Jie Süan-pching

Jie Süan-pching
Narození	20. prosince 1924 Kanton
Úmrtí	17. září 2019 (ve věku 94 let) Kanton
Příčina úmrtí	nemoc
Alma mater	Pekingská technická univerzita Foshan No.1 High School
Povolání	politik
Politická strana	Komunistická strana Číny (1945–2019)
Rodiče	Jie Ťien-jing
Příbuzní	Ye Xuanlian a Ye Xuanning (sourozenci)
Funkce	člen celostátního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění poslanec Všečínského shromáždění lidových zástupců
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Jie Süan-pching je čínské jméno, v němž Jie je příjmení.

Jie Süan-pching (čínsky pchin-jinem Yè Xuǎnpíng, znaky zjednodušené 叶选平, tradiční 葉選平; 20. ledna 1924 — 17. září 2019) byl čínský komunistický politik, místopředseda celostátního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění (1991–2003), od roku 1993 jako první z místopředsedů, předtím byl guvernérem provincie Kuang-tung (1985–1991) a starostou Kantonu a zástupcem guvernéra Kuang-tungu (obojí 1980–1985). Od roku 1982 byl členem širšího vedení KS Číny jako kandidát (1982–1985) a člen (1985–1997) ústředního výboru. Byl nejstarším synem Jie Ťien-jinga, dlouholetého vůdce čínské Rudé armády a Čínské lidové osvobozenecké armády a Komunistické strany Číny.

Život

Jie Süan-pching se narodil 20. ledna 1924 v okrese Mej-sien na severovýchodě provincie Kuang-tung. Byl nejstarším synem Jie Ťien-jinga, který se později stal jedním z předních vojevůdců čínské Rudé armády a dlouholetým členem vedení Komunistické strany Číny.

Během druhé čínsko-japonské války žil Jie Süan-pching v Jen-anu, sídle vedení Komunistické strany Číny, a s otcem se znovu setkal až v roce 1941. V letech 1941–1945 studoval mechaniku na Jenanském přírodovědném institutu a v roce 1945 vstoupil do komunistické strany. Po ukončení studia pracoval v Jenanském arzenálu a dalších továrnách.

Po založení Čínské lidové republiky v roce 1949 krátce studoval na Charbinském technologickém institutu a na univerzitě Čching-chua a poté pracoval v Šenjangské továrně na obráběcí stroje č. 1. V roce 1952 byl vyslán do Sovětského svazu na školení v továrně na obráběcí stroje a po návratu do Číny v roce 1954 byl jmenován hlavním inženýrem Šenjangské továrny na obráběcí stroje č. 1. Roku 1962 byl přeložen do Pekingu a až do roku 1973 působil jako hlavní inženýr Pekingské továrny na obráběcí stroje č. 1. V letech 1973–1977 byl zástupcem vedoucího pekingského úřadu pro strojírenství.

V roce 1976 sehrál maršál a místopředseda ústředního výboru Komunistické strany Číny Jie Ťien-jing klíčovou roli při převratu, který svrhl gang čtyř a ukončil kulturní revoluci.^[1] V roce 1977 byl Jie Süan-pching vyslán ke studiu na ústřední stranickou školu KS Číny a následně v letech 1978–1980 působil jako ředitel Třetího úřadu Státní komise pro vědu a techniku. V březnu 1978 a znovu v červnu 1983 byl zvolen poslancem Všečínské shromáždění lidových zástupců (do 1988).

V roce 1980 byl Jie Süan-pching jmenován starostou Kantonu a současně viceguvernérem provincie Kuang-tung. Na XII. sjezdu KS Číny v září 1982 byl zvolen kandidátem ústředního výboru KS Číny. V létě 1985 byl povýšen na guvernéra Kuang-tungu, kde nahradil Liang Ling-kuanga. Při reorganizaci stranického vedení v září 1985 byl převeden mezi členy ústředního výboru (znovuzvolen na sjezdech roku 1987 a 1992; do 1997).

