Tchan Pching-šan

Tchan Pching-šan
Narození28. září 1886
Okres Kao-ming
Úmrtí2. dubna 1956 (ve věku 69 let)
Peking
Místo pohřbeníPapaošanský revoluční hřbitov
Alma materPekingská univerzita
Povolánípolitik
Politické stranyKomunistická strana Číny
Revoluční výbor čínského Kuomintangu
Čínská aliance
Kuomintang
Funkcečlen Národní politické rady
člen Ústavodárného národního shromáždění
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Tchan Pching-šan je čínské jméno, v němž Tchan je příjmení.

Tchan Pching-šan (čínsky pchin-jinem Tán Píng​shān, znaky zjednodušené 谭平山, tradiční 譚平山; 28. září 18862. dubna 1956) byl čínský komunistický revolucionář, ve 20. letech jeden z prvních předních představitelů Komunistické strany Číny, člen jejího ústředního (výkonného) výboru (1923–1927) a politbyra (1923 a 1927). Během první jednotné fronty, aliance mezi KS Číny a Kuomintangem v první polovině 20. let, zaujímal v Kuomintangu vysoké funkce (vedoucí jeho organizačního oddělení, ministr wuchanské vlády). Roku 1927 byl z KS Číny vyloučen, poté se podílel na organizaci stran „třetí cesty“, během čínsko-japonské války se vrátil k práci pro kuomintangskou vládu. Od roku 1948 působil jako jeden z představitelů Revolučního výboru čínského Kuomintangu, který od roku 1949 zastupoval ve státních orgánech Čínské lidové republky, jako člen Ústřední lidové vlády a Státní administrativní rady, předseda kontrolního výboru státní administrativní rady (vše v letech 1949–1954) a člen stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců (od 1954).

Život

Tchan Pching-šan se narodil roku 1886 v Kao-mingu v provincii Kuang-tung v rodině krejčího.[1] Vystudoval střední školu, pracoval jako učitel, od roku 1917 studoval filozofii na Pekingské univerzitě. Byl aktivním účastníkem Hnutí 4. května. V roce 1921 vstoupil do Komunistické strany Číny a stal se tajemníkem KS Číny v provincii Kuang-tung. V červnu 1923 byl na III. sjezdu zvolen členem ústředního výkonného výboru, do srpna byl i členem jeho ústředního byra (ústřední výkonný výbor totiž v červenci 1923 přejel z Kantonu do Šanghaje, Tchan Pching-šan zůstal v Kantonu a v ústředním byru ho proto nahradil Wang Che-po), na IV. sjezdu v lednu 1925 i V. sjezdu v dubnu–květnu 1927 byl znovuzvolen do ústředního (výkonného) výboru. Zabýval se agrární politikou strany. V dubnu–květnu 1927 byl ve tříčlenném stálém výboru ve Wu-chanu (s Čchü Čchiou-pajem a Čang Kuo-tchaoem) řídícím komunistické organizace ve střední Číně. V květnu 1927 se stal členem politbyra, v červnu jeho stálého výboru, v červenci z užšího vedení strany vypadl.

V rámci aliance KS Číny a Kuomintangu působil v kuomintangském ústředním výboru, vedl organizační oddělení Kuomintangu[1] a od března do června 1927 pracoval jako ministr zemědělství v levicové kuomintangské Wang Ťing-wejově vládě ve Wu-chanu, vytvořené v opozici vůči Čankajškově kuomintangské pravici v Nankingu a Šanghaji. Po rozpadu spojenectví Kuomintangu a Číny se zúčastnil povstání v Nan-čchangu, byl členem tamního frontového výboru v čele s Čou En-lajem a předsedou revolučního výboru povstání.[1] Po potlačení povstání uprchl do Hongkongu[1] a poté do Šanghaje. Pod tlakem Kominterny byl zahrnut mezi osoby obviněné z neúspěchu povstání a jako „levičácký dobrodruh“ v listopadu 1927 vyloučen z KS Číny. Poté se účastnil založení Dělnické a rolnické demokratické strany Číny.

Po vypuknutí druhé japonsko-čínské války v roce 1937 se vrátil do Wu-chanu a přihlásil ke spolupráci s vládou Kuomintangu, ve jménu národní jednoty v boji proti Japonsku.[1] Stal se členem Národní politické rady.

V roce 1948 se spolu se stoupenci levého křídla Kuomintangu a odpůrci Čankajška stal jedním ze zakladatelů Revolučního výboru Kuomintangu.[1] Po vzniku Čínské lidové republiky v roce 1949 se účastnil jednání Čínského lidového politického poradního shromáždění, po zřízení státních orgánů Čínské lidové republiky v nich zaujal významné funkce, byl v letech 1949–1954 členem ústřední lidové vlády a současně členem státní administrativní rady a předsedou kontrolního výboru státní administrativní rady (jednoho ze čtyř jejích výborů).

Od roku 1954 byl poslancem Všečínského shromáždění lidových zástupců a členem jeho stálého výboru. V březnu 1956 byl zvolen místopředsedou Revolučního výboru čínského Kuomintangu.

