Čang Wen-tchien

Čang Wen-tchien
Narození	30. srpna 1900 Šanghaj
Úmrtí	1. července 1976 (ve věku 75 let) Wu-si
Alma mater	Sunjatsenova univerzita pracujících Číny Kalifornská univerzita v Berkeley
Povolání	politik a diplomat
Zaměstnavatel	Institut Rudých profesorů
Politická strana	Komunistická strana Číny
Funkce	člen stálého výboru politbyra ústředního výboru Komunistické strany Číny (1931–1938) generální tajemník ústředního výboru Komunistické strany Číny (1935–1943) vedoucí oddělení propagandy ÚV KS Číny
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Čang Wen-tchien (tradiční čínština: 張聞天, zjednodušená čínština: 张闻天, pīnyīn: Zhāng Wéntiān) také známý jako Lou Fu (zjednodušená čínština: 洛甫, pīnyīn: Luò Fǔ) (30. srpna 1900 Šanghaj - 1. července 1976 Peking) byl čínský překladatel, spisovatel a politik, vysoce postavený vůdce Komunistické strany Číny. V 30. letech 20. století byl jeden z 28 bolševiků v Sovětském svazu, kteří vedli komunistickou stranu do té doby, než se Mao Ce-tung dostal k moci. Po vyhlášení Čínské lidové republiky působil jako náměstek ministra zahraničí až do Velkého skoku vpřed.

Život

Narodil se v Nan-chuej (v provincii Ťiang-su), jako nejstarší syn v rodině. Jeho otec Čang Čchi-mej byl farmářem. Navštěvoval několik soukromých a veřejných škol v Wu-sungu a Nan-ťingu. Zúčastnil se Hnutí čtvrtého května (4. května 1919) a už od svého mládí se začal zapojovat do revolučních mládežnických organizací. V roce 1920 šel s přítelem Šen Ce-minem studovat na jeden rok do Japonska. Po návratu se věnoval psaní dramatických děl, básním, esejím, také překladům zahraniční literatury do čínštiny.

V květnu 1925 vstoupil do Komunistické strany Číny a v říjnu 1925 byl poslán pod krycím jménem Ismailow (od kterého pochází pseudonym Lou Fu) do Moskvy, aby tam studoval na Sunjatsenově univerzitě. V Sovětském svazu zůstal delší dobu, kde se i oženil, ale v lednu 1931 opustil svou ženu a své jednoleté dítě a vrátil se s Jang Šang-kchunem zpět do Šanghaje.

Po příchodu do Šanghaje se mu zpočátku nepodařilo kontaktovat stranu. Výsledkem bylo, že zmeškal plenární zasedání, které se konalo 7. ledna 1931, při kterém ministr Pavel Mif odstranil bývalé vůdce strany Čchü Čchiou-paje a Li Li-sana z politbyra a Čangovi kolegové z Moskvy Wang Ming převzali nad stranou kontrolu. Čang převzal organizaci, propagandu a funkci vrchního redaktora stranických novin. Tehdy byl nejdůležitějším teoretikem a autorem textů v Komunistické straně Číny. Ve stejném roce se stal stálým členem politbyra, kterému předsedal Po Ku. Ačkoli byl cvičen v Sovětském svazu, často zaujímal kritická stanoviska k politice Kominterny, někdy osobně v politbyru nebo pod pseudonymy v časopisech. Podílel se však také na rezolucích, které vyžadovaly, aby Rudá armáda zaútočila na velká města z jejich základních oblastí, což bylo z vojenského hlediska zcela nerealistické.

V roce 1933 bylo politbyro, pod tlakem Kuomintangu, nuceno přestěhovat se do sovětského Ťiang-si. Čang a Po bojovali s přístupy místních komunistů jako Luo Ming, Teng Siao-pching nebo Mao Ce-tung. V roce 1934 byl Čang zvolen generálním tajemníkem strany, který nahradil Bo Guse, začal nesouhlasit s autoritářstvím Po Ku a zástupcem Kominterny Otto Braunem a pomáhal Po Ku v jeho bojích proti Wang Mingovi a Teng Siao-pchingovi. Byl proto degradován uvnitř strany a zastával funkce ve vládě Čínské sovětské republiky. V hlavním městě Žuej-ťinu v Sovětském svazu měl Čang také kontakt s Mao Ce-tungem, který také ztratil vliv na straně a zastával vnější pozice. Poté, co musel být evakuován Sovětský svaz a vedení strany pokračovalo v Dlouhém pochodu, se Zhang připojil ke skupině kolem Mao Ce-tunga, která se bouřila proti politice Kominterny kolem Po Ku a Otta Brauna. Na rozšířené schůzi ústředního výboru 7. a 8. ledna v Cun-i byli Po Ku a Otto Braun uvolněni, vůdce strany se stal Čang Wen-tchien a Mao Ce-tung převzal kontrolu nad Rudou armádou.