Jako stoupenec Teng Siao-pchinga byl pevným zastáncem ekonomické liberalizace^[1] a byl ještě více otevřený reformám než proreformní kuangtungský stranický tajemník Lin Žuo. Jie Süan-pching podporoval zvláštní ekonomické zóny v provincii Kuang-tung, Šen-čen a Chaj-nan, a zároveň věnoval pozornost makroekonomickému řízení. Jeho manželka Wu Siao-lan navíc do roku 1986 působila jako místostarostka Šen-čenu. Jie Süan-pching pěstoval silné vazby s obchodními magnáty z Hongkongu a Macaa, včetně Stanleyho Ho a Ann Tse-kai.^[1] Jako kuangtungský guvernér byl Jie Süan-pching spolu se šanghajským starostou Ču Žung-ťim významným regionálním vůdcem, který podporoval reformního generálního tajemníka ÚV KS Číny Čao C’-janga a bránil se politice premiéra Li Pchenga, který se snažil o kontrolu a vyvážení reforem. Po protestech na náměstí Nebeského klidu v roce 1989 a po pádu Čao C’-jang byl vliv rodu Jie kvůli jeho sympatiím k Čaovi oslaben.

Pod Jie Süan-pchingovým vedením Kuang-tung ekonomicky prosperoval a zároveň získal značnou autonomii vůči vládě v Pekingu; hongkongská média ho nazvala „císařem jihu“. Ústřední vláda, která byla stále více znepokojena jeho mocí, se ho snažila zbavit funkce guvernéra. V dubnu 1991 Jie Süan-pching souhlasil s odchodem z úřadu a přijal jmenování místopředsedou celostátního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění, což je nominálně vyšší funkce. Na oplátku Peking souhlasil Jie Süan-pchingovým výběrem nového kuangtungského guvernéra, Ču Sen-lina a umožnil Jieovi nadále pobývat v Kuang-tungu. Ve funkci místopředsedy celostátního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění Jie Süan-pching působil ještě dvě funkční období, až do března 2003.

Po smrti Jie Ťien-jinga se Jie Süan-pching stal hlavou vlivné a respektované rodiny^[1] přezdívané „dynastie Jie“. Mezi řadou Jie Ťien-jingových potomků vynikli Jie Süan-pchingův mladší nevlastní bratr Jie Süan-ning, který působil v 90. letech jako náčelník odboru na Hlavní politické správě čínské armády, zemřel v roce 2016. Další bratr, Jie Süan-lien, je manažerem v China Poly Group, exportéru zbraní kontrolovaném armádou a stojí v čele Shenzhen Guoye Industrial. Jie Süan-pchingova sestra, Jie Čchu-mej, je provdaná za Cou Ťia-chuu, bývalého místopředsedu čínské vlády. Jie Süan-pchingův syn Jie Sin-fu je podnikatel v Hongkongu, kde založil konglomerát PW Asia a působil jako ředitel nejméně 11 společností.

Jie Süan-pching zemřel 17. září 2019 v Kantonu ve věku 94 let.^[1]

Reference

↑ ^a ^b ^c ^d ^e MAI, Jun; XIE, Echo. Ye Xuanping, a Chinese economic reform warrior, dies, aged 94. South China Morning Post [online]. 2019-9-17 [cit. 2024-2-3]. Dostupné online. (anglicky)

Externí odkazy

Místopředsedové celostátního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění

1. volební období (1949–1954)

Čou En-laj, Li Ťi-šen, Šen Ťün-žu, Kuo Mo-žo, Čchen Šu-tchung

2. volební období (1954–1959)

Sung Čching-ling, Tung Pi-wu, Li Ťi-šen, Čang Lan (zemřel 1955), Kuo Mo-žo, Pcheng Čen, Šen Ťün-žu, Chuang Jen-pchej, Che Siang-ning, Li Wej-chan, Li S’-kuang, Čchen Šu-tchung, Čang Po-ťün (do 1958), Tan Kah Kee, Čhökji Gjalcchän, Burhan Šähidi

3. volební období (1959–1965)

Pcheng Čen, Li Ťi-šen (zemřel 1959), Kuo Mo-žo, Šen Ťün-žu (zemřel 1963), Chuang Jen-pchej, Li Wej-chan (do 1964), Li S’-kuang, Čchen Šu-tchung, Tan Kah Kee (zemřel 1961), Čhökji Gjalcchän, Burhan Šähidi, Čchen I, Kchang Šeng, Pagpalha Geleg Namgjal, Ngaphö Ngawangdžigme, Che Siang-ning

