Che Lung

Che Lung
Narození	22. března 1896 Sang-č’, Chu-nan
Úmrtí	8. června 1969 (ve věku 73 let) Peking
Příčina úmrtí	diabetes mellitus
Místo pohřbení	Papaošanský revoluční hřbitov Tianzi Mountain
Národnost	Tchuťiaové
Povolání	generál, politik
Ocenění	stratég Čínské lidové osvobozenecké armády
Politická strana	Komunistická strana Číny
Choť	Xiang Yuangu (1920–1949) Jian Xianren (1929–1942)
Děti	He Jiesheng He Pengfei
Funkce	místopředseda Státní rady Čínské lidové republiky
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Che Lung ( čínsky pchin-jinem Hè Lóng, znaky zjednodušené 贺龙, tradiční 賀龍; 22. března 1896 – 9. června 1969) byl čínský vojenský vůdce, který byl jmenován jedním z deseti maršálů Čínské lidové republiky za svůj přínos k vítězství Komunistické strany Číny. Nejdříve se přidal ke Kuomintangu, poté však přešel na stranu komunistů. Účastnil se Dlouhého pochodu, občanské války i druhé čínsko-japonské války.

Začátek kariéry

Narodil se v provincii Chu-nan v Sang-č' a byl synem vojenského důstojníka nízké hodnosti. Neměl žádné formální vzdělání a ve svých 20 letech započal svou revolucionářskou kariéru tím, že zabil místního soudce, aby pomstil svého strýce, který byl zabit kvůli nesplácení daní. Stal se tak psancem a příští dva roky žil jako bandita ve venkovských oblastech.^[1]

Na začátku dvacátých let se připojil k Čínské národní straně a stala se z něj důležitá místní vojenská osobnost. V roce 1923 byl povýšen na velitele nacionalistické dvacáté armády.^[2]

Období před založením ČLR

Ke konci roku 1926 vstoupil do Komunistické strany Číny^[2]. Kuomintang opustil v roce 1927 poté, co Čankajšek násilně potlačoval komunisty a převzal velení dvacátého sboru Rudé armády Komunistické strany Číny. Che Lung a Ču Te plánovali a vedli neúspěšné povstání Nan-čchang v Ťiang-si, kdy se snažili obsadit město Nan-čchang, ale nebyli ho schopni ubránit proti nevyhnutelnému pokusu Kuomintangu o opětovné získání města. Poté, co byly vojenské složky poraženy, uprchl do Lu-fengu v Kuang-tungu, později byl stranou poslán do Šanghaje a posléze do Wu-chanu.^[1]

Po neúspěchu povstání Nan-čchang Che Lung odmítl nabídku ústředního výboru studovat v Rusku a vrátil se do Chu-nanu, kde v roce 1930 přivedl všechny partyzánské jednotky, aby vytvořil druhý sbor Rudé armády pod jeho velením. V roce 1935 se přidal k Dlouhému pochodu a v roce 1936 se jeho jednotky připojili k Mao Ce-Tungovi v Šan-si, kde Che Lung založil nové velitelství ^[1]. Druhý sbor Rudé armády pod velením Che Lunga byl jednou z mála komunistických jednotek, které dorazily do Jen-anu většinou nedotčené a také jedinou jednotkou, jejíž počet během Dlouhého pochodu mírně vzrostl.^[3]

Od konce roku 1938 do roku 1940 bojoval v Chu-pej jak proti japonské armádě, tak proti partyzánům Kuomintangu. Jeho povinnosti se zvýšily během druhé čínsko-japonské války a roku 1943 byl povýšen na hlavního velitele komunistických sil v Jen-anu, Šan-si, Šen-si, Kan-su, Ning-sia a Vnitřním Mongolsku.^[2]

Ke konci druhé čínsko-japonské války velel přibližně 175 000 jednotkám, které operovaly v severozápadní Číně. Mezi jeho nejvýznamnější podřízené patřili Čang Cung-sün, Sü Kuang-ta a Pcheng Šao-chuej. V říjnu 1945, měsíc po kapitulaci Japonců, bylo Cheho velení nad jednotkami přeneseno na Pcheng Te-chuaje. Stal se Pchengovým zástupcem, ale většinu zbytku čínské občanské války strávil v ústředí strany v Jen-anu a jeho okolí.^[4]

Období po založení ČLR

Po vítězství Komunistické strany Číny a založení ČLR v roce 1949 vedl Národní sportovní komisi. Byl jmenován maršálem a také se stal místopředsedou státní rady ČLR. Byl jedním z nejzcestovalejších členů komunistické strany a vedl řadu delegací do zahraničí, kde se setkával s vůdci jiných asijských zemí.^[1]

Během kulturní revoluce byl obviněn, že byl součástí protistranické frakce a posléze byl jako jeden z prvních vůdců Čínské lidové osvobozenecké armády zbaven funkce v roce 1966. Poté byl uvržen do domácího vězení a zemřel na cukrovku.^[5]

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Che Lung na Wikimedia Commons

