Kallistó

Možná hledáte: Callisto (měsíc Jupiteru).
Kallistó
Jupiter a Kallistó , autor François Boucher, Jupiter/Zeus přebírá podobu Diany/Artemis
Jupiter a Kallistó , autor François Boucher, Jupiter/Zeus přebírá podobu Diany/Artemis
Partner(ka)Zeus
DětiArkas[1][2]
Pan[3]
RodičeLykáón a Ceteus
PříbuzníElatos[2], Triphylus, Afeidas, Azan[2], Autolaus, Maenalus, Erymanthus, Diomeneia a Hyperippe (vnoučata)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kallistó (řecky Καλλιστώ, latinsky Kallistó) je v řecké mytologii dcera arkadského krále Lykáóna.

Byla prý nejkrásnější dívkou v království a stala se členkou družiny bohyně lovu Artemis. Netrvalo dlouho a objevil ji nejvyšší bůh Zeus. Aby ji získal, prý na sebe vzal podobu Artemis. Některé verze však hovoří o tom, že si ji vzal násilím.

Když Artemis zpozorovala, že Kallistó čeká dítě, vyhnala ji ze své družiny a Kallistó pak osamocena porodila v lese syna Arkada. Když se o Kallistó dozvěděla bohyně Héra, Diova manželka, pomstila se za Diovu nevěru tím, že Kallistó proměnila v medvědici.

Arkas dospěl a lov se stal jeho vášní. Neštěstí na sebe nedalo dlouho čekat – na jednom lovu se vydal po stopě právě své matky. V poslední chvíli zakročil Zeus, zabránil vraždě Kallisty-medvědice a proměnil Arkada také v medvěda. Oba poté vyzvedl na nebeskou klenbu a přeměnil je v souhvězdí Velké medvědice a Malého medvěda, které dnes též nazýváme Velký a Malý vůz.

Odraz v umění

Tento příběh byl oblíbeným námětem renesančních a barokních umělců.

  • Tizian namaloval hned dva obrazy Artemis a Kallistó – jeden z roku 1559 je vystaven v Bridgewater House v Londýně a druhý z roku 1560 se nachází ve Státní galerii ve Vídni
  • další pozoruhodný obraz je Fr. Wouterse Artemis a Kallistó; pochází z poloviny 17. století a nejdeme jej v Zámecké galerii v Kroměříži.

Odkazy

Reference

  1. Callisto. In: Skutečný slovník klasických starožitností od Lubkera.
  2. a b c Arcas. In: Skutečný slovník klasických starožitností od Lubkera.
  3. Benjamin Hederich: Benjamin Hederichs ehemal. Rect. zu Großenhayn gründliches mythologisches Lexicon. 1724. Dostupné online. [cit. 2018-11-14].

Literatura

  • Slovník antické kultury, nakl. Svoboda, Praha, 1974
  • Vojtěch Zamarovský, Bohové a hrdinové antických bájí
  • Graves, Robert, Řecké mýty, 2004, ISBN 80-7309-153-4
  • Houtzager, Guus, Encyklopedie řecké mytologie, ISBN 80-7234-287-8

Externí odkazy

Řecká mytologie
Prvotní tvořitelská božstva
Achlys • Aión / ChronosEurynoméOfión • Chaos • Erebos + Nyx > AithérHémeráGaiaTartarosErós / FanésPýthónÚranos • Pontos • Týfón
Pontos + Gaia:
Forkidy
Echidna (Kerberos, Orthos, Hydra, Chiméra, Sfinx, Nemejský lev, Skylla) • LádónGorgonyGraie • Sirény • Hesperidky
Úranos + Gaia:
Titáni
12
OkeanosKoiosKriosHyperiónIapetosMnémosynéFoibéRheiaTéthysTheiaThemisKronos
2. generace,
také Olympané
Seléné, Éós, HéliosAstraios • Aithra • AsteriaDiónaKlymenéMétisPallásPersésKallirhoéPeithóLétóAsteriaÓkeanovny
3. generace, Iapetovi synové
PrométheusEpimétheus • Atlás • Menoitios • Plejády • Hyády
Kyklópové
Brontés (hrom) • Steropés (blesk) • Argés (jas)
Hekatoncheirové
při kastraci
Giganti, z krve
Alkyoneus • Athos • KlytiosEnkelados • Echión > pro pomstu: gigantomachie
Kronos + Rheia:
6 olympských bohů
a další Olympané
bozi 2. generace
HermésApollón+ArtemisAthénaHéfaistosArésHébéEileithýia • Pandia, Ersa • Persefona • Acherón • MoiryHóry
Múzy
bozi 3. generace
AnterósErósHarmonia • Himeros • EunomiaHermafrodítos • Rhodos • Tyché
polobozi na Olympu
rasy a bytosti
Nymfy • Pan • SatyrSilénos • Argos • KentaurMínótaurosCharybdaFénix
polobozi na zemi: hrdinové a oběti
HéraklésThéseus • Kallistó • KirkéAntaiosGlaukosIásónPerseus
události a příběhy
Autoritní data Editovat na Wikidatech