Valné shromáždění OSN

Valné shromáždění OSN
Vznik	1945
Sídlo	Budova Organizace spojených národů, Spojené státy americké
Úřední jazyk	arabština, čínština, angličtina, francouzština, ruština a španělština
Lídr	Csaba Kőrösi (2022–2023)
Mateřská organizace	Organizace spojených národů
Oficiální web	un.org/ga
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Valné shromáždění je nejvyšší orgán OSN. Jsou v něm zastoupeny všechny členské státy. V čele Valného shromáždění stojí předseda. Nejvyšším úředníkem celé OSN je generální tajemník OSN^[1], tento předkládá na valném shromáždění OSN témata k projednání. Valné shromáždení OSN také jmenuje Generálního tajemníka na základě doporučení rady bezpečnosti.

Valné shromáždění projednává všechny otázky, které jsou spojené s Chartou OSN, správy dalších hlavních orgánů a volí jejich členy.

První Valné shromáždění OSN se uskutečnilo v lednu 1946 v Londýně, kde byla zároveň rozpuštěna i Společnost národů.

Šest hlavních výborů

Jako pomocné orgány si Valné shromáždění tvoří výbory a komise. Hlavních výborů je šest:

• první výbor – Výbor pro odzbrojení a mezinárodní bezpečnost (DISEC),
• druhý výbor – Hospodářský a finanční výbor (ECOFIN),
• třetí výbor – Sociální, kulturní a humanitární výbor (SOCHUM),
• čtvrtý výbor – Zvláštní politický a dekolonizační výbor (SPECPOL),
• pátý výbor – Administrativní a rozpočtový výbor,
• šestý výbor – Právní výbor.

Předseda, místopředsedové Valného shromáždění a předsedové těchto výborů tvoří tzv. všeobecný výbor.

Hlasování ve Valném shromáždění

• při běžných otázkách (např. program) je potřebná nadpoloviční většina přítomných hlasujících,
• při podstatných věcech, např. přijímání nových členů, je potřebná dvoutřetinová většina z přítomných a hlasujících,
• při volbě soudců Mezinárodního soudního dvora je potřebná nadpoloviční většina ze všech členů,
• při revizi Charty je potřebná dvoutřetinová většina ze všech členů,
• v politických otázkách se rozhodnutí přijímají konsenzem všech členských států (konsenzus znamená všeobecný souhlas). Pokud někdo vznáší připomínku, dále se rokuje, když ji nevznáší, považuje se věc za schválenou a dále se o ní nerokuje.

Při hlasováních má každý členský stát jeden hlas. Přítomní hlasující jsou ti, kteří jsou fyzicky přítomni.

Volby ve Valném shromáždění

Ve Valném shromáždění probíhají tyto volby^[2]

• Členů soudního dvora
• Svého předsedy
• Členů hospodářské a sociální rady
• Volby nestálých členů rady bezpečnosti
• Volby členů Poručenské rady
• Přijímání nových členů do OSN
• Pozastavení práv a výsad členů
• Vylučování členů
• Účinnost soustavy poručenské a rozpočtové

Předseda Valného shromáždění

Zasedání Valného shromáždění začíná každoročně v září. Předsednictví každý rok rotuje mezi 5 geografickými regiony: Afrika, Asie, Východní Evropa, Latinská Amerika a Karibik, Západní Evropa a jiní.

Zástupci největších a nejmocnějších států, jako jsou USA, Čína, Rusko, Spojené království, Francie (stálí členové Rady bezpečnosti) a Japonsko, nikdy nepředsedali Valnému shromáždění.

Jan Kavan byl předsedou Valného shromáždění během jeho 57. zasedání (2002/03).

Odkazy

Reference

Související články

• Generální tajemník OSN

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Valné shromáždění OSN na Wikimedia Commons

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.