Teemu Selänne

Teemu Selänne
Osobní informace
Datum narození	3. července 1970 (53 let)
Místo narození	Helsinki, Finsko
Stát	Finsko Finsko
Výška	183 cm
Hmotnost	89 kg
Držení hole	napravo
Manžel(ka)	Sirpa Selänne
Rodiče	Liisa Selänne
Klubové informace
Současný klub	Konec hokejové kariéry
Číslo	8
Pozice	pravé křídlo
Předchozí kluby	Winnipeg Jets (NHL) Jokerit Helsinky (SM-liiga) Colorado Avalanche (NHL) San Jose Sharks (NHL)
Draft NHL	V roce 1988 jako 10. celkově týmem Winnipeg Jets
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Přehled medailí
Lední hokej na ZOH
bronz	ZOH 1998	Finsko
stříbro	ZOH 2006	Finsko
bronz	ZOH 2010	Finsko
bronz	ZOH 2014	Finsko
Mistrovství světa
stříbro	MS 1999	Finsko
bronz	MS 2008	Finsko
Kanadský pohár
semifinále	KP 1991	Finsko
Světový pohár
finále	SP 2004	Finsko
Mistrovství Evropy juniorů
stříbro	MEJ 1988	Finsko 18
Stanley Cup
vítěz	2006/2007	Anaheim Ducks
Finská hokejová liga
zlato	1991/1992	Jokerit Helsinky

Teemu Selänne (* 3. července 1970, Helsinki, Finsko) je bývalý finský profesionální hokejista, který naposledy hrál severoamerickou NHL za tým Anaheim Ducks. Řadu let patřil k elitním útočníkům soutěže. Svou hrou založenou na rychlém bruslení si vysloužil přezdívku "Finský blesk". U příležitosti 100. výročí NHL byl v lednu 2017 vybrán jako jeden ze sta nejlepších hráčů historie ligy.^[1] Je třetím nejproduktivnějším Evropanem v dějinách NHL.

Klubová kariéra

Teemu Selänne zahájil svou profesionální kariéru v týmu finské ligy Jokerit Helsinky, kde hrál v letech 1988 až 1992. V roce 1988 byl draftován jako číslo 10 do týmu NHL Winnipeg Jets. V NHL debutoval v sezóně 1992/1993. Vstup do soutěže měl impozantní - v prvním utkání zaznamenal dvě asistence, ve druhém poprvé skóroval, v pátém vstřelil svůj první hattrick a po dvanácti utkáních měl na svém kontě již 11 gólů. Ve své první sezóně zaznamenal neuvěřitelné čtyři hattricky a jeden čtyřgólový zápas. Na konci sezóny měl na kontě 76 gólů a 132 bodů, čímž vysoce překonal historické nováčkovské rekordy. Tyto jsou také dodnes platné a nikdo se těmto číslům nepřiblížil. Nutno dodat, že pro Selänneho to byla také nejpovedenější sezóna v jeho kariéře, kterou, co do produktivity, již nenapodobil. Po zásluze získal Calder Memorial Trophy pro nejlepšího nováčka, byl jmenován do prvního All star týmu a zahrál si exhibiční utkání hvězd. V další sezóně jeho produktivita klesla, zaznamenal 54 bodů, když musel 33 utkání vynechat kvůli zranění Achillovy šlachy. Během výluky v sezóně 1994/1995 se vrátil do Jokeritu a pomohl svému mateřskému klubu k vítězství v hokejovém Poháru mistrů evropských zemí.

V následujícím ročníku NHL se jeho produktivita opět zvedala, vedl se 72 body klubové hodnocení, když byl vyměněn do Anaheim Mighty Ducks. V tomto klubu strávil největší část své kariéry. Výměna mu velmi prospěla, nastupoval v útoku s Paulem Kariyou, s nímž si velmi rozuměl. V další sezóně (1996/1997) zaznamenal 109 bodů a jejich vzájemná spolupráce (Kariya jich přidal 99) vynesla Anaheimu historicky první postup do play-off. Přestože byl klub kritizován, že jde o tým jediné útočné řady, dokázal postoupit do druhého kola, kde ztroskotal na Detroitu, pozdějších vítězech Stanley Cupu. Selänne byl podruhé v kariéře jmenován do prvního All star týmu.

