Mínótauros

Mínotaurus
Bydliště	Mínóův labyrint
Rodiče	Krétský býk a Pásifaé
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mínótauros (řecky Μινώταυρος), latinizovanou formou Minotaurus, je v řecké mytologii bestie s lidským tělem a býčí hlavou. Narodil se ze spojení bílého býka a krétské královny Pásifaé, její manžel, král Mínós, jej nechal zavřít do krétského labyrintu, který k tomu účelu postavil Daidalos a Ikaros. Mínótaura zabil hrdina Théseus, který se poté z labyrintu dostal s pomocí princezny Ariadny.

Legenda

Podle legendy Pásifaé, manželku krétského krále Mínóa, svedl bílý býk. Po čase porodila zrůdného syna – člověka s lidským tělem a býčí hlavou. Nazvali jej Asterion po Mínoově otci, známý je ale pod jménem Minotauros. Král si nechal od proslulého athénského stavitele a sochaře Daidala vybudovat spletitý Labyrint, do kterého pak nevlastního krvelačného syna uvěznil. Tak ho schoval i před zraky svých poddaných. Nevěrné královně Pásifaé připravil král Mínós rafinovanou a krutou smrt.

Mezi Krétou a Athénami vypukla válka poté, co byl při lovu na Maratónského býka (Minotaurova otce, kterého dostal na pevninu Herakles) zabit syn krále Mínóa – Androgeós. Athény padly a byla na ně uvalena povinnost – každoročně museli posílat na Krétu sedm dívek a sedm chlapců.

Až jednou se k vylosovaným nešťastníkům dobrovolně připojil hrdina Théseus syn athénského krále Aigea a byl rozhodnut Athény tohoto trestu zbavit. Krétský král ho celkem vlídně přijal, popřál mu štěstí, avšak upozornil ho, že možná Mínótaura zabije, ale sotva se dostane z labyrintu ven.

S pomocí bohyně Afrodíté padla Théseovi do oka královská dcera Ariadna a i ona se do něj zamilovala. Tak se stalo, že v předvečer mu dala kouzelný meč a přidala klubko niti, které za sebou bude rozmotávat a tak najde zpáteční cestu.

Ráno byly oběti odvedeny k labyrintu, ale dovnitř vstoupil jen Théseus, odvíjel Ariadninu nit a tmavými vlhkými chodbami se dostal až k obludě a Mínótaura v těžkém souboji zabil.

Dostal se šťastně ven a byl všemi šťastně vítán. Král mu poděkoval za zabití netvora a zrušil povinnou každoroční oběť. Dál už ale tolik štěstí neměl. Ariadna chtěla odplout s Théseem, ale noc před odplutím jí ve snu Athéna přikázala, ať nikam nejezdí. Místo toho se druhý den stala manželkou boha vína Dionýsa. Theseus se vracel sám, a protože nechal na lodi černé plachty, znamení vlastní smrti, jeho čekající otec král Aigeus se žalem vrhl do moře. I sám Théseus po letech kralování a mnohých hrdinských dobrodružství neslavně zahynul a byl svržen do moře jako jeho otec.

Odraz v umění

Z antiky se zachovalo mnoho zobrazení Mínótaura.

• malba na Attické číši Théseus zabíjí Mínótaura z počátku 5. stol. př. n. l. (dnes v archeologickém muzeu v Athénách)
• socha Mínótauros asi z 3.-2. stol. př. n. l. (dnes ve Vatikánském muzeu)
• z moderních malířů zobrazili Mínótaura mnohokrát Henri Matisse a zejména Pablo Picasso
• V mnoha moderních románech a povídkách žánru fantasy vystupují mínótaurové jako rasa antropomorfních bytostí, zpravidla větších a statnějších než lidé, s rohy a býčím obličejem. Obvykle nejsou nepřáteli lidí ani se neživí lidským masem, jsou však často bojovní a tvrdohlaví. Jedná se například o slavné Letopisy Narnie od C. S. Lewise nebo romány Richarda A. Knaaka Minotaur Kaz a Země minotaurů.

Podobné bytosti

• Mahiša: démon z indické mytologie s hlavou buvola, který se pokusil ovládnout svět, ale byl zabit bohyní Durgou.
• Sarangay: démonická bytost z filipínského folklóru v podobě muže s býčí nebo buvolí hlavou. Podle pověstí často hlídá poklad a zloděje, který by se mu ho pokusil uzmout, probodne svými rohy.

Literatura

• Gerhard Löwe, Heindrich Alexander Stoll: ABC antiky, Ivo Železný, Praha 2005, ISBN 80-237-3938-7
• Publius Ovidius Naso: Proměny
• Rudolf Mertlík: Starověké báje a pověsti, Argo, Praha 2014, ISBN 978-80-257-1087-6
• Vojtěch Zamarovský: Bohové a hrdinové antických bájí, Deus, Praha 2013, ISBN 978-80-87408-26-1

Související články

• Mínóův labyrint

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Mínotaurus na Wikimedia Commons

Řecká mytologie
Prvotní tvořitelská božstva	Achlys • Aión / Chronos • Eurynomé • Ofión • Chaos • Erebos + Nyx > Aithér • Hémerá • Gaia • Tartaros • Erós / Fanés • Pýthón • Úranos • Pontos • Týfón
Pontos + Gaia:	Néreus • Thaumás • Forkýs • Kétó • Eurybia • Harpyje • Chrýsáór • Néreovny Forkidy Echidna (Kerberos, Orthos, Hydra, Chiméra, Sfinx, Nemejský lev, Skylla) • Ládón • Gorgony • Graie • Sirény • Hesperidky
Úranos + Gaia:	Titáni 12 Okeanos • Koios • Krios • Hyperión • Iapetos • Mnémosyné • Foibé • Rheia • Téthys • Theia • Themis • Kronos 2. generace, také Olympané Seléné, Éós, Hélios • Astraios • Aithra • Asteria • Dióna • Klymené • Métis • Pallás • Persés • Kallirhoé • Peithó • Létó • Asteria • Ókeanovny 3. generace, Iapetovi synové Prométheus • Epimétheus • Atlás • Menoitios • Plejády • Hyády Kyklópové Brontés (hrom) • Steropés (blesk) • Argés (jas) Hekatoncheirové Briareós • Kottos • Gyés při kastraci Afrodita • Erínye, tři Furie (Alléktó • Megaira • Tísifoné) Giganti, z krve Alkyoneus • Athos • Klytios • Enkelados • Echión > pro pomstu: gigantomachie
Kronos + Rheia: 6 olympských bohů a další Olympané	Hestia • Démétér • Héra • Hádés • Poseidón • Zeus bozi 2. generace Hermés • Apollón+Artemis • Athéna • Héfaistos • Arés • Hébé • Eileithýia • Pandia, Ersa • Persefona • Acherón • Moiry • Hóry Múzy Kalliopé • Euterpé • Erató • Thaleia • Melpomené • Terpsichoré • Kleió • Úrania • Polyhymnia bozi 3. generace Anterós • Erós • Harmonia • Himeros • Eunomia • Hermafrodítos • Rhodos • Tyché polobozi na Olympu Dionýsos • Héraklés
rasy a bytosti	Nymfy • Pan • Satyr • Silénos • Argos • Kentaur • Mínótauros • Charybda • Fénix
polobozi na zemi: hrdinové a oběti	Héraklés • Théseus • Kallistó • Kirké • Antaios • Glaukos • Iásón • Perseus
události a příběhy	Amazonomachie • Kalydónský lov • Trójská válka • Odysseia • Sedm proti Thébám