Wu Te

Wu Te
Narození	5. února 1913 Fengrun District
Úmrtí	29. listopadu 1995 (ve věku 82 let) Peking
Alma mater	Pekingská univerzita
Povolání	politik
Politická strana	Komunistická strana Číny
Funkce	starosta Tchien-ťinu (1952–1955) tajemník ťilinského provinčního výboru Komunistické strany Číny (1955–1966) starosta Pekingu (1966–1967) tajemník pekingského městského výboru KS Číny (1972–1978) starosta Pekingu (1972–1978) … více na Wikidatech
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Wu Te je čínské jméno, v němž Wu je příjmení.

Wu Te (čínsky pchin-jinem Wú Dé, znaky zjednodušené 吴德, tradiční 吳德; 5. února 1913 — 29. listopadu 1995) byl čínský komunistický politik. Zprvu regionální politik v Tchien-ťinu a Ťi-linu, koncem 60. let byl Mao Ce-tungem převeden do Pekingu, jako druhý tajemník městského výboru komunistické strany, pak místopředseda revolučního výboru, po smrti Sie Fu-č’a roku 1972 stanul v čele pekingského revolučního výboru i městského výboru strany. Byl členem politbyra ústředního výboru KS Číny (1973–1980), místopředsedou stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců (parlamentu, 1975–1980). Patřil mezi stoupence kulturní revoluce, kteří od počátku 70. let konsolidovali zemi. Roku 1976 se s Maovým nástupcem Chua Kuo-fengem a většinou politbyra postavil proti levicovým radikálům (gang čtyř). S dalšími stoupenci Chua Kuo-fenga byl roku 1980 pod tlakem skupiny kolem Teng Siao-pchinga odvolán z funkcí.

Život

Vlastní jméno Wu Teho bylo Li Čchun-chua (čínsky pchin-jinem Lǐ Chūnhuá, znaky zjednodušené 李春华, tradiční 李春華), Wu Te byl stranický pseudonym. Narodil se 5. února 1913 v okrese Feng-žun východně od Pekingu, v provincii Che-pej. Během studia na pekingské univerzitě vstoupil roku 1933 do Komunistické strany Číny,^[1] organizoval stávky a další dělnické akce v severovýchodním Che-peji, v oblasti Tchang-šanu. Po vypuknutí druhé čínsko-japonské války zorganizoval Chepejskou protijaponskou armádu a zapojil ji do partyzánské války v severních oblastech. V roce 1940 byl jmenován vedoucím komise při ústředním výboru KS Číny, která dohlížela na činnost odborů za nepřátelskou linií v severní Číně, roku 1942 působil jako komisař pluku v komunistické armádě. Po skončení čínské občanské války působil jako funkcionář odborů v severní Číně, krátce roku 1948 i jako stranický tajemník v Tchang-šanu.^[1]

Po vzniku Čínské lidové republiky roku 1949 nedlouho pracoval v Pekingu jako náměstek ministra průmyslu paliv. Roku 1950 byl zvolen tajemníkem provinčního výboru KS Číny v Pching-jüanu (místo Pchan Fu-šenga). Roku 1952, v souvislosti se zrušením provincie Pching-jüan, byl přeložen do Tchien-ťinu na místo náměstka starosty a pak starosty (1952–1955).^[1] V únoru 1955 přešel do funkce prvního tajemníka ťilinského provinčního výboru KS Číny, v 60. letech současně vykonával funkci komisaře ťilinského vojenského obvodu a tajemníka severovýchodního byra ÚV KS Číny. Na VIII. sjezdu KS Číny v roce 1956 byl zvolen kandidátem ústředního výboru KS Číny.^[1] Jeho úspěšné práce v Ťi-linu si všiml Mao Ce-tung, který si ho zařadil mezi čtyři nejtalentovanější provinční lídry (s Wang Žen-čungem, Tchao Lu-ťiaem a Čao C’-jangem).^[2]