V sezóně 1997/1998 nastřílel Selänne 52 branek a s Petrem Bondrou se dělil o pozici nejlepšího střelce ligy. Když o rok později NHL zavedla oficiální cenu pro nejlepšího střelce - Maurice Richard Trophy, stal se s 47 góly jejím prvním vítězem. V následujících sezónách jeho produktivita mírně poklesla, přesto byl nejproduktivnějším hráčem klubu. Týmu se však nedařilo, dvakrát skončil před branami play-off. V březnu 2001, když Anaheim spadl na poslední místo konference, přišla výměna do San Jose Sharks za Jeffa Friesena, Steva Shieldse a výběr v druhém kole draftu 2003. V San Jose strávil další dvě sezóny, jeho produktivita však nijak nevynikala a klub se po ztrátě šancí na play-off v sezóně 2002/2003 jej pokusil vyměnit do New Jersey. Selänne však využil práva výměnu zablokovat. Po sezóně pak odešel do Colorado Avalanche, kde se sešel opět s Paulem Kariyou. Colorado si od jejich spolupráce slibovalo šanci na zisk Stanley Cupu, pro Selänneho však sezóna i vinou zdravotních problémů dopadla katastrofálně. Nasbíral jen 16 gólů a celkem 32 bodů - nejméně v kariéře a propadl se až do čtvrtého útoku. Další rok byla v NHL výluka, kterou využil k léčení zranění.

Po návratu do NHL podepsal jednoletou smlouvu s Anaheimem. Jeho produktivita výrazně vzrostla, se 40 góly a 90 body byl nejproduktivnějším hráčem týmu, který pak v play-off dosáhl na finále Západní konference. Během sezóny překonal hranici tisíce bodů v základní části. V ročníku 2006/2007 svou produktivitu ještě vylepšil (48 gólů 94 bodů) a překonal další milníky - 1000 utkání či 500 gólů v základní části, i několik klubových rekordů. Byl spolu s Ryanem Getzlafem a Corey Perrym hlavním tahounem a poprvé v kariéře si zahrál finále Stanley Cupu. Anaheim v pěti utkáních porazil Ottawu Senators a Selänne poprvé v kariéře dosáhl na Stanley Cup. Poté zvažoval ukončení kariéry, ale rozhodl se pokračovat v Anaheimu a i po skončení dalších sezón si bral čas na rozmyšlenou. Nakonec vydržel do nezvykle vysokého věku. Již jako čtyřicátník v sezóně 2010/2011 zaznamenal vynikajících 80 bodů, v další sezóně se stal nejstarším hráčem, který odehrál všechna utkání základní části (v sezóně 2013/14 ovšem tento rekord překonal Jaromír Jágr, který byl dokonce o jeden rok starší). Jeho produktivita očekávaně klesala, před startem sezóny 2013/2014 oznámil, že bude jeho poslední. V úvodu se zranil, vynechal několik utkání a zaznamenal celkem 27 bodů. Poslední utkání základní části odehrál 13. dubna 2014 proti Colorado Avalanche. Dočkal se velkého aplausu a byl jmenován první, druhou i třetí hvězdou utkání.^[2] Za svou kariéru v základní části nasbíral 1457 bodů, což znamená historicky 16. místo, je druhým mezi evropskými hráči za Jaromírem Jágrem a je nejlepším Finem. V historickém pořadí střelců je s 684 góly dvanáctý.

Reprezentační kariéra

Ve své bohaté reprezentační kariéře se účastnil šestkrát olympijských her, čím je spoludržitelem rekordu. Má na svém kontě čtyři olympijské medaile - bronzovou z roku 1998, stříbrnou z roku 2006 a další dvě bronzové z let 2010 a 2014. Zaznamenal také výrazná individuální ocenění a zápisy - v roce 1992 byl se sedmi góly nejlepším střelcem, v roce 1998 s 10 body nejproduktivnějším hráčem, v roce 2006 (6 gólů, 11 bodů) vyhlášen nejlepším útočníkem a členem all-star týmu a v roce 2014 vyhlášen nejužitečnějším hráčem turnaje. Se 43 kanadskými body je nejproduktivnějším hráčem olympijské historie. Je také nejstarším hráčem, který vybojoval olympijskou hokejovou medaili.