Čang následně podporoval Maovy politiky, například v mocenském boji s Čang Kuo-tchao, na konferenci Wayaobao o rozhodnutí se sejít s Kuomintangem ve válce proti Japonsku nebo v mocenském boji proti Wang Ming. Kvůli jeho blízkosti ke Kominterně však ztratil svůj vliv v nápravných kampaních 40. let. Když byl v roce 1945 zrušen post generálního tajemníka, byl Čang degradován, zatímco Mao jako předseda ústředního výboru převzal kontrolu nad stranou. Během čínské občanské války působil Čang pod Čchen Jün, Kao Kang a Lin Piao v Mandžusku, kde převážně převzal organizační práci ve správním výboru pro Mandžusko.

Závěr života

Po založení Čínské lidové republiky, Čang zpočátku zastupoval Čínu před OSN a v roce 1951 byl jmenován velvyslancem Sovětského svazu. V roce 1955 se stal náměstkem ministra zahraničí za Čchen Yi a v roce 1956 byl zvolen do politbyra jako nestálý člen na kongresu 8. strany. Na vrcholu Velkého skoku vpřed byl Čang součástí skupiny Pcheng Te-chuaie, která kritizovala politiku Velkého skoku vpřed. Na konferenci v Lu-šanu ztratil všechny své posty a od té doby pracoval jako výzkumný pracovník v ekonomickém výzkumném ústavu. V roce 1979 zemřel na infarkt.^[1].^[2]

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Zhang Wentian na anglické Wikipedii a Zhang Wentian na německé Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Čang Wen-tchien na Wikimedia Commons