4. volební období (1965–1978)

Pcheng Čen, Čchen I (zemřel 1972), Jie Ťien-jing, Chuang Jen-pchej (zemřel 1965), Čchen Šu-tchung (zemřel 1966), Liou Lan-tchao (do 1968), Sung Žen-čchiung, Sü Ping (zemřel 1972), Kao Čchung-min (zemřel 1971), Cchaj Tching-kchaj (zemřel 1968), Wej Kuo-čching, Teng C’-chuej (zemřel 1972), Li S’-kuang (zemřel 1971), Fu Cuo-i (zemřel 1974), Tcheng Taj-jüan (zemřel 1974), Sie Ťüe-caj (zemřel 1971), Mao Tun, Li Ču-čchen (zemřel 1968), Pagpalha Geleg Namgjal, Sü Te-cheng, Li Te-čchüan (zemřela 1972), Ma Sü-lun (zemřel 1970)

5. volební období (1978–1983)


Ulanfu, Wej Kuo-čching, Pcheng Čchung, Čao C’-jang, Kuo Mo-žo (zemřel 1978), Sung Žen-čchiung, Mao Tun (zemřel 1981), Sü Te-cheng, Ou-jang Čchin (zemřel 1978), Š’ Liang , Ču Jün-šan (zemřel 1981), Kchang Kche-čching, Ťi Fang, Wang Šou-tao, Jang Ťing-žen, Čang Čchung (zemřel 1980), Pagpalha Geleg Namgjal, Čou Ťien-žen, Čuang Si-čchüan, Chu C’-ang, Žung I-žen, Tchung Ti-čou (zemřel 1979)

od 1979 i	Liou Lan-tchao, Lu Ting-i, Li Wej-chan, Chu Jü-č’, Wang Kchun-lun, Čhökji Gjalcchän

od 1980 i	Che Čchang-kung, Siao Kche, Čcheng C’-chua, Jang Siou-feng, Ša Čchien-li (zemřel 1982), Burhan Šähidi, Čou Pchej-jüan, Čchien Čchang-čao

od 1981 i	Liou Fej (zemřel 1983), Tung Čchi-wu

6. volební období (1983–1988)


Jang Ťing-žen, Liou Lan-tchao, Lu Ting-i, Čcheng C’-chua, Kchang Kche-čching, Ťi Fang (zemřel 1987), Čuang Si-čchüan, Pagpalha Geleg Namgjal, Chu C’-ang, Wang Kchun-lun (zemřel 1985), Čchien Čchang-čao, Tung Čchi-wu, Tchao Č’-jüe, Čou Šu-tchao (zemřel 1984), Jang Čcheng-wu, Siao Chua (zemřel 1985), Čchen Caj-tao, Lü Čeng-cchao, Čou Ťien-žen (zemřel 1984), Čou Pchej-jüan, Burhan Šähidi, Miao Jün-tchaj, Wang Kuang-jing, Teng Čao-siang, Fej Siao-tchung, Čao Pchu-čchu, Jie Šeng-tchao (zemřel 1988), Čchü Wu, Pa Ťin

od 1984 i	Ma Wen-žuej, Mao I-šeng, Liou Ťing-ťi

od 1985 i	Chua Luo-keng (zemřel 1985)

od 1986 i	Wang En-mao, Čchien Süe-sen, Lej Ťie-čchiung

od 1987 i	Wang Feng, Čchien Wej-čchang

7. volební období (1988–1993)


Wang Žen-čung (zemřel 1992), Jen Ming-fu (do 1990), Fang I, Ku Mu, Jang Ťing-žen, Kchang Kche-čching (zemřela 1992), Pagpalha Geleg Namgjal, Chu C’-ang (zemřel 1991), Čchien Čchang-čao, Čou Pchej-jüan, Miao Jün-tchaj, Wang Kuang-jing, Teng Čao-siang, Čao Pchu-čchu, Čchü Wu (zemřel 1992), Pa Ťin, Ma Wen-žuej, Liou Ťing-ťi, Wang En-mao, Čchien Süe-sen, Čchien Wej-čchang, Chu Šeng, Sun Siao-cchun (zemřel 1991), Čcheng S’-jüan, Lu Ťia-si, Čchien Čeng-jing, Su Pu-čching, Ismail Ähmäd

od 1989 i	Chou Ťing-žu, Ting Kuang-sün

od 1990 i	Chung Süe-č’

od 1991 i	Jie Süan-pching

8. volební období (1993–1998)


