Ku Šun-čang

Ku Šun-čang
Narození	1903 Pao-šan
Úmrtí	1934 (ve věku 30–31 let) Su-čou
Povolání	politik
Politická strana	Komunistická strana Číny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ku Šun-čang (čínsky pchin-jinem Gù Shùnzhāng, znaky zjednodušené 顾顺章, tradiční 顧順章; 1904 – červen 1935) byl čínský komunistický revolucionář, v letech 1927–1931 člen ústředního výboru a krátce i politbyra Komunistické strany Číny, který měl pod vedením Čou En-laje na starosti běžný chod zpravodajských služeb komunistické strany. Roku 1931 byl zatčen kuomintangskými úřady, přešel na jejich stranu a předal jim všechny informace o zabezpečení centrálního vedení a regionálních orgánů KS Číny, což vedlo k zatčení několika tisíc komunistů. Pak působil jako instruktor v kuomintangských tajných službách, než byl svými zaměstnavateli zastřelen.

Život

Ku Šun-čang se narodil roku 1904 v Šanghaji. V mládí pracoval v tabákové továrně Nan-jang a později se připojil k Zelenému gangu, zločineckému gangu působícímu v Šanghaji.^[1] Působil také jako profesionální iluzionista; vydělával si veřejnými vystoupeními. V roce 1925 se zúčastnil hnutí 30. května, aktivně se zapojil do dělnického hnutí a stal se funkcionářem šanghajských odborů a vstoupil do Komunistické strany Číny. V roce 1925 byl spolu s Čchen Kengem a dalšími poslán do Sovětského svazu, aby se vycvičil na tajného agenta pro pozdější práci v komunistické zpravodajské službě.^[1][2] Po návratu do Číny se účastnil ozbrojených povstání v Šanghaji.

V roce 1927, po masakrech komunistů v dubnu 1927, se spolu s Čou En-lajem aktivně zapojil do komunistického zpravodajství. Na V. sjezdu v dubnu–květnu 1927 byl zvolen členem ústředního výboru. V srpnu 1927 se stal jedním z členů prozatímního politbyra, které převzalo řízení komunistické strany. V souvislosti s masakry komunistů od rozpadu aliance s Kuomintangem a přechodem KS Číny do ilegality vyvstala potřeba komunistů zorganizovat zpravodajskou práci, v listopadu 1927 tak byla zřízeno Oddělení zvláštních služeb (Čung-jang tche-kche, zktáceně Tche-kche) v jehož čele stanul Čou En-laj, přičemž běžnou denní činnost měl na starosti Ku Šun-čang. Tche-kche mělo od roku 1927 tři sekce – všeobecnou, pro ochranu vedení strany, operativní, pro likvidaci zrádců a nepřátel, kteří představovali bezpečností riziko a sekci vnitřních komunikací, která zajišťovala spojení mezi komunistickými organizacemi v zemi a centrem.^[3] Ku Šun-čang měl přímé vedení druhé, operativní, sekce.^[4]

Na VI. sjezdu, který proběhl v červnu–červenci 1928 u Moskvy, byl Ku Šun-čang znovuzvolen do ústředního výboru. Na zasedání ústředního výboru v září 1930 byl zvolen kandidátem politbyra.

V dubnu 1931 byl zatčen kuomintangskou kontrarozvědkou v Chan-kchou. Předpokládá se, že tam odcestoval, aby připravil atentát na Čankajška.^[1] Ku tam vystupoval v cirkuse jako potulný kouzelník Li Ming. V jednom z městských parků ho podle fotografie poznal agent Kuomintangu. Po svém zatčení začal spolupracovat s kuomintangskou kontrarozvědkou.^[1] Vydal všechny místa pobytu a hesla jak členů centrálního vedení strany v Šanghaji i regionech, tak provinčních stranických výborů v Ťiang-su a Chu-peji. Jeho zrada vedla během následujících tří měsíců k zatčení více než tří tisíc komunistů, z nichž mnozí byli zastřeleni. V červnu 1930 byl zatčen byl i generální tajemník ústředního výboru KS Číny Siang Čung-fa. Ten nevydržel mučení a začal také vypovídat, ale brzy byl zastřelen. Kromě toho bylo v důsledku Kuovy zrady zatčeno i několik představitelů Kominterny v Číně.

