Chuang Kche-čcheng
Chuang Kche-čcheng | |
---|---|
Narození | 1. října 1902 Yongxing County |
Úmrtí | 28. prosince 1986 (ve věku 84 let) Peking |
Místo pohřbení | Papaošanský revoluční hřbitov |
Povolání | politik a důstojník |
Ocenění | stratég Čínské lidové osvobozenecké armády |
Politická strana | Komunistická strana Číny (od 1925) |
Děti | Huang Mei |
Funkce | poslanec Všečínského shromáždění lidových zástupců |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Chuang Kche-čcheng (čínsky pchin-jinem Huáng Kèchéng, znaky zjednodušené 黄克诚, tradiční 黃克誠; 1. října 1902 – 28. prosince 1986) byl čínský komunistický vojevůdce, od roku 1927 se na komunistické straně účastnil bojů čínské občanské války, po vzniku Čínské lidové republiky sloužil v Chu-nanu jako komisař vojenské oblasti a tajemník provinčního výboru KS Číny. Od roku 1952 zastával vysoké funkce na ministerstvu obrany: zástupce náčelníka generálního štábu (1952–1954), náměstek ministra (1954–1959), náčelník hlavní správy týlu (1954–1958), náčelník generálního štábu (1958–1959). Od roku 1956 byl i tajemníkem sekretariátu ÚV KS Číny. Roku 1959 podpořil Pcheng Te-chuaje v jeho kritice politiky velkého skoku vpřed a následně byl odvolán z funkcí na ministerstvu obrany a roku 1962 i ze sekretariátu ÚV. Koncem roku 1965 byl přeložen na místo zástupce guvernéra provincie Šan-si. Během kulturní revoluce byl pronásledován. Roku 1977 se vrátil do veřejných funkcí a v letech 1978–1985 působil ve vedení ústřední komise pro kontrolu disciplíny KS Číny jako výkonný tajemník (do 1982) a druhý tajemník (poté).
Život
Chuang Kche-čcheng se narodil roku 1902 v okrese Jung-sing na jihovýchodě provincie Chu-nan,[1] v rodině drobného rolníka. Pracoval na rodinném pozemku, roku 1920 dokončil střední školu. Připojil se ke kuomintangské Národní revoluční armádě a roku 1924 absolvoval vojenskou akademii Whampoa v první skupině posluchačů. Roku 1925 vstoupil do Komunistické strany Číny.
Sloužil v pluku v severním Chu-nanu, kterému velel Pcheng Te-chuaj. Roku 1928 se Pcheng se svým plukem přidal na stranu komunistů a odešel na jih do Ťiang-si k oddílům Mao Ce-tunga a Ču Teho. Chuang Kche-čcheng sloužil v Pcheng Te-chuajových vojscích, od roku 1930 jako velitel divize v Pcheng Te-chuajově 3. sboru, od roku 1932 komisař divize, pak náčelník politického oddělení sboru. Se 3. sborem se účastnil Dlouhého pochodu. Na začátku druhé čínsko-japonské války byl politickým komisařem 344. brigády ve 115. divizi 8. pochodové armády. Jeho brigáda bojovala v Šan-si, Che-peji a Che-nanu. Po roce 1940 postupně sloužil jako velitel 5. kolony 8. pochodové armády, velitel vojenské oblasti severní Ťiang-su, velitel divize v Nové 4. armádě.[1]
Roku 1945 byl na VII. sjezdu KS Číny zvolen kandidátem ústředního výboru. Téhož roku byl převeden do Mandžuska, kde organizoval komunistická vojska, od roku 1946 jako velitel vojenského okruhu Ťi-lin-Liao-ning, později zástupce velitele vojenského okruhu Liao-ning-Džehol, velitel 2. kolony Severozápadní polní armády (1948).[1] Účastnil se bojů v Mandžusku a poté v řadách 4. polní armády (přejmenovaná Severozápadní polní armáda) obsazení Pekingu a Tchien-ťinu. Krátce (leden–květen 1949) vykonával funkci tajemníka městského výboru KS Číny v Tchien-ťinu. Poté se 4. polní armádou odešel do střední Číny, a podílel se s ní na dobytí Chu-peje, Chu-nanu a dalších provincií střední a jižní Číny. V Chu-nanu zůstal i po skončení bojů, jako tajemník chunanského provinčního výboru KS Číny (1949–1952), politický komisař chunanské vojenské oblasti a člen středojižního vojensko-administrativního výboru. Roku 1950 byl převeden z kandidátů mezi členy ústředního výboru KS Číny.[1]
V listopadu 1952 byl přeložen do Pekingu na místo zástupce náčelníka generálního štábu Čínské lidové osvobozenecké armády (1952–1954) a člena státní plánovací komise (1952–1954). Od října 1954 vedl Hlavní správu týlu Čínské lidové osvobozenecké armády a současně vykonával funkci náměstka ministra obrany, současně byl zvolen členem stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců (1954–1959) a členem Státního výboru obrany.[1] Při zavedení vojenských hodností roku 1955 byl jmenován jedním z deseti armádních generálů Čínské lidové osvobozenecké armády. Na VIII. sjezdu KS Číny byl znovuzvolen členem ústředního výboru a navíc i tajemníkem sekretariátu ÚV.[1] V listopadu 1956 byl s několika dalšími generály přijat mezi členy ústřední vojenské komise KS Číny. Po dvou letech, v říjnu 1958, přešel ze správy týlu do funkce náčelníka generálního štábu, přičemž zůstal náměstkem ministra obrany.