Jie Süan-pching, Wu Süe-čchien, Jang Žu-taj, Wang Čao-kuo, Ngaphö Ngawangdžigme, Saifuddin Azizi, Chung Süe-č’, Jang Ťing-žen, Čou Pchej-jüan (zemřel 1993), Teng Čao-siang, Čao Pchu-čchu, Pa Ťin, Liou Ťing-ťi (zemřel 1997), Čchien Süe-sen, Čchien Wej-čchang, Chu Šeng, Čchien Čeng-jing, Su Pu-čching, Chou Ťing-žu (zemřel 1994), Ting Kuang-sün, Tung Jin-čchu, Sun Fu-ling, Ann Tse-kai, Henry Fok, Ma Man-kei

od 1994 i	Ču Kuang-ja, Wan Kuo-čchüan

od 1996 i	Che Lu-li

9. volební období (1998–2003)

Jie Süan-pching, Jang Žu-taj, Wang Čao-kuo, Ngaphö Ngawangdžigme, Čao Pchu-čchu zemřel 2000), Pa Ťin, Čchien Wej-čchang, Lu Ťia-si (zemřel 2001), Žen Ťien-sin, Sung Ťien, Li Kuej-sien, Čchen Ťün-šeng (zemřel 2002), Čang S’-čching, Čchien Čeng-jing, Ting Kuang-sün, Sun Fu-ling, Ann Tse-kai, Henry Fok, Ma Man-kei, Ču Kuang-ja, Wan Kuo-čchüan, Chu Čchi-li, Čchen Ťin-chua, Čao Nan-čchi, Mao Č’-jung, Paj Li-čchen, Ťing Šu-pching, Luo Chao-cchaj, Čang Kche-chuej, Čou Tchie-nung, Wang Wen-jüan

10. volební období (2003–2008)


Wang Čung-jü, Liao Chuej, Liou Jen-tung, Ngaphö Ngawangdžigme, Pa Ťin (zemřel 2005), Pagpalha Geleg Namgjal, Li Kuej-sien, Čang S’-čching, Ting Kuang-sün, Henry Fok (zemřel 2006), Ma Man-kei, Paj Li-čchen, Luo Chao-cchaj, Čang Kche-chuej, Čou Tchie-nung, Chao Ťien-siou, Čchen Kchuej-jüan, Ablät Abdurišit, Sü Kchuang-ti, Li Čao-čuo, Chuang Meng-fu, Wang Süan, Čang Chuaj-si, Li Meng

od 2005 i	Tung Chee-hwa, Čang Mej-jing, Čang Žung-ming

11. volební období (2008–2013)


Wang Kang, Liao Chuej, Tu Čching-lin, Ngaphö Ngawangdžigme (zemřel 2009), Pagpalha Geleg Namgjal, Ma Man-kei, Paj Li-čchen, Čchen Kchuej-jüan, Ablät Abdurišit, Li Čao-čuo, Chuang Meng-fu, Tung Chee-hwa, Čang Mej-jing, Čang Žung-ming, Čchien Jün-lu, Sun Ťia-čeng, Li Ťin-chua, Čeng Wan-tchung, Teng Pchu-fang, Wan Kang, Lin Wen-i, Li Wu-wej, Luo Fu-che, Čchen Cung-sing, Wang Č’-čen

od 2010 i	Edmund Ho

12. volební období (2013–2018)


Tu Čching-lin, Ling Ťi-chua (do 2015), Chan Čchi-te, Pagpalha Geleg Namgjal, Tung Chee-hwa, Wan Kang, Lin Wen-i, Luo Fu-che, Edmund Ho, Čang Čching-li, Li Chaj-feng, Su Žung (do 2014), Čchen Jüan, Lu Čan-kung, Čou Siao-čchuan, Wang Ťia-žuej, Wang Čeng-wej, Ma Piao, Čchi Sü-čchun, Čchen Siao-kuang, Ma Pchej-chua, Liou Siao-feng, Wang Čchin-min

od 2017 i	Leung Chun-ying

13. volební období (2018–2023)

