Viktor Kolotov

Viktor Kolotov
Viktor Kolotov (1975)
Osobní informace
Celé jméno	Viktor Michajlovič Kolotov
Datum narození	3. července 1949
Místo narození	Judino, Sovětský svaz
Datum úmrtí	3. ledna 2000 (ve věku 50 let)
Místo úmrtí	Kyjev, Ukrajina
Výška	181 cm
Hmotnost	74 kg
Klubové informace
Konec hráčské kariéry
Pozice	záložník
Profesionální kluby
Roky Klub Záp. (góly) 1969–1970 1971–1981 Rubin Kazaň Dynamo Kyjev 68 (16) 218 (62)
Reprezentace
Roky Reprezentace Záp. (góly) 1970–1978 Sovětský svaz 54 (22)
Úspěchy
Fotbal na LOH LOH 1972 SSSR LOH 1976 SSSR Mistrovství Evropy ve fotbale ME 1972 SSSR Pohár vítězů pohárů 1974/1975 Dynamo Kyjev Sovětská fotbalová Vysšaja liga 1971 Dynamo Kyjev 1974 Dynamo Kyjev 1975 Dynamo Kyjev 1977 Dynamo Kyjev 1980 Dynamo Kyjev 1981 Dynamo Kyjev Sovětský fotbalový pohár 1974 Dynamo Kyjev 1978 Dynamo Kyjev Superpohár UEFA 1975 FK Dynamo Kyjev
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Viktor Kolotov (3. července 1949 Judino – 3. ledna 2000 Kyjev) byl ukrajinský fotbalista tatarského původu, záložník, jenž reprezentoval někdejší Sovětský svaz.

Fotbalová kariéra

V sovětské druhé lize hrál za Rubin Kazaň, nastoupil v 68 utkáních a dal 16 gólů. V letech 1971–1981 hrál v nejvyšší soutěži Sovětského svazu za Dynamo Kyjev, nastoupil v 218 ligových utkáních a dal 62 gólů. S týmem získal šestkrát mistrovský titul a v letech 1974 a 1978 Sovětský fotbalový pohár. S Dynamem Kyjev vyhrál jako kapitán týmu v sezóně 1974/75 Pohár vítězů pohárů. V Poháru mistrů evropských zemí nastoupil v 15 utkáních a dal 4 góly, v Poháru vítězů pohárů nastoupil v 9 utkáních a dal 2 góly a v Poháru UEFA nastoupil ve 14 utkáních a dal 2 góly. Za reprezentaci Sovětského svazu nastoupil v letech 1970–1978 v 54 utkáních a dal 22 gólů. S reprezentací Sovětského svazu získal bronzovou medaili za 3. místo na LOH 1972 v Mnichově a LOH 1976 v Montrealu.

Ligová bilance

Trenérské kariéra

Po skončení kariéry fotbalisty se stal trenérem a vedl ukrajinskou reprezentaci do 21 let, se kterou usiloval o postup na Mistrovství Evropy hráčů do 21 let v roce 2000. Práce však byla spojena s dalším skandálem: 31. března 1999 jeho tým bezpečně v Kyjevě porazil Island, ale v odvetě senzačně prohrál 4:1. Podle vzpomínek Kolotovova přítele Maxima Maximova, se několik reprezentantů ze Šachtaru Doněck domluvilo a zápas odchodilo na protest proti tomu, že reprezentační tým přišel o prémie.^[1]

Ani od Kolotova, ani od vedoucího týmu Gennadije Zubova nebylo možné zjistit pravdu o zápasech s Islandem. Trenér národního mužstva Iosef Sabo požádal Kolotovovy svěřence, aby trenéra nespouštěli z očí, neboť viděl, v jakém je stavu. V šatně se jich Kolotov přímo dotázal, zda někoho oklamal nebo porušil slib, protože důvody jednání hráčů nechápal. Má se za to, že tehdy Kolotov utrpěl první infarkt.

Po návratu z Islandu byl odvolán z funkce hlavního trenéra mládežnické reprezentace a dostal nabídku spolu s Pavlem Sadyrinem trénovat FK Rubin Kazaň. Po infarktu však pracovat nemohl. I když téměř přestal pít alkohol, zdraví měl poničené nejen infarktem, ale také kouřením.^[1]

Kolotov vyrazil 2. ledna 2000 s přáteli na lov přesto, že ho nejbližší přemlouvali, aby zůstal doma. Po návratu mu bylo zle, manželka přivolala lékaře ze sousedství, ale byli bezmocní. Kolotov zemřel na infarkt.^[2] Stefan Reško, spoluhráč z Dynama Kyjev uvedl, že Kolotova přivedl do hrobu konflikt po zápase s Islandem.^[1]

Vyznamenání

• Řád za zásluhy III. třídy – 2016 – udělil prezident Petro Porošenko^[3]

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Viktor Kolotov na Wikimedia Commons
• National Football Teams
• FIFA.com Archivováno 22. 3. 2020 na Wayback Machine.
• Worldfootball.net
• Viktor Kolotov v databázi Olympedia (anglicky)