V roce 1959 patřil mezi kritiky neúspěšné politiky velkého skoku, byl odsouzen jako člen „protistranické skupiny“ vedené ministrem obrany Pcheng Te-chuajem. Byl zbaven všech funkcí v ministerstvu obrany a bylo proti němu zahájeno vyšetřování. V dubnu 1962 byl odvoláni ze sekretariátu ÚV. V prosinci 1965 byl jmenován zástupcem guvernéra provincie Šan-si.[1]
Když v roce 1966 začala kulturní revoluce, byl pronásledován Rudými gardami a zbaven veřejných funkcí.
V prosinci 1977 byl jmenován poradcem ústřední vojenské komise. Na jaře 1978 zvolen poslancem Všečínského shromáždění lidových zástupců a členem stálého výboru celostátního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění (do 1983).[1] V prosinci 1978 byl vrácen do ústředního výboru a současně se stal výkonným tajemníkem ústřední komise pro kontrolu disciplíny KS Číny, organizoval rehabilitace osob postižených během kulturní revoluce. Po XII. sjezdu KS Číny v září 1982 odešel z ústředního výboru, zůstal v ústřední komisi pro kontrolu disciplíny jako druhý tajemník (do září 1985).[1]
Zemřel v Pekingu 28. prosince 1986.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Huang Kecheng na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e f g h i BARTKE, Wolfgang. Who was Who in the People's Republic of China : with more than 3100 portraits. München: Saur, 1997. ISBN 3-598-11331-5. S. 168. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Chuang Kche-čcheng na Wikimedia Commons
8. sekretariát ÚV KS Číny (září 1956 – duben 1969) | |||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
tajemníci sekretariátu |
| ||||||||||||||||
kandidáti sekretariátu | |||||||||||||||||
• → 11. sekretariát |
Člen vedení ozbrojených sil Čínské lidové republiky | |||||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
|
Představitelé Tchien-ťinu po roce 1949 | |
---|---|
tajemníci městského výboru KS Číny | Chuang Kche-čcheng (1949) • Chuang Ťing (1949–1953) • Chuang Chuo-čching (1953–1958) • Wan Siao-tchang (1958–1966) • Sie Süe-kung (1967–1978) • Lin Chu-ťia (1978) • Čchen Wej-ta (1978–1984) • Ni Č’-fu (1984–1987) • Li Žuej-chuan (1987–1989) • Tchan Šao-wen (1989–1993) • Nie Pi-čchu (úřadující, 1993) • Kao Te-čan (1993–1997) • Čang Li-čchang (1997–2007) • Čang Kao-li (2007–2012) • Sun Čchun-lan (2012–2014) • Chuang Sing-kuo (úřadující, 2014–2016) • Li Chung-čung (2016–2022) • Čchen Min-er (2022– ) |
starostové | Chuang Ťing (1949–1952) • Wu Te (1952–1955) • Chuang Chuo-čching (1955–1958) • Li Keng-tchao (1958–1963) • Chu Čao-cheng (1963–1967) • Sie Süe-kung (1967–1978) • Lin Chu-ťia (1978) • Čchen Wej-ta (1978–1980) • Chu Čchi-li (1980–1982) • Li Žuej-chuan (1982–1989) • Nie Pi-čchu (1989–1993) • Čang Li-čchang (1993–1998) • Li Šeng-lin (1998–2002)• Taj Siang-lung (2002–2007) • Chuang Sing-kuo (2007–2016) • Wang Tung-feng (2016–2017) • Čang Kuo-čching (2018–2020) • Liao Kuo-sün (2020–2022) • Čang Kung (2022– ) |
