Čchien Süe-sen

Čchien Süe-sen
Narození11. prosince 1911
Šanghaj
Úmrtí31. října 2009 (ve věku 97 let)
301 Military Hospital
Místo pohřbeníPapaošanský revoluční hřbitov
Alma materNational Chiao Tung University (1929–1934)
Massachusettský technologický institut (1935–1936)
Kalifornský technologický institut (1936–1939)
The High School Affiliated to Beijing Normal University
Šanghajská dopravní univerzita
Povoláníastronautical engineer, inženýr a vysokoškolský učitel
ZaměstnavateléKalifornský technologický institut
Čínská vědecko-technologická univerzita
OceněníAcademician of the Chinese Academy of Sciences (1957)
HLHL Science and Technology Achievement Award (1994)
Member of the Chinese Academy of Engineering (1994)
Politická stranaKomunistická strana Číny
ChoťJiang Ying (1947–2009)
RodičeQian Jiazhi
PříbuzníRoger Tsien
Funkcečlen celostátního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění
PodpisČchien Süe-sen – podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Čchien Süe-sen (čínsky 钱学森; 11. prosince 1911, Chang-čou – 31. října 2009, Peking) byl čínský technik, otec čínského kosmického programu a hlavní konstruktér čínských kosmických raket Dlouhý pochod (Čchang Čeng).

Život

Narodil se ve šlechtické rodině.[1] Vystudoval mechaniku na Šanghajské univerzitě, absolvoval v roce 1934. Rok poté odjel do Spojených států, kde studoval na Massachusettském technologickém institutu a na Kalifornském technologickém institutu, kde poté pracoval patnáct let v Jet Propulsion Laboratory, významném centru raketového výzkumu. Zde spolupracoval mj. s Theodorem von Kármánem. V éře mccarthismu v 50. letech byl obviněn z neamerické činnosti, nejprve izolován a nakonec v roce 1955 deportován do Číny.[2] V Číně se nejprve zapojil do výroby čínské atomové bomby.[3][4] Souběžně začal pracovat v čínském kosmickém výzkumu. Zkonstruoval nejprve raketu Dlouhý pochod 1 (Čchang Čeng 1) a poté první čínskou družici Východ je rudý (Tung Fang Chung), kterou Čína 24. dubna 1970 vypustila do kosmu.

Již roku 1966 rovněž připravil plán na stavbu a start kosmické lodi s lidskou posádku. Mao Ce-tung jeho projekt schválil v červnu 1967 (Projekt 714), ovšem zbrzdilo ho řádění Rudých gard během tzv. kulturní revoluce. Sám Čchien byl perzekvován, byť unikl osudu ředitele Geofyzikálního ústavu Ciao Jiu-čanga, kterého fanatické gangy mladých „revolucionářů“ ubily k smrti. Ochranu našel Čchien i celý kosmický program u premiéra Čou En-laje, ovšem smrtící úder přišel poté, co se ministr obrany Lin Piao (pod nějž kosmický výzkum spadal) pokusil o útěk do Mongolska, při němž zahynul. Mao ztratil důvěru ke všem Lin Piaovým lidem a nakonec v roce 1972 zrušil i celý Projekt 714, byť testy pokračovaly pololegálně až do roku 1975 a možná i později.[5] Oficiálně byl projekt pilotovaného letu obnoven roku 1986 pod názvem Projekt 863, roku 1992 byl ale znovu zrušen. Čchien se podle všeho v této fázi upnul na ideu raketoplánu, tedy kosmického letounu, ale na jeho vývoj neměla Čína dobré podmínky. Roku 1993 byla schválena třetí oficiální vlna kosmického programu (Projekt 921), která se měla vydat klasickou cestou nosné rakety (zdokonaleného Dlouhého pochodu, nazvaného později Božský šíp), jež vynese kosmickou loď s posádkou na orbitu Země.[6] Loď dostala jméno Šen-čou (Nebeský palác). Čchien Süe-sen byl pověřen řízením celého kosmického programu, ale úkolem zkonstruovat loď byl již pověřen mladší Ren Xen Min.[7] Čchien, který se dožil 98 let, se dočkal i startu prvního čínského kosmonauta v roce 2003.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Qian Xuesen | Chinese scientist. Encyclopedia Britannica [online]. [cit. 2019-03-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ Zemřel zakladatel čínské kosmonautiky. iROZHLAS [online]. Český rozhlas [cit. 2019-03-30]. Dostupné online. 
  3. ↑ Webnoviny.sk [online]. 2009-10-31 [cit. 2019-03-31]. Dostupné online. (slovensky) 
  4. ↑ Čínská atomová bomba. Česká televize [online]. [cit. 2019-03-30]. Dostupné online. 
  5. ↑ Čínský drak ve vesmíru III - Aeroweb.cz. www.aeroweb.cz [online]. [cit. 2019-03-30]. Dostupné online. 
  6. ↑ Čínský drak ve vesmíru IV - Aeroweb.cz. www.aeroweb.cz [online]. [cit. 2019-03-30]. Dostupné online. 