Zemřel 2. dubna 1956 v Pekingu.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tan Pingshan na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f GAO, James Z. Historical dictionary of modern China (1800-1949). Lanham, Md.: Scarecrow Press 531 s. ISBN 978-0-8108-6308-8, ISBN 0-8108-6308-1. OCLC 592756156 S. 352–353. 

Externí odkazy

Člen vedení Komunistické strany Číny
3. ústřední byro ÚVV KS Číny (červen 1923 – leden 1925)
členové ústředního byra
Čchen Tu-siou (předseda ústředního výkonného výboru)Cchaj Che-senMao Ce-tungLuo Čang-lung • Tchan Pching-šan (do srpna 1923)
od srpna 1923 i
4. ústřední byro ÚVV KS Číny (leden 1925 – květen 1927)
členové ústředního byra
Čchen Tu-siou (generální tajemník ústředního výkonného výboru)Pcheng Šu-č’Čang Kuo-tchaoCchaj Che-senČchü Čchiou-paj (do května 1925)
od května 1925 i
členové stálého výboru ve Wu-chanu
v dubnu–květnu 1927
Čchü Čchiou-paj • Tchan Pching-šan • Čang Kuo-tchao
5. politbyro ÚV KS Číny (květen 1927 – červenec 1928)
politbyro od května 1927
členové politbyra
stálý výbor
(do července 1927)
Čchen Tu-siou (do července 1927 generální tajemník ústředního výkonného výboru)Cchaj Che-senČang Kuo-tchaoČou En-laj (prozatímní člen stálého výboru, do června 1927)
od června 1927 i
Čchü Čchiou-paj (do června 1927) • Tchan Pching-šan
Li Wej-chanČchü Čchiou-paj (v červnu 1927 člen stálého výboru) • Tchan Pching-šan (od června 1927 člen stálého výboru)Li Li-sanČou En-laj (do června 1927 prozatímní člen stálého výboru)
kandidáti politbyra
prozatímní stálý výbor
(červenec – srpen 1927)
prozatímní politbyro od srpna 1927
členové
stálý výbor
Čchü Čchiou-paj (předseda prozatímního politbyra)Su Čao-čengLi Wej-chan
od listopadu 1927 i
Čou En-lajLuo I-nung (zatčen a zabit v dubnu 1928)
od února 1928 i
od května 1928 i
Siang Čung-faLuo I-nung (od listopadu 1927 člen stálého výboru)Ku Šun-čangWang Che-po (do října 1927)Pcheng PchajŽen Pi-š’ (od května 1928 člen stálého výboru)
kandidáti
Teng Čung-siaČou En-laj (od listopadu 1927 člen politbyra a stálého výboru)Mao Ce-tung (do listopadu 1927)Pcheng Kung-ta (do listopadu 1927)Čang Tchaj-lej (padl v prosinci 1927)Čang Kuo-tchao (do listopadu 1927)Li Li-san
• → 6. politbyro
Státní administrativní rada Ústřední lidové vlády Čínské lidové republiky (říjen 1949 – září 1954)
předseda
místopředsedové
členové
Tchan Pching-šan • Sie Ťüe-cajLuo Žuej-čchingPo I-po • Ceng Šan • Tcheng Taj-jüanČang Po-ťünLi Li-sanMa Sü-lun • Čchen Šao-sien • Wang Kchun-lun • Luo Lung-ťi • Čang Naj-čchi • Šao Li-c’ • Chuang Šao-chung • od dubna 1950 Li Fu-čchun
podřízené úřady
politický a právní výbor (Tung Pi-wu) • finanční a ekonomický výbor (Čchen Jün) • výbor pro kulturu a vzdělání (Kuo Mo-žo) • lidový kontrolní výbor (Tchan Pching-šan)
ministerstvo zahraničních věcí (Čou En-laj) • do srpna 1952 zpravodajský úřad (Cou Ta-pcheng) • výbor pro záležitosti zámořských Číňanů (Che Siang-ning) • od září 1950 ministerstvo personálních záležitostí (An C’-wen) • od září 1950 do listopadu 1952 ministerstvo záležitostí severní Číny/severočínský administrativní výbor (Liou Lan-tchao) • od srpna 1953 ústřední meteorologický úřad (Tchu Čang-wang)
Státní kontrolní komise Čínské lidové republiky a její předchůdci
kontrolní orgány Čínské lidové republiky: lidový kontrolní výbor Státní administrativní rady (1949–1954) • ministerstvo kontroly ČLR (1954–1959 a 1987–2018) • Státní kontrolní komise ČLR (od 2018)
předsedové a ministři
Tchan Pching-šan (1949–1954) • Čchien Jing (1954–1959)úřad zrušen (1959–1987)Wej Ťien-sing (1987–1993) • Cchao Čching-ce (1993–1998)Che Jung (1998–2003) • Li Č’-lun (2003–2007) • Ma Wen (2007–2013) • Chuang Šu-sien (2013–2016)Jang Siao-tu (2016–2023)Liou Ťin-kuo (2023– )
V čele kontrolních orgánů ČLR postupně stáli: předseda Lidového kontrolního výboru státní administrativní rady ústřední lidové vlády (1949–1954) • ministr kontroly (1954–1959 a 1987–2018) • předseda Státní kontrolní komise (2018– )
Autoritní data Editovat na Wikidatech