Čchen Jü

Čchen Jü
Narození	11. listopadu 1901
Úmrtí	21. března 1974 (ve věku 72 let) Kanton
Alma mater	Mezinárodní Leninova škola
Povolání	politik
Politická strana	Komunistická strana Číny
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Čchen Jü (čínsky pchin-jinem Chén Yù, znaky tradiční 陳郁; 11. listopadu 1901 – 21. března 1974) byl čínský komunistický revolucionář a politik, guvernér Kuang-tungu (1957–1967), poté místopředseda kuangtungského revolučního výboru (od 1968), předtím ministr uhelného průmyslu (1955–1957) a ministr průmyslu paliv (1949–1955). Byl členem širšího vedení Komunistické strany Číny jako kandidát (1945–1956) a člen (od 1956) ústředního výboru KS Číny. Do komunistické strany vstoupil roku 1925, vedl odborový svaz námořníků, v letech 1930–1931 krátce působil v ústředním výboru a politbyru, poté do roku 1940 studoval a pracoval v Sovětském svazu, ve 40. letech působil na komunistických územích v Číně – v Jen-anu a Mandžusku.

Život

Čchen Jü se narodil v okrese Pao-an v provincii Kuang-tung jako Čchen Sü-kuej (čínsky pchin-jinem Chén Xùguì, znaky tradiční 陳旭貴). V mládí se živil příležitostnými pracemi, později si změnil jména na Čchen Jü a stal se námořníkem. Od roku 1922 se začal angažovat v odborech, roku 1925 vstoupil do Komunistické strany Číny^[1] a v prosinci 1927 se připojil k povstání v Kantonu. Roku 1928 působil jako člen provinčního vedení KS Číny v Kuang-tungu a vedoucí organizačního oddělení tamtéž, současně vykonával funkci předsedy Všečínského odborového svazu námořníků.

V září 1930 byl zvolen členem ústředního výboru KS Číny. V lednu 1931 byl na zasedání ústředního výboru KS Číny zvolen členem politbyra a kandidátem stálého výboru politbyra. V únoru 1931 bylo jeho členství v ústředním výboru pozastaveno kvůli jeho spojení se skupinou kolem Luo Čang-lunga (vyloučeného z KS Číny za útoky na stranické vedení zprava).^[2] a v červnu 1931 byl vyslán na studia na Leninův institut v Moskvě. V roce 1934 byl (kvůli svým prohřeškům z roku 1931) přeložen do Stalingradského traktorového závodu jako dělník.^[2] V listopadu 1939 byl ospravedlněn a vrátil na Leninův institut. V únoru 1940 odjel do Číny, aby studoval na ústřední stranické škole. Na závěr VII. sjezdu KS Číny v dubnu–červnu 1945 byl zvolen kandidátem ústředního výboru KS Číny.

Po vítězství ve válce s Japonskem byl vyslán do severovýchodní Číny. V roce 1946 byl převelen na místo tajemníka okresního výboru KS Číny v I-po-chua v provincii Che-ťiang a politického komisaře 359. brigády a v únoru 1947 byl převeden na místo zástupce vedoucího průmyslového výboru severovýchodního byra ÚV KS Číny, kde vedl pracovní skupinu, která se přesunula do Severního Mandžuska, aby obnovila a rozvinula výrobu v uhelných pánvích v Ťi-si, Che-kangu atd. V roce 1947 začal připravovat založení školy kádrů pracovníků severovýchodního uhelného hornictví (nyní Chejlungťiangská vědecká a technologická univerzita a působil jako první ředitel této školy.

V roce 1949 se stal ministrem těžkého průmyslu severočínské lidové vlády, jeho ministerstvo bylo v říjnu 1949 převedeno pod ústřední lidové vlády Čínské lidové republiky a rozděleno na dvě ministerstva – průmyslu paliv a strojírenství. Čchen Jü se stal ministrem průmyslu paliv.^[1] Od roku 1951 byl také prezidentem Čínského institutu hornictví a technologie. Po rozdělení ministerstva palivového průmyslu v roce 1955 se Čchen Jü stal ministrem uhelného průmyslu. Delegáti VIII. sjezdu KS Číny v září 1956 ho zvolili členem ústředního výboru, znovuzvolen byl i na následujících sjezdech roku 1969 a 1973. V letech 1959 a 1964 byl zvolen poslancem Všečínského shromáždění lidových zástupců.^[1]

V srpnu 1957 byl Čchen Jü přeložen z Pekingu do Kantonu na místo guvernéra provincie Kuang-tung a tajemníka kuangtunského provinčního výboru KS Číny. Od roku 1961 byl současně tajemníkem středojižního byra ÚV KS Číny (od roku 1965 třetím tajemníkem; do 1967). V listopadu 1967 byl v rámci kulturní revoluce z úřadu guvernéra odvolán, ale už v únoru 1968 se stal místopředsedou revolučního výboru provincie Kuang-tung.^[1]

Zemřel 21. března 1974^[1] ve věku 73 let v Kantonu.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku 陈郁 (1901年) na čínské Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Čchen Jü na Wikimedia Commons