  7. ↑ Čínský drak ve vesmíru V - Aeroweb.cz. www.aeroweb.cz [online]. [cit. 2019-03-30]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Místopředsedové celostátního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění
1. volební období (1949–1954)
2. volební období (1954–1959)
3. volební období (1959–1965)
4. volební období (1965–1978)
Pcheng Čen, Čchen I (zemřel 1972), Jie Ťien-jing, Chuang Jen-pchej (zemřel 1965), Čchen Šu-tchung (zemřel 1966), Liou Lan-tchao (do 1968), Sung Žen-čchiung, Sü Ping (zemřel 1972), Kao Čchung-min (zemřel 1971), Cchaj Tching-kchaj (zemřel 1968), Wej Kuo-čching, Teng C’-chuej (zemřel 1972), Li S’-kuang (zemřel 1971), Fu Cuo-i (zemřel 1974), Tcheng Taj-jüan (zemřel 1974), Sie Ťüe-caj (zemřel 1971), Mao Tun, Li Ču-čchen (zemřel 1968), Pagpalha Geleg Namgjal, Sü Te-cheng, Li Te-čchüan (zemřela 1972), Ma Sü-lun (zemřel 1970)
5. volební období (1978–1983)
Ulanfu, Wej Kuo-čching, Pcheng Čchung, Čao C’-jang, Kuo Mo-žo (zemřel 1978), Sung Žen-čchiung, Mao Tun (zemřel 1981), Sü Te-cheng, Ou-jang Čchin (zemřel 1978), Š’ Liang , Ču Jün-šan (zemřel 1981), Kchang Kche-čching, Ťi Fang, Wang Šou-tao, Jang Ťing-žen, Čang Čchung (zemřel 1980), Pagpalha Geleg Namgjal, Čou Ťien-žen, Čuang Si-čchüan, Chu C’-ang, Žung I-žen, Tchung Ti-čou (zemřel 1979)
od 1979 i
Liou Lan-tchao, Lu Ting-i, Li Wej-chan, Chu Jü-č’, Wang Kchun-lun, Čhökji Gjalcchän
od 1980 i
Che Čchang-kung, Siao Kche, Čcheng C’-chua, Jang Siou-feng, Ša Čchien-li (zemřel 1982), Burhan Šähidi, Čou Pchej-jüan, Čchien Čchang-čao
od 1981 i
Liou Fej (zemřel 1983), Tung Čchi-wu
6. volební období (1983–1988)
Jang Ťing-žen, Liou Lan-tchao, Lu Ting-i, Čcheng C’-chua, Kchang Kche-čching, Ťi Fang (zemřel 1987), Čuang Si-čchüan, Pagpalha Geleg Namgjal, Chu C’-ang, Wang Kchun-lun (zemřel 1985), Čchien Čchang-čao, Tung Čchi-wu, Tchao Č’-jüe, Čou Šu-tchao (zemřel 1984), Jang Čcheng-wu, Siao Chua (zemřel 1985), Čchen Caj-tao, Lü Čeng-cchao, Čou Ťien-žen (zemřel 1984), Čou Pchej-jüan, Burhan Šähidi, Miao Jün-tchaj, Wang Kuang-jing, Teng Čao-siang, Fej Siao-tchung, Čao Pchu-čchu, Jie Šeng-tchao (zemřel 1988), Čchü Wu, Pa Ťin
od 1984 i
Ma Wen-žuej, Mao I-šeng, Liou Ťing-ťi
od 1985 i
Chua Luo-keng (zemřel 1985)
od 1986 i
Wang En-mao, Čchien Süe-sen, Lej Ťie-čchiung
od 1987 i
Wang Feng, Čchien Wej-čchang
7. volební období (1988–1993)
Wang Žen-čung (zemřel 1992), Jen Ming-fu (do 1990), Fang I, Ku Mu, Jang Ťing-žen, Kchang Kche-čching (zemřela 1992), Pagpalha Geleg Namgjal, Chu C’-ang (zemřel 1991), Čchien Čchang-čao, Čou Pchej-jüan, Miao Jün-tchaj, Wang Kuang-jing, Teng Čao-siang, Čao Pchu-čchu, Čchü Wu (zemřel 1992), Pa Ťin, Ma Wen-žuej, Liou Ťing-ťi, Wang En-mao, Čchien Süe-sen, Čchien Wej-čchang, Chu Šeng, Sun Siao-cchun (zemřel 1991), Čcheng S’-jüan, Lu Ťia-si, Čchien Čeng-jing, Su Pu-čching, Ismail Ähmäd
od 1989 i
Chou Ťing-žu, Ting Kuang-sün
od 1990 i
Chung Süe-č’
od 1991 i
8. volební období (1993–1998)