V Ťi-linu zůstal do roku 1966. S nástupem kulturní revoluce a odvoláním pekingského prvního tajemníka Pcheng Čena byl v červnu 1966 zvolen druhým tajemníkem pekingského městského výboru KS Číny.^[1] Rozhodně podporoval kulturní revoluci, včetně Mao Ce-tungova hesla „palte na štáby“, namířeného proti stávající stranické a státní byrokracii, aktivně prosazoval organizaci rudých gard na Pekingské univerzitě. V roce 1967 byl jmenován místopředsedou pekingského revolučního výboru, který přebral správu města (výboru předsedal Sie Fu-č’). V říjnu 1968 ho účastníci zasedání ústředního výboru převedli z kandidátů mezi členy ÚV. V dubnu 1969 byl na IX. sjezdu KS Číny znovuzvolen členem ústředního výboru^[1]. Od června 1970 vedl skupinu pro kulturní revoluci státní rady, která převzala funkce ministerstva kultury (do ledna 1975), při řízení kultury se střetával s vlivem Ťiang Čching, který obvykle nepřevážil ani s případnou podporou Čou En-laje.^[3]

V roce 1970 po roztržce Mao Ce-tunga s ministrem obrany Lin Piaem a Čchenem Po-ta naléhal na Maa, aby rychle a osobně zakročil proti potenciální opozici v řadách armád. Mao Ce-tung reagoval oceněním Wu Teovy loajality. Po odhalení „Lin Piaova spiknutí“ v roce 1971 Wu Te posílil svou pozici. Po smrti Sie Fu-č’ v březnu 1972 Wu Te přebral vedení Pekingu, když se stal novým prvním tajemníkem pekingského městského výboru KS Číny a předsedou pekingského revolučního výboru. Od května 1973 se účastnil práce politbyra (s dalšími nečleny politbyra Chua Kuo-fengem a Wang Chung-wenem).^[4] V srpnu 1973 na X. sjezdu KS Číny byl znovuzvolen do ústředního výboru a ústředním výborem pak zvolen členem politbyra, patřil ke zkušeným regionálním politikům mladší generace (kromě něj i Chua Kuo-feng, Ťi Teng-kchuej a Li Te-šeng), které Mao vyzdvihl do politbyra s tím, že zaujmou vysoké státní a stranické funkce.^[2] V lednu 1975 byl zvolen místopředsedou stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců (parlamentu, jehož předseda byl zároveň hlavou státu, znovuzvolen 1978, odvolán v dubnu 1980).^[1] Byl zastáncem tvrdého maoistického kursu. Aktivně se podílel na ideologických a represivních kampaních, zejména na kampani „kritiky Lin Piaa a Konfucia“, vystupoval proti rehabilitaci Teng Siao-pchinga. Zároveň měl špatné vztahy k šanghajským radikálům v politbyru a zejména k Ťiang Čching. V dubnu 1976 se podílel na násilném potlačení demonstrací a nepokojů v Pekingu a následných represích, což mu vyneslo nechvalnou pověst mezi obyvatelstvem metropole.

Po smrti Mao Ce-tunga v září 1976 se postavil na stranu Maova nástupce Chua Kuo-fenga a s Wang Tung-singem a Čchen Si-lienem sehrál rozhodující roli v přípravě a provedení zatčení takzvaného „gangu čtyř“ v říjnu 1976. Poté patřil ke skupině umírněných maoistů kolem Chua Kuo-fenga, vyslovujících se pro pokračování Maovy politiky bez excesů radikálů „gangu čtyř“ (patřil k nim Wang Tung-sing, Ťi Teng-kcuej a Čchen Si-lien). Vliv Chua Kuo-fenga a jeho stoupenců však klesal s tím, jak sílila pozice Teng Siao-pchinga, rehabilitovaného v polovině roku 1977. Na XI. sjezdu KS Číny v srpnu 1977 byl znovuzvolen do ÚV i politbyra.

V říjnu 1978 byl odvolán z vedení pekingské strany i revolučního výboru.^[1] Na plénu ÚV v prosinci téhož roku byl kritizován. V únoru 1980 byl odvolán z politbyra a v dubnu z funkce místopředsedy stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců. Na XII. sjezdu KS Číny v září 1982 již nebyl zvolen do ÚV, náhradou přešel do ústřední poradní komise KS Číny (znovuzvolen 1987, do 1992), už bez významnějšího politického vlivu.