6. politbyro ÚV KS Číny (červenec 1928 – červen 1945)
politbyro po 1. zasedání ÚV v červenci 1928 členové členové stálého výboru Siang Čung-fa (generální tajemník ÚV) • Čou En-laj • Su Čao-čeng • Siang Jing • Cchaj Che-sen Čchü Čchiou-paj • Čang Kuo-tchao kandidáti kandidáti stálého výboru Li Li-san • Jang Jin • Sü Si-ken Kuan Siang-jing • Luo Teng-sien • Pcheng Pchaj • Lu Fu-tchan
politbyro po změnách na zasedání politbyra v listopadu 1928 členové členové stálého výboru Siang Čung-fa (generální tajemník ÚV) • Čou En-laj • Li Li-san • Su Čao-čeng (zemřel v únoru 1929) • Siang Jing • Jang Jin (zatčen a zabit v srpnu 1929) Čchü Čchiou-paj • Čang Kuo-tchao • Pcheng Pchaj (zatčen a zabit v srpnu 1929) kandidáti kandidáti stálého výboru Sü Si-ken Kuan Siang-jing • Luo Teng-sien • Lu Fu-tchan
politbyro po 3. zasedání ÚV v září 1930 členové členové stálého výboru Siang Čung-fa (generální tajemník ÚV) • Čou En-laj • Siang Jing Li Li-san • Čchü Čchiou-paj • Čang Kuo-tchao • Kuan Siang-jing kandidáti členové stálého výboru Sü Si-ken (od října 1930) kandidáti stálého výboru Sü Si-ken (do října 1930) Luo Teng-sien • Lu Fu-tchan • Wen Jü-čcheng • Li Wej-chan • Ku Šun-čang • Mao Ce-tung
politbyro po 4. zasedání ÚV v lednu 1931 členové členové stálého výboru Siang Čung-fa (generální tajemník ÚV; zatčen a zabit v červnu 1931) • Čou En-laj • Čang Kuo-tchao • Wang Ming (od února 1931) kandidáti stálého výboru Sü Si-ken (zatčen v září 1932) • Čchen Jü • Lu Fu-tchan Siang Jing • Žen Pi-š’ • Wang Ming (od února 1931 člen stálého výboru) kandidáti Kuan Siang-jing • Luo Teng-sien (zatčen a zabit v srpnu 1933) • Wen Jü-čcheng (do května 1931) • Ku Šun-čang (zatčen v dubnu 1931) • Mao Ce-tung • Wang Kche-čchüan (vyloučen ze strany koncem ledna 1931) • Liou Šao-čchi
prozatímní politbyro od září 1931 členové stálý výbor Čchin Pang-sien (pověřen celkovým řízením ÚV) • Čang Wen-tchien • Lu Fu-tchan (zatčen v lednu 1933) Kchang Šeng • Čchen Jün • Li Ču-šeng (zatčen v červnu 1934) • Liou Šao-čchi • Chuang Pching (zatčen v prosinci 1932) • Wang Jün-čcheng (zatčen v únoru 1933)
politbyro po 5. zasedání ÚV v lednu 1934 členové ústřední sekretariát Čchin Pang-sien (do února 1935 pověřen celkovým řízením ÚV) • Čou En-laj • Čang Wen-tchien (od února 1935 pověřen celkovým řízením ÚV) • Čchen Jün (člen ústředního sekretariátu do června 1935) • Siang Jing (člen ústředního sekretariátu do října 1934) od ledna 1935 i Mao Ce-tung od února 1935 i Wang Ťia-siang Čang Kuo-tchao • Žen Pi-š’ • Wang Ming • Kchang Šeng • Ču Te • Mao Ce-tung (člen ústředního sekretariátu od ledna 1935) • Ku Cuo-lin (zemřel v květnu 1934) • Čchen Jün (do června 1935 člen ústředního sekretariátu) • Siang Jing (do října 1934 člen ústředního sekretariátu) od srpna 1935 i Čchen Čchang-chao (do 1935) • Čou Čchun-čchüan (do 1935) od ledna 1936 i Pcheng Te-chuaj • Lin Jü-jing (do 1936) kandidáti Wang Ťia-siang (člen politbyra a ústředního sekretariátu od února 1935) • Liou Šao-čchi • Kuan Siang-jing • Teng Fa • Kchaj Feng
politbyro po zasedání politbyra v prosinci 1937 členové ústřední sekretariát sekretariát od prosince 1937 Čang Wen-tchien • Mao Ce-tung • Wang Ming • Čchen Jün • Kchang Šeng od března 1940 i Žen Pi-š’ pracovní konference sekretariátu od srpna 1941 Mao Ce-tung • Žen Pi-š’ • Wang Ťia-siang • Wang Ming • Čang Wen-tchien • Čchen Jün • Kchaj Feng sekretariát od března 1943 Mao Ce-tung (předseda sekretariátu a politbyra) • Liou Šao-čchi • Žen Pi-š’ Čou En-laj • Wang Ťia-siang (od srpna 1941 do března 1943 člen pracovní konference sekretariátu) • Čchin Pang-sien • Siang Jing (padl v lednu 1941) • Čang Kuo-tchao (v dubnu 1938 přešel ke Kuomintangu a odvolán) • Žen Pi-š’ (člen ústředního sekretariátu od března 1940) • Ču Te • Pcheng Te-chuaj • Čang Wen-tchien (do března 1943 člen ústředního sekretariátu/pracovní konference sekretariátu) • Wang Ming (do března 1943 člen ústředního sekretariátu/pracovní konference sekretariátu) • Čchen Jün (do března 1943 člen ústředního sekretariátu/pracovní konference sekretariátu) • Kchang Šeng (do srpna 1941 člen ústředního sekretariátu) • Teng Fa kandidáti Liou Šao-čchi (člen ústředního sekretariátu od března 1943) • Kchaj Feng (od srpna 1941 do března 1943 člen pracovní konference sekretariátu)
předsednictvo sedmého zasedání ÚV od května 1944 členové Mao Ce-tung (předseda ÚV a předsednictva) • Ču Te • Liou Šao-čchi • Žen Pi-š’ • Čou En-laj
5. politbyro ← • → 7. politbyro