8. politbyro ÚV KS Číny (září 1956 – duben 1969)
členové politbyra	stálý výbor od září 1956 Mao Ce-tung (předseda ÚV) • Liou Šao-čchi (místopředseda ÚV) • Čou En-laj (místopředseda ÚV) • Ču Te (místopředseda ÚV) • Čchen Jün (místopředseda ÚV) • Teng Siao-pching od května 1958 i Lin Piao (místopředseda ÚV) stálý výbor od srpna 1966 Mao Ce-tung (předseda ÚV) • Lin Piao (místopředseda ÚV) • Čou En-laj • Tchao Ču (do ledna 1967) • Čchen Po-ta • Teng Siao-pching (do ledna 1967) • Kchang Šeng • Liou Šao-čchi (do ledna 1967) • Ču Te • Li Fu-čchun • Čchen Jün Lin Piao (od května 1958 místopředseda ÚV a člen stálého výboru) • Lin Po-čchü (zemřel v květnu 1960) • Tung Pi-wu • Pcheng Čen (do května 1966) • Luo Žung-chuan (zemřel v prosinci 1963) • Čchen I • Li Fu-čchun (od srpna 1966 člen stálého výboru) • Pcheng Te-chuaj (do srpna 1959) • Liou Po-čcheng • Che Lung (do ledna 1967) • Li Sien-nien od května 1958 i Kche Čching-š’ (zemřel v dubnu 1965) • Li Ťing-čchüan (do ledna 1967) • Tchan Čen-lin (do srpna 1967) od srpna 1966 i Sü Siang-čchien • Nie Žung-čen • Jie Ťien-jing
kandidáti politbyra	Ulanfu (do 1966) • Čang Wen-tchien (do srpna 1959) • Lu Ting-i (do května 1966) • Čchen Po-ta (od srpna 1966 člen politbyra a stálého výboru) • Kchang Šeng (od srpna 1966 člen politbyra a stálého výboru) • Po I-po (do ledna 1967) od srpna 1966 i Li Süe-feng • Sie Fu-č’ • Sung Žen-čchiung (do ledna 1967)
7. politbyro ← • → 9. politbyro