Člen vedení Komunistické strany Číny

Předsedové, generální tajemníci a další osoby stojící v čele Komunistické strany Číny Čchen Tu-siou (1921–1927) • Čchü Čchiou-paj (1927–1928) • Siang Čung-fa (1928–1931) • Čchin Pang-sien (1931–1935) • Čang Wen-tchien (1935–1938) • Mao Ce-tung (1938–1976) • Chua Kuo-feng (1976–1981) • Chu Jao-pang (1981–1987) • Čao C’-jang (1987–1989) • Ťiang Ce-min (1989–2002) • Chu Ťin-tchao (2002–2012) • Si Ťin-pching (od 2012) V čele KS Číny stál postupně tajemník prozatímního výboru (1921–1922) • předseda ústředního výkonného výboru (1922–1925) • generální tajemník ústředního výboru (1925–1927) • předseda prozatímního politbyra (1927–1928) • generální tajemník ústředního výboru (1928–1931) • člen politbyra pověřený řízením ústředního výboru (1931–1937) • člen politbyra řídící jeho práci (1937–1943) • předseda politbyra a sekretariátu (1943–1945) • předseda ústředního výboru (1945–1982) • generální tajemník ústředního výboru (od 1982) 6. politbyro ÚV KS Číny (červenec 1928 – červen 1945) politbyro po 1. zasedání ÚV v červenci 1928 členové členové stálého výboru Siang Čung-fa (generální tajemník ÚV) • Čou En-laj • Su Čao-čeng • Siang Jing • Cchaj Che-sen Čchü Čchiou-paj • Čang Kuo-tchao kandidáti kandidáti stálého výboru Li Li-san • Jang Jin • Sü Si-ken Kuan Siang-jing • Luo Teng-sien • Pcheng Pchaj • Lu Fu-tchan politbyro po změnách na zasedání politbyra v listopadu 1928 členové členové stálého výboru Siang Čung-fa (generální tajemník ÚV) • Čou En-laj • Li Li-san • Su Čao-čeng (zemřel v únoru 1929) • Siang Jing • Jang Jin (zatčen a zabit v srpnu 1929) Čchü Čchiou-paj • Čang Kuo-tchao • Pcheng Pchaj (zatčen a zabit v srpnu 1929) kandidáti kandidáti stálého výboru Sü Si-ken Kuan Siang-jing • Luo Teng-sien • Lu Fu-tchan politbyro po 3. zasedání ÚV v září 1930 členové členové stálého výboru Siang Čung-fa (generální tajemník ÚV) • Čou En-laj • Siang Jing Li Li-san • Čchü Čchiou-paj • Čang Kuo-tchao • Kuan Siang-jing kandidáti členové stálého výboru Sü Si-ken (od října 1930) kandidáti stálého výboru Sü Si-ken (do října 1930) Luo Teng-sien • Lu Fu-tchan • Wen Jü-čcheng • Li Wej-chan • Ku Šun-čang • Mao Ce-tung politbyro po 4. zasedání ÚV v lednu 1931 členové členové stálého výboru Siang Čung-fa (generální tajemník ÚV; zatčen a zabit v červnu 1931) • Čou En-laj • Čang Kuo-tchao • Wang Ming (od února 1931) kandidáti stálého výboru Sü Si-ken (zatčen v září 1932) • Čchen Jü • Lu Fu-tchan Siang Jing • Žen Pi-š’ • Wang Ming (od února 1931 člen stálého výboru) kandidáti Kuan Siang-jing • Luo Teng-sien (zatčen a zabit v srpnu 1933) • Wen Jü-čcheng (do května 1931) • Ku Šun-čang (zatčen v dubnu 1931) • Mao Ce-tung • Wang Kche-čchüan (vyloučen ze strany koncem ledna 1931) • Liou Šao-čchi prozatímní politbyro od září 1931 členové stálý výbor Čchin Pang-sien (pověřen celkovým řízením ÚV) • Čang Wen-tchien • Lu Fu-tchan (zatčen v lednu 1933) Kchang Šeng • Čchen Jün • Li Ču-šeng (zatčen v červnu 1934) • Liou Šao-čchi • Chuang Pching (zatčen v prosinci 1932) • Wang Jün-čcheng (zatčen v únoru 1933) politbyro po 5. zasedání ÚV v lednu 1934 členové ústřední sekretariát Čchin Pang-sien (do února 1935 pověřen celkovým řízením ÚV) • Čou En-laj • Čang Wen-tchien (od února 1935 pověřen celkovým řízením ÚV) • Čchen Jün (člen ústředního sekretariátu do června 1935) • Siang Jing (člen ústředního sekretariátu do října 1934) od ledna 1935 i Mao Ce-tung od února 1935 i Wang Ťia-siang Čang Kuo-tchao • Žen Pi-š’ • Wang