Zemřel v Pekingu 29. listopadu 1995.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Wu De na anglické Wikipedii.

↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h BARTKE, Wolfgang. Who was who in the People's Republic of China. München: K. G. Saur, 1997. ISBN 3-598-11331-5. S. 501–202. (anglicky)
↑ ^a ^b TEIWES, Frederick C.; SUN, Warren. The end of the Maoist era : Chinese politics during the twilight of the Cultural Revolution, 1972–1976. Armonk, New York: M.E.Sharpe, 2007. ISBN 978-0-7656-1096-6. S. 10. (anglicky) [Dále jen Teiwes, Sun].
↑ Teiwes, s. 56–57.
↑ Teiwes, s. 38.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Wu Te na Wikimedia Commons

Člen vedení Komunistické strany Číny

10. politbyro ÚV KS Číny (srpen 1973 – srpen 1977)

členové politbyra

stálý výbor


Mao Ce-tung (předseda ÚV; zemřel v říjnu 1976) • Čou En-laj (místopředseda ÚV; zemřel v lednu 1976) • Wang Chung-wen (místopředseda ÚV; zatčen v říjnu 1976) • Kchang Šeng (místopředseda ÚV; zemřel v prosinci 1975) • Jie Ťien-jing (místopředseda ÚV) • Li Te-šeng (místopředseda ÚV a člen stálého výboru do ledna 1975) • Ču Te (zemřel v červenci 1976) • Čang Čchun-čchiao (zatčen v říjnu 1976) • Tung Pi-wu (zemřel v dubnu 1975)

od ledna 1975 i	Teng Siao-pching (místopředseda ÚV; odvolán v dubnu 1976, opět člen stálého výboru a místopředseda ÚV od července 1977)

od dubna 1976 i	Chua Kuo-feng (místopředseda ÚV, od října 1976 předseda ÚV)

Wej Kuo-čching • Liou Po-čcheng • Ťiang Čching (zatčena v říjnu 1976) • Sü Š’-jou • Chua Kuo-feng (od dubna 1976 člen stálého výboru) • Ťi Teng-kchuej • Wu Te • Wang Tung-sing • Čchen Jung-kuej • Čchen Si-lien • Li Sien-nien • Jao Wen-jüan (zatčen v říjnu 1976)

od prosince 1973 i

Teng Siao-pching (od ledna 1975 člen stálého výboru)

od ledna 1975 i

Li Te-šeng (do ledna 1975 místopředseda ÚV a člen stálého výboru)

kandidáti politbyra

Wu Kuej-sien • Su Čen-chua • Ni Č’-fu • Saifuddin Azizi

9. politbyro ← • → 11. politbyro

11. politbyro ÚV KS Číny (srpen 1977 – září 1982)

členové politbyra

stálý výbor


Chua Kuo-feng (předseda ÚV do června 1981, pak místopředseda) • Jie Ťien-jing (místopředseda ÚV) • Teng Siao-pching (místopředseda ÚV) • Li Sien-nien (místopředseda ÚV) • Wang Tung-sing (místopředseda ÚV; odvolán v únoru 1980)

od prosince 1978 i	Čchen Jün (místopředseda ÚV)

od února 1980 i	Chu Jao-pang (od června 1981 předseda ÚV) • Čao C’-jang (od června 1981 místopředseda ÚV)

Wej Kuo-čching • Ulanfu • Fang I • Liou Po-čcheng • Sü Š’-jou • Ťi Teng-kchuej (odvolán v únoru 1980) • Su Čen-chua (zemřel v únoru 1979) • Li Te-šeng • Wu Te (odvolán v únoru 1980) • Jü Čchiou-li • Čang Tching-fa • Čchen Jung-kuej • Čchen Si-lien (odvolán v únoru 1980) • Keng Piao • Nie Žung-čen • Ni Č’-fu • Sü Siang-čchien • Pcheng Čchung

od prosince 1978 i

Chu Jao-pang (od února 1980 člen stálého výboru) • Teng Jing-čchao • Wang Čen

od září 1979 i

Čao C’-jang (od února 1980 člen stálého výboru) • Pcheng Čen

kandidáti politbyra

Čao C’-jang (od září 1979 člen politbyra) • Čchen Mu-chua • Saifuddin Azizi

10. politbyro ← • → 12. politbyro

Místopředsedové stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců

1. volební období (1954–1959)


