Ting Kuan-ken

Ting Kuan-ken (čínsky pchin-jinem Dīng Guāngēn, znaky tradiční 丁關根; září 1929 – 22. července 2012) byl čínský komunistický politik, původně železniční inženýr začátkem 80. let přešel do politiky. V letech 1985–1988 byl ministrem železnic a také kandidátem politbyra (1987–1992), poté vedoucím úřadu pro záležitosti Tchaj-wanu (1988–1990), vedoucím oddělení jednotné fronty (1990–1992) ústředního výboru Komunistické strany Číny. Od roku 1992 zaujímal pozici vrchního ideologa komunistické strany jako člen politbyra (1992–2002), tajemník sekretariátu ústředního výboru (1989–2002) a vedoucí oddělení propagandy ústředního výboru i ústřední skupiny pro propagandu a ideologii (1992–2002) a ústřední komise pro řízení výstavby duchovní civilizace (1997–2002). V 80. letech patřil k nadaným politikům mladší generace vyzdviženým Teng Siao-pchingem, v 90. letech patřil ke konzervativním spojencům generálního tajemníka Ťiang Ce-mina.

Život

Ting Kuan-ken se narodil v září 1929 ve Wu-si na jihu provincie Ťiang-su.^[1] Roku 1951 absolvoval Šanghajskou univerzitu dopravy. Po studiích pracoval v námořním úřadu ministerstva spojů. Roku 1956 vstoupil do Komunistické strany Číny. V letech 1958–1969 pracoval na ministerstvu železnic Čínské lidové republiky. Během kulturní revoluce v letech 1969–1972 byl dělníkem. V letech 1972–1975 pracoval na Vysoké škole dopravní. Poté se vrátil na ministerstvo železnic: jako zástupce ředitele úřadu pro zahraniční záležitosti v letech 1975–1981 a jako ředitel úřadu pro vzdělávání v letech 1981–1983. Roku 1983 na dva roky přešel na místo zástupce generálního sekretáře Všečínského shromáždění lidových zástupců.^[1]

V červnu 1985 byl jmenován ministrem železnic Čínské lidové republiky a v září téhož roku přijat mezi členy ústředního výboru Komunistické strany Číny.^[1] K jeho politickému vzestupu přispěl i blízký vztah s vůdcem komunistické strany a státu Teng Siao-pchingem, Ting Kuan-ken totiž patřil k Tengovým partnerům při hraní bridže,^[2][3] Ting Kuan-ken tak patřil k těm čínským politikům, které Teng „objevil a vytáhl vzhůru“.^[4] Na XIII. sjezdu KS Číny v říjnu/listopadu 1987 byl zvolen kandidátem politbyra.^[1] Následujícího roku však po sérii smrtelných železničních nehod odstoupil z funkce ministra.^[2] Poté v letech 1988–1990 vedl Úřad pro záležitosti Tchaj-wanu při Státní radě Čínské lidové republiky, současně byl místopředsedou Státní plánovací komise.^[1]

Při reorganizaci stranického vedení v červnu 1989 byl zvolen tajemníkem sekretariátu ústředního výboru a jeho kariéra nabrala opět vzestupný směr. Roku 1990 byl jmenován vedoucím oddělení jednotné fronty ústředního výboru KS Číny.^[1] Na XIV. sjezdu KS Číny v říjnu 1992 byl zvolen členem politbyra a tajemníkem sekretariátu ÚV KS Číny, v prosinci téhož roku převzal vedení oddělení propagandy ústředního výboru (namísto oddělení jednotné fronty) a stal se i vedoucím ústřední vedoucí skupiny pro propagandu a ideologii. Postavení člena politbyra zodpovědného za ideologii a propagandu si uchoval i po XV. sjezdu KS Číny v září 1997, přitom navíc od května 1997 předsedal nově zřízené ústřední komisi pro řízení výstavby duchovní civilizace, nejvyššího útvaru odpovědného za koordinaci politiky strany v oblasti ideologie a kultury.^[1] Se svým zástupcem v komisi pro výstavbu duchovní civilizace Li Tchie-jingem byl uváděn jako klíčový stoupenec Ťiang Ce-mina. Počítán byl mezi konzervativní členy čínského vedení.^[3][5]

Na XVI. sjezdu KS Číny v listopadu 2002 se vzdal politických funkcí a odešel do penze. Zemřel 22. července 2012 v Pekingu.^[2] Je pohřben na Papaošanském revolučním hřbitově.