Z mistrovství světa má jednu stříbrnou a jednu bronzovou medaili. Zlato z vrcholné reprezentační akce mu tak v bohaté sbírce schází.

Přehled hráčské kariéry

• 1987-92 Jokerit Helsinky (Finsko)
• 1992-96 Winnipeg Jets
• 1994-95 Jokerit Helsinky (Finsko)
• 1995-00 Anaheim Mighty Ducks
• 2001-03 San Jose Sharks
• 2003-04 Colorado Avalanche
• 2005-14 Anaheim Mighty Ducks

Kanadské bodování Teemu Selänneho na ZOH

Reference

Související články

• Seznam hráčů NHL s 1000 a více body
• Seznam hráčů NHL s 500 a více góly

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Teemu Selänne na Wikimedia Commons
• Teemu Selänne – statistiky na Hockeydb.com (anglicky)
• Teemu Selänne – statistiky na Eliteprospects.com (anglicky)
• Teemu Selänne – statistiky na NHL.com (anglicky)
• Teemu Selänne v databázi Olympedia (anglicky)

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Olympijští medailisté v ledním hokeji – turnaj 1998 v Naganu
Česko (CZE)	Josef Beránek • Jan Čaloun • Roman Čechmánek • Jiří Dopita • Roman Hamrlík • Dominik Hašek • Milan Hejduk • Milan Hnilička • Jaromír Jágr • František Kučera • Robert Lang • David Moravec • Pavel Patera • Libor Procházka • Martin Procházka • Robert Reichel • Martin Ručinský • Vladimír Růžička • Martin Straka • Petr Svoboda • Jiří Šlégr • Richard Šmehlík • Jaroslav Špaček Trenér: Ivan Hlinka • Slavomír Lener • Vladimír Martinec
Rusko (RUS)	Pavel Bure • Valerij Bure • Sergej Fjodorov • Sergej Gončar • Alexej Gusarov • Alexej Jašin • Dmitrij Juškevič • Valerij Kamenskij • Darjus Kasparajtis • Andrej Kovalenko • Igor Kravčuk • Sergej Krivokrasov • Boris Mironov • Dmitrij Mironov • Alexej Morozov • Sergej Němčinov • Oleg Ševcov • Michail Štalenkov • German Titov • Andrej Trefilov • Valerij Zelepukin • Alexej Žamnov • Alexej Žitnik Trenér: Zinetula Biljaletdinov • Vladimir Jurzinov • Pjotr Vorobjov
Finsko (FIN)	Aki Berg • Tuomas Grönman • Raimo Helminen • Sami Kapanen • Saku Koivu • Jari Kurri • Janne Laukkanen • Jere Lehtinen • Juha Lind • Jyrki Lumme • Jarmo Myllys • Mika Nieminen • Janne Niinimaa • Teppo Numminen • Ville Peltonen • Kimmo Rintanen • Teemu Selänne • Ari Sulander • Jukka Tammi • Kimmo Timonen • Antti Törmänen • Juha Ylönen Trenér: Hannu Aravirta • Jari Kaarela • Esko Nokelainen
Trenéři jsou zde uvedeni pouze pro úplnost, neboť olympijské medaile nedostávají.