Člen vedení ozbrojených sil Čínské lidové republiky

Deset maršálů Čínské lidové republiky (1955) Ču Te • Pcheng Te-chuaj • Lin Piao • Liou Po-čcheng • Che Lung • Čchen I • Luo Žung-chuan • Sü Siang-čchien • Nie Žung-čen • Jie Ťien-jing Ústřední revoluční vojenská komise Čínské sovětské republiky (leden 1931 – srpen 1937) komise v lednu – listopadu 1931 předseda a místopředsedové od ledna 1931 předseda: Siang Jing • místopředsedové: Ču Te • Mao Ce-tung předseda a místopředsedové od června 1931 předseda: Mao Ce-tung • místopředsedové: Ču Te • Siang Jing předsednictvo od října 1931 předseda: Ču Te • zástupci předsedy: Wang Ťia-siang • Pcheng Te-chuaj členové od ledna 1931 25 členů včetně předsedy a místopředsedů komise v listopadu 1931 – únoru 1934 předseda a místopředsedové od listopadu 1931 předseda: Ču Te • místopředsedové: Wang Ťia-siang • Pcheng Te-chuaj předseda a místopředsedové od května 1933 předseda (na frontě): Ču Te • úřadující místopředseda (v zázemí): Siang Jing • místopředsedové: Wang Ťia-siang • Pcheng Te-chuaj členové od listopadu 1931 15 členů včetně předsedy a místopředsedů, od května 1933 ještě dva členové komise v únoru 1934 – prosinci 1936 předseda a místopředsedové od února 1934 předseda: Ču Te • místopředsedové: Čou En-laj • Wang Ťia-siang • Siang Jing (od září 1934; zprvu úřadující místopředseda, od října 1934 místopředseda) • Čang Kuo-tchao (od června 1935) předsednictvo od října 1936 Mao Ce-tung (vedl předsednictvo) • Pcheng Te-chuaj • Wang Ťia-siang • Ču Te • Čang Kuo-tchao • Čchen Čchang-chao členové od února 1934 více než 14 členů, od června 1935 ještě dva členové komise v prosinci 1936 – srpnu 1937 předseda a místopředsedové předseda: Mao Ce-tung • místopředsedové: Čou En-laj • Čang Kuo-tchao (do března 1937) • Ču Te (od března 1937) členové předsednictva Ču Te (od března 1937 místopředseda) • Pcheng Te-chuaj • Žen Pi-š’ • Che Lung členové od prosince 1936 16 členů bez předsedy, místopředsedů a členů předsednictva Ústřední revoluční vojenská komise KS Číny (srpen 1937 – srpen 1945) tajemník Mao Ce-tung zástupci tajemníka Ču Te • Čou En-laj • Wang Ťia-siang (od listopadu 1938) • Liou Šao-čchi (od března 1943) členové Pcheng Te-chuaj • Žen Pi-š’ (do března 1938) • Jie Ťien-jing • Lin Jü-jing (zemřel v březnu 1942) • Che Lung • Liou Po-čcheng • Sü Siang-čchien • Lin Piao Ústřední vojenská komise KS Číny (srpen 1945 – září 1949) předseda Mao Ce-tung místopředsedové Ču Te • Liou Šao-čchi • Čou En-laj • Pcheng Te-chuaj členové Čchen I • Nie Žung-čen • Che Lung • Sü Siang-čchien • Liou Po-čcheng • Lin Piao • Jie Ťien-jing Lidová revoluční vojenská rada Čínské lidové republiky (říjen 1949 – září 1954) předseda Mao Ce-tung místopředsedové Ču Te • Liou Šao-čchi • Čou En-laj • Pcheng Te-chuaj • Čcheng Čchien (RKCC) od listopadu 1951 i Lin Piao • Kao Kang (zemřel v srpnu 1954) od června 1954 i Liou Po-čcheng • Che Lung • Čchen I • Luo Žung-chuan • Sü Siang-čchien • Nie Žung-čen • Jie Ťien-jing členové Che Lung (místopředseda od června 1954) • Liou Po-čcheng (místopředseda od června 1954) • Čchen I (místopředseda od června 1954) • Lin Piao (místopředseda od listopadu 1951) • Sü Siang-čchien (místopředseda od června 1954) • Jie Ťien-jing (místopředseda od června 1954) • Nie Žung-čen (místopředseda od června 1954) • Kao Kang (místopředseda od listopadu 1951) • Su Jü • Čang Jün-i • Teng Siao-pching • Li Sien-nien • Žao Šu-š’ • Teng C’-chuej • Si Čung-sün • Luo Žuej-čching • Sa Čen-ping (nestraník; zemřel v dubnu 1952) • Čang Č’-čung (RKCC) • Fu Cuo-i (RKCC) • Cchaj Tching-kchaj (RKCC) • Lung Jün (RKCC) • Liou Fej od června 1954 i Sü Chaj-tung U nečlenů KS Číny je uvedena politická příslušnost: Revoluční výbor čínského Kuomintangu (RCCK), případně nestraník. Ústřední vojenská komise KS Číny (září 1954 – září 1959) předseda Mao Ce-tung členové Ču Te • Pcheng Te-chuaj (pověřen vyřizováním běžných záležitostí) • Lin Piao • Liou Po-čcheng • Che Lung • Čchen I • Teng Siao-pching • Luo Žung-chuan • Sü Siang-čchien • Nie Žung-čen • Jie Ťien-jing od listopadu 1956 Su Jü • Chuang Kche-čcheng • Čchen Keng • Tchan Čeng • Siao Ťin-kuang • Wang Šu-šeng • Sü Kuang-ta • Siao Chua • Liou Ja-lou • Chung Süe-č’ 8. ústřední vojenská komise KS Číny (září 1959 – duben 1969) předseda Mao Ce-tung místopředsedové Lin Piao (výkonný místopředseda) • Che Lung (do ledna 1967) • Nie Žung-čen od ledna 1966 i Čchen I • Liou Po-čcheng • Sü Siang-čchien • Jie Ťien-jing (současně od května 1966 generální sekretář) stálý výbor (do 1967) Ču Te • Čchen I (od ledna 1966 místopředseda) • Liou Po-čcheng (od ledna 1966 místopředseda) • Teng Siao-pching (do ledna 1967) • Luo Žung-chuan (zemřel v prosinci 1963) • Sü Siang-čchien (od ledna 1966 místopředseda) • Jie Ťien-jing (od ledna 1966 místopředseda) • Luo Žuej-čching (generální sekretář; do prosince 1965) • Tchan Čeng (do ledna 1961) od března 1967 i Sie Fu-č’ • Siao Chua (do července 1967) • Jang Čcheng-wu • Su Jü pracovní konference ústřední vojenské komise (říjen 1959 – srpen 1967) Luo Žuej-čching • Tchan Čeng • Jang Čcheng-wu • Siao Chua (do července 1967) • Čchiou Chuej-cuo • Čang Aj-pching (od května 1960 do července 1967) pracovní skupina ústřední vojenské komise od srpna 1967 Wu Fa-sien (předseda) • Jie Čchün • Čchiou Chuej-cuo • Čang Siou-čchuan od září 1967 Jang Čcheng-wu (předseda) • Wu Fa-sien • Jie Čchün • Čchiou Chuej-cuo • Li Cuo-pcheng • Li Tchien-chuan (od října 1967) • Liou Ťin-pching (od října 1967) od března 1968 Chuang Jung-šeng (předseda) • Wu Fa-sien (místopředseda) • Jie Čchün • Li Cuo-pcheng • Čchiou Chuej-cuo • Sie Fu-č’ (od listopadu 1968) • Wen Jü-čcheng (od listopadu 1968) • Li Tchien-jou (od ledna 1969) členové Su Jü (od března 1967 člen stálého výboru) • Čchen Keng • Siao Ťing-kuang • Wang Šu-šeng • Sü Kuang-ta • Liou Ja-lou zástupci generálního sekretáře Su Čen-chua (do 1967) • Siao Siang-žung (do května 1966) • Siao Chua (od října 1959 do července 1967) • Jang Čcheng-wu (od června 1965 do března 1968) • Wang Sing-tching (od března 1966)