Wojciech Jaruzelski

Wojciech Witold Jaruzelski
1. prezident Polska
Ve funkci:
19. července 1989 – 22. prosince 1990
Předseda vládyMieczysław Rakowski (1989)
Czesław Kiszczak (1989)
Tadeusz Mazowiecki (1989–1990)
PředchůdceOn sám jako Předseda zemské rady
NástupceLech Wałęsa
6. Předseda zemské rady
Ve funkci:
18. listopadu 1981 – 29. července 1989
Předseda vládyZbigniew Messner
Mieczysław Rakowski
PředchůdceHenryk Jabłoński
NástupceOn sám jako president
6. První tajemník PSDS
Ve funkci:
18. listopadu 1981 – 29. července 1989
PrezidentHenryk Jabłoński (jako Předseda zemské rady)
PředchůdceStanisław Kania
NástupceMieczysław Rakowski
Premiér Polska
Ve funkci:
11. února 1981 – 6. listopadu 1985
PrezidentHenryk Jabłoński
PředchůdceJózef Pińkowski
NástupceZbigniew Messner
4. ministr národní obrany
Ve funkci:
1968 – 1983
Předseda vládyJózef Cyrankiewicz
Piotr Jaroszewicz
Edward Babiuch
Józef Pińkowski
PředchůdceMarian Spychalski
NástupceFlorian Siwicki
Stranická příslušnost
ČlenstvíPolská dělnická strana (1944–1948)
Polská sjednocená dělnická strana (1948–1990)
Vojenská služba
SlužbaPolsko
SložkaPolská lidová armáda
Doba služby1943–1989
HodnostArmádní generál
Bitvy/válkyDruhá světová válka
VyznamenáníVirtuti Militari, Řád Polonia Restituta
Narození6. července 1923
Kurów, PolskoPolsko Polsko
Úmrtí25. května 2014 (ve věku 90 let)
Varšava, PolskoPolsko Polsko
Příčina úmrtícévní mozková příhoda
Místo pohřbeníVojenský hřbitov na Powązkach ve Varšavě
ChoťBarbara Jaruzelska
RodičeWładysław Jaruzelski a Wanda Jaruzelska
DětiMonika Jaruzelska
PříbuzníTeresa Starnawska (sourozenec)
Gustaw Jaruzelski-Fedyniak (vnuk z dceřiny strany)
Gustaw Jaruzelski-Fedyniak (vnuk)
Alma materAkademie generálního štábu
Profesevoják
Oceněnířetěz Řádu Isabely Katolické (1989)
velkokříž s řetězem Řádu bílé růže (1989)
Medal of the 40th Anniversary of People's Poland
Silver Medal for Merit in the Field of Glory
Řád praporu práce 1. třídy
… více na Wikidatech
PodpisWojciech Witold Jaruzelski, podpis
Webová stránkawww.wojciech-jaruzelski.pl
CommonsWojciech Jaruzelski
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Wojciech Witold Jaruzelski (6. července 1923 Kurów – 25. května 2014 Varšava[1]) byl polský komunistický generál, politik a krátce i prezident.

Biografie

Mládí

Jaruzelski pocházel z vlastenecké šlechtické rodiny. Otec bojoval v polsko-sovětské válce (1920), dědeček v lednovém povstání (1863). V roce 1939 s rodinou přesídlil do Litvy, po sovětské anexi v roce 1940 deportován na Sibiř, kde zemřel jeho otec Władysław. Tam později vstoupil do polské armády, v níž se stal důstojníkem.[2]

Armáda

V letech 1957 až 1960 velel 12. mechanizované divizi ve Štětíně.[3] V roce 1965 se stal náčelníkem generálního štábu.

Politická kariéra

V letech 1961–1989 byl poslancem Sejmu. Od roku 1968 do roku 1983 byl polským ministrem národní obrany. V této funkci nechal podle záznamů vratislavské milice 16. července 1975 sestřelit nad Slovenskem civilní letadlo, jehož amatérský pilot Dioniz Bielanski se pokoušel v dvojplošníku An-2 uprchnout z Polska do Rakouska. Letadlo bylo sestřeleno pilotem československé stíhačky 8 kilometrů od rakouských hranic,[4] ale Jaruzelski tvrdil, že si na to nepamatuje.[5]

V letech 1981 až 1985 vykonával funkci předsedy vlády. 13. prosince 1981 jménem Vojenské rady národní záchrany vyhlásil v Polsku válečný stav, aby zastavil rostoucí vliv opozičního hnutí Solidarita. Od listopadu 1985 do července 1989 byl předsedou státní rady PLR, poté od července 1989 do listopadu 1990 prezidentem Polské republiky.