Sung Čching-ling, Lin Po-čchü, Li Ťi-šen, Čang Lan (zemřel 1955), Luo Žung-chuan, Šen Ťün-žu, Kuo Mo-žo, Chuang Jen-pchej, Pcheng Čen, Li Wej-chan, Čchen Šu-tchung, Tändzin Gjamccho, Saifuddin Azizi

od 1958 i	Čcheng Čchien

2. volební období (1959–1964)

Lin Po-čchü (zemřel 1960), Li Ťi-šen (zemřel 1959), Luo Žung-chuan (zemřel 1963), Šen Ťün-žu (zemřel 1963), Kuo Mo-žo, Chuang Jen-pchej, Pcheng Čen, Li Wej-chan, Čchen Šu-tchung, Tändzin Gjamccho (do 1959), Saifuddin Azizi, Čcheng Čchien, Čhökji Gjalcchän (do 1964), Che Siang-ning, Liou Po-čcheng, Lin Feng

3. volební období (1965–1975)

Pcheng Čen (do 1966), Liou Po-čcheng, Li Ťing-čchüan (do 1966), Kchang Šeng, Kuo Mo-žo, Che Siang-ning (zemřela 1972), Chuang Jen-pchej (zemřel 1965), Čchen Šu-tchung (zemřel 1966), Li Süe-feng, Sü Siang-čchien, Jang Ming-süan (zemřel 1967), Čcheng Čchien (zemřel 1968), Saifuddin Azizi, Lin Feng (do 1966), Liou Ning-i, Čang Č’-čung (zemřel 1969), Ngaphö Ngawangdžigme, Čou Ťien-žen

4. volební období (1975–1978)


Tung Pi-wu (zemřel 1975), Sung Čching-ling, Kchang Šeng (zemřel 1975), Liou Po-čcheng, Wu Te, Wej Kuo-čching, Saifuddin Azizi, Kuo Mo-žo, Sü Siang-čchien, Nie Žung-čen, Čchen Jün, Tchan Čen-lin, Li Ťing-čchüan, Čang Ting-čcheng, Cchaj Čchang, Ulanfu, Ngaphö Ngawangdžigme, Čou Ťien-žen, Sü Te-cheng, Chu Ťüe-wen, Li Su-wen, Jao Lien-wej

od 1976 i	Teng Jing-čchao

5. volební období (1978–1983)


Sung Čching-ling (zemřela 1981), Nie Žung-čen (do 1980), Liou Po-čcheng (do 1980), Ulanfu, Wu Te (do 1980), Wej Kuo-čching, Čchen Jün, Kuo Mo-žo (zemřel 1978), Tchan Čen-lin, Li Ťing-čchüan, Čang Ting-čcheng (do 1980), Cchaj Čchang (do 1980), Teng Jing-čchao, Saifuddin Azizi, Liao Čcheng-č’, Ťi Pcheng-fej (do 1979), Ngaphö Ngawangdžigme, Čou Ťien-žen (do 1980), Sü Te-cheng, Chu Ťüe-wen

od 1979 i	Pcheng Čen, Siao Ťin-kuang, Ču Jün-šan (zemřel 1981), Š’ Liang

od 1980 i	Pcheng Čchung, Si Čung-sün, Su Jü, Jang Šang-kchun, Čhökji Gjalcchän

od 1981 i	Ču Süe-fan

6. volební období (1983–1988)


