Li Pcheng

Li Pcheng
Narození	20. října 1928 Šanghaj
Úmrtí	22. července 2019 (ve věku 90 let) Peking
Příčina úmrtí	nemoc
Místo pohřbení	Papaošanský revoluční hřbitov
Alma mater	Moskevský energetický institut (do 1954)
Povolání	politik
Ocenění	Puškinova medaile (2007) Řád Pákistánu velkokříž Řádu peruánského slunce velkohvězda Řádu jugoslávské hvězdy
Politická strana	Komunistická strana Číny (1945–2019)
Choť	Zhu Lin (1958–2019)[1]
Děti	Li Xiaopeng Li Xiaolin Li Xiaoyong
Rodiče	Li Shuoxun[2] a Zhao Juntao
Příbuzní	Čou En-laj (adoptivní rodič) Li Tao (vnučka)
Funkce	místopředseda Státní rady Čínské lidové republiky (1983–1987) člen politbyra ústředního výboru Komunistické strany Číny (1985–2002) člen stálého výboru politbyra ústředního výboru Komunistické strany Číny (1987–2002) předseda Státní rady Čínské lidové republiky (1988–1998) předseda stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců (1998–2003) … více na Wikidatech
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Li Pcheng (čínsky pchin-jinem Lǐ Péng, znaky 李鹏; 20. října 1928 Čcheng-tu – 22. července 2019 Peking) byl čínský politik, premiér Čínské lidové republiky v letech 1987–1998. V 90. letech byl považován za druhého nejmocnějšího muže komunistické Číny, hned po prezidentovi Ťiang Ce-minovi. Jakožto hlavní strůjce tvrdého potlačení studentských demonstrací na Náměstí nebeského klidu (Tchien-an-men) v roce 1989 byl západními médii přezdíván „řezník z Pekingu“.^[3]

Narodil se v provincii S'-čchuan, v rodině vojáka z povolání, popraveného Kuomintangem. V roce 1945 vstoupil do Komunistické strany Číny. Vystudoval hydroenergetiku na Akademii přírodních věd v Jen-anu a na Moskevském energetickém institutu. Poté pracoval dlouho v energetice, až v březnu 1981 vstoupil do vysoké politiky. V roce 1983 se stal místopředsedou vlády, v roce 1985 ministrem školství. V listopadu 1987 se stal členem stálého výboru politbyra ústředního výboru komunistické strany, což je nejužší stranické vedení a nejmocnější politický orgán Čínské lidové republiky. Ve stejném roce získal post premiéra. V čínském politickém systému není hierarchie zcela jasná, ale býval označován za muže č. 2. Na konci 80. let byl považován za bývalého dogmatika, který jen pod tlakem doby přijal myšlenku „střední cesty“, tedy kombinace uchování mocenského monopolu strany a ekonomické liberalizace. V roce 1989 čínské vedení čelilo vlně studentských protestů. Li Pcheng patřil k těm, kdo prosazovali jejich násilné potlačení. Již v květnu 1989 vyhlásil stanné právo. 4. června pak, v součinnosti s předsedou ústřední vojenské komise Teng Siao-pchingem, nechal proti demonstrantům zakročit armádu. Počet obětí zásahu je dodnes nejasný, hovoří se o stovkách až tisících. Tvrdý postup, který měl zřejmě zabránit podobnému vývoji jako v komunistických zemích východní Evropy té doby, nicméně Liovo mocenské postavení posílil a zdálo se, že je schopen zastavit liberalizační ekonomické reformy ve prospěch konzervativní komunistické ekonomické politiky. To se mu nakonec nepodařilo, prosadil však například stavbu gigantické vodní nádrže Tři soutěsky. Po ztrátě premiérského postu v roce 1998 se stal předsedou Stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců, de facto předsedou parlamentu (čínské parlament, tzv. všečínské shromáždění, se schází jen jednou ročně, v mezidobí ho nahrazuje stálý výbor tvořený 150 zástupci, který ve skutečnosti roli parlamentu plní). Li tento vlivný post držel do roku 2003.^[4] V politbyru ztratil post v roce 2002.