Reference

Externí odkazy

Člen vedení Komunistické strany Číny

13. politbyro ÚV KS Číny (listopad 1987 – říjen 1992) členové politbyra stálý výbor Čao C’-jang (generální tajemník ÚV; odvolán v červnu 1989) • Li Pcheng • Čchiao Š’ • Chu Čchi-li (odvolán v červnu 1989) • Jao I-lin od června 1989 i Ťiang Ce-min (generální tajemník ÚV) • Sung Pching • Li Žuej-chuan Wan Li • Tchien Ťi-jün • Ťiang Ce-min (od června 1989 člen stálého výboru) • Li Tchie-jing • Li Žuej-chuan (od června 1989 člen stálého výboru) • Li Si-ming • Jang Žu-taj • Jang Šang-kchun • Wu Süe-čchien • Sung Pching (od června 1989 člen stálého výboru) • Chu Jao-pang (zemřel v dubnu 1989) • Čchin Ťi-wej kandidáti politbyra Ting Kuan-ken 12. politbyro ← • → 14. politbyro 13. sekretariát ÚV KS Číny (listopad 1987 – říjen 1992) tajemníci sekretariátu Chu Čchi-li (výkonný tajemník; odvolán v červnu 1989) • Čchiao Š’ • Žuej Sing-wen (odvolán v červnu 1989) • Jen Ming-fu (odvolán v červnu 1989) od června 1989 i Li Žuej-chuan (výkonný tajemník) • Ting Kuan-ken od listopadu 1989 i Jang Paj-ping kandidát sekretariátu Wen Ťia-pao 12. sekretariát ← • → 14. sekretariát 14. politbyro ÚV KS Číny (říjen 1992 – září 1997) členové politbyra stálý výbor Ťiang Ce-min (generální tajemník ÚV) • Li Pcheng • Čchiao Š’ • Li Žuej-chuan • Ču Žung-ťi • Liou Chua-čching • Chu Ťin-tchao Ting Kuan-ken • Tchien Ťi-jün • Li Lan-čching • Li Tchie-jing • Jang Paj-ping • Wu Pang-kuo • Cou Ťia-chua • Čchen Si-tchung (odvolán v září 1995) • Ťiang Čchun-jün • Čchien Čchi-čchen • Wej Ťien-sing • Sie Fej • Tchan Šao-wen (zemřel v únoru 1993) od září 1994 i Chuang Ťü kandidáti politbyra Wen Ťia-pao • Wang Chan-pin 13. politbyro ← • → 15. politbyro 14. sekretariát ÚV KS Číny (říjen 1992 – září 1997) tajemníci sekretariátu Chu Ťin-tchao (výkonný tajemník) • Ting Kuan-ken • Wej Ťien-sing • Wen Ťia-pao • Žen Ťien-sin od září 1994 i Wu Pang-kuo • Ťiang Čchun-jün 13. sekretariát ← • → 15. sekretariát 15. politbyro ÚV KS Číny (září 1997 – listopad 2002) členové politbyra stálý výbor Ťiang Ce-min (generální tajemník ÚV) • Li Pcheng • Ču Žung-ťi • Li Žuej-chuan • Chu Ťin-tchao • Wej Ťien-sing • Li Lan-čching Ting Kuan-ken • Tchien Ťi-jün • Li Čchang-čchun • Li Tchie-jing • Wu Pang-kuo • Wu Kuan-čeng • Čch’ Chao-tchien • Čang Wan-nien • Luo Kan • Ťiang Čchun-jün • Ťia Čching-lin • Čchien Čchi-čchen • Chuang Ťü • Wen Ťia-pao • Sie Fej (zemřel v říjnu 1999) kandidáti politbyra Ceng Čching-chung • Wu I 14. politbyro ← • → 16. politbyro 15. sekretariát ÚV KS Číny (září 1997 – listopad 2002) tajemníci sekretariátu Chu Ťin-tchao (výkonný