Ming • Kchang Šeng • Ču Te • Mao Ce-tung (člen ústředního sekretariátu od ledna 1935) • Ku Cuo-lin (zemřel v květnu 1934) • Čchen Jün (do června 1935 člen ústředního sekretariátu) • Siang Jing (do října 1934 člen ústředního sekretariátu) od srpna 1935 i Čchen Čchang-chao (do 1935) • Čou Čchun-čchüan (do 1935) od ledna 1936 i Pcheng Te-chuaj • Lin Jü-jing (do 1936) kandidáti Wang Ťia-siang (člen politbyra a ústředního sekretariátu od února 1935) • Liou Šao-čchi • Kuan Siang-jing • Teng Fa • Kchaj Feng politbyro po zasedání politbyra v prosinci 1937 členové ústřední sekretariát sekretariát od prosince 1937 Čang Wen-tchien • Mao Ce-tung • Wang Ming • Čchen Jün • Kchang Šeng od března 1940 i Žen Pi-š’ pracovní konference sekretariátu od srpna 1941 Mao Ce-tung • Žen Pi-š’ • Wang Ťia-siang • Wang Ming • Čang Wen-tchien • Čchen Jün • Kchaj Feng sekretariát od března 1943 Mao Ce-tung (předseda sekretariátu a politbyra) • Liou Šao-čchi • Žen Pi-š’ Čou En-laj • Wang Ťia-siang (od srpna 1941 do března 1943 člen pracovní konference sekretariátu) • Čchin Pang-sien • Siang Jing (padl v lednu 1941) • Čang Kuo-tchao (v dubnu 1938 přešel ke Kuomintangu a odvolán) • Žen Pi-š’ (člen ústředního sekretariátu od března 1940) • Ču Te • Pcheng Te-chuaj • Čang Wen-tchien (do března 1943 člen ústředního sekretariátu/pracovní konference sekretariátu) • Wang Ming (do března 1943 člen ústředního sekretariátu/pracovní konference sekretariátu) • Čchen Jün (do března 1943 člen ústředního sekretariátu/pracovní konference sekretariátu) • Kchang Šeng (do srpna 1941 člen ústředního sekretariátu) • Teng Fa kandidáti Liou Šao-čchi (člen ústředního sekretariátu od března 1943) • Kchaj Feng (od srpna 1941 do března 1943 člen pracovní konference sekretariátu) předsednictvo sedmého zasedání ÚV od května 1944 členové Mao Ce-tung (předseda ÚV a předsednictva) • Ču Te • Liou Šao-čchi • Žen Pi-š’ • Čou En-laj 5. politbyro ← • → 7. politbyro 7. politbyro ÚV KS Číny (červen 1945 – září 1956) členové politbyra členové ústředního sekretariátu Mao Ce-tung (předseda ÚV) • Ču Te • Liou Šao-čchi • Čou En-laj • Žen Pi-š’ (zemřel v říjnu 1950) od října 1950 i Čchen Jün kandidáti ústředního sekretariátu Čchen Jün (od října 1950 člen ústředního sekretariátu) • Pcheng Čen Kchang Šeng • Kao Kang (sebevražda v srpnu 1954) • Tung Pi-wu • Lin Po-čchü • Čang Wen-tchien • Pcheng Te-chuaj od dubna 1955 i Lin Piao • Teng Siao-pching 6. politbyro ← • → 8. politbyro 8. politbyro ÚV KS Číny (září 1956 – duben 1969) členové politbyra stálý výbor od září 1956 Mao Ce-tung (předseda ÚV) • Liou Šao-čchi (místopředseda ÚV) • Čou En-laj (místopředseda ÚV) • Ču Te (místopředseda ÚV) • Čchen Jün (místopředseda ÚV) • Teng Siao-pching od května 1958 i Lin Piao (místopředseda ÚV) stálý výbor od srpna 1966 Mao Ce-tung (předseda ÚV) • Lin Piao (místopředseda ÚV) • Čou En-laj • Tchao Ču (do ledna 1967) • Čchen Po-ta • Teng Siao-pching (do ledna 1967) • Kchang Šeng • Liou Šao-čchi (do ledna 1967) • Ču Te • Li Fu-čchun • Čchen Jün Lin Piao (od května 1958 místopředseda ÚV a člen stálého výboru) • Lin Po-čchü (zemřel v květnu 1960) • Tung Pi-wu • Pcheng Čen (do května 1966) • Luo Žung-chuan (zemřel v prosinci 1963) • Čchen I • Li Fu-čchun (od srpna 1966 člen stálého výboru) • Pcheng Te-chuaj (do srpna 1959) • Liou Po-čcheng • Che Lung (do ledna 1967) • Li Sien-nien od května 1958 i Kche Čching-š’ (zemřel v dubnu 1965) • Li Ťing-čchüan (do ledna 1967) • Tchan Čen-lin (do srpna 1967) od