálové skupině Severní části v 1. lize.
  • 1920/21 • 4. místo ve skupině A Piemont v Severní části v 1. lize.
  • 1921/22 • 6. místo ve skupině A Severní části v 1. lize.
  • 1922/23 • 5. místo ve skupině B Severní části v 1. lize.
  • 1923/24 • 5. místo ve skupině A Severní části v 1. lize.
  • 1924/25 • 2. místo ve skupině B Severní části v 1. lize.
  • 1925/26 •  Mistr Italské ligy (2. titul).
  • 1926/27 • Bronzová medaile ve finálové skupině v 1. lize.
    4. kolo v Italském poháru.[7]
  • 1927/28 • Bronzová medaile ve finálové skupině v 1. lize.
  • 1928/29 • 2. místo ve skupině B v 1. lize.
    Čtvrtfinále ve Středoevropském poháru.
  • 1929 • Změna v herním systému, založena Serie A.
  • 1929/30 • Bronzová medaile v Serii A.
  
 

Účast v ligách

Úroveň soutěže Název soutěže (nynější název) První hraná sezona Poslední hraná sezona celkem odehraných sezon
1 Serie A 1901 2023/24 111
2 Serie B 2006/07 2006/07 1

Historická tabulka Serie A od sezony 1929/30 do 2022/23.

Celkové místo Odehraných sezon Celkem bodů Celkem zápasů Celkem výher Celkem remíz Celkem proher Celkové skore
1 90 4794 3038 1674 816 548 5303:2872

Trenéři

Související informace naleznete také v článku Trenéři Juventusu FC.

K sezoně 2022/2023 vedlo celkem 44 trenérů.[12] Prvním trenérem Bianconeri se stal Maďarský Jenő Károly, kterého si v roce 1923 vybral tehdejší prezident Edoardo Agnelli, aby zavedl do hry týmu taktické a strategické inovace. Klub trénoval 70 zápasů až do své smrti v roce 1926.[13]

Giovanni Trapattoni se stále může pochlubit jako nejdelším sloužícím trenérem v historii, když byl na lavičce 13 sezón a to 1976–1977 do 1985–1986 a poté od 1991–1992 do 1993–1994. Počet po sobě jdoucích let i součet je rekordní pro italské klubové trenéry, ale Giovanni Trapattoni se může pochlubit také celkovým rekordem v počtu utkání (596) a trofejí získaných s klubem (14, rekord mezi italskými trenéry).

Za zmínku také stojí Massimiliano Allegri, trenér který jako jediný v historii italského fotbalu vyhrál 5 po sobě jdoucích mistrovských titulů na lavičce,[14] a také Carlo Carcano, který vyhrál 4 tituly v řadě.

Fotbalisté

Související informace naleznete také v článku Fotbalisté Juventusu FC.

Za více než 120 let se za tuto dobu vystřídalo více než 700 fotbalistů ze 38 různých zemí světa.[15] Mezi pozoruhodné italské hráče, kteří hráli za Bianconeri patří Carlo Bigatto, který byl první hráčský symbol klubu, Giampiero Boniperti, uznávaný jako nejreprezentativnější fotbalista v historii klubu, Carlo Parola autor nejslavnějšího italského gólu nad hlavou.[16] Také Dino Zoff, Paolo Rossi, Gaetano Scirea, Sergio Brio, Antonio Cabrini a Stefano Tacconi, který patří mezi pěti fotbalistů, kteří vyhráli všechny evropské poháry i Superpohár UEFA a Interkontinentální pohár. A také zde poslední ikony italského fotbalu: Roberto Baggio, Alessandro Del Piero a Gianluigi Buffon.

Mezi zahraniční hráče, kteří hájili barvy Bianconeri, vynikal především Argentinec Omar Sívori, který se stal prvním vítězem ankety Zlatý míč v roce 1961. Také zde hrál Velšan John Charles, který společně se Sívorim a Bonipertim tvořil jeden z nejplodnější útočnou trojku v historii klubu. V 60 letech zde hrál Němec Helmut Haller, v 80 letech hrál v záloze Francouz Michel Platini, který vyhrál třikrát po sobě Zlatý míč. V 90 letech jej vystřídal Zinédine Zidane, vítěz v roce 1998 a také Čech Pavel Nedvěd, vítěz v roce 2003. Nejlepším zahraničním střelcem je Francouz David Trezeguet se 171 brankami.

Kapitáni

Níže je uveden seznam 24 fotbalistů kteří nosili kapitánskou pásku od začátku sezony. Nejsou zde uvedeni hráči, kteří ji nosili jako zástupci kapitána.

Kapitáni
   

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Juventus Football Club na italské Wikipedii.

