Triglav
Další významy jsou uvedeny na stránce Triglav (rozcestník).
| Triglav | |
|---|---|
 Triglav | |
| Vrchol | 2864 m n. m. |
| Prominence | 2052 m |
| Izolace | 81 km → Hochalmspitze |
| Seznamy | Nejvyšší hory evropských zemí Nejvyšší hory Slovinska #1 Ultraprominentní hory |
| Poznámka | nejvyšší hora Slovinska, Kraňska i bývalé Jugoslávie |
| Poloha | |
| Světadíl | Evropa |
| Stát | Slovinsko Slovinsko |
| Pohoří | Julské Alpy |
| Souřadnice | 46°22′42″ s. š., 13°50′12″ v. d. |
  Triglav  Triglav | |
| Prvovýstup | Lovrenc Willomitzer, Luka Korošec, Stefan Rožič a Matija Kos 1778 |
| Typ | vápencový trojvrchol |
| Hornina | vápenec |
| Povodí | Soča, Sáva → Dunaj |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Triglav (2 864 m n. m.) je nejvyšší hora Slovinska, Kraňska a Julských Alp, která se nachází v Triglavském národním parku na severozápadě státu, přímo na historické zemské hranici Kraňska a Gorice a Gradišky. Hora je stylizovaně zobrazena na slovinském státním znaku i slovinské vlajce. Své pojmenování získala podle Trihlava, starodávného trojhlavého slovanského božstva.
Prvovýstup
Triglav byl poprvé zdolán třemi slovinskými horaly v r. 1778. Zhruba od poloviny 19. století se v rámci probouzejícího se slovinského národního povědomí stalo mezi inteligencí jakousi národní povinností vystoupit na tuto horu. Tento nepsaný zákon platí dodnes, každý Slovinec by měl na Triglav vyjít alespoň jednou za život.
Přístup
Turistická sezóna probíhá v Julských Alpách od června do října a v tuto dobu po třech hlavních výstupových trasách proudí spousta turistů.
Na vrchol vede několik tras různé obtížnosti, všechny jsou částečně zajištěné a vyžadují lezení. Jedna z nejběžnějších vede od chaty Aljažev dom (1015 m n. m.) po tzv. Tominškově cestě k chatě Triglavski dom na Kredarici (2515 m n. m.) a dále přes Malý Triglav (2725 m n. m.) na samotný vrchol Triglavu (2864 m n. m.). Posledních asi 300 m výstupu je zajištěno ocelovými lany. Vzhledem k velkému převýšení i délce je obvyklý dvoudenní výstup (první den Aljažev dom - Triglavski dom a druhý den Triglavski dom - Triglav a sestup na Aljažev dom). Zdatní horalové to stihnou i za jeden den.
Severní stěna Triglavu
K významným horolezeckým terénům patří severní stěna Triglavu, která se se svou výškou 1500 m (podle jiných zdrojů 1200 m[1]) a šířkou kolem 3000 m řadí k největším alpským stěnám. Poprvé byla zdolána roku v roce 1906 Německou cestou (Nemška smer - F. König, H. Reinl, K. Doménigg). Ve stěně je řada cest i té nejvyšší obtížnosti, vyhledávaná je i v zimě ("evropská Patagonie").[2] Nejkrásnější pohled do stěny je kousek nad chatou Aljažev dom.
Mezi klasické horolezecké cesty v severní stěně patří dále Čopův pilíř (Čopov steber), Skalácká cesta (Skalaška smer)[3], Prusik-Szálay[4], Krátká Německá cesta (Kratka Nemška smer) a Bavorská cesta (Bavarska smer).
Galerie
-
Chata Aljažev dom -
Severní stěna Triglavu -
Pod vrcholem -
Vrcholová skrýš
Odkazy
Reference
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Triglav na Wikimedia Commons
- Galerie Triglav na Wikimedia Commons
- Výstupu na Triglav na HoryEvropy.cz Archivováno 29. 1. 2012 na Wayback Machine.
- Výstupu na Triglav na Turistika.cz
- Výstupu na Triglav na Treking.cz
- Triglav na SummitPost.org (anglicky)
| Nejvyšší hora Evropy | ||
|---|---|---|
| Země |
|  |
| Teritoria, kolonie a zámořská území | ||
| Území se sporným postavením | ||
Portály: Slovinsko