předsedové městského lidového shromáždění | Jen Ta-kchaj (1980–1983) • Čang Caj-wang (1983–1988) • Wu Čen (1988–1993) • Nie Pi-čchu (1993–1998) • Čang Li-čchang (1998–2003) • Fang Feng-jou (2003–2006) • Liou Šeng-jü (2006–2011) • Siao Chuaj-jüan (2011–2018) • Tuan Čchun-chua (2018–2023) • Jü Jün-lin (2023– ) |
předsedové městského výboru ČLPPS | Chuang Chuo-čching (1955–1960) • Wan Siao-tchang (1960–1966) • Sie Süe-kung (1977–1979) • Jen Ta-kchaj (1979–1980) • Chuang Č’-kang (1980–1983) • Čchen Ping (1983–1987) • Wu Čen (1987–1988) • Tchan Šao-wen (1988–1990) • Liou Ťin-feng (1990–1998) • Fang Feng-jou (1998–2003) • Sung Pching-šun (2003–2008) • Sing Jüan-min (2008–2013)• Che Li-feng (2013–20414) • Cang Sien-fu (2015–2018) • Šeng Mao-lin (2018–2023) • Wang Čchang-sung (2023– ) |
Představitelé Chu-nanu po roce 1949 | |
---|---|
tajemníci provinčního výboru KS Číny | Chuang Kche-čcheng (1949–1952) • Ťin Ming (1952–1953) • Čou Siao-čou (1953–1957) • Čou Chuej (1957–1959) • Čang Pching-chua (1959–1966) • Wang Jen-čchun (1966–1967) • Chua Kuo-feng (1970–1977) • Mao Č’-jung (1977–1988) • Siung Čching-čchüan (1988–1993) • Wang Mao-lin (1993–1998) • Jang Čeng-wu (1998–2005) • Čang Čchun-sien (2005–2010) • Čou Čchiang (2010–2013) • Sü Šou-šeng (2013–2016) • Tu Ťia-chao (2016–2020) • Sü Ta-če (2020–2021) • Čang Čching-wej (2021–2023) • Šen Siao-ming (2023– ) |
předsedové provinčního lidového shromáždění | Wan Ta (1979–1983) • Sun Kuo-č’ (1983–1985) • Ťiao Lin-i (1985–1988) • Liou Fu-šeng (1988–1998) • Wang Mao-lin (1998) • Jang Čeng-wu (1999–2006) • Čang Čchun-sien (2006–2010) • Čou Čchiang (2010–2013) • Sü Šou-šeng (2013–2017) • Tu Ťia-chao (2017–2021) • Sü Ta-če (2021–2022) • Čang Čching-wej (2022– ) |
guvernéři | Čchen Ming-žen (1949) • Čcheng Čchien (1949–1950) • Wang Šou-tao (1950–1952) • Čcheng Čchien (1952–1967) • Li Jüan (1968–1970) • Chua Kuo-feng (1970–1977) • Mao Č’-jung (1977–1979) • Sun Kuo-č’ (1979–1983) • Liou Čeng (1983–1985) • Siung Čching-čchüan (1985–1989) • Čchen Pang-ču (1989–1995) • Jang Čeng-wu (1995–1998) • Čchu Po (1998–2001) • Čang Jün-čchuan (2001–2003) • Čou Po-chua (2003–2006) • Čou Čchiang (2006–2010) • Sü Šou-šeng (2010–2013) • Tu Ťia-chao (2013–2016) • Sü Ta-če (2016–2020) • Mao Wej-ming (2020– ) |
předsedové provinčního výboru ČLPPS | Čou Siao-čou (1955–1959) • Čang Pching-chua (1959–1966) • Mao Č’-jung (1977–1979) • Čou Li (1979–1983) • Čcheng Sing-ling (1983–1988) • Liou Čeng (1988–1998) • Liou Fu-šeng (1998–2001) • Wang Kche-jing (2001–2003) • Chu Piao (2003–2013) • Čchen Čchiou-fa (2013–2016) • Li Wej-wej (2016–2023) • Mao Wan-čchun (2023– ) |