Olympijští medailisté v ledním hokeji – turnaj 2006 v Turíně
Švédsko (SWE)	Daniel Alfredsson • Per-Johan Axelsson • Christian Bäckman • Peter Forsberg • Mika Hannula • Niclas Hävelid • Tomas Holmström • Jörgen Jönsson • Kenny Jönsson • Niklas Kronwall • Nicklas Lidström • Stefan Liv • Henrik Lundqvist • Fredrik Modin • Mattias Öhlund • Samuel Påhlsson • Mikael Samuelsson • Daniel Sedin • Henrik Sedin • Mats Sundin • Ronnie Sundin • Mikael Tellqvist • Daniel Tjärnqvist • Henrik Zetterberg Trenér: Bengt-Åke Gustafsson
Finsko (FIN)	Niklas Bäckström • Aki Berg • Niklas Hagman • Jukka Hentunen • Jussi Jokinen • Olli Jokinen • Niko Kapanen • Mikko Koivu • Saku Koivu • Lasse Kukkonen • Antti Laaksonen • Jere Lehtinen • Toni Lydman • Antero Niittymäki • Antti-Jussi Niemi • Ville Nieminen • Fredrik Norrena • Petteri Nummelin • Teppo Numminen • Ville Peltonen • Jarkko Ruutu • Sami Salo • Teemu Selänne • Kimmo Timonen Trenér: Erkka Westerlund
Česko (CZE)	Jan Bulis • Petr Čajánek • Patrik Eliáš • Martin Erat • Dominik Hašek • Milan Hejduk • Aleš Hemský • Milan Hnilička • Jaromír Jágr • František Kaberle • Tomáš Kaberle • Aleš Kotalík • Filip Kuba • Pavel Kubina • Robert Lang • Marek Malík • Rostislav Olesz • Václav Prospal • Martin Ručinský • Dušan Salfický • Martin Straka • Jaroslav Špaček • Tomáš Vokoun • David Výborný • Marek Židlický Trenér: Alois Hadamczik
Trenéři jsou zde uvedeni pouze pro úplnost, neboť olympijské medaile nedostávají.

Olympijští medailisté v ledním hokeji – turnaj 2010 ve Vancouveru
Kanada (CAN)	Patrice Bergeron • Dan Boyle • Martin Brodeur • Sidney Crosby • Drew Doughty • Marc-André Fleury • Ryan Getzlaf • Dany Heatley • Jarome Iginla • Duncan Keith • Roberto Luongo • Patrick Marleau • Brenden Morrow • Rick Nash • Scott Niedermayer • Corey Perry • Chris Pronger • Mike Richards • Brent Seabrook • Eric Staal • Joe Thornton • Jonathan Toews • Shea Weber Trenér: Mike Babcock • Ken Hitchcock • Lindy Ruff
Spojené státy (USA)	David Backes • Dustin Brown • Ryan Callahan • Chris Drury • Erik Johnson • Jack Johnson • Patrick Kane • Ryan Kesler • Phil Kessel • Tim Gleason • Jamie Langenbrunner • Ryan Malone • Ryan Whitney • Ryan Miller • Brooks Orpik • Zach Parise • Joe Pavelski • Jonathan Quick • Brian Rafalski • Bobby Ryan • Paul Stastny • Ryan Suter • Tim Thomas Trenér: Scott Gordon • John Tortorella • Ron Wilson
Finsko (FIN)	Niklas Bäckström • Valtteri Filppula • Niklas Hagman • Jarkko Immonen • Olli Jokinen • Niko Kapanen • Miikka Kiprusoff • Mikko Koivu • Saku Koivu • Lasse Kukkonen • Jere Lehtinen • Sami Lepistö • Toni Lydman • Antti Miettinen • Antero Niittymäki • Janne Niskala • Ville Peltonen • Joni Pitkänen • Jarkko Ruutu • Tuomo Ruutu • Sami Salo • Teemu Selänne • Kimmo Timonen Trenér: Risto Dufva • Jukka Jalonen • Timo Lehkonen
Trenéři jsou zde uvedeni pouze pro úplnost, neboť olympijské medaile nedostávají.

