Baškortostán

Republika Baškortostán Республика Башкортостан Башҡортостан Республикаһы
znak vlajka
Geografie
Hlavní město	Ufa
Souřadnice	54°28′ s. š., 56°16′ v. d.
Rozloha	143 600 km²
Časové pásmo	UTC+5[1]
Geodata (OSM)	OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	4 104 336
Hustota zalidnění	28,6 obyv./km²
Jazyk	ruština, baškirština
Národnostní složení	Rusové, Baškirové, Tataři
Náboženství	60 % islám, 17 % pravoslaví, 5 % ostatní křesťanství, 3 % rodnověří
Správa regionu
Stát	Rusko Rusko
Nadřazený celek	Rusko Rusko
Druh celku	republika Ruské federace
Podřízené celky	15 rajónů
Vznik	11. října 1990 a 25. února 1992
Hlava	Radij Chabirov
Měna	ruský rubl
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-2	RU-BA
Označení vozidel	02 a 102
Oficiální web	www.bashkortostan.ru
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Baškortostán neboli Baškirie nebo Baškirsko je republika Ruské federace v Povolžském federálním okruhu, při jižním Uralu na pomezí evropské části země. Má rozlohu 143 600 km² (o něco větší než bývalé Československo) a žije v ní 4 104 336 obyvatel (2002), což ji dělá nejlidnatější republikou v Rusku. Hlavním městem je Ufa.

Poloha a přírodní podmínky

Baškortostán sousedí s republikami Tatarstán a Udmurtsko, dále pak s Permskou, Sverdlovskou, Čeljabinskou a Orenburskou oblastí. Západní část země představují zbrázděné pahorkatiny Bugulmsko-belebejské vrchoviny a výběžky plošiny Obščij Syrt o nadmořské výšce kolem 300–400 metrů, na východě republiky se od severu k jihu táhne jižní konec pohoří Ural s četnými souběžnými vedlejšími hřebeny. Ural dosahuje výšek 1000–1600 m, nejvyšší horou je zde Jamantau (1638 m) v severní části země. Východní hranice Baškortostánu probíhá až za pásmem Uralu, na jeho předhůří. Hlavním vodním tokem je řeka Belaja (1430 km) s přítoky Ďoma, Ufa a Bystryj Tanyp, která náleží k povodí Volhy. Na severovýchodě země pramení další velká řeka Ural, která však dál teče mimo baškirské území. Jih Baškortostánu odvodňuje Sakmara, která je přítokem Uralu. Podnebí je kontinentální s průměrnou teplotou v lednu −18 °C a v červenci 18 °C. Roční úhrn srážek se pohybuje od 300 do 600 mm. Délka vegetačního období je 120 až 135 dní.

Obyvatelé

Majoritní národností v zemi jsou Rusové, žije jich v Baškortostánu 36,1 %. Následují Baškirové (29,5 %) a Tataři (25,4 %). Ostatní národnosti, jako např. Čuvaši, mají téměř zanedbatelné zastoupení. Ve školách se vyučují tři jazyky: ruština, tatarština a baškirština. Rusky umí 96% obyvatel, tatarsky 34%.

Separatismus

Baškortostán je jedním z regionů, který se v 90. letech stal střediskem separatistických tendencí. Vladimir Putin sice silně posílil centralismus a druhou čečenskou válkou dal najevo všem národnostně odstředivým skupinám, že Moskva žádné štěpení teritoria nedovolí, nicméně uznání Abcházie a Jižní Osetie nacionalistické tendence oživilo i zde. Místní organizace Kuk Bure, která bojuje za školní výuku v baškirštině, v této souvislosti obvinila Moskvu z používání „dvojího metru“.^[2]

Etnické nepokoje v oblasti proběhly na počátku r. 2024 v souvislosti s Ruskou invazí na Ukrajinu, kdy obyvatelstvo projevilo mj. nespokojenost s diskriminační odvodovou praxí posílající do války nepoměrně větší množství občanů národnostních menšin. Nepokoje byly ruským režimem tvrdě potlačovány ^[3][4]

Ekonomika

Země má velmi dobré zásoby surovin, hlavně ropy, která byla poprvé objevena u Išimbaje roku 1932. Na Baškortostán připadá 1/8 ruské těžby ropy a na jejím zpracování stojí velká část baškirského průmyslu (56 %). Průmysl, který po rozpadu SSSR prořídl, se soustředí hlavně v hlavním a největším městě země – Ufě.

Doprava

Díky strategické poloze má Baškortostán poměrně dobrou silniční i železniční síť. Slouží hlavně jako tranzitní země ve směru Moskva – Ufa – Magnitogorsk – Astana. Země vyniká hustou sítí potrubní dopravy – ropovodů a plynovodů. V říční dopravě je nejvýznamnější řeka Belaja, jejíž dolní tok je součástí Nižněkamské přehrady a která se prostřednictvím Kamy vlévá do Volhy. V Ufě se nachází také letiště.

Města

• Ufa (hlavní, 1 049 000 obyvatel)
• Sterlitamak (276 394)
• Salavat (157 000)
• Něftěkamsk (114 000)
• Bajmak
• Belebej
• Beloreck
• Birsk
• Blagověščensk
• Išimbaj
• Kumertau
• Okťabrskij

Galerie

• 
  Řeka Inzer
• 
  Mapa Baškortostánu
• 
  Centrum Ufy, hlavního města Baškortostánu
• 
  Panorama Ufy (hlavního města Baškortostánu) z vesnice Dudkino
• 
  Jakty Kul – nejhlubší jezero Baškortostánu

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Baškortostán na Wikimedia Commons
• (rusky) - oficiální stránky Baškortostánu Archivováno 22. 7. 2011 na Wayback Machine.