Čchen Pchi-sien, Wej Kuo-čching, Keng Piao, Chu Ťüe-wen, Sü Te-cheng, Pcheng Čchung, Wang Žen-čung, Š’ Liang (zemřela 1985), Ču Süe-fan, Ngaphö Ngawangdžigme, Čhökji Gjalcchän, Saifuddin Azizi, Čou Ku-čcheng, Jen Ťi-cch’, Chu Jü-č’ (zemřel 1986), Žung I-žen, Jie Fej, Liao Chan-šeng, Chan Sien-čchu, Chuang Chua

od 1986 i	Čchu Tchu-nan

7. volební období (1988–1993)

Si Čung-sün, Ulanfu (zemřel 1988), Pcheng Čchung, Wej Kuo-čching (zemřel 1989), Ču Süe-fan, Ngaphö Ngawangdžigme, Čhökji Gjalcchän (zemřel 1989), Saifuddin Azizi, Čou Ku-čcheng, Jen Ťi-cch’, Žung I-žen, Jie Fej, Liao Chan-šeng, Ni Č’-fu, Čchen Mu-chua, Fej Siao-tchung, Sun Čchi-meng, Lej Ťie-čchiung, Wang Chan-pin

8. volební období (1993–1998)

Tchien Ťi-jün, Wang Chan-pin, Ni Č’-fu, Čchen Mu-chua, Fej Siao-tchung, Sun Čchi-meng, Lej Ťie-čchiung, Čchin Ťi-wej (zemřel 1997), Li Si-ming, Wang Ping-čchien, Pagpalha Geleg Namgjal, Wang Kuang-jing, Čcheng S’-jüan, Lu Ťia-si, Bög, Tömür Dawamät, Kan Kchu (zemřel 1993), Li Pchej-jao (zemřel 1996), Wu Ťie-pching

9. volební období (1998–2003)

Tchien Ťi-jün, Sie Fej (zemřel 1999), Ťiang Čchun-jün, Cou Ťia-chua, Pagpalha Geleg Namgjal, Wang Kuang-jing, Čcheng S’-jüan, Bög, Tömür Dawamät, Wu Ťie-pching, Pcheng Pchej-jün, Che Lu-li, Čou Kuang-čao, Čcheng Kche-ťie (do 2000), Cchao Č’, Ting Š’-sun, Čcheng S’-wej, Sü Ťia-lu, Ťiang Čeng-chua

10. volební období (2003–2008)

Wang Čao-kuo, Li Tchie-jing, Ismail Ähmäd, Che Lu-li, Ting Š’-sun, Čcheng S’-wej, Sü Ťia-lu, Ťiang Čeng-chua, Ku Siou-lien, Ragdi, Šeng Chua-žen, Lu Jung-siang, Ojuunčimeg, Chan Čchi-te, Fu Tchie-šan (zemřel 2007)

11. volební období (2008–2013)

Wang Čao-kuo, Lu Jung-siang, Ojuunčimeg, Chan Čchi-te, Chua Ťien-min, Čchen Č’-li, Čou Tchie-nung, Li Ťien-kuo, Ismail Tiliwaldi, Ťiang Šu-šeng, Čchen Čchang-č’, Jen Ťün-čchi, Sang Kuo-wej

12. volební období (2013–2018)

Li Ťien-kuo, Wang Šeng-ťün, Čchen Čchang-č’, Jen Ťün-čchi, Wang Čchen, Šen Jüe-jüe, Ťi Ping-süan, Čang Pching, Čhampa Phüncchog, Ärkin Iminbaqi, Wan E-siang, Čang Pao-wen, Čchen Ču

13. volební období (2018–2023)

Wang Čchen, Cchao Ťien-ming, Čang Čchun-sien, Šen Jüe-jüe, Ťi Ping-süan, Ärkin Iminbaqi, Wan E-siang, Čchen Ču, Wang Tung-ming, Padma Čhöling, Ting Čung-li, Chao Ming-ťin, Cchaj Ta-feng, Wu Wej-chua

14. volební období (2023–2028)

Li Chung-čung, Wang Tung-ming, Siao Ťie, Čeng Ťien-pang, Ting Čung-li, Chao Ming-ťin, Cchaj Ta-feng, Che Wej, Wu Wej-chua, Tchie Ning, Pcheng Čching-chua, Čang Čching-wej, Losang Gjalcen, Šöhrät Zakir