Olympijští medailisté v ledním hokeji – turnaj 2014 v Soči
Kanada (CAN)	Jamie Benn • Patrice Bergeron • Jay Bouwmeester • Jeff Carter • Sidney Crosby • Drew Doughty • Matt Duchene • Ryan Getzlaf • Dan Hamhuis • Duncan Keith • Chris Kunitz • Martin St. Louis • Roberto Luongo • Patrick Marleau • Rick Nash • Corey Perry • Alex Pietrangelo • Carey Price • Patrick Sharp • Mike Smith • P. K. Subban • John Tavares • Jonathan Toews • Marc-Edouard Vlasic • Shea Weber Trenér: Michael Babcock • Ken Hitchcock • Claude Julien • Lindy Ruff
Švédsko (SWE)	Daniel Alfredsson • Nicklas Bäckström • Patrik Berglund • Alexander Edler • Oliver Ekman-Larsson • Jhonas Enroth • Jimmie Ericsson • Jonathan Ericsson • Loui Eriksson • Jonas Gustavsson • Carl Hagelin • Niklas Hjalmarsson • Marcus Johansson • Erik Karlsson • Niklas Kronwall • Marcus Krüger • Gabriel Landeskog • Henrik Lundqvist • Gustav Nyquist • Johnny Oduya • Daniel Sedin • Jakob Silfverberg • Alexander Steen • Henrik Tallinder • Henrik Zetterberg Trenér: Rikard Grönborg • Pär Marts • Peter Popovic
Finsko (FIN)	Juhamatti Aaltonen • Aleksander Barkov • Mikael Granlund • Juuso Hietanen • Jarkko Immonen • Jussi Jokinen • Olli Jokinen • Leo Komarov • Petri Kontiola • Lauri Korpikoski • Lasse Kukkonen • Jori Lehterä • Kari Lehtonen • Sami Lepistö • Olli Määttä • Antti Niemi • Antti Pihlström • Tuukka Rask • Tuomo Ruutu • Sakari Salminen • Sami Salo • Teemu Selänne • Kimmo Timonen • Sami Vatanen • Ossi Väänänen Trenér: Lauri Marjamäki • Hannu Virta • Erkka Westerlund
Trenéři jsou zde uvedeni pouze pro úplnost, neboť olympijské medaile nedostávají.

MS 1999 – Finsko
Brankáři	Mika Kiprusoff • Ari Sulander • Vesa Toskala
Obránci	Marko Kiprusoff • Petteri Nummelin • Kimmo Timonen • Aki Berg • Kari Matikainen • Antti-Jussi Niemi • Tony Lydman • Jere Karalahti
Útočníci	Teemu Selänne • Saku Koivu – • Olli Jokinen • Raimo Helminen • Antti Törmänen • Ville Peltonen • Tomi Kallio • Mikko Eloranta • Toni Sihvonen • Juha Lind • Kimmo Rintanen • Marko Tuomainen
Trenér	Hannu Aravirta

MS 2008 – Finsko
Brankáři	Niklas Bäckström • Petri Vehanen • Karri Ramo
Obránci	Mikko Jokela • Sami Lepistö • Mikko Luoma • Antti-Jussi Niemi • Janne Niinimaa • Janne Niskala • Lennart Petrell • Anssi Salmela • Ossi Väänänen
Útočníci	Sean Bergenheim • Riku Hahl • Hannes Hyvönen • Olli Jokinen • Niko Kapanen • Mikko Koivu • Ville Peltonen – • Antti Pihlström • Esa Pirnes • Mika Pyörälä • Tuomo Ruutu • Teemu Selänne • Jussi Jokinen
Trenér	Doug Shedden

1991/1992 – Jokerit Helsinky
Brankáři	Markus Ketterer • Ari Sulander
Obránci	Mojmír Božík • Marko Halonen • Waltteri Immonen • Kari Martikainen • Heikki Riihijärvi • Ari Salo • Mika Strömberg • Arto Taipola
Útočníci	Otakar Janecký • Rami Koivisto • Mika Välilä • Jali Wahlsten • Pekka Järvelä • Tommy Wide • Mikko Halonen • Timo Norppa • Juha Salo • Antti Törmänen • Teemu Selänne • Keijo Säilynoja • Sami Wahlsten
Trenér	Boris Majorov

Vítěz – Anaheim Ducks – NHL 2006/2007 – Stanley Cup
Brankáři	Ilja Bryzgalov • Jean-Sébastien Giguère
Obránci	François Beauchemin • Joe DiPenta • Kent Huskins • Ric Jackman • Scott Niedermayer – • Sean O’Donnell • Chris Pronger
Útočníci	Ryan Carter • Ryan Getzlaf • Chris Kunitz • Andy McDonald • Todd Marchant • Brad May • Drew Miller • Travis Moen • Joe Motzko • Rob Niedermayer • Samuel Påhlsson • George Parros • Dustin Penner • Corey Perry • Teemu Selänne • Ryan Shannon • Shawn Thornton
Trenér	Randy Carlyle
Generální manažér	Brian Burke