Vyznamenání

• Řád republiky – Tunisko, 21. května 1984
• Řád Ouissam Alaouite – Maroko, 4. října 1995
• Řád peruánského slunce – Peru, 9. října 1995
• Řád osvoboditele – Venezuela, 13. listopadu 1996
• Řád za zásluhy – Kamerun, 10. května 1997
• Řád Pákistánu I. třídy – Pákistán, 10. dubna 1999
• velkohvězda Řádu jugoslávské hvězdy – Jugoslávie, 12. června 2000^[5]
• Puškinova medaile – Rusko, 31. října 2007 – za velký přínos k šíření a studiu ruského jazyka, za zachování kulturního dědictví a za sbližování a vzájemné obohacování kultur a národů^[6]

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Li Pcheng na Wikimedia Commons

Člen vedení Komunistické strany Číny

12. sekretariát ÚV KS Číny (září 1982 – listopad 1987) tajemníci sekretariátu Chu Jao-pang (generální tajemník ÚV) • Wan Li • Si Čung-sün (rezignoval v září 1985) • Teng Li-čchün • Jang Jung (zemřel v lednu 1983) • Jü Čchiou-li • Ku Mu (rezignoval v září 1985) • Čchen Pchi-sien • Chu Čchi-li • Jao I-lin (rezignoval v září 1985) od září 1985 i Čchiao Š’ • Tchien Ťi-jün • Li Pcheng • Chao Ťien-siou • Wang Čao-kuo kandidáti sekretariátu Čchiao Š’ (od září 1985 tajemník) • Chao Ťien-siou (od září 1985 tajemnice) 11. sekretariát ← • → 13. sekretariát 12. politbyro ÚV KS Číny (září 1982 – listopad 1987) členové politbyra stálý výbor Chu Jao-pang (generální tajemník ÚV do ledna 1987) • Jie Ťien-jing (rezignoval v září 1985) • Teng Siao-pching • Čao C’-jang (úřadující generální tajemník ÚV od ledna 1987) • Li Sien-nien • Čchen Jün Wan Li • Si Čung-sün • Wang Čen (rezignoval v září 1985) • Wej Kuo-čching (rezignoval v září 1985) • Ulanfu (rezignoval v září 1985) • Fang I • Teng Jing-čchao (rezignovala v září 1985) • Li Te-šeng (rezignoval v září 1985) • Jang Šang-kchun • Jang Te-č’ • Jü Čchiou-li • Sung Žen-čchiung (rezignoval v září 1985) • Čang Tching-fa (rezignoval v září 1985) • Chu Čchiao-mu • Nie Žung-čen (do září 1985) • Ni Č’-fu • Sü Siang-čchien (rezignoval v září 1985) • Pcheng Čen • Liao Čcheng-č’ (zemřel v červnu 1983) od září 1985 i Jao I-lin • Tchien Ťi-jün • Čchiao Š’ • Li Pcheng • Wu Süe-čchien • Chu Čchi-li kandidáti politbyra Jao I-lin (od září 1985 člen politbyra) • Čchin Ťi-wej • Čchen Mu-chua 11. politbyro ← • → 13. politbyro 13. politbyro ÚV KS Číny (listopad 1987 – říjen 1992) členové politbyra stálý výbor Čao C’-jang (generální tajemník ÚV; odvolán v červnu 1989) • Li Pcheng • Čchiao Š’ • Chu Čchi-li (odvolán v červnu 1989) • Jao I-lin od června 1989 i Ťiang Ce-min (generální tajemník ÚV) • Sung Pching • Li Žuej-chuan Wan Li • Tchien Ťi-jün • Ťiang Ce-min (od června 1989 člen stálého výboru) • Li Tchie-jing • Li Žuej-chuan (od června 1989 člen stálého výboru) • Li Si-ming • Jang Žu-taj • Jang Šang-kchun • Wu Süe-čchien • Sung Pching (od června 1989 člen stálého výboru) • Chu Jao-pang (zemřel v dubnu 1989) • Čchin Ťi-wej kandidáti politbyra Ting Kuan-ken 12. politbyro ← • → 14. politbyro 14. politbyro ÚV KS Číny (říjen 1992 – září 1997) členové politbyra stálý výbor Ťiang Ce-min (generální tajemník ÚV) • Li Pcheng • Čchiao Š’ • Li Žuej-chuan • Ču Žung-ťi • Liou Chua-čching • Chu Ťin-tchao Ting Kuan-ken • Tchien Ťi-jün • Li Lan-čching • Li Tchie-jing • Jang Paj-ping • Wu Pang-kuo • Cou Ťia-chua • Čchen Si-tchung (odvolán v září 1995) • Ťiang Čchun-jün • Čchien Čchi-čchen • Wej Ťien-sing • Sie Fej • Tchan Šao-wen (zemřel v únoru 1993) od září 1994 i Chuang Ťü kandidáti politbyra Wen Ťia-pao • Wang Chan-pin 13. politbyro ← • → 15. politbyro 15. politbyro ÚV KS Číny (září 1997 – listopad 2002) členové politbyra stálý výbor Ťiang Ce-min (generální tajemník ÚV) • Li Pcheng • Ču Žung-ťi • Li Žuej-chuan • Chu Ťin-tchao • Wej Ťien-sing • Li Lan-čching Ting Kuan-ken • Tchien Ťi-jün • Li Čchang-čchun • Li Tchie-jing • Wu Pang-kuo • Wu Kuan-čeng • Čch’ Chao-tchien • Čang Wan-nien • Luo Kan • Ťiang Čchun-jün • Ťia Čching-lin • Čchien Čchi-čchen • Chuang Ťü • Wen Ťia-pao • Sie Fej (zemřel v říjnu 1999) kandidáti politbyra Ceng Čching-chung • Wu I 14. politbyro ← • → 16. politbyro