  1. ↑ Latinské slovo - iuventus [online]. Latinský slovník.cz [cit. 2012-05-17]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d e The story of a legend [online]. juventus.com [cit. 2012-05-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-11. (anglicky) 
  3. ↑ Juventus VS Torino - Injuries clouding Turin derby [online]. FIFA [cit. 2012-05-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-12-14. (anglicky) 
  4. ↑ Italy - International Matches 1930-1939 [online]. RSSSF [cit. 2012-05-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ European Footballer of the Year ("Ballon d'Or") 1961 [online]. RSSSF [cit. 2012-05-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ Finálová skupina nerozhodla a v konečném superfinále podlehl Juventus týmu AC Milán.
  7. ↑ Turnaj byl předčasně ukončen Italskou fotbalovou federací.
  8. ↑ V semifinále narazil Juventus na SK Slavia Praha. První duel skončil 0-4 ve prospěch českého, ale odvetný duel rychle doznal stavu 2-0. Slavia dostala dva rychlé góly a následně mělo údajně dojít ke zdržování. Diváci následně začali házet na hřiště kameny. Poté, co byl zraněn brankař Slavie František Plánička, bylo utkání předčasně ukončeno. Oba týmy byly vyloučeny ze soutěže a celkovým vítězem se tak automaticky stala Boloňa.
  9. ↑ The FIFA Clubs of the 20th Century [online]. FIFA, 23. prosince 2000 [cit. 2012-05-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky) 
  10. ↑ a b Disciplinární komise F.I.G.C. nařídila, jako trest za účast v Juventus v Korupčním skandálu 2006, toto: Juventus přijde o titul dosažený v sezoně 2004/05. Dále přijde o všechny body dosažené v sezoně 2005/06, kvůli čemuž se Juventus propadl z konečného 1. místa na 20. místo a sestoupil do Serie B.
  11. ↑ Seriál top aféry- Korupční skandál v italské lize 2006 [online]. sfotbal.cz [cit. 2012-05-22]. Dostupné online. 
  12. ↑ https://www.myjuve.it/allenatori-juventus/elenco_allenatori.aspx
  13. ↑ https://www.juventus.com/it/club/la-storia/#lajuveincimaalmondo
  14. ↑ https://web.archive.org/web/20190507234852/https://www.foxsports.it/2019/04/20/juventus-allegri-quinto-scudetto-consecutivo/
  15. ↑ TUTTI I GIOCATORI DELLA JUVENTUS [online]. juworld.net [cit. 2011-05-22]. Dostupné online. (italsky) 
  16. ↑ https://web.archive.org/web/20111220004616/http://www2.raisport.rai.it/news/sport/calcio/200003/22/38d9037a046c3/