Proces

Ve Varšavě byl 12. září 2008 zahájen proces s Wojciechem Jaruzelským, v němž čelil spolu se sedmi dalšími vysokými komunistickými činiteli obžalobě z několika trestných činů v souvislosti s vyhlášením válečného stavu v Polsku v prosinci roku 1981. Jaruzelskému v případě odsouzení hrozil trest až 10 let odnětí svobody. Jaruzelski při předběžném projednávání prohlásil, že odpovědnost za výjimečný stav bere na sebe a omluvil se rodinám obětí, kterých bylo kolem devadesáti. Jaruzelski před zahájením procesu požádal, aby byl soudem předvolán jako svědek například bývalý sovětský prezident Michail Gorbačov nebo bývalá britská premiérka Margaret Thatcherová.[6]

Jaruzelski hájil v obhajovací řeči počátkem října 2008 před soudem své rozhodnutí z roku 1981 vyhlásit v zemi výjimečný stav a tvrdil, že tak údajně zabránil vojenské invazi SSSR.[7]

Proces byl ukončen bez rozsudku kvůli zdravotnímu stavu obžalovaného.

Úmrtí

V roce 2014 zemřel a byl pochován na hřbitově 'Cmentarz Wojskowy na Powązkach' ve Varšavě.

Vyznamenání

Podrobnější informace naleznete v článku Tituly a vyznamenání Wojciecha Jaruzelského.

Fotogalerie

  • Oficiální portrét z roku 1968
    Oficiální portrét z roku 1968
  • Jaruzelski a Castro (1972)
    Jaruzelski a Castro (1972)
  • Jaruzelski a Ceauşescu
    Jaruzelski a Ceauşescu
  • Jaruzelski a Andropov (1980)
    Jaruzelski a Andropov (1980)
  • Gen. Wojciech Jaruzelski (1981)
    Gen. Wojciech Jaruzelski (1981)
  • W. Jaruzelski s Vladimirem Putinem
    W. Jaruzelski s Vladimirem Putinem
  • Wojciech Jaruzelski (2009)
    Wojciech Jaruzelski (2009)
  • Urna gen. Wojciecha Jaruzelského (2014)
    Urna gen. Wojciecha Jaruzelského (2014)
  • Jeho hrob ve Varšavě (1)
    Jeho hrob ve Varšavě (1)
  • Jeho hrob ve Varšavě (2)
    Jeho hrob ve Varšavě (2)

Odkazy

Reference

  1. ↑ Zemřel Wojciech Jaruzelski, poslední komunistický prezident Polska. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2017-08-31]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-04-01. 
  2. ↑ Jaruzelski Wojciech v Encyklopedii PWN.
  3. ↑ Wojciech Jaruzelski - Kariera Wojskowa | Wojciech Jaruzelski. www.wojciech-jaruzelski.pl [online]. [cit. 2018-03-11]. Dostupné online. 
  4. ↑ Sestřelení letadla nad Slovenskem v roce 1975 nařídil Jaruzelski. ČT24. Dostupné online [cit. 2018-03-11]. 
  5. ↑ Sestřel letadla nad Slovenskem z roku 1975 prý nařídil Jaruzelski. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2017-08-31]. Dostupné online. 
  6. ↑ Poslední komunistický polský prezident Jaruzelski před soudem. ČT24. Dostupné online [cit. 2018-03-11]. 
  7. ↑ Obhajovací řeč Jaruzelského: Výjimečný stav zachránil Polsko. ČT24. Dostupné online [cit. 2018-03-11].  Archivováno 5. 10. 2008 na Wayback Machine.

