Volyňské knížectví

Volyňské knížectví
Волынское княжество
 Kyjevská Rus
← Jotvingie
987–1199/1452 Haličsko-volyňské knížectví 
Litevské velkoknížectví 
Polské království (1385–1569) →
Státní znak
znak
Geografie
Mapa
Volyňské knížectví ve světle oranžové barvě
Hlavní město
Vladimir
Obyvatelstvo
Jazyky
Náboženství
ortodoxní
Státní útvar
Státní zřízení
Mateřská
země
Kyjevská RusKyjevská Rus Kyjevská Rus (do roku 1240)
Haličsko-volyňské knížectvíHaličsko-volyňské knížectví Haličsko-volyňské knížectví
Haličsko-volyňské královstvíHaličsko-volyňské království Haličsko-volyňské království
Litevské velkoknížectvíLitevské velkoknížectví Litevské velkoknížectví
Vznik
987
Zánik
1199 – sjednocení s Haličským knížectvím v Haličsko-volyňské knížectví
1452 – připojeno k Litvě
Státní útvary a území
Předcházející
Kyjevská Rus Kyjevská Rus
Jotvingie Jotvingie
Následující
Haličsko-volyňské knížectví Haličsko-volyňské knížectví
Litevské velkoknížectví Litevské velkoknížectví
Polské království (1385–1569) Polské království (1385–1569)

Volyňské knížectví (starorusky Волынское княжество) bylo v 10.12. století východoslovanské ruské knížectví náležící ke Kyjevské Rusi. Někdy bývá nazýváno jako Volyňsko-vladimirské knížectví (též vladimirsko-volyňské), a to zejména v souvislosti s dobou po roce 1199, kdy se od něj odtrhlo Lucké knížectví. Sídelním knížecím městem bylo Vladimir (Vladiměř). Mezi další významná města v knížectví patřily Kremenec, Luck, Busk, Dorogobuž, Brest, Belz a Šumsk.

Historie

Kyjevská Rus s Volyňským knížectvím (na západě) po roce 1054.
Vladimirská katedrála dostavěná za vlády Mstislava II. kolem roku 1160.

V letech 10691118 mu vládla dynastie Izjaslavičů zejména z města Turova (ti v prvé řadě vládli Turovskému knížectví).

Po ztrátě Turova ve prospěch Monomachovičů v roce 1105 vládli Volyni po několik let potomci Izjaslava Jaroslavoviče. V letech 11541199 se knížectví nazývalo vladimirským, poté, co se od něj odtrhlo Lutské knížectví (11541228).

V roce 1199 Roman Mstislavič sjednotil pod svou vládu knížectví haličské a volyňské, čímž vzniklo Haličsko-volyňské knížectví. Knížectví volyňské tak skončilo jako samostatný státní útvar. V období 13401392 probíhala válka mezi Polskem a Litvou o volyňské dědictví a Gediminovci se zvali velkoknížaty volyňskými. V roce 1452 bylo knížectví sloučeno s Litvou.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Principality of Volhynia na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Autoritní data Editovat na Wikidatech
  • IEU: V\O\Volodymyr6Volynskyiprincipality