Jie Süan-pching, Wu Süe-čchien, Jang Žu-taj, Wang Čao-kuo, Ngaphö Ngawangdžigme, Saifuddin Azizi, Chung Süe-č’, Jang Ťing-žen, Čou Pchej-jüan (zemřel 1993), Teng Čao-siang, Čao Pchu-čchu, Pa Ťin, Liou Ťing-ťi (zemřel 1997), Čchien Süe-sen, Čchien Wej-čchang, Chu Šeng, Čchien Čeng-jing, Su Pu-čching, Chou Ťing-žu (zemřel 1994), Ting Kuang-sün, Tung Jin-čchu, Sun Fu-ling, Ann Tse-kai, Henry Fok, Ma Man-kei
od 1994 i
Ču Kuang-ja, Wan Kuo-čchüan
od 1996 i
Che Lu-li
9. volební období (1998–2003)
Jie Süan-pching, Jang Žu-taj, Wang Čao-kuo, Ngaphö Ngawangdžigme, Čao Pchu-čchu zemřel 2000), Pa Ťin, Čchien Wej-čchang, Lu Ťia-si (zemřel 2001), Žen Ťien-sin, Sung Ťien, Li Kuej-sien, Čchen Ťün-šeng (zemřel 2002), Čang S’-čching, Čchien Čeng-jing, Ting Kuang-sün, Sun Fu-ling, Ann Tse-kai, Henry Fok, Ma Man-kei, Ču Kuang-ja, Wan Kuo-čchüan, Chu Čchi-li, Čchen Ťin-chua, Čao Nan-čchi, Mao Č’-jung, Paj Li-čchen, Ťing Šu-pching, Luo Chao-cchaj, Čang Kche-chuej, Čou Tchie-nung, Wang Wen-jüan
10. volební období (2003–2008)
Wang Čung-jü, Liao Chuej, Liou Jen-tung, Ngaphö Ngawangdžigme, Pa Ťin (zemřel 2005), Pagpalha Geleg Namgjal, Li Kuej-sien, Čang S’-čching, Ting Kuang-sün, Henry Fok (zemřel 2006), Ma Man-kei, Paj Li-čchen, Luo Chao-cchaj, Čang Kche-chuej, Čou Tchie-nung, Chao Ťien-siou, Čchen Kchuej-jüan, Ablät Abdurišit, Sü Kchuang-ti, Li Čao-čuo, Chuang Meng-fu, Wang Süan, Čang Chuaj-si, Li Meng
od 2005 i
Tung Chee-hwa, Čang Mej-jing, Čang Žung-ming
11. volební období (2008–2013)
Wang Kang, Liao Chuej, Tu Čching-lin, Ngaphö Ngawangdžigme (zemřel 2009), Pagpalha Geleg Namgjal, Ma Man-kei, Paj Li-čchen, Čchen Kchuej-jüan, Ablät Abdurišit, Li Čao-čuo, Chuang Meng-fu, Tung Chee-hwa, Čang Mej-jing, Čang Žung-ming, Čchien Jün-lu, Sun Ťia-čeng, Li Ťin-chua, Čeng Wan-tchung, Teng Pchu-fang, Wan Kang, Lin Wen-i, Li Wu-wej, Luo Fu-che, Čchen Cung-sing, Wang Č’-čen
od 2010 i
Edmund Ho
12. volební období (2013–2018)
Tu Čching-lin, Ling Ťi-chua (do 2015), Chan Čchi-te, Pagpalha Geleg Namgjal, Tung Chee-hwa, Wan Kang, Lin Wen-i, Luo Fu-che, Edmund Ho, Čang Čching-li, Li Chaj-feng, Su Žung (do 2014), Čchen Jüan, Lu Čan-kung, Čou Siao-čchuan, Wang Ťia-žuej, Wang Čeng-wej, Ma Piao, Čchi Sü-čchun, Čchen Siao-kuang, Ma Pchej-chua, Liou Siao-feng, Wang Čchin-min
od 2017 i
Leung Chun-ying
13. volební období (2018–2023)
Čang Čching-li, Liou Čchi-pao, Pagpalha Geleg Namgjal, Tung Chee-hwa, Wan Kang, Edmund Ho, Lu Čan-kung, Wang Čeng-wej, Ma Piao, Čchen Siao-kuang, Leung Chun-ying, Sia Pao-lung, Jang Čchuan-tchang, Li Pin, Bagatur, Wang Jung-čching, Che Li-feng, Su Chuej, Čeng Ťien-pang, Ku Šeng-cu, Liou Sin-čcheng, Che Wej, Šao Chung, Kao Jün-lung
14. volební období (2023–2028)
Š’ Tchaj-feng, Chu Čchun-chua, Šen Jüe-jüe, Wang Jung, Čou Čchiang, Pagpalha Geleg Namgjal, Ho Hau Wah, Leung Chun-ying, Bagatur, Su Chuej, Šao Chung, Kao Jün-lung, Čchen Wu, Mu Chung, Sien Chuej, Wang Tung-feng, Ťiang Sin-č’, Ťiang Cuo-ťün, Che Pao-siang, Wang Kuang-čchien, Čchin Po-jung, Ču Jung-sin, Jang Čen
Autoritní data Editovat na Wikidatech