Medailisté – Mistrovství Evropy ve fotbale 1972
NSR	Wolfgang Kleff • Sepp Maier • Franz Beckenbauer • Michael Bella • Paul Breitner • Horst-Dieter Höttges • Hans-Georg Schwarzenbeck • Berti Vogts • Rainer Bonhof • Uli Hoeneß • Horst Köppel • Günter Netzer • Jürgen Grabowski • Jupp Heynckes • Erwin Kremers • Hannes Löhr • Gerd Müller • Herbert Wimmer Trenér: Helmut Schön
SSSR	Volodymyr Pilguj • Jevhen Rudakov • Nikolaj Abramov • Revaz Dzodzuašvili • Jurij Istomin • Volodymyr Kaplyčnyj • Viktor Matvijenko • Volodymyr Troškin • Anatolij Bajdačnyj • Oleg Dolmatov • Murtaz Churcilava • Viktor Kolotov • Anatolij Koňkov • Volodymyr Muntjan • Anatolij Baniševskij • Eduard Kozinkevič • Givi Nodia • Volodymyr Onyščenko Trenér: Alexandr Ponomarjov
Belgie	Christian Piot • Luc Sanders • Léon Dolmans • Georges Heylens • Maurice Martens • Jean Thissen • Gilbert Van Binst • Léon Semmeling • Johnny Thio • Erwin Vandendaele • Jan Verheyen • Jean Dockx • Frans Janssens • Raoul Lambert • Odilon Polleunis • Jacques Teugels • Paul Van Himst Trenér: Raymond Goethals

Medailisté – fotbal na Letních olympijských hrách 1972
Polsko	Hubert Kostka • Zbigniew Gut • Jerzy Gorgoń • Zygmunt Anczok • Lesław Ćmikiewicz • Zygmunt Maszczyk • Jerzy Kraska • Kazimierz Deyna • Zygfryd Szołtysik • Włodzimierz Lubański • Robert Gadocha • Ryszard Szymczak • Antoni Szymanowski • Joachim Marx • Grzegorz Lato • Marian Ostafiński • Kazimierz Kmiecik • Marian Szeja • Andrzej Jarosik Trenér: Kazimierz Górski
Maďarsko	István Géczi • Péter Vépi • Miklós Páncsics • Péter Juhász • Lajos Szűcs • Mihály Kozma • Antal Dunai • Lajos Kü • Béla Várady • Ede Dunai • László Bálint • Lajos Kocsis • Kálmán Tóth • László Branikovits • József Kovács • Csaba Vidács • Adám Rothermel Trenér: Rudolf Illovszky
NDR	Jürgen Croy • Manfred Zapf • Konrad Weise • Bernd Bransch • Jürgen Pommerenke • Jürgen Sparwasser • Hans-Jürgen Kreische • Joachim Streich • Wolfgang Seguin • Peter Ducke • Frank Ganzera • Lothar Kurbjuweit • Eberhard Vogel • Harald Irmscher • Ralf Schulenberg • Reinhard Häfner • Siegmar Wätzlich Trenér: Georg Buschner
Sovětský svaz	Oleg Blochin • Murtaz Churcilava • Jurij Istomin • Volodymyr Kaplyčnyj • Viktor Kolotov • Jevgenij Lovčev • Sergej Olšanskij • Jevhen Rudakov • Vjačeslav Semjonov • Gennadij Jevrjužichin • Oganes Zanazanjan • Andrej Jakubik • Arkadij Andriasjan • Revaz Dzodzuašvili • Jožef Sabo • Jurij Jelisejev • Volodymyr Onyščenko • Anatolij Kuksov • Volodymyr Pilguj Trenér: Alexandr Ponomarjov

Medailisté – fotbal na Letních olympijských hrách 1976
NDR	Hans-Ulrich Grapenthin • Wilfried Gröbner • Jürgen Croy • Gerd Weber • Hans-Jürgen Dörner • Konrad Weise • Lothar Kurbjuweit • Reinhard Lauck • Gert Heidler • Reinhard Häfner • Hans-Jürgen Riediger • Bernd Bransch • Martin Hoffmann • Gerd Kische • Wolfram Löwe • Hartmut Schade • Dieter Riedel Trenér: Georg Buschner
Polsko	Jan Tomaszewski • Piotr Mowlik • Antoni Szymanowski • Jerzy Gorgoń • Wojciech Rudy • Władysław Żmuda • Zygmunt Maszczyk • Grzegorz Lato • Henryk Wawrowski • Henryk Kasperczak • Roman Ogaza • Kazimierz Kmiecik • Kazimierz Deyna • Andrzej Szarmach • Henryk Wieczorek • Lesław Ćmikiewicz • Jan Benigier Trenér: Kazimierz Górski
Sovětský svaz	Vladimir Astapovskij • Anatolij Koňkov • Viktor Matvijenko • Mychajlo Fomenko • Stefan Reško • Volodymyr Troškin • David Kipiani • Volodymyr Onyščenko • Viktor Kolotov • Vladimir Veremejev • Oleg Blochin • Leonid Burjak • Vladimir Fjodorov • Alexandr Minajev • Viktor Zvjahincev • Leonid Nazarenko • Alexandr Prochorov Trenér: Valerij Lobanovskyj

Pohár vítězů pohárů 1974/1975 – FK Dynamo Kyjev
Brankář	Jevhen Rudakov
Hráči	Mychajlo Fomenko • Anatolij Koňkov • Volodymyr Troškin • Viktor Matvijenko • Stefan Reško • Viktor Kolotov • Leonid Burjak • Volodymyr Onyščenko • Volodymyr Muntjan • Oleg Blochin
Hlavní trenér	Valerij Lobanovskyj

Superpohár UEFA 1975 – FK Dynamo Kyjev
Brankář	Jevhen Rudakov
Hráči	Volodymyr Troškin • Mychajlo Fomenko • Stefan Reško • Valerij Zujev • Anatolij Koňkov • Oleksandr Damyn • Leonid Burjak • Viktor Kolotov • Petro Slobodjan • Oleg Blochin • Volodymyr Onyščenko –
Hlavní trenér	Valerij Lobanovskyj