Představitelé Pekingu po roce 1949

tajemníci městského výboru KS Číny	Pcheng Čen (1948–1966) • Li Süe-feng (1966–1967) • Sie Fu-č’ (1971–1972) • Wu Te (1972–1978) • Lin Chu-ťia (1978–1981) • Tuan Ťün-i (1981–1984) • Li Si-ming (1984–1992) • Čchen Si-tchung (1992–1995) • Wej Ťien-sing (1995–1997) • Ťia Čching-lin (1997–2002) • Liou Čchi (2002–2012) • Kuo Ťin-lung (2012–2017) • Cchaj Čchi (2017–2022) • Jin Li (od 2022)

předsedové městského lidového shromáždění	Ťia Tching-san (1979–1983) • Čao Pcheng-fej (1983–1993) • Čang Ťien-min (1993–2001) • Jü Ťün-po (2001–2007) • Tu Te-jin (2007–2017) • Li Wej (od 2017)

starostové	Jie Ťien-jing (1948–1949) • Nie Žung-čen (1949–1951) • Pcheng Čen (1951–1966) • Wu Te (1966–1967) • Sie Fu-č’ (1967–1972) • Wu Te (1972–1978) • Lin Chu-ťia (1978–1981) • Ťiao Žuo-jü (1981–1983) • Čchen Si-tchung (1983–1993) • Li Čchi-jen (1993–1996) • Ťia Čching-lin (1996–1999) • Liou Čchi (1999–2003) • Meng Süe-nung (2003) • Wang Čchi-šan (2003–2007) • Kuo Ťin-lung (2007–2012) • Wang An-šun (2012–2016) • Cchaj Čchi (2016–2017) • Čchen Ťi-ning (2017–2022) • Jin Jung (od 2022)

předsedové městského výboru ČLPPS	Liou Žen (1955–1967) • Ting Kuo-jü (1977–1979) • Čao Pcheng-fej (1979–1983) • Liou Tao-šeng (1983–1985) • Fan Ťin (1985–1986) • Paj Ťie-fu (1986–1993) • Wang Ta-ming (1993–1998) • Čchen Kuang-wen (1998–2003) • Čcheng Š’-e (2003–2006) • Jang An-ťiang (2006–2011) • Wang An-šun (2011–2013) • Ťi Lin (2013–2022) • Wej Siao-tung (od 2022)

Představitelé Ťi-linu po roce 1949

tajemníci provinčního výboru KS Číny	Liou Si-wu (1949–1952) • Li Meng-ling (1952–1955) • Wu Te (1955–1966) • Čao Lin (1966–1967) • Wang Chuaj-siang (1971–1977) • Wang En-mao (1977–1981) • Čchiang Siao-čchu (1981–1985) • Kao Ti (1985–1988) • Che Ču-kchang (1988–1995) • Čang Te-ťiang (1995–1998) • Wang Jün-kchun (1998–2006) • Wang Min (2006–2009) • Sun Čeng-cchaj (2009–2012) • Wang Žu-lin (2012–2014) • Bajančulú (2014–2020) • Ťing Ťün-chaj (2020– )

předsedové provinčního lidového shromáždění	Li Jou-wen (1980–1983) • Jü Kche (1983–1985) • Čao Siou (1985–1988) • Chuo Ming-kuang (1988–1993) • Che Ču-kchang (1993–1998) • Čang Te-ťiang (1998) • Sang Feng-wen (1998–1999) • Wang Jün-kchun (1999–2008) • Wang Min (2008–2010) • Sun Čeng-cchaj (2010–2013) • Wang Žu-lin (2013–2014) • Bajančulú (2014–2021) • Ťing Ťün-chaj (2021– )