Čou En-laje jeho agenti v kuomintangských tajných službách varovali o Ku Šun-čangově zradě během několika dnů, což řadě vedoucích komunistů zachránilo život. Čou kromě reorganizace celého bezpečnostního aparátu strany reagoval také rozhodnutím o vyvraždění Ku Šun-čangovy rodiny a příbuzných v počtu dvou desítek lidí (kromě dvou malých dětí; s formálním zdůvodněním, že byli zapojeni do ilegální práce a znají řadu členů vedení strany).

V následujících letech Ku Šun-čang nadále spolupracoval s kuomintangskou zpravodajskou služnou, mimo jiné v oblasti výcviku a školení agentů. Nicméně někdy v letech 1934–1935 k němu kuomintangské úřady ztratily důvěru a v červnu 1935 (nebo snad již roku 1934) byl jimi zastřelen.^[1]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Гу Шуньчжан na ruské Wikipedii.

Externí odkazy

Člen vedení Komunistické strany Číny

5. politbyro ÚV KS Číny (květen 1927 – červenec 1928) politbyro od května 1927 členové politbyra stálý výbor (do července 1927) Čchen Tu-siou (do července 1927 generální tajemník ústředního výkonného výboru) • Cchaj Che-sen • Čang Kuo-tchao • Čou En-laj (prozatímní člen stálého výboru, do června 1927) od června 1927 i Čchü Čchiou-paj (do června 1927) • Tchan Pching-šan Li Wej-chan • Čchü Čchiou-paj (v červnu 1927 člen stálého výboru) • Tchan Pching-šan (od června 1927 člen stálého výboru) • Li Li-san • Čou En-laj (do června 1927 prozatímní člen stálého výboru) kandidáti politbyra Su Čao-čeng • Čang Tchaj-lej prozatímní stálý výbor (červenec – srpen 1927) Čang Kuo-tchao • Li Wej-chan • Čou En-laj • Li Li-san • Čang Tchaj-lej prozatímní politbyro od srpna 1927 členové stálý výbor Čchü Čchiou-paj (předseda prozatímního politbyra) • Su Čao-čeng • Li Wej-chan od listopadu 1927 i Čou En-laj • Luo I-nung (zatčen a zabit v dubnu 1928) od února 1928 i Siang Jing od května 1928 i Luo Teng-sien • Žen Pi-š’ Siang Čung-fa • Luo I-nung (od listopadu 1927 člen stálého výboru) • Ku Šun-čang • Wang Che-po (do října 1927) • Pcheng Pchaj • Žen Pi-š’ (od května 1928 člen stálého výboru) kandidáti Teng Čung-sia • Čou En-laj (od listopadu 1927 člen politbyra a stálého výboru) • Mao Ce-tung (do listopadu 1927) • Pcheng Kung-ta (do listopadu 1927) • Čang Tchaj-lej (padl v prosinci 1927) • Čang Kuo-tchao (do listopadu 1927) • Li Li-san • → 6. politbyro 6. politbyro ÚV KS Číny (červenec 1928 – červen 1945) politbyro po 1. zasedání ÚV v červenci 1928 členové členové stálého výboru Siang Čung-fa (generální tajemník ÚV) • Čou En-laj • Su Čao-čeng • Siang Jing • Cchaj Che-sen Čchü Čchiou-paj • Čang Kuo-tchao kandidáti kandidáti stálého výboru Li Li-san • Jang Jin • Sü Si-ken Kuan Siang-jing • Luo Teng-sien • Pcheng Pchaj • Lu Fu-tchan politbyro po změnách na zasedání politbyra v listopadu 1928 členové členové stálého výboru Siang Čung-fa (generální tajemník ÚV) • Čou En-laj • Li Li-san • Su Čao-čeng (zemřel v únoru 1929) • Siang Jing • Jang Jin (zatčen a zabit v srpnu 1929) Čchü Čchiou-paj • Čang Kuo-tchao • Pcheng Pchaj (zatčen a zabit v srpnu 1929) kandidáti kandidáti stálého výboru Sü Si-ken Kuan Siang-jing • Luo Teng-sien • Lu Fu-tchan politbyro po 3. zasedání ÚV v září 1930 členové členové stálého výboru Siang Čung-fa (generální tajemník ÚV) • Čou En-laj • Siang Jing Li Li-san • Čchü Čchiou-paj • Čang Kuo-tchao • Kuan Siang-jing kandidáti členové stálého výboru Sü Si-ken (od října 