Člen Státní rady (vlády) Čínské lidové republiky

Státní rada Čínské lidové republiky orgány Státní rady předseda Státní rady • místopředsedové Státní rady • státní poradci Státní rady • ministerstva Státní rady • generální sekretář Státní rady předsedové Státní rady Čou En-laj (1954–76) • Chua Kuo-feng (1976–80) • Čao C’-jang (1980–87) • Li Pcheng (1987–98, do 1988 úřadující) • Ču Žung-ťi (1998–03) • Wen Ťia-pao (2003–13) • Li Kche-čchiang (2013–) Místopředsedové státní rady Čínské lidové republiky Místopředsedové státní administrativní rady Ústřední lidové vlády (1949–1954) Čou En-laj I (1949–1954) Tung Pi-wu • Čchen Jün • Kuo Mo-žo • Chuang Jen-pchej (CDNCA) • Teng Siao-pching (od 1952) Místopředsedové státní rady (1954– ) vláda: Čou En-laj II (1954–1959) Čchen Jün • Lin Piao • Pcheng Te-chuaj • Teng Siao-pching • Teng C’-chuej • Che Lung • Čchen I • Ulanfu • Li Fu-čchun • Li Sien-nien • Nie Žung-čen (od 1956) • Po I-po (od 1956) Čou En-laj III (1959–1965) Čchen Jün • Lin Piao • Pcheng Te-chuaj • Teng Siao-pching • Teng C’-chuej • Che Lung • Čchen I • Ulanfu • Li Fu-čchun • Li Sien-nien • Nie Žung-čen • Po I-po • Tchan Čen-lin • Lu Ting-i • Luo Žuej-čching • Si Čung-sün Čou En-laj IV (1965–1975) Lin Piao (zemřel 1971) • Čchen Jün (do 1969) • Teng Siao-pching (do 1968, od 1973 zpět v úřadě) • Che Lung (do 1967) • Čchen I (zemřel 1972) • Kche Čching-š’ (zemřel 1965) • Ulanfu (do 1968) • Li Fu-čchun (zemřel 1975) • Li Sien-nien • Tchan Čen-lin • Nie Žung-čen • Po I-po (do 1966) • Lu Ting-i (do 1966) • Luo Žuej-čching (do 1966) • Tchao Ču (do 1967) • Sie Fu-č’ (zemřel 1972) Čou a Chua (1975–1978) Teng Siao-pching (do 1976, od 1977 zpět v úřadě) • Čang Čchun-čchiao (do 1976) • Li Sien-nien • Čchen Si-lien • Ťi Teng-kchuej • Chua Kuo-feng (od 1976 předseda státní rady) • Čchen Jung-kuej • Wu Kuej-sien (do 1977) • Wang Čen • Jü Čchiou-li • Ku Mu • Sun Ťien Chua a Čao (1978–1983) od 1978 Teng Siao-pching (do 1980) • Li Sien-nien (do 1980) • Sü Siang-čchien (do 1980) • Ťi Teng-kchuej (do 1980) • Jü Čchiou-li • Čchen Si-lien (do 1980) • Keng Piao • Čchen Jung-kuej (do 1980) • Fang I • Wang Čen (do 1980) • Ku Mu • Kchang Š’-en • Čchen Mu-chua • Wang Žen-čung (1978–1980) • Čchen Jün (1979–1980) • Po I-po (od 1979) • Jao I-lin (od 1979) • Ťi Pcheng-fej (od 1979) • Čao C’-jang (1980) • Wan Li (od 1980) • Jang Ťing-žen (od 1980) • Čang Aj-pching (od 