Éós

Éós
Éós zvedající tělo svého syna Memnóna. Vyobrazení na dně attické červenofigurové číše, 490-480 př. n. l., Capua, Itálie
Éós zvedající tělo svého syna Memnóna. Vyobrazení na dně attické červenofigurové číše, 490-480 př. n. l., Capua, Itálie
Řecké jménoἝως
Význambohyně úsvitu
PartnerAstraios, Tithónos, Kefalos a další
RodičeHyperión a Theia
SourozenciHélios, Seléné
DětiAnemoi, Éósforos, Hesperos, Astraia
Římský ekvivalentAurora
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Evelyn De Morgan, Eos, 1895

Éós (2. pád Éóje, attickou řečtinou Ἕως) je řecká bohyně úsvitu, případně červánků. Přes svůj význam v řecké mýtopoetické tradici neměla svůj kult[pozn. 1] a pozici bohyně úsvitu zaujímala především Afrodité. Svým jménem i řadou atributů je blízká védské Ušas.

Římská personifikace úsvitu Aurora je přejmenovanou Éójou. Bohyní úsvitu v římském kultu byla pravděpodobně Mater Matuta.[1]

Jméno a přívlastky

Kromě attického Ἕως Éós je toto jméno doloženo také v iónské a homérské řečtině jako Ἠώς Eós a v aiolštině jako Αὔως Auós a dórštině jako Ἀώς Áós.

Řecké éós a latinské aurora znamená jednoduše „úsvit“ a je odvozeno od praindoevropského kořene *haus/*haeus „svítící (rudě), plamen“[pozn. 2] s připojeným sufixem -ós- či -ró-. Ze stejného kořene jsou odvozeno i výše uvedené jméno Ušas.[2][3]

Mezi její další jména patří Día „zářící, jasná“ používané v Homérských hymnech, které může odkazovat na její příbuznost s nebem.[pozn. 3] Dalším jejím jménem je Erigone „brzy zrozená“, což odkazuje na fakt že se jako úsvit rodí každé ráno.[4]

Mezi její další epiteta patří:[5]

  • Ορθρια (Orthia) „ráno-soumrak“
  • Ἡμερα (Hémerá) „den“
  • Τιτω (Titó) „den“
  • Ροδοδακτυλος (Rhododaktylos) „růžovoprstá“
  • Ροδοπαχυς (Rhodopachus) „růžovoramenná“
  • Χρυσοπαχυς (Chrysopachus) „zlatoramenná“
  • Φαεσφορος (Faesforos) „světlo přinášející“
  • Κροκοπεπλος (Krokopeplos) „šafránem oděná“

Genealogie a vztahy

Nejstarším a nejznámějším pramenem zmiňujím Éos je Hésiodova Theogonie která uvádí jako její rodiče titány Hyperiona a Theiu a jako její sourozence boha slunce Hélia a bohyni měsíce Seléné. V Homérských hymnech je matkou Éoje Euryfaseia, která je pravděpodobně totožná s Theiou. V pozdějších římských zdrojích je někdy jako její otec uváděn Pallás.[5]

Společně s Astraiem „Hvězdným“ zplodila podle Theogonie Anemoi „Větry“ tedy Zefýra, Borea a Nota.[pozn. 4] Dále je matkou dvou synů: Éósfora „Jitřenky“ a Hespera „Večernice“ a dcery Astraie „Hvězdné“.[5]

Éós měla řadu milenců, nejprve boha války Área. Za to ji Afrodité proklela tím, že se neustále zamilovávala do smrtelníků. Mezi ty patřil Órión, Kleitos, Kefalos a nakonec Tithónos, s kterým měla syny Emathióna a Memnona. S Kefalem měla také syna Faethóna, jmenovce známějšího syna Héliova.[5]

Odraz v umění

Aurora od Guercina, 1621-23 (stropní freska v Casino Ludovisi v Římě)

Malby

  • Dúridova malba na číši Éós truchlí nad mrtvým synem Memnonem z let 490 až 480 př. n. l., dnes v Louvru
  • N. Poussin Aurora a Cephalus z roku 1630, londýnská Národní galerie
  • L. Silvestr ml. Aurora probouzí Lunu z roku 1715

Sochy

  • Michelangelo B. Aurora , na hrobě Lorenza di Medici ve Florencii, kolem roku 1520
  • Auguste Rodin Aurora s Tithonem , v Rodinově muzeu v Paříži

Hudba

Odkazy

Poznámky

  1. V Ovidiových Proměnách Éós Diovi tvrdí že její svatyně jsou na zemi zemi ze všech nejvzácnější. To může i nemusí být odkazem na kult této bohyně, v jiných zdrojích nezmiňovaný.
  2. z tohoto kořene je odvozené též latinské aurum „zlato“
  3. Védská Ušas a bohyně úsvitu obecně jsou často označovány za dcery bohů nebes.
  4. čtvrtý z Větrů jménem Eurus není v Theogonii zmiňován

Reference

  1. WEST, Martin Litchfield. Indo-European Poetry and Myth. New York: Oxford University Press, 2007. Dostupné online. ISBN 978-0-19-928075-9. S. 217. [Dále jen West (2007)]. 
  2. West (2007), s. 217.
  3. MALLORY, James; ADAMS, Douglas Quentin. Encyclopedia of Indo-European Culture. Abingdon: Routledge, 1997. Dostupné online. ISBN 978-1884964985. S. 148. 
  4. West (2007), s. 219.
  5. a b c d Eos [online]. [cit. 2017-10-27]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Řecká mytologie
Prvotní tvořitelská božstva
Achlys • Aión / ChronosEurynoméOfión • Chaos • Erebos + Nyx > AithérHémeráGaiaTartarosErós / FanésPýthónÚranos • Pontos • Týfón
Pontos + Gaia:
Forkidy
Echidna (Kerberos, Orthos, Hydra, Chiméra, Sfinx, Nemejský lev, Skylla) • LádónGorgonyGraie • Sirény • Hesperidky
Úranos + Gaia:
Titáni
12
OkeanosKoiosKriosHyperiónIapetosMnémosynéFoibéRheiaTéthysTheiaThemisKronos
2. generace,
také Olympané
Seléné, Éós, HéliosAstraios • Aithra • AsteriaDiónaKlymenéMétisPallásPersésKallirhoéPeithóLétóAsteriaÓkeanovny
3. generace, Iapetovi synové
PrométheusEpimétheus • Atlás • Menoitios • Plejády • Hyády
Kyklópové
Brontés (hrom) • Steropés (blesk) • Argés (jas)
Hekatoncheirové
při kastraci
Giganti, z krve
Alkyoneus • Athos • KlytiosEnkelados • Echión > pro pomstu: gigantomachie
Kronos + Rheia:
6 olympských bohů
a další Olympané
bozi 2. generace
HermésApollón+ArtemisAthénaHéfaistosArésHébéEileithýia • Pandia, Ersa • Persefona • Acherón • MoiryHóry
Múzy
bozi 3. generace
AnterósErósHarmonia • Himeros • EunomiaHermafrodítos • Rhodos • Tyché
polobozi na Olympu
rasy a bytosti
Nymfy • Pan • SatyrSilénos • Argos • KentaurMínótaurosCharybdaFénix
polobozi na zemi: hrdinové a oběti
události a příběhy
Autoritní data Editovat na Wikidatech