1930) kandidáti stálého výboru Sü Si-ken (do října 1930) Luo Teng-sien • Lu Fu-tchan • Wen Jü-čcheng • Li Wej-chan • Ku Šun-čang • Mao Ce-tung politbyro po 4. zasedání ÚV v lednu 1931 členové členové stálého výboru Siang Čung-fa (generální tajemník ÚV; zatčen a zabit v červnu 1931) • Čou En-laj • Čang Kuo-tchao • Wang Ming (od února 1931) kandidáti stálého výboru Sü Si-ken (zatčen v září 1932) • Čchen Jü • Lu Fu-tchan Siang Jing • Žen Pi-š’ • Wang Ming (od února 1931 člen stálého výboru) kandidáti Kuan Siang-jing • Luo Teng-sien (zatčen a zabit v srpnu 1933) • Wen Jü-čcheng (do května 1931) • Ku Šun-čang (zatčen v dubnu 1931) • Mao Ce-tung • Wang Kche-čchüan (vyloučen ze strany koncem ledna 1931) • Liou Šao-čchi prozatímní politbyro od září 1931 členové stálý výbor Čchin Pang-sien (pověřen celkovým řízením ÚV) • Čang Wen-tchien • Lu Fu-tchan (zatčen v lednu 1933) Kchang Šeng • Čchen Jün • Li Ču-šeng (zatčen v červnu 1934) • Liou Šao-čchi • Chuang Pching (zatčen v prosinci 1932) • Wang Jün-čcheng (zatčen v únoru 1933) politbyro po 5. zasedání ÚV v lednu 1934 členové ústřední sekretariát Čchin Pang-sien (do února 1935 pověřen celkovým řízením ÚV) • Čou En-laj • Čang Wen-tchien (od února 1935 pověřen celkovým řízením ÚV) • Čchen Jün (člen ústředního sekretariátu do června 1935) • Siang Jing (člen ústředního sekretariátu do října 1934) od ledna 1935 i Mao Ce-tung od února 1935 i Wang Ťia-siang Čang Kuo-tchao • Žen Pi-š’ • Wang Ming • Kchang Šeng • Ču Te • Mao Ce-tung (člen ústředního sekretariátu od ledna 1935) • Ku Cuo-lin (zemřel v květnu 1934) • Čchen Jün (do června 1935 člen ústředního sekretariátu) • Siang Jing (do října 1934 člen ústředního sekretariátu) od srpna 1935 i Čchen Čchang-chao (do 1935) • Čou Čchun-čchüan (do 1935) od ledna 1936 i Pcheng Te-chuaj • Lin Jü-jing (do 1936) kandidáti Wang Ťia-siang (člen politbyra a ústředního sekretariátu od února 1935) • Liou Šao-čchi • Kuan Siang-jing • Teng Fa • Kchaj Feng politbyro po zasedání politbyra v prosinci 1937 členové ústřední sekretariát sekretariát od prosince 1937 Čang Wen-tchien • Mao Ce-tung • Wang Ming • Čchen Jün • Kchang Šeng od března 1940 i Žen Pi-š’ pracovní konference sekretariátu od srpna 1941 Mao Ce-tung • Žen Pi-š’ • Wang Ťia-siang • Wang Ming • Čang Wen-tchien • Čchen Jün • Kchaj Feng sekretariát od března 1943 Mao Ce-tung (předseda sekretariátu a politbyra) • Liou Šao-čchi • Žen Pi-š’ Čou En-laj • Wang Ťia-siang (od srpna 1941 do března 1943 člen pracovní konference sekretariátu) • Čchin Pang-sien • Siang Jing (padl v lednu 1941) • Čang Kuo-tchao (v dubnu 1938 přešel ke Kuomintangu a odvolán) • Žen Pi-š’ (člen ústředního sekretariátu od března 1940) • Ču Te • Pcheng Te-chuaj • Čang Wen-tchien (do března 1943 člen ústředního sekretariátu/pracovní konference sekretariátu) • Wang Ming (do března 1943 člen ústředního sekretariátu/pracovní konference sekretariátu) • Čchen Jün (do března 1943 člen ústředního sekretariátu/pracovní konference sekretariátu) • Kchang Šeng (do srpna 1941 člen ústředního sekretariátu) • Teng Fa kandidáti Liou Šao-čchi (člen ústředního sekretariátu od března 1943) • Kchaj Feng (od srpna 1941 do března 1943 člen pracovní konference sekretariátu) předsednictvo sedmého zasedání ÚV od května 1944 členové Mao Ce-tung (předseda ÚV a předsednictva) • Ču Te • Liou Šao-čchi • Žen Pi-š’ • Čou En-laj 5. politbyro ← • → 7. politbyro