1980) • Chuang Chua (od 1980) od 1982 Wan Li • Jao I-lin Čao C’-jang II (1983–1988) Wan Li • Jao I-lin • Li Pcheng (od 1987 úřadující předseda státní rady) • Tchien Ťi-jün • Čchiao Š’ (od 1986) Li Pcheng I (1988–1993) Jao I-lin • Tchien Ťi-jün • Wu Süe-čchien • Cou Ťia-chua (od 1991) • Ču Žung-ťi (od 1991) Li Pcheng II (1993–1998) Ču Žung-ťi • Cou Ťia-chua • Čchien Čchi-čchen • Li Lan-čching • Wu Pang-kuo (od 1995) • Ťiang Čchun-jün (od 1995) Ču Žung-ťi (1998–2003) Li Lan-čching • Čchien Čchi-čchen • Wu Pang-kuo • Wen Ťia-pao Wen Ťia-pao I (2003–2008) Chuang Ťü (zemřel 2007) • Wu I • Ceng Pchej-jen • Chuej Liang-jü Wen Ťia-pao II (2008–2013) Li Kche-čchiang • Chuej Liang-jü • Čang Te-ťiang • Wang Čchi-šan Li Kche-čchiang I (2013–2018) Čang Kao-li • Liou Jen-tung • Wang Jang • Ma Kchaj Li Kche-čchiang II (2018–2023) Chan Čeng • Sun Čchun-lan • Chu Čchun-chua • Liou Che Li Čchiang (2023–2028) Ting Süe-siang • Che Li-feng • Čang Kuo-čching • Liou Kuo-čung Ministři školství Čínské lidové republiky Ministři školství ústřední lidové vlády ČLR (1949–1954) • ministři školství ČLR (1954–1985) • předsedové státního výboru pro školství ČLR (1985–1998) • ministři školství ČLR (od 1998): Ma Sü-lun (1949–1952) • Čang Si-žuo (1954–1958) • Jang Siou-feng (1958–1964) • Liou Ťi-pching (1964) • Che Wej (1964–1966) • Čou Žung-sin (1975–1977) • Liou Si-jao (1977–1979) • Ťiang Nan-siang (1979–1982) • Che Tung-čchang (1982–1985) • Li Pcheng (1985–1988) • Li Tchie-jing (1988–1993) • Ču Kchaj-süan (1993–1998) • Čchen Č’-li (1998–2003) • Čou Ťi (2003–2009) • Jüan Kuej-žen (2009–2016) • Čchen Pao-šeng (2016–2021) • Chuaj Ťin-pcheng (2021– ) Ministři vysokého školství ústřední lidové vlády ČLR (1952–1954) • ministři vysokého školství ČLR (1954–1958 a 1964–1966): Ma Sü-lun (1952–1954) • Jang Siou-feng (1954–1958 a 1964–1965) • Ťiang Nan-siang (1965–1966)

Všečínské shromáždění lidových zástupců (VSLZ) Čínské lidové republiky
orgány VSLZ	stálý výbor • předseda stálého výboru • místopředsedové stálého výboru
předsedové stálého výboru VSLZ	Liou Šao-čchi (1954–59) • Ču Te (1959–76, od 1975 hlava státu) • Sung Čching-ling (místopředsedkyně, úřadující hlava státu 1976–78) • Jie Ťien-jing (1978–83, hlava státu) • Pcheng Čen (1983–88) • Wan Li (1988–93) • Čchiao Š’ (1993–98) • Li Pcheng (1998–03) • Wu Pang-kuo (2003–13) • Čang Te-ťiang (2013–18) • Li Čan-šu (2018–2023) • Čao Le-ťi (2023– )