Čita
| Čita Чита | |
|---|---|
 Panorama města | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 52°2′ s. š., 113°30′3″ v. d. |
| Časové pásmo | UTC+9[1] |
| Stát | Rusko Rusko |
| Federální okruh | Dálněvýchodní |
| Kraj | Zabajkalský |
| Administrativní dělení | 4 městské rajóny |
 Zabajkalský kraj na mapě Ruska | |
  Čita | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 534 km² |
| Počet obyvatel | 349 983 (2019)[2] |
| Hustota zalidnění | 655,4 obyv./km² |
| Správa | |
| Vznik | 1653 |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | +7 (30 22) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Čita (rusky Чита, čínsky 赤塔/Čch'-tcha) je město v Rusku na Dálném východě. Bylo centrem stejnojmenné oblasti, nyní je součástí Zabajkalského kraje. Leží na soutoku řeky Čita a Ingoda asi 700 km východně od Irkutsku. Žije zde přibližně 350 tisíc[2] obyvatel.
Historie
Město bylo založeno už roku 1653 jako malá osada, roku 1690 zde byla vystavěna pevnost a od roku 1851 má městská práva. Po roce 1825 sem byli posláni do vyhnanství někteří děkabristé, carovi odpůrci. Od roku 1903 je napojena na Transsibiřskou magistrálu, což zapříčinilo ekonomický růst. Za revoluce roku 1905 zde bylo organizováno ozbrojené povstání, které vedli Viktor Kurnatovskij, Ivan Babuškin a Anton Kotljuško-Valjušanič. Od roku 1917 až do roku 1920 ovládali město a magistrálu v okolí českoslovenští legionáři. [3]Ve 20. letech 20. století byla Čita krátce hlavním městem Dálnovýchodní republiky.
Obyvatelstvo
Zajímavosti
- Město se objevilo ve filmu Bílé peklo / Tak daleko, kam mě nohy donesou (Režie: Hardy Martins).
Galerie
Partnerská města
Abilene, Texas, Spojené státy americké (1996)
Čojbalsan, Mongolsko (1996)
Čita, Japonsko (1994)
Man-čou-li, Čína (1999)
Ulan-Ude, Rusko (2011)
Odkazy
Reference
- ↑ Ruský federální zákon 107-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2011-06-03, rev. 2016-05-04 [cit. 2016-05-08]. (rusky)
- ↑ a b Dostupné online.
- ↑ PRECLÍK, Vratislav. Masaryk a legie, váz. kniha, 219 str., vydalo nakladatelství Paris Karviná ve spolupráci s Masarykovým demokratickým hnutím, 2019, ISBN 978-80-87173-47-3, str.25, 30 - 137, 140 - 148
- ↑ Численность населения районов и городских населённых пунктов субъектов Российской Федерации [online]. Moskva: Федеральная служба государственной статистики, 2011 [cit. 2014-12-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-01-24. (rusky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Čita na Wikimedia Commons - Oficiální stránky Archivováno 4. 11. 2017 na Wayback Machine.