srpna 1966 i Sü Siang-čchien • Nie Žung-čen • Jie Ťien-jing kandidáti politbyra Ulanfu (do 1966) • Čang Wen-tchien (do srpna 1959) • Lu Ting-i (do května 1966) • Čchen Po-ta (od srpna 1966 člen politbyra a stálého výboru) • Kchang Šeng (od srpna 1966 člen politbyra a stálého výboru) • Po I-po (do ledna 1967) od srpna 1966 i Li Süe-feng • Sie Fu-č’ • Sung Žen-čchiung (do ledna 1967) 7. politbyro ← • → 9. politbyro Vedoucí ideologové Komunistické strany Číny ústřední komise pro řízení výstavby duchovní civilizace předsedové Ting Kuan-ken (1997–2002) • Li Čchang-čchun (2002–2012) • Liou Jün-šan (2012–2017) • Wang Chu-ning (2017–2022) • Cchaj Čchi (2022– ) místopředsedové Li Tchie-jing (1997–2002) • Liou Jün-šan (2002–2012) • Čchen Č’-li (2002–2007) • Liou Jen-tung (2007–2017) • Liou Čchi (2012) • Liou Čchi-pao (2012–2017) • Kuo Ťin-lung (2017) • Chuang Kchun-ming (2017–2022) • Sun Čchun-lan (2017–2022) • Li Šu-lej (2022– ) ústřední vedoucí skupina pro organizaci a propagandu (1970–1975) ústřední skupina pro propagandu (1966–1977) ústřední vedoucí skupina pro propagandu a ideologii (1982– ) vedoucí Kchang Šeng (1970–1975) Čchen Po-ta (1966–1970) • Jao Wen-jüan (1970–1976) • Keng Piao (1976–1977) Chu Čchiao-mu (1982–1987) • Chu Čchi-li (1987–1989) • Li Žuej-chuan (1989–1992) • Ting Kuan-ken (1992–2002); od roku 1997 spojeno s úřadem předsedy ústřední komise pro řízení výstavby duchovní civilizace vedoucí oddělení propagandy ÚV KS Číny Li Ta (1921–1922) • Cchaj Che-sen (1922–1923) • Luo Čang-lung (1924–1925) • Pcheng Šu-č’ (1925–1927) • Cchaj Che-sen (1927) • Luo Čchi-jüan (1927–1928) • Cchaj Che-sen (1928) • Li Li-san (1928–1930) • Šen Ce-min (1931) • Čang Wen-tchien (1931–1934) • Wu Liang-pching (1935–1937) • Čang Wen-tchien (1937–1942) • Lu Ting-i (1943–1952) • Si Čung-sün (1953–1954) • Lu Ting-i (1954–1966) • Tchao Ču (1966–1967) • Wang Li (1967–1968) • Čang Pching-chua (1977–1978) • Chu Jao-pang (1978–1980) • Wang Žen-čung (1980–1982) • Teng Li-čchün (1982–1985) • Ču Chou-ce (1985–1987) • Wang Žen-č’ (1987–1992) • Ting Kuan-ken (1992–2002) • Liou Jün-šan (2002–2012) • Liou Čchi-pao (2012–2017) • Chuang Kchun-ming (2017–2022) • Li Šu-lej (2022– ) Vedoucí organizačního oddělení ústředního výboru Komunistické strany Číny vedoucí Čang Kuo-tchao (1921–1923) • Mao Ce-tung (1924–1925) • Čchen Tu-siou (1925–1927) • Čang Kuo-tchao (1927) • Li Wej-chan (1927) • Luo I-nung (1927–1928) • Čou En-laj (1928–1930) • Siang Jing (úřadující, 1928– ) • Siang Čung-fa (1930) • Čou En-laj (1930) • Li Li-san (1930) • Čou En-laj (1930–1931) • Kchang Šeng (1931) • Li Ču-šeng (1931) • Kchang Šeng (1931–1932) • Chuang Li (1932) • Kchung Jüan (1932–1933) • Žen Pi-š’ (1933) • Li Wej-chan (1933–1935) • Čou En-laj (1935) • Li Wej-chan (1935–1936) • Čang Wen-tchien (1936) • Kuo Chung-tchao (1936–1937) • Čchin Pang-sien (1937) • Čchen Jün (1937–1944) • Pcheng Čen (1943–1953) • Žao Šu-š’ (1953–1954) • Teng Siao-pching (1954–1956) • An C’-wen (1956–1966) • Nie Ťi-feng (1966– ) • Ču Kuang (1966/67) • Jang Š’-žung ( –1967) • Kuo Jü-feng (1967–1973) • Kuo Jü-feng (1973–1977) • Chu Jao-pang (1977–1978) • Sung Žen-čchiung (1978–1983) • Čchen Jie-pching (1983–1984) • Čchiao Š’ (1984–1985) • Wej Ťien-sing (1985–1987) • Sung Pching (1987–1989) • Lü Feng (1989–1994) • Čang Čchüan-ťing (1994–1999) • Ceng Čching-chung (1999–2002) • Che Kuo-čchiang (2002–2007) • Li Jüan-čchao (2007–2012) • Čao Le-ťi (2012–2017) • Čchen Si (2017–2023) • Li Kan-ťie (2023– )