guvernéři	Čou Čch’-cheng (1949–1952) • Li Jou-wen (1952–1967) • Wang Chuaj-siang (1968–1977) • Wang En-mao (1977–1980) • Jü Kche (1980–1982) • Čang Ken-šeng (1982–1983) • Čao Siou (1983–1985) • Kao Te-čan (1985–1987) • Che Ču-kchang (1987–1989) • Wang Čung-jü (1989–1992) • Kao Jen (1992–1995) • Wang Jün-kchun (1995–1998) • Chung Chu (1998–2004) • Wang Min (2004–2006) • Chan Čchang-fu (2006–2009) • Wang Žu-lin (2009–2012) • Bajančulú (2012–2014) • Ťiang Čchao-liang (2014–2016) • Liou Kuo-čung (2016–2018) • Ťing Ťün-chaj (2018–2020) • Chan Ťün (2020–2023) • Chu Jü-tching (2023– )

předsedové provinčního výboru ČLPPS	Li Ti-pching (1955–1977) • Wang En-mao (1977–1980) • Li Ti-pching (1980–1985) • Liou Ťing-č’ (1985–1988) • Liou Jün-čao (1988–1998) • Čang Jüe-čchi (1998–2003) • Wang Kuo-fa (2003–2011) • Bajančulú (2011–2013) • Chuang Jen-ming (2013–2018) • Ťiang Ce-lin (2018–2023) • Ču Kuo-sien (2023– )

Představitelé Tchien-ťinu po roce 1949

tajemníci městského výboru KS Číny	Chuang Kche-čcheng (1949) • Chuang Ťing (1949–1953) • Chuang Chuo-čching (1953–1958) • Wan Siao-tchang (1958–1966) • Sie Süe-kung (1967–1978) • Lin Chu-ťia (1978) • Čchen Wej-ta (1978–1984) • Ni Č’-fu (1984–1987) • Li Žuej-chuan (1987–1989) • Tchan Šao-wen (1989–1993) • Nie Pi-čchu (úřadující, 1993) • Kao Te-čan (1993–1997) • Čang Li-čchang (1997–2007) • Čang Kao-li (2007–2012) • Sun Čchun-lan (2012–2014) • Chuang Sing-kuo (úřadující, 2014–2016) • Li Chung-čung (2016–2022) • Čchen Min-er (2022– )

starostové	Chuang Ťing (1949–1952) • Wu Te (1952–1955) • Chuang Chuo-čching (1955–1958) • Li Keng-tchao (1958–1963) • Chu Čao-cheng (1963–1967) • Sie Süe-kung (1967–1978) • Lin Chu-ťia (1978) • Čchen Wej-ta (1978–1980) • Chu Čchi-li (1980–1982) • Li Žuej-chuan (1982–1989) • Nie Pi-čchu (1989–1993) • Čang Li-čchang (1993–1998) • Li Šeng-lin (1998–2002)• Taj Siang-lung (2002–2007) • Chuang Sing-kuo (2007–2016) • Wang Tung-feng (2016–2017) • Čang Kuo-čching (2018–2020) • Liao Kuo-sün (2020–2022) • Čang Kung (2022– )

předsedové městského lidového shromáždění	Jen Ta-kchaj (1980–1983) • Čang Caj-wang (1983–1988) • Wu Čen (1988–1993) • Nie Pi-čchu (1993–1998) • Čang Li-čchang (1998–2003) • Fang Feng-jou (2003–2006) • Liou Šeng-jü (2006–2011) • Siao Chuaj-jüan (2011–2018) • Tuan Čchun-chua (2018–2023) • Jü Jün-lin (2023– )

předsedové městského výboru ČLPPS	Chuang Chuo-čching (1955–1960) • Wan Siao-tchang (1960–1966) • Sie Süe-kung (1977–1979) • Jen Ta-kchaj (1979–1980) • Chuang Č’-kang (1980–1983) • Čchen Ping (1983–1987) • Wu Čen (1987–1988) • Tchan Šao-wen (1988–1990) • Liou Ťin-feng (1990–1998) • Fang Feng-jou (1998–2003) • Sung Pching-šun (2003–2008) • Sing Jüan-min (2008–2013)• Che Li-feng (2013–20414) • Cang Sien-fu (2015–2018) • Šeng Mao-lin (2018–2023) • Wang Čchang-sung (2023– )