Čang Čching-li, Liou Čchi-pao, Pagpalha Geleg Namgjal, Tung Chee-hwa, Wan Kang, Edmund Ho, Lu Čan-kung, Wang Čeng-wej, Ma Piao, Čchen Siao-kuang, Leung Chun-ying, Sia Pao-lung, Jang Čchuan-tchang, Li Pin, Bagatur, Wang Jung-čching, Che Li-feng, Su Chuej, Čeng Ťien-pang, Ku Šeng-cu, Liou Sin-čcheng, Che Wej, Šao Chung, Kao Jün-lung

14. volební období (2023–2028)

Š’ Tchaj-feng, Chu Čchun-chua, Šen Jüe-jüe, Wang Jung, Čou Čchiang, Pagpalha Geleg Namgjal, Ho Hau Wah, Leung Chun-ying, Bagatur, Su Chuej, Šao Chung, Kao Jün-lung, Čchen Wu, Mu Chung, Sien Chuej, Wang Tung-feng, Ťiang Sin-č’, Ťiang Cuo-ťün, Che Pao-siang, Wang Kuang-čchien, Čchin Po-jung, Ču Jung-sin, Jang Čen

Představitelé Kuang-tungu po roce 1949

tajemníci provinčního výboru KS Číny	Jie Ťien-jing (1949–1955) • Tchao Ču (1955–1965) • Čao C’-jang (1965–1967) • Chuang Jung-šeng (1968–1969) • Liou Sing-jüan (1969–1972) • Ting Šeng (1972–1973) • Čao C’-jang (1974–1975) • Wej Kuo-čching (1975–1978) • Si Čung-sün (1978–1980) • Žen Čung-i (1980–1985) • Lin Žuo (1985–1991) • Sie Fej (1991–1998) • Li Čchang-čchun (1998–2002) • Čang Te-ťiang (2002–2007) • Wang Jang (2007–2012) • Chu Čchun-chua (2012–2017) • Li Si (2017–2022) • Chuang Kchun-ming (2022– )

předsedové provinčního lidového shromáždění	Li Ťien-čen ♀ (1979–1983) • Luo Tchien (1983–1990) • Lin Žuo (1990–1996) • Ču Sen-lin (1996–2001) • Čang Kuo-jing (2001–2003) ♀ • Lu Čung-che (2003–2005) • Chuang Li-man (2005–2008) • Ou Kuang-jüan (2008–2013) • Chuang Lung-jün (2013–2017) • Li Jü-mej ♀ (2017–2022) • Chuang Čchu-pching (2022– )

guvernéři	Jie Ťien-jing (1948–1953) • Tchao Ču (1953–1957) • Čchen Jü (1957–1967) • Chuang Jung-šeng (1967–1969) • Liou Sing-jüan (1969–1972) • Ting Šeng (1972–1974) • Čao C’-jang (1974–1975) • Wej Kuo-čching (1975–1979) • Si Čung-sün (1979–1981) • Liou Tchien-fu (1981–1983) • Liang Ling-kuang (1983–1985) • Jie Süan-pching (1985–1991) • Ču Sen-lin (1991–1996) • Lu Žuej-chua (1996–2003) • Chuang Chua-chua (2003–2011) • Ču Siao-tan (2011–2016) • Ma Sing-žuej (2016–2021) • Wang Wej-čung (2021– )

předsedové provinčního výboru ČLPPS	Tchao Ču (1955–1960) • Ou Meng-ťüe ♀ (1960–1967) • Wang Šou-tao (1977–1979) • Jin Lin-pching (1979–1983) • Liang Wej-lin (1983–1985) • Wu Nan-šeng (1985–1993) • Kuo Žung-čchang (1993–2003) • Liou Feng-i (2003) • Čchen Šao-ťi (2004–2009) • Chuang Lung-jün (2009–2013) • Ču Ming-kuo (2013–2014) • Wang Žung (2015–2023) • Lin Kche-čching (2023– )