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Juventus FC na Wikimedia Commons
  • Profil na transfermarkt (německy)
  • Největší Česko—Slovenská FAN stránka - fcjuventus.cz
Ligová vítězství
Zlatá medaile První kategorie 1905 – FBC Juventus
Brankář
Domenico Durante
Hráči
Gioacchino Armano • Alberto Barberis • Jack Diment • Domenico Donna • Luigi Forlano • Giovanni Goccione • Oreste Mazzia • Ugo Merio • Nino • James Squair • Carlo Vittorio Varetti • Paul Arnold Walty
Itálie Serie A – italská nejvyšší soutěž ve fotbale (týmy, ročníky)
Kluby 2023/24
(20 mužstev)
Campionato Italiano di Football
1898 • 1899 • 1900 • 1901 • 1902 • 1903
Prima Categoria
1904 • 1905 • 1906 • 1907 • 1908 • 1909 • 1909/10 • 1910/11 • 1911/12 • 1912/13 • 1913/14 • 1914/15 • 1919/20 • 1920/21 • 1921/22
Prima Divisione
Divisione Nazionale
Serie A
1929/30 • 1930/31 • 1931/32 • 1932/33 • 1933/34 • 1934/35 • 1935/36 • 1936/37 • 1937/38 • 1938/39 • 1939/40 • 1940/41 • 1941/42 • 1942/43 • 1945/46 • 1946/47 • 1947/48 • 1948/49 • 1949/50 • 1950/51 • 1951/52 • 1952/53 • 1953/54 • 1954/55 • 1955/56 • 1956/57 • 1957/58 • 1958/59 • 1959/60 • 1960/61 • 1961/62 • 1962/63 • 1963/64 • 1964/65 • 1965/66 • 1966/67 • 1967/68 • 1968/69 • 1969/70 • 1970/71 • 1971/72 • 1972/73 • 1973/74 • 1974/75 • 1975/76 • 1976/77 • 1977/78 • 1978/79 • 1979/80 • 1980/81 • 1981/82 • 1982/83 • 1983/84 • 1984/85 • 1985/86 • 1986/87 • 1987/88 • 1988/89 • 1989/90 • 1990/91 • 1991/92 • 1992/93 • 1993/94 • 1994/95 • 1995/96 • 1996/97 • 1997/98 • 1998/99 • 1999/00 • 2000/01 • 2001/02 • 2002/03 • 2003/04 • 2004/05 • 2005/06 • 2006/07 • 2007/08 • 2008/09 • 2009/10 • 2010/11 • 2011/12 • 2012/13 • 2013/14 • 2014/15 • 2015/16 • 2016/17 • 2017/18 • 2018/19 • 2019/20 • 2020/21 • 2021/22 • 2022/23 • 2023/24
Jiné odkazy: Italský fotbalový pohár • Italský superpohár • Historická tabulka Serie A
Vítězové Supercoppa italiana
1988 AC Milán • 1989 Inter Milán • 1990 SSC Neapol • 1991 UC Sampdoria • 1992 AC Milán • 1993 AC Milán • 1994 AC Milán • 1995 Juventus FC • 1996 AC Milán • 1997 Juventus FC • 1998 Juventus FC • 1999 AC Milán • 2000 SS Lazio • 2001 AS Řím • 2002 Juventus FC • 2003 Juventus FC • 2004 AC Milán • 2005 Juventus FC • 2006 FC Inter Milán • 2007 FC Inter Milán • 2008 FC Inter Milán • 2009 FC Inter Milán • 2010 FC Inter Milán • 2011 AC Milán • 2012 Juventus FC • 2013 Juventus FC • 2014 Juventus FC • 2015 Juventus FC • 2016 Juventus FC • 2017 Juventus FC • 2018 Juventus FC • 2019 SS Lazio • 2020 Juventus FC • 2021 FC Inter Milán • 2022 FC Inter Milán • 2023 FC Inter Milán
Vítězové – Superpohár UEFA
1972 Ajax Amsterdam • 1973 Ajax Amsterdam • 1975 FK Dynamo Kyjev • 1976 RSC Anderlecht • 1977 Liverpool FC • 1978 RSC Anderlecht • 1979 Nottingham Forest FC • 1980 Valencia CF • 1982 Aston Villa FC • 1983 Aberdeen FC • 1984 Juventus FC • 1986 FC Steaua București • 1987 FC Porto • 1988 KV Mechelen • 1989 AC Milán • 1990 AC Milán • 1991 Manchester United FC • 1992 FC Barcelona • 1993 AC Parma • 1994 AC Milán • 1995 Ajax Amsterdam • 1996 Juventus FC • 1997 FC Barcelona • 1998 Chelsea FC • 1999 Lazio Řím • 2000 Galatasaray SK • 2001 Liverpool FC • 2002 Real Madrid • 2003 AC Milán • 2004 Valencia CF • 2005 Liverpool FC • 2006 Sevilla FC • 2007 AC Milán • 2008 Zenit Petrohrad • 2009 FC Barcelona • 2010 Atlético Madrid • 2011 FC Barcelona • 2012 Atlético Madrid • 2013 FC Bayern Mnichov • 2014 Real Madrid • 2015 FC Barcelona • 2016 Real Madrid • 2017 Real Madrid • 2018 Atlético Madrid • 2019 Liverpool FC • 2020 FC Bayern Mnichov • 2021 Chelsea FC • 2022 Real Madrid • 2023
Vítězové – Mistrovství světa ve fotbale klubů
Interkontinentální pohár
– předchůdce
1960 Real Madrid • 1961 CA Peñarol • 1962 Santos FC • 1963 Santos FC • 1964 FC Inter Milán • 1965 FC Inter Milán • 1966 CA Peñarol • 1967 Racing Club • 1968 Estudiantes de La Plata • 1969 AC Milán • 1970 Feyenoord • 1971 Nacional Montevideo • 1972 AFC Ajax • 1973 CA Independiente • 1974 Atlético Madrid • 1975 Ročník neodehrán • 1976 Bayern Mnichov • 1977 CA Boca Juniors • 1978 Ročník neodehrán • 1979 Club Olimpia • 1980 Nacional Montevideo • 1981 Flamengo • 1982 CA Peñarol • 1983 Grêmio • 1984 CA Independiente • 1985 Juventus FC • 1986 CA River Plate • 1987 FC Porto • 1988 Nacional Montevideo • 1989 AC Milán • 1990 AC Milán • 1991 FK Crvena zvezda • 1992 São Paulo FC • 1993 São Paulo FC • 1994 CA Vélez Sarsfield • 1995 AFC Ajax • 1996 Juventus FC • 1997 Borussia Dortmund • 1998 Real Madrid • 1999 Manchester United FC • 2000 CA Boca Juniors • 2001 Bayern Mnichov • 2002 Real Madrid • 2003 CA Boca Juniors • 2004 FC Porto
Mistrovství světa klubů
2000 SC Corinthians Paulista • 2001–2004 • 2005 São Paulo FC • 2006 Sport Club Internacional • 2007 AC Milán • 2008 Manchester United FC • 2009 FC Barcelona • 2010 FC Inter Milán • 2011 FC Barcelona • 2012 SC Corinthians Paulista • 2013 Bayern Mnichov • 2014 Real Madrid • 2015 FC Barcelona • 2016 Real Madrid • 2017 Real Madrid • 2018 Real Madrid • 2019 Liverpool FC • 2020 Bayern Mnichov • 2021 Chelsea • 2022 Chelsea • 2023 Real Madrid
Autoritní data Editovat na Wikidatech