Související články

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Wojciech Jaruzelski na Wikimedia Commons
  • Osoba Wojciech Jaruzelski ve Wikicitátech
  • (polsky) Oficiální stránka Wojciecha Jaruzelského
  • Mít pořádek jako v Československu - Rozhovor s generálem Wojciechem Jaruzelským o Husákovi, o srpnu 1968 a o kosmonautech kulturně kritická revue Dějiny a současnost
  • Jaruzelski se omluvil za invazi z 21. 8. 1968, zpráva BBC
  • Miroslav Šuta: I marxističtí diktátoři jsou diktátoři – Genocida v Etiopii a 25 let od vyhlášení výjimečného stavu v Polsku, blisty.cz
  • Adam Michnik: Vztek a hanba, smutek a hrdost Archivováno 25. 5. 2014 na Wayback Machine., listy.cz
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Prezident Polska
Druhá Polská republika (1918–1939)
Gabriel Narutowicz (1922) • Stanisław Wojciechowski (1922–1926) • Ignacy Mościcki (1926–1939)
 Prezidentská standarta
Polská republika (1944–1952)
Polská lidová republika (1952–1989) předseda státní rady
První tajemník Polské sjednocené dělnické strany
Třetí Polská republika (od 1990)
Wojciech Jaruzelski (1989–1990) • Lech Wałęsa (1990–1995) • Aleksander Kwaśniewski (1995–2005) • Lech Kaczyński (2005–2010) • Bronisław Komorowski (úřadující) • Bogdan Borusewicz úřadující • Grzegorz Schetyna úřadující • Bronisław Komorowski (2010–2015) • Andrzej Duda (od 2015)
Premiéři Polska
Polské království
(1916–1918)
Jan Kucharzewski (1917–1918) • Antoni Ponikowski (1918) • Jan Kanty Steczkowski (1918) • Jan Kucharzewski (1918) • Józef Świeżyński (1918) • Władysław Wróblewski (1918)
Polská lidová republika
(1918)
Druhá Polská republika
(1918–1939)
Jędrzej Moraczewski (1918–1919) • Ignacy Jan Paderewski (1919) • Leopold Skulski (1919–1920) • Władysław Grabski (1920) • Wincenty Witos (1920–1921) • Antoni Ponikowski (1921–1922) • Artur Śliwiński (1922) • Julian Nowak (1922) • Władysław Sikorski (1922–1923) • Wincenty Witos (1923) • Władysław Grabski (1923–1925) • Aleksander Skrzyński (1925–1926) • Wincenty Witos (1926) • Kazimierz Bartel (1926) • Józef Piłsudski (1926–1928) • Kazimierz Bartel (1928–1929) • Kazimierz Świtalski (1929) • Kazimierz Bartel (1929–1930) • Walery Sławek (1930) • Józef Piłsudski (1930) • Walery Sławek (1930–1931) • Aleksander Prystor (1931–1933) • Janusz Jędrzejewicz (1933–1934) • Leon Kozłowski (1934–1935) • Walery Sławek (1935) • Marian Zyndram-Kościałkowski (1935–1936) • Felicjan Sławoj Składkowski (1936–1939)
Exilové polské vlády
(1939–1990)
Władysław Sikorski (1939–1943) • Stanisław Mikołajczyk (1943–1944) • Tomasz Arciszewski (1944–1947) • Tadeusz Komorowski (1947–1949) • Tadeusz Tomaszewski (1949–1950) • Roman Odzierzyński (1950–1953) • Jerzy Hryniewski (1954) • Stanisław Mackiewicz (1954–1955) • Hugon Hanke (1955) • Antoni Pająk (1955–1965) • Aleksander Zawisza (1965–1970) • Zygmunt Muchniewski (1970–1972) • Alfred Urbański (1972–1976) • Kazimierz Sabbat (1976–1986) • Edward Szczepanik (1986–1990)
Polská lidová republika
(1944–1989)
Edward Osóbka-Morawski (1944–1947) • Józef Cyrankiewicz (1947–1952) • Bolesław Bierut (1952–1954) • Józef Cyrankiewicz (1954–1970) • Piotr Jaroszewicz (1970–1980) • Edward Babiuch (1980) • Józef Pińkowski (1980–1981) • Wojciech Jaruzelski (1981–1985) • Zbigniew Messner (1985–1988) • Mieczysław Rakowski (1988–1989) • Czesław Kiszczak (1989) • Tadeusz Mazowiecki (1989)
Třetí Polská republika
(od 1989)
Tadeusz Mazowiecki (1989–1991) • Jan Krzysztof Bielecki (1991) • Jan Olszewski (1991–1992) • Waldemar Pawlak (1992) • Hanna Suchocká (1992–1993) • Waldemar Pawlak (1993–1995) • Józef Oleksy (1995–1996) • Włodzimierz Cimoszewicz (1996–1997) • Jerzy Buzek (1997–2001) • Leszek Miller (2001–2004) • Marek Belka (2004–2005) • Kazimierz Marcinkiewicz (2005–2006) • Jarosław Kaczyński (2006–2007) • Donald Tusk (2007–2014) • Ewa Kopaczová (2014–2015) • Beata Szydłová (2015–2017) • Mateusz Morawiecki (2017–2023) • Donald Tusk (od 2023)
Komunističtí vůdci východního bloku
Albánská strana práce
Bulharská komunistická strana
Komunistická strana Československa
Sjednocená socialistická strana Německa
Maďarská strana pracujících a
Maďarská socialistická dělnická strana
Polská sjednocená dělnická strana
Komunistická strana Rumunska
Komunistická strana Sovětského svazu
Svaz komunistů Jugoslávie
Josip Broz Tito • Stevan Doronjski • Lazar Mojsov • Dušan Dragosavac • Mitja Ribičič • Dragoslav Marković • Ali Shukriu • Vidoje Žarković • Milanko Renovica • Boško Krunić • Stipe Šuvar • Milan Pančevski
Autoritní data Editovat na Wikidatech