tajemník) • Wej Ťien-sing • Ting Kuan-ken • Čang Wan-nien • Luo Kan • Wen Ťia-pao • Ceng Čching-chung 14. sekretariát ← • → 16. sekretariát Vedoucí oddělení jednotné fronty ústředního výboru Komunistické strany Číny vedoucí Wang Ming (1939–1944) • Pcheng Čen (1944–1946) • Čou En-laj (1946–1948) • Li Wej-chan (1948–1964) • Sü Ping (1964–1966) • neobsazeno (1966–1973) • Liou Jou-fa (1973–1975) • Li Ta-čang (1975–1976) • Ulanfu (1976–1982) • Jang Ťing-žen (1982–1985) • Jen Ming-fu (1985–1990) • Ting Kuan-ken (1990–1992) • Wang Čao-kuo (1992–2002) • Liou Jen-tung (2002–2007) • Tu Čching-lin (2007–2012) • Ling Ťi-chua (2012–2014) • Sun Čchun-lan (2014–2017) • Jou Čchüan (2017–2022) • Š’ Tchaj-feng (2022– ) Oddělení jednotné fronty ÚV (1939–1944) • Oddělení pro práci ve městech ÚV (1944–1948) • Oddělení jednotné fronty ÚV (1948– ) Vedoucí ideologové Komunistické strany Číny ústřední komise pro řízení výstavby duchovní civilizace předsedové Ting Kuan-ken (1997–2002) • Li Čchang-čchun (2002–2012) • Liou Jün-šan (2012–2017) • Wang Chu-ning (2017–2022) • Cchaj Čchi (2022– ) místopředsedové Li Tchie-jing (1997–2002) • Liou Jün-šan (2002–2012) • Čchen Č’-li (2002–2007) • Liou Jen-tung (2007–2017) • Liou Čchi (2012) • Liou Čchi-pao (2012–2017) • Kuo Ťin-lung (2017) • Chuang Kchun-ming (2017–2022) • Sun Čchun-lan (2017–2022) • Li Šu-lej (2022– ) ústřední vedoucí skupina pro organizaci a propagandu (1970–1975) ústřední skupina pro propagandu (1966–1977) ústřední vedoucí skupina pro propagandu a ideologii (1982– ) vedoucí Kchang Šeng (1970–1975) Čchen Po-ta (1966–1970) • Jao Wen-jüan (1970–1976) • Keng Piao (1976–1977) Chu Čchiao-mu (1982–1987) • Chu Čchi-li (1987–1989) • Li Žuej-chuan (1989–1992) • Ting Kuan-ken (1992–2002); od roku 1997 spojeno s úřadem předsedy ústřední komise pro řízení výstavby duchovní civilizace vedoucí oddělení propagandy ÚV KS Číny Li Ta (1921–1922) • Cchaj Che-sen (1922–1923) • Luo Čang-lung (1924–1925) • Pcheng Šu-č’ (1925–1927) • Cchaj Che-sen (1927) • Luo Čchi-jüan (1927–1928) • Cchaj Che-sen (1928) • Li Li-san (1928–1930) • Šen Ce-min (1931) • Čang Wen-tchien (1931–1934) • Wu Liang-pching (1935–1937) • Čang Wen-tchien (1937–1942) • Lu Ting-i (1943–1952) • Si Čung-sün (1953–1954) • Lu Ting-i (1954–1966) • Tchao Ču (1966–1967) • Wang Li (1967–1968) • Čang Pching-chua (1977–1978) • Chu Jao-pang (1978–1980) • Wang Žen-čung (1980–1982) • Teng Li-čchün (1982–1985) • Ču Chou-ce (1985–1987) • Wang Žen-č’ (1987–1992) • Ting Kuan-ken (1992–2002) • Liou Jün-šan (2002–2012) • Liou Čchi-pao (2012–2017) • Chuang Kchun-ming (2017–